Vikyy98

Vikyy98

okres Karlovy Vary

4 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 11 15 20
    • 16.10.2019  20:56
    Život Briana (1979)
    odpad!

    nevtipné, infantilní a levné

    • 16.10.2019  20:53
    Stalker (1979)
    **

    Stalker pojednává o místě v Rusku, které má jakési zvláštní schopnosti. Neni jisté, proč tomu tak je. Někdo tvrdí, že tam spadl meteorit a někdo, že si tam "udělali piknik" mimozemšťané a to, co po nich zůstalo je pro lidi k podivu stejně jako pro zvířata v lese to, co tam zanechali lidi. Hlavní postavou je samotný Stalker, muž, který ví, jak se v zóně pohybovat, protože je to místo, které nepropustí každého, místo, do kterého je třeba přicházet s pokorou, je to místo, které mění svou podobu a odráží povahu lidí, kteří do ní vkročí. Stalker za peníze provádí zónou ty, jenž chtějí dojít k tajemnému místu ve středu, které je prý schopno splnit to nejniternější lidské přání. Stalker říká, že se mu zdá, že zóna propouští ty, jenž ztratili naději a on sám tam vodí ty, jenž jí podle něj nemají. Přesto tam ale nedojde každý, protože Stalker nikdy přesně neví, koho do zóny vede. Kamera je asi největší atrakcí filmu. Jednak snímá zvláštní prostředí zóny a druhak je střídmě poetická (otec Tarkovskyho byl básník). Neupírám filmu jeho estetickou úroveň a atmosféru, která je však zabíjena dalšími aspekty filmu. Těch několik málo dialogů jedné ze tří filosofujících postav (humanista/spisovatel, vědec/profesor, věřící/stalker) nečiní děj toliko plný, jak mnozí tvrdí. Přitom by na naplnění prostor byl. Film je to poměrně tichý a po celou dobu jsem měl pocit, že neříká tolik, kolik by říkat mohl, ačkoliv na to čas je (2:40). Psychologie postav je nedostatečně vykreslena a celý děj se postupně rozpadá. Měl jsem pocit, že ten film je jako profesor, který je pravděpodobně sečtělý a inteligentní, ale nemá ponětí o tom, jak své nabyté vědění předat studentům. Tím samozřejmě selhává na rovině své samotné profese a je špatným přednášejícím. To budu demonstrovat na účitých bodech děje, takže spoiler alert: Když muži dojdou do tajemné komnaty, tak spisovatel své přání nevysloví a pronese, že se člověku nesplní to, co si přeje vědomě, ale to, co ani pořádně neví, že si přeje. Jestli dobře chápu - To magické místo v zóně, které prý umožní člověku splnit si jeho nejniternější přání za předpokladu, že ho dokáže zformulovat, je k ničemu, protože toho člověk nikdy schopný není. Spisovatel tedy nepoznal, kým doopravdy je a rozzuřil se na Stalkera, který mu naopak říkal, že musí být úžasným člověkem, protože ho zóna propustila až do svého středu. Nechápu, proč má být úžasný. To film nijak neukáže, což je bída. Spíše se mi zdá, že je to sketa. Na začátku filmu řekl, že na celé planetě ho zajímá jen jeden člověk a to on sám, ačkoliv je stejný ničema jako všichni ostatní. Navíc pije. „Jste opilý?“ „To ne. Jenom jsem se napil jako polovina národá. Ta druhá je opilá včetně žen a dětí.“ Profesor pak z ruksaku vytáhne bombu a chce odpálit to místo, protože se se svou racionalitou obává, že do komnaty bude Stalkerem zaveden někdo nečestných zájmů, někdo zlý, kdo uškodí světu. Profesor to nakonec však neudělá. Nevím proč. Možná proto, že komnata plní jen ty nejniternější přání, ale na to bych na jeho místě nesázel. Dalším důvodem může být Stalkerův proslov. Ten mě svou povahou štval, protože figuruje jako silně věřící člověk. Tarkovskij byl silně věřící, takže tam tuhle rovinu silně komponoval, ale mě to vždycky přijde tak nepoužitelné (smýšlení věřícího člověka projektované do díla samotné dílo sráží). Stalker se složí a naříká, že ho žene jenom touha dělat lidi šťastný a dávat jim naději. Že nenachází smysl v ničem jiném, než v tom, vodit lidi na toto místo, které když bude zničeno, tak on ztratí svůj smysl. Všichni se nakonec vrátí a Stalker své žene celý zlomený tvrdí, že dnes už nikdo nevěří, že dnes už nemá smysl nikoho do zóny vodit a tedy i on je zbytečný. Rozpočet se mi zdá až moc nízký na předvádění nějakých atrakcí a tak se na ně jenom hraje. Postavy tvrdí, že zóna reaguje na ty, jenž do ní vstoupí. Mění se a reaguje vždy jinak - podle osobnosti vstupujícího. Ve filmu se o tom promluví, ale téměř vůbec to není demonstrováno. Představme si film, ve kterém se tvrdí, jak je úhlavní záporák mocný a hrůzný (Voldmort), ale nikdy ho neuvidíme nic hrůzného udělat a nakonec ho prostě hlavní hrdina porazí. Mně pak přijde, že věrohodnost filmu je tím podkopána. Obdobně je na tom Stalker. Zóna je nasnímaná pěkně, ale magicky nebo nebezpečně na mě nepůsobí. Není možno nahlédnout do jejího vnitřního řádu. Z narativního hlediska mi to přijde chabě vedené, bez silných základů a ani té komplexnosti tam tolik není. Potenciál nebyl naplněn. Teď ještě: Já nechci ten film doslovný. Chci ho plný a soudržný, ale byl jen poloprázdný a rozpadlý. Tak mě napadá, že to takhle dopadá, když básník píše beletrii. Oplývá poetickým myšlením, nikoli tím prozaickým, takže mu chybí smýšlení, díky kterému byl třeba Havlíček schopný postavit a rozehrát epický psychologický děj románu Neviditelný, který je na všech svých úrovních dokonale zpracovaný a přitom perfektně uchopitelný. Takhle to má vypadat. Tarkovsky nám natočil jenom hezký obrázky. Díky týpku.

