Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (116)

plakát

Městečko Twin Peaks (1990) (seriál) 

Komentáře k seriálům moc nedělám, protože ačkoliv jsem jich viděl spoustu, většinou je hodnotím jen podle toho, jak moc mě bavily nebo zajímaly a hledat v nich něco originálního a okomentováníhodného je práce úmorná. Twin Peaks je ale úplně jiné kafe, protože ať jste viděli cokoliv, nikdy jste neviděli nic co se mu podobá. Původní dvě série jsou jedinečný mix osmdesátkové soap opery, detektivky, hororu, komedie a sci-fi. Jestli to zní divně, tak mi věřte, že divný to je dost, a to zejména díky přítomným charakterům (Nadine, Horne, Leland). U spousty scén jsem si říkal, že ten parchant Lynch prostě jenom trolí. Nu, o tom není pochyb v pokračování, které se odehrává po 25 let dlouhé pauze a které je jeden gigantickej joke co si z vás narovinu dělá prdel. Davídek se rozjel na plný pecky a využívá rozličných technik, kterými se diváka pokouší donutit vytrhat si vlasy z hlavy. Ať už je to nějaký opakující se motiv v kontrastu s náhlou neočekávanou akcí, subtilní indície často asociované s podivnými zvuky nebo předměty, míchání zdánlivě nesouvisejících dějových linek (ale nečekejte žádné hezoučké a jasné flashbacky), pomalé rozhovory které jsou o totálně irelevantních záležitostech a naprosto frustrující důraz na bezbrannost a ignoranci, o které Lynch moc dobře ví, že je účinným nástrojem k rozběsnění snad každého člověka. Vše je okořeněno nevybíravou brutalitou, nahotou a spoustou neuvěřitelně směšnejch scén (Lopaty, Candie vs. moucha :D ). Na rovinu tudíž říkám, že to není pro každého, ale za mě se jedná o dokonalý a hlavně originální počin.

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) odpad!

Fanoušci Star Wars jsou možná nejvíc rakovinotvorná sorta diváků. Trvá jim totiž léta, než si přiznají, že tenhle nebo tamtem film není úplně to pravý ořechový. Na pohonění v kině jim stačí rozsvítit pár mečíků a přihodit nějakej ten easter egg, o tržbu se pak studio nemusí bát. A tohle je přesně film, který bude rozumnými diváky vnímán za pár let stejně jako dnes Epizoda II. Nový režisér totiž pohřbil Abramsovu práci a natočil podprůměrnou močku, která nejen že má tunu plotholů, ale ještě je tak těžce cringy, až to fyzicky bolí. Tři dějové linky jsou absolutně o hovně a je to ten typ zápletky, která by se v jiných epizodách zmínila jen jako něco, co se stalo někde nějaké frakci a rozhodně není o tom třeba točit samostatný tým. Pronásledování rebelů by se dalo zkrátit tak o 90 procent, plán Finna spolu s otravnou číňankou má pár dobrých momentů, ale ve výsledku je to zbytečná (nebyl pro ni logický důvod, stačilo aby fialová pipka mluvila) infiltrace na nepřátelskou loď, kterých jsme už viděli příliš. Scény s Kylem a Rey jsou tak jediné, za co dávám hvězdy. Na Lukovi už bylo hodně vidět, co si i téhle sérii myslí a slouží jen jako jedna velká Ex machina. Konverzace stupiditou odpovídají některým perlám z prequel trilogie a pár citátů dokonce dosáhne i levelu Buzzfeed. Přespříliš používané CGI potvůrky pro kidy jsou poslední kapka. Nemá cenu vidět v kině, možná vůbec.

plakát

The Punisher (2017) (seriál) 

