Rastman

Nesuďte film podle plakátu. Collet-Serra používá podobné techniky, jako všechny ostatní démonické horory, ale je to jen proto, aby vás zmátl. Což je v pořádku, protože o to zajímavější ta pointa je. Po první hodině jsem si říkal "dokoukám později", ale přesně tehdy se míra děsu začne pomalu stupňovat a režisér přidává plyn až do úplného závěru. Vera Farmiga výborná, ale ocenit musím hlavně dětské herce, bez jejichž výkonu by to nefungovalo. I téměř pokerový výraz devítileté Esther stačí kolikrát k tomu, aby vám běhal mráz po zádech. Dobrá, trochu jiná žánrovka.

Zajímavý potenciál mixování dvou hororových žánrů, slasheru a ghost stories, který bohužel zmizel v prazvláštním střihu a scénáristických dírách. Hlavní hrdinka byla v mnoha scénách až příliš klidná, takže působila spíše jako omámená, a střih si několikrát urval takovou zkratku, že totálně rozbil jakoukoliv návaznost děje. Buď to, nebo se hlavní postava chovala fakt divně. Herecky zajímavé, ale jinak bohužel promrhaná šance.

Kde začít. Takhle to dopadá, když máte k dispozici gigantický CGI rozpočet, ale scénář filmu pro děti píšou děti. Příběh tak dementní, že by se dal krájet, je prost jakéhokoliv náznaku čehokoliv dospělého či praktického, herci nemají co hrát protože režie, scénárista ani produkce se nedokážou dohodnout, co chtějí. Naštěstí někoho inteligentně napadlo nechat Ryanu Raynoldsovi volnou ruku, takže kde mluví Pikachu, to se dá poslouchat. Jenže protože omáčka okolo je tak debilní, tak to do filmu vlastně vůbec nesedne a vadí to tam. Dva bodíky za perfektní efekty, bodík za Raynoldse, zbytek do deseti vůbec nic. Ždímačka těch, kdo swipujou pokébal směrem nahoru při procházce nikam.

Stranger Things 3: Mno a mám to za sebou. Jen doufám, že čtvrtou řadu už dělat nebudou. Jestli jsem se u něčeho fakt bavil, tak to byly "snažíme se s životem jít dál" chvíle, které byly velmi dobře napsané a VELMI nostalgické a povědomé. Zbylá linka s tajnejma a Mindflayerem mě vlastně vůbec nezajímala a nebavila. Jasně, bylo to O.K., ale .... meh. Všechno jsme tak nějak viděli, Barb se objevila jen v krátkém cameu na fotce, zas to nějak dopadlo a stejně se celou dobu hlavně soustředíte na "Winono, proč máte tak velké oči?" a na to, že nad tím nesmíte moc přemýšlet (srsly, buď byly (redacted) fakt břídilové, nebo to dost skřípe. :/ ). Vím, že je to hlavně o nostalgii, ale teda....Pohár je naplněn, please, move on. 3/5

Musel jsem se zcela upřímně zamyslet, co s tím. Na jednu stranu je to perfektní, co perfektní, dokonalá akčňárna, která ale v několika momentech padne pěkně na hubu, z větší části vinou scénáře. Taky nejsem velký fandou bezostyšného nabíhání na sérii, ale budiž, do tohoto světa se vlastně velice rád podívám vícekrát. Mějte na paměti, že je to vlastně takový roztomilý příběh pro mladší publikum, intro do cyberpunku pro mladistvé, chcete-li. Akční pasáže jsou vymazlené k dokonalosti, Rodriguez dokonce dokázal hromady plechových robotů rozpohybovat nádherně přehledně. Efekty jednoznačně jedny z nejlepší, co jsem viděl, uměle velké oči Ality nakonec nepůsobí tak uměle a zbytečně, jak to vypadalo z traileru, a popravdě, hezky se do nich kouká. Mrzela mě hudba, která vynikala pouze v klidných pasážích, ale v akčních scénách byla přehlušena boucháním a kvílením, přitom zrovna tyto části se zdá-li jako ty nejinspirativnější. Pokud jde o scénář, tak nic moc. Soubor krátkých klišé bez hlubší roviny, které ale vlastně příjemně potěší, neurazí. V několika okamžicích si scénáristé pomohli hloupými zkratkami (Hugo zabraňuje rozebírání cyborga), které byly zcela prvoplánové, ale jinak jde vlastně o milý, nenáročný příběh v exotickém světě. Ten samotný vypadá moc zajímavě, ale nedozvíte se o něm více, než je nezbytně nutné. Je to jen základní půda pro další díly. Úvod. Doporučuji tedy do kina? Určitě ano, tenhle typ filmů vyniká hlavně na velkém plátně, kde doceníte všechny ty vymazlené exteriéry, cyborgy a efektní bitky a honičky. Jen od toho nečekejte žádné velké drámo, je to pro mladšího diváka a tím pádem značně "zidiotštělé".

Co s tímhle? Výjimečně se musím nad hodnocením skutečně zamyslet a budu postupovat přesně obráceně, než mám ve zvyku. Od nuly. Dvě hvězdy za hororový feeling, herecky evidentně nechutně náročný výkon ztvárnění postav bez naprosto žádných emocí. Velké plus i tomu, že divnost toho všeho způsobila, že v kterékoliv chvíli děj může uhnout naprosto kamkoliv. Výš ale jít nemůžu. Podruhé to ROZHODNĚ vidět nechci, děj stojí a padá na tom, že nejsou schopný najít způsob otravy (?) dětí a to mi po osmi sériích House přijde fakt blbý. Jak to navíc provedl? Chápu, že v tom někdo uvidí různé alegorie na bůhvíco, ale.....ale fuj. Pryč, děkuji, nechci. Podruhé už se nudit nehodlám.

No tohle přežít. :( Než se půjdete podívat na nové It, je třeba si ujasnit dvě věci: chcete si přečíst knihu? Pokud ano, vynechejte film. Pokud jste knihu četli, vynechejte film. V první řadě jsem udělal tu chybu, že jsem si film pustil krátce po dočtení knihy. Že tam jsou rozdíly (např. že linka s klubem Smolařů se odehrává v roce 1988 a ne 1958) jsem věděl a ve většině případů to pravděpodobně nevadí, protože jde jen o "feeling". Viz. různé osmdesátkové kulisy. Jenže změny nastaly i v mnoha jiných, zásadnějších ohledech. Všude se kafrá o "Hollywood whitewashing" a It byla ideální příležitost to napravit, protože je to právě Mike Hanlon, kdo dá dohromady fakta o Pennywisovi (páč jeho tátu baví historie. BTW: Táta a máma žijou). Tady však ne, rodiče pomřou fiktivní smrtí a Mike slouží jen jako držák na bourací pistoli. Byl důvod? Nemyslím si. Scéna na Neibolt street je úplně jinak (byť chápu proč asi), stejně jako konec! Ten je ve filmu zcela nový a tak jediný spoiler, který vám pro knihu může zbýt, je fakt, že To se vrátí. Mno. Bohužel, jelikož tyhle drobné detaily a budování vztahu mezi Smolaři tvoří zásadní část filmu, ofrňoval jsem nos nad většinou té více jak dvouhodinové stopáže. NA DRUHOU STRANU. Co se mi fakt líbilo, byly efekty. Když se rozběhlo v knihovně bezhlavé kouřící tělo, tak to byl sakra nepříjemný pocit. Bitva v Neibolt street je přecijen krásně ztvárněná a finální souboj je z hlediska efektů naprostá špička. Bill Skarsgard si Pennywise užívá po svém a vlastně mu není až tolik co vytknout. To samé platí pro výkony kompletně celé omladiny, které jsou přinejmenším výborné, v případě Bena Hanscoma bych řekl fakt dobré (Krátká věta kterou pošle knihovnici pryč). I tady se tedy dá najít pozitivum. Přesto To asi podruhé nikdy neuvidím. Prokletí filmu podle knihy totiž funguje na jedničku a tak by mě zase akorát tak štvalo, kde se všude odchýlili. Ano, dostat to udělat jako scénář, asi bych radši obětoval kozu nějakému nižšímu božstvu za to, aby na to zapomněli, ale některé odchylky děje byly příliš zbytečně daleko od toho, co To ve skutečnosti je. A finální scéna z knihy je mimochodem skvělým adeptem na hororový závěr.

WTF? Myslím, že jsem hlavní myšlenku možná asi nejspíš pochopil, ale jistý si teda nejsem. Slepenec náhodně rozházených scén, mezi nimiž poskakují postavy, které nemají za mák zdravého rozumu či lidského uvažování. Holčina, která vidí svého kamaráda živého a o dvě minuty později oběšeného sebou jen zaraženě cukne. O dvě scény dál mluví s kamarádkou: "Co (jméno)?" "Ale jo, dobrý. Už to je v pohodě. Hihihi, hahaá." Oooooukej? "Viděl jsem tu nejstrašnější věc." - pobledlý obličej a podivnou chůzi. Sakra, už jen fakt, že jsem někde kolem poloviny na několik minut usnul vypovídá o tom, že tady něco zatraceně nefunguje. Nefungují postavy, nefunguje děj, nefunguje jakákoliv logika (kde se vzaly místnosti s červenou páskou? proč o nich vždycky všichni ví? a jakou roli v tom zatraceně hraje ten internet?). Nenechte se nalákat na "otce japonského hororu", tohle nemá s nějakým strachem pranic společného.

Oukej. Zásadní problém téhle komedie je ten, že není vtipná. Teda, ne že bych se nezasmál, ale v zásadě to bylo pouze nad hloupostí scénáristovou. Ta totiž z plátna teče po litrech a kromě různého sračkoidního bordelu v ní plave i NAPROSTÁ ignorace autora vůči všem moderním trendům. Ano, sice se tu používají všechny ty moderní slovíčka jako "fejsbůk" a "džouk" a tak, ale osoby užívající jsou karikaturami absolutně odtrženými od reality, kteří se skutečnou moderní generací nemají co do činění. Jedna věc je vzít nějakou vlastnost a trochu ji pro tu komédii zveličit (viz. snaha o českou verzi paní Hofstadterové), jiná absolutně nepochopit, jak to vlastně funguje. Pak už vám totiž zbude jen banda idiotů neschopná provozovat smysluplný dialog, kterou kdokoliv z těch, "pro které je to určené", bude absolutně nenávidět. Třikrát tfuj a jednu hvězdu za pár světlých chvil a vcelku snesitelného a hlavně uvěřitelného Machutu.

Trochu mne zklamalo vypointování, které prozradilo vše v jedné scéně, ale to byla jediná malá skvrnka. On totiž Wind River není mrazivou severskou detektivkou, je to smutný, mrazivý a melancholický film o tom, jak snadno se rozbije lidská duše. Ústřední dvojice Renner - Olsen je strašlivě sympatická a zároveň působí velice lidsky, což je takřka zázrak, protože Rennerova postava přímo svádí k tomu, aby se z něj stal za pomstou se ženoucí chladnokrevný drsno-hrdina. Ale to se (tak docela) nestane. Nerad bych prozrazoval více. Dny i noci ve Wyomingu jsou totiž mrazivé a do takového kraje je nejlepší vydat se s čistou hlavou.