    • 9.10.2019  13:16

    Nekompromisně nekorektní groteska, v jejímž středobodě je divadelní antagonista Dieter Laser, který z toho celého udělal svou vlastní grindhouse-ovskou one man show. William Boss jednou z nejvýraznějších záporných rolí, kterou jsem kdy ve filmu viděl. Proto film beru jako one man show Dietera Lasera, jehož výkon je tak excentrický, že působí až divadelně. exaské věznice čelí vysokým lékařským výdajům a vzpourám, ale ředitele věznice, Billa Bosse, však nejvíc drásá skutečnost, že si nedokáže u svých vězňů vydobýt respekt, který si dle své narcistické povahy zaslouží (Narcismus v běžné řeči charakterizuje člověka s přehnaným obdivem k sobě samému, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle. V patologickém kontextu se jedná o narcistickou poruchu osobnosti). Neustále tedy experimentuje s myšlenkami ideálního trestu, které spolu s neúprosným sluncem eskalují do čím dál většího šílenství. Pod hrozbou guvernéra o změně vedení přijde jeho věrný účetní Dwight s brilantním nápadem. Revoluční myšlenka, která by mohla změnit americký vězeňský systém a ušetřit miliardy dolarů. Myšlenka založená na notoricky známých filmech Human Centipede, která doslova i obrazně dostane vězně na kolena, čímž vytvoří nejvyšší trest a odstrašující prostředek pro každého, kdo zvažuje dráhu zločinu. Dobré je si uvědomit, že třetí Lidská Stonožka má více sebereflexe než třeba takový Black Panther (který vyhrál při oscary a vydělal miliardu, protože šel naproti politické agendě akademiků, ačkoliv je to i na poměry Marvelu dost špatný film). Bill Boss v jedné scéně zvedá DVDčka prvních dvou dílů ze a ptá se Dwighta: "Co tahle sračka dělá na mym stole?!" V době až fašistického prosazování upjaté politické korektnosti mě jenom těší, když se mohu podívat na film, který si nebere servítky a přitom si zachovává nadhled.

    • 6.10.2019  22:55
    Svatá hora (1973)
    ****

    Tohle hladí mou avantgardní duši.

    • 5.10.2019  12:38
    Joker (2019)
    *****

    Věděl jsem, že výkon Joaquina Phoenixe bude skvělej, ale trochu jsem se obával kvality narativu. Chtěl jsem, aby ta one man show byla věrohodná po stránce toho propadu do šílenství. Přeci jen jsem šel na film o tom, jak se týpek zblázní. Jokera mám za charakter, který je vždy pánem situace a zde byl z tohoto trůnu sesazen a redefinován, jako velmi poškozený a ubohý člověk. Už první záběr je velmi působivý ve svých detailech. Sledujeme pološíleného člověka s nekontrolovatelnými záchvaty smíchu, které odhalují jeho křivé zuby. Divák se při pohledu na ty zkrabatělé grimasy ptá, jestli je tohle herec, nebo pacient z blázince. Ačkoliv nevěřím tomu, že Phoenix sošku dostane, tak si myslím, že by měl, protože tohle je dost možná i jeden z nejlepších hereckých výkonů vůbec. Ten herec bere svou profesi vážně. Jednak přetvořil své fyzično (zhubl přes 20 kg) a stal se kostnatou karikaturou a druhak přemýšlel nad tím, jakou by měl mít řeč těla, jak by se měl pohybovat, jak by měl běhat - dokonce studoval jedince trpící PLC (pathological laughter and crying), aby dobře odehrál ty záchvaty smíchu. Velká část toho, jaký nový Joker je, mu byla vtištěna hercem, nikoli jen scénářem. Tohle všechno na diváka působí jednak díky minimalistickým scénám Arthurova obličeje, při kterých vyniká šílenství v nitru osobnosti. Sympatizoval jsem s jeho smutnou situací a zároveň jsem z něj byl nesvůj. Druhak mě však film nutil postavě až fandit, páč v určitých scénách byl vykreslen s nutnou dávnou pompézního stylu. V těch chvílích jsem v něm viděl toho soběstačného Jokera, krále chaosu, kterému jsem přál, aby nějak rozložil ten nefungující systém zkorumpovaného Gothamu. Stále jsem však na vážkách s prohlášením, že Arthur Fleck skvěle překlenul do té postavy, kterou všichni známe. teď nemluvím o tom, že tento Joker je moc starý na to, aby za 15 - 20 let sváděl ideologickou válku s Brucem Waynem/Batmanem. Spíše si nejsem jist, jestli si Arthur Fleck vytvořil tu svou ideologii chaosu a tezi, že v každý člověk je zkažený. Arthur není geniální. Je vláčen okolnostmi a když pak využije určité šance, tak se projeví jako symbol toho, co se stane, když zkřížíte psychicky labilního člověka se společností, která na takové lidi šlape a to v kontextu ekonomické krize a sociálního napětí může vyburcovat lid. Ikona Jokera se tedy vpíjí do samotné společnosti. Na celém filmu však není téměř nic, na co si stěžovat. Snad jen jeden zvrat s přítelkyní nebyl zpracován s takovou grácií jako zbytek filmu. Vzhledem k tomu, že Todd Phillips dříve natočil jen pár podřadných komedií, tak mu to v jinak vybroušeném filmu dokáži odpustit. Ten zvrat však zapadá do obsahu děje, ale způsob jeho provedení se mi zdál poměrně levný - chyběla mu grácie, kterou si držel zbytek filmu. Nutno ale dodat, že toto řadového diváka pravděpodobně ani netrkne. Suma sumárum - na poli psychologickém, to funguje skvěle. Věřil jsem tomu, že se Arthur Fleck zbláznil. Představoval jsem si, jak jeho skleněné vědomí praská a mění se v střepy. Mohlo to být celé ještě více sociologické, páč pak by tam šlo virtuózněji pracovat s myšlenkou typu: "společnost do jisté míry vytváří své zrůdy..." což by film povzneslo na intelektuálnější rovinu a mohl by se ucházet ještě o vyšší hodnocení. Takto je to převážně solidní a mrazivá show, která dokáže vykreslit pompéznost i ve scéně, kde se jeden vychrtlý cvok kroutí v povislých slipech.

    • 28.9.2019  14:37
    Ad Astra (2019)
    **

    O Ad Astře můžete číst jako o sondě do duše astronauta, jenž se vydává až na konec naší sluneční soustavy, aby se tam znovu shledal se svým otcem, který kdysi dávno opustil svou rodinu, aby hledal mimozemský život. Celé to na papíře zní dobře i první diváci to přirovnávali k Interstellaru, což jsou však vysoké mety, kterým Ad Astra rozhodně nedosahuje. Zdá se mi, že první diváci se nad filmem nedokázali moc zamyslet a odhalit nedostatky, které se skrývají za mlžnou pózou vesmírné odysei s intelektuálním přesahem. Proto se o něm mluví jako o snímku, který "zpochybňující samou podstatu lidské existence a jejího místa ve vesmíru". To se však absolutně neděje. V popředí toho filmu ve vztah syna, jehož psychologický profil je zprvu poměrně zajímavý. Je též špičkou ve svém oboru, ale zdá se být poměrně odcizený. Svá trápení nejdřív skrývá, když se ho optají na názor k otcově odchodu, ale později během putování prázdnotou pronese, že právě kvůli otcově odchodu si nedokáže vybudovat citové vazby k jiným lidem, chce otce zachránit a jakoby do něj vkládal nějaké naděje k vykoupení z vlastní situace. V popředí je tedy vztah Roye (Brad Pitt) k jeho otci (Tommy Lee Jones), což je dle mého nešťastné rozhodnutí. Z perspektivy diváka vztah otce a syna nemá žádný build up a proto diváka nezačne zajímat z pár monologů. Z hlediska narace bylo původním Royovým úkolem zamezit elektrickým výbojům, jenž ohrožují zemi (naposledy zemřelo cca 43 tisíc lidí) a zdá se, že jejich zdroj pochází právě od Neptunu. Roy by tedy měl mít na bedrech hlavně život tisíců lidí, nikoli život svého otce, který se pravděpodobně zcvokl (což šlo předpokládat) a může být nebezpečný. Ten film se tváří, jakoby sežral Šalamounovo hovno, ale přitom je poměrně stupidní. Uvažování Roye mi přijde omezené, tedy nevěrohodné, celé to smrdí papírem, protože z monologů cítím špatně napsaný scénář. Krom toho nám jsou předloženy scény, které jsou nanejvýš hloupé, což mi nesedí s konceptem, jenž se podle všeho snaží být spíše zemitou spektakulární podívanou s filosofickým podtextem. Kupříkladu Roy si v jeden moment vytrhne nějaký poklop z jedné vesmírné lodě, od které se následně odrazí, použije železnou desku jako štít se kterým bezpečně proletí skrz prstenec Neptunu do druhé vesmírné lodi. A pokud vím, tak Neptum prstenec nemá... Takových kravin je tam ještě pár. Snad nejvíce film funguje po stránce vizuálu. Kredity tedy musím přiznat kameramanovi (Hoyte van Hoytema), který se zasloužil o obrazovou stránku filmu, ke které snad nelze míti výhrady. Jistě víte, co myslím, viděli jste trailery. Na samotné prostředí filmu, se dobře kouká a nezáleží na tom, jestli se scéna odehrává v kosmu, na měsíci nebo v nějakém pěkně nadesignovaném interiéru. Ad Astra měla dobře nakročeno, ale je jen hloupým béčkem, které si na Áčko jen hraje. Nohy jí podraží řada nešťastných rozhodnutí v přístupu k ději. Teď tedy trochu úvah k závěru. Může se to zdát zbytečné, protože proč mluvit o tom, co ve filmu není? Dle mého si tím zle představit to, čím film být mohl, ale nedokázal být a já při hodnocení koukám i na potenciál daného díla. Umím si to představit mnohem vybroušenější po stránce psychologie a plné nejistoty, která vygraduje ve střetu s otcem, jenž nemůže být prioritou Royovi mise. Nejdříve ten člověk je spíše cizí a přeci už dávno není jeho otcem, možná už ani není normální. Roy by ho však shledal jako zničeného člověka, který si sotva vzpomíná na minulý život a dnes už ani neví, proč ještě žije. Rozhodne se ho tedy přivést zpátky domů. K tomu by vedly úvahu o tom, jestli to má vůbec cenu, jestli je schopný tu cestu vykonat, ale na konci by se rozhodl, že tak učiní, protože jeho otec je do jisté míry součástí jeho samotného (vždyť i takou kariéru si vybral takovou jen díky otci) a snaha o jeho záchranu by mohla být i vykoupení ze stavu, ve kterém se Roy nachází a konečně by mohl překročit tento svůj stín. Pak by se spolu vydali nazpět. Otec by mohl zemřít během cesty přirozenou cestou, mohl by ohrozit let, a tak by ho Roy musel zabít nebo by otec zabil Roye v poblouznění svého nezdravého psychického stavu, že to není jeho syn... Variant vyústění by bylo dost a každá by se dokázala vyjmout v konceptu vztahu otce/syna a zapůsobit svou marností, trpkostí či nešťastností než ten schématický happy ending, který jenom potvrzuje slabé ambice celého projektu.

    • 23.9.2019  13:51
    Dogville (2003)
    ***

    Vyřešit věčné dilema "potrestat nebo odpustit" syntézou obou termínů je tedy více než jen nevkusná ironie: nejprve potrestat pachatele, poté mu odpustit.

    • 23.9.2019  12:08
    Nahý oběd (1991)
    **

    Během prvních 5 minut jsem měl pocit, že koukám na něco vyjímečného a výborně jsem se bavil. Cronenbergovo obrazové podání má své kouzlo a práce s maskami je skvělá. Weller opravdu vypadá jako Burroughs, ale přijde mi, že jeho herectví bylo nedostatečné a že nevěděl, jak si s tou rolí poradit. Stejný pocit mám i u režiséra. Jakoby nevěděl, co s látkou udělat a film je jenom takovým vyprázdněným putováním mezi excesy feťáka trpícího náhlými halucinacemi. Já jsem pociťoval, že s látkou šlo naložit lépe. Ta je přeci poměrně abstraktní a stačila jen vize. Film trpí i špatným tempem a negradací - jak říkám, vyprázdněné putování. To by ale nebyl takový problém, kdyby film nabídl více entertainmentu v podobě nějakých bizarních výjevů nebo absurdních dialogů, které na 115 minut bylo až moc málo (Myslím že tři, ale momentálně si vybavuji jen dvě. Problém pak tkví i v tom, že nejde jen o to, co herec říká, ale i jak to říká. Když Weller vypráví o chlápkovi, jenž vládl prdelomