Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (269)

plakát

Thor: Temný svět (2013) 

Dvojka Thora tak nějak završila ztrátu mého zájmu o Marvelovky. Možná je to jenom průvodní jev nějaké vnitřní deformace, ale už nějak nemám zájem o to, kdy kam Thor/Cap/Tony hodí kladivo/štít/oblek, a kudy se dál tyhle komiksárny vydají. Sledování konkrétních součástí univerza mě neba a neřiká mi to nic víc než sledování jeho sledovanosti (návštěvnosti) a kvantitativního košatění. Uvidíme, třeba se ve mně ten geek zase nadchne. Ale Temný svět mě hodně znudil a připadl mi natolik vycpávkový, rozháraný a nelogický, že už podobný zážitek nechci riskovat. Porovnání s osudovým a soustředěným (jakkoliv "hloupým") Mužem s oceli téměř nemožné, jiná liga.

plakát

Světová válka Z (2013) 

Převařený zombie guláš, neboli technicky solidně ošetřený thriller s nádechem áčkové blockbusterové pochutiny a podstatou stravitelné videoherní šlichty. Všestranně kompromisní produkt nejen z důvodu problematického vzniku, přepisování a vystřihávání, ale také co se týče akcentace jednotlivých momentů. Jak legitimně přivést na plátno ve velkoprodukci hromadné kosení lidských těl v ratingově přijatelném hávu? Uděláme z těch lidských těl zombíky. Jak představit moderního hrdinu, zbožňováníhodného, ale lišícího se od překonaných nepřekonatelných mlátiček let osmdesátých a devadesátých? Obklopíme ho bandami speciálních vojáků se samopaly a necháme za něj střílet jiné. A jak vyřešíme potenciál drásavých a nekorektních pasáží z předlohy Maxe Brookse? Opíšeme, vynecháme, naznačíme, přeskočíme. Pitt nasadí háro a celé si to odchodí, aniž by se posnažil... Aspoň tak to na mě celé působilo. Nesoustředěně. Odfláknutě. Utahaně. Místy překvapivě, třeba ve chvílích nějaké globální reflexe krizové situace, ale i v těchto otázkách nedotaženě. A mimochodem provedení 3D konverze bylo k tomuhle materiálu úplně stupidním rozhodnutím, aspoň kdyby měly soudit moje smysly. Soudí ale peněženky, takže dvojka se zřejmě blíží. (...Točit má Bayona? Ok, dvojka zní najednou hodně zajímavě!)

plakát

Smrtelné lži (2012) 

Takový příjemný, kéž by průměrný, thriller. Bez zaváhání, ale také bez čehokoliv navíc. O hlavní postavu se opravdu nelze bát, takže rozmotávání případu nepřináší žádné napětí. Bez ohledu na to, jak Gereovi tahle role sedne.

plakát

Sinister (2012) 

Horory fakt moc nemusím, doopravdy mě bavil jen jeden knižní v životě a kolem kolem se dá říct, že se bojím celkem nerad. U Sinistra jsem se bál docela rád. Ale jestli je to horor roku 2012 a žánrový skvost, tak se sám sobě nedivím, že žánrový nadprůměr, prostředek a septik dokonale míjím. Ústřední herecké duo perfektní, režie sebejistá, námět (co já vím) neoriginální, závěr nejprve překvapivě zajímavě vnadí na solidní doběh i po skončení, ale nakonec zařve do zapomnění. Takhle bych si představoval ten průměr, možná lehce nad.

plakát

Rebelka (2012) 

Kouzelné prostředí, silný hlavní charakter a... postupné rozdrobení atmosféry do bravo cosmo fuckoff pseudo rebelkovských stereotypů, problémků, rozkošných vtípků a vůbec všeho, co si naplno užijí tak možná (některé) holky věku 8-13. I celou rodinu asi pobaví tenhle animák nadprůměrně. Promrhaný potenciál na fantasy dobrodružství s výše uvedenými pozitivy a s čáry, medvědy, či zajímavými skotskými rody navíc, ale určitě nepotěší.

plakát

Raubíř Ralf (2012) 

Fajn dětská taškařice, zábava a místy snad extáze pro arkádové hráče, nadprůměrný animák pro všechny ostatní, ale kouzlo srovnatelné s nejlepšími pixarovkami či dráčkem od dreamworks postrádá.

plakát

Transcendence (2014) 

Transcendence tak sotva přeleze padesát procent, protože se na ni místy pěkně kouká a podněty k zamyšlení přináší, bez ohledu na to, jak nelogické, vážné až nudné (napětí se vůbec nedostavilo), veškeré dění je. Když odhlédnu od splasklé bubliny Nolanova produkčního nedohledu a Pfisterova režijního antitalentu, která s sebou nutně nese hodně zklamání, je to takové obyčejně hloupé sci-fi thrillerové béčko. S luxusním obsazením. Proč Paul Bettany tak vytrvale leze do nepovedených filmů až sraček, nepochopím.

plakát

Ona (2013) 

Designově, celkovým laděním, přístupem, drzostí, tím vším je Ona výjimečná a podařená. Všechny složitější otázky, které si klade, jsou však až příliš spjaty s fungováním samovolného vývoje softwareu, do kterého je snadné se zamilovat, a v tom směru se spád událostí a právě ten vývoj "Samanthy" až příliš podřídil schématu romantických sladkobolných příběhů. Zbyla proto spíše natahovaná úvaha, na kterou by v klidu stačila výrazně kratší - snad ani ne celovečerní - stopáž a banální rozuzlení bez skutečně podařené a chytré pointy, o kterou si předfinální zvrat říká. Phoenix je nicméně geniální. A scéná s panáčkem ve videohře kandiduje na komediální moment roku.

plakát

Prodloužený víkend (2013) 

Režisér chytrolín a rozumprd si odpočinul od šroubovaného dialogového exhibování a upekl nesmysly zatížený, banální, a přece hřejivý a v jádru výživný psychologický koláč. Nedivím se, že zámořská kritika nad nelogičnostmi zvrací, já sem to kolem a kolem strávil víc než dobře. Stačí "jen" rezignovat na věrohodnost (herecká sestava i kamera Erica Steelberga hodně pomáhá) a promýšlet s filmem význam uzavřenosti rodinného kruhu.

plakát

Podfukáři (2013) 

Nadprůměrně nafintěná jednorázová podfukařina, bez větších klopýtnutí, smysl ale nedává a vykouří se z hlavy, než řeknete abrakadabra.