Hlavní pozitivum vidím v tom, že děj Punishera je všech ohledech hezky uzemněný, blíž reálnému světu než kterýkoliv jiný Marvelovský seriál a v jeho čele je představitel, který skutečně působí drsně. Důsledkem toho všeho je fakt, že akce je tu mnohem méně než mnozí (včetně mě) čekali. Je to protože takovéto pojetí ani nic jiného nedovoluje. Frank není žádný Chuck Norris a dostává překvapivě hodně na držku. Přesto nepůsobí bitky nijak nudně a hezky se na ně kouká, pokud tedy nejste slabší povahy. Celkově top ze seriálového MCU.

plakát

Liga spravedlnosti (2017) 

Na Justice League jsem se strašně moc těšil a když vyšly první recenze kritiků, byl jsem tak trochu zklamaný z toho, že širší publikum stále nedokáže DC ocenit a zároveň jsem se bál, že možná mají o filmu pravdu. Jsem hrozně moc rád, že jsem se bál zbytečně. Jasně, má to celkem generického záporáka (který byl ale udělán pěkně a budil respekt) a nějaké dechberoucí plottwisty se také nekonají, přesto to obsahuje tak strašně moc hezkých, přirozených a vysloveně „Holy shit!“ momentů pro komiksy zasvěcené i víkendové diváky, že se na zápory strašně snadno zapomíná. Čuměl jsem s otevřenou tlamou když se objevil Green Lantern, to mě jakože hodně překvapilo a potěšilo, snad se brzy dočkáme. Vnitřně jsem pochválil marketingový tým, který se poučil z trailerů na BvS a tentokrát si nechal největší třešničku na dortu až pro diváky v kině. Ocenil jsem jak během dvou hodin stihl film uspokojivě představit nové hrdiny, a né laciným stylem Powerpoint prezentace jako v případě Suicide Squadu. Cyborg, jehož story bylo velmi věrné komiksům, působil nadočekávání sympaticky – a to jsem ho nikdy moc nemusel. Paradoxně zaujal více než Aquaman, od kterého jsem očekával více. Mnoho negativních ohlasů se objevovalo na Flashe a opět nechápu proč. Jeho hlášky působily přirozeně vtipně a spousta situačního humoru byla organickou součástí scény. No a na obsazení původní trojky jsem si hrozně rychle zvykl a nemám k ní výhrady. Moc nechápu, kde rádoby experti viděli nesoulad mezi Whedonem a Snyderem. Bylo jasný, že se musel Zack držet zkrátka kvůli studiu a ubrat vnitřních konfliktů a dramat, jak poznamenal můj všímavý přítel MzKzRt, ale na druhou stranu i Whedon se zjevně snažil přiblížit svému protějšku, protože výsledný celek funguje jak má a rovnováha mezi vážným a ne zas tak vážným je v mezích, které jsem schopen tolerovat, i když moje preference přece jen tíhnou k temnějšímu pojetí. Jo a abych nezapoměl, v akcích se také velmi hutně objevuje slowmo, ale tentokrát je pokaždé opodstatněné, působivé, hravé a jelikož není celé CGI, tak i dobře vypadající. Menšího downgradu jsme se dočkali v oblasti soundtracku, ale zase bylo fajn, že jsem po letech slyšel originální Batman theme a stejně tak se zase objevila pro Wonder Woman již ikonická znělka z „Is She With You?“. A i když se většinou snažím hodnotit co nejobjektivněji (takže 4*), zde si dovolím se urvat ze řetězu a udělit rovnou pět, protože mě to prostě bavilo.

plakát

Wind River (2017) 

Dobré thrillery aby člověk pohledal! Naštěstí se ale semtam objeví kousek, který se vrátí ke kořenům žánru a nabídne tak napínavou podívanou, při které člověk sedí a jenom poslouchá, jak se postupně v sále snižuje frekvence náruživého chroupání popcornu. Velmi mě překvapila míra akce, které výrazné zvukové efekty dodávály šťávu, s čímž šel ruku v ruce chilling soundtrack, který zase nahrával atmosférickým pomalejším scénám. V tom všem se nachází Renner v dosud nejzajímavější roli a Olsen, která tentokrát není jenom hezkou tvářičkou. Definivně doporučuji vidět v kině.

plakát

Blade Runner (1982) 

Je mi líto, ale prostě ne. Větší nudu jsem už dlouho nezažil a upřímně nemám absolutně ponětí, o čem Blade Runner byl. Úvodní titulky hezky nastínily dost cool informace o dalších planetách, kolonizaci a tak podobně, jenže nic z toho se ve filmu neobjevilo. Místo toho jsem dvě hodiny sledoval nelogický sled nevysvětlených a nesmyslných scén, které vůbec nic do příběhu nepřinesly a bylo velmi těžké to celé strávit. Chápu, že lidi, co film viděli v osmdesátkách k němu mají asi sentimentální vztah, ale v dnešní době mě nijak neobohatil. Tenkrát asi zaujmul hezkými scénami a triky, ale je tolik nadčasových scifi, které by mohli fungovat i bez tohohle pozlátka, že druhému shlédnutí už šanci nedám.

plakát

Ex Machina (2014) 

Trochu zklamání.. čekal jsem nějakej hustej plottwist, ale tajemný vědec nebyl zas tak tajemný a robot zase vůbec ničím nepřekvapil.Ve výsledku jsem měl tak pocit, že mě film trochu podvedl a jemnými mysteriózními narážkami mě donutil ho dokoukat až dokonce. Plusem jsou ale dialogy, které nepůsobí hloupě a ani se mi u nich nezdálo, že by je psal někdo, jehož vrcholnými computer skillz je psaní funkcí v Excelu.

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Pokud má film především bavit, tak tady se to povedlo na jedničku. Dostali jsme svět, který mohl fungovat a být tak pestrobarevný jen díky předchozím filmům univerza, do jehož centra byl zasazen přesvědčivý nerdí Peter Parker spolu s nejlepším live action Spidermanem, jakého jsme se doposud dočkali, doplněn o střídmého a sympatického záporáka. V případě, že ale čekáte něco nového, tak tady nepochodíte. Klišé střídá klišé, ať už je to typická mentorská postava chovající se podle klasických filmových šablon, nebo velké odhalení totálně vykradené z prvního dílu původní trilogie. Vím, že je těžké v tomhle žánru přijít s něčím novým a diváci jsou s každým dalším filmem o to víc náročnější. I tak si ale myslím, že to jde, a tvůrci se jen musí víc snažit. Jo, a na závěr mám potřebu se vyjádřit k trendu poslední doby - lezení do prdele všem možným rasovým menšinám. Tady to bylo totiž opravdu přehnaný a co hůř, dotklo se to všech podstatnějších komiksových postav. Vadí mi zkrátka, když pro to není žádný opodstatnění a účelem je jen zajistit, aby se žádná rasa necítila méněcenná. A o to by podle mě vůbec ve filmu nemělo jít. Tečka.

plakát

Gran Torino (2008) 

Ever notice how you come across somebody once in a while you shouldn't have fucked with? That's me. Skvěle provedené drama se zahořklým, hláškujícím a stále badass Eastwoodem, které musí snad na každého zapůsobit.

plakát

Wonder Woman (2017) 

Velmi milé překvapení, které nakonec ze všech nejvíc potahal Chris Pine, o kterém si teď už upřímně myslím, že je lepší herec, než Gadot. Ta totiž v některých scénách z Themysciry působila opravdu dost prkenně - což mě mrzelo, protože jinak se na ni hezky kouká. To, a v některých momentech celkem zbytečné slow-mo doprovázené ne zas tak ohromujícím CGI jsou asi jediné výtky, které bych měl. Hudba je správně epická, jak jsme u DC zvyklí, a scénář pro tentokrát střídmý, vyrovnaný a bez zbytečných kliček. Žádné divné nesedící scény, jako tomu bylo občas v BvS a zejména v Suicide Squadu. Méně je prostě někdy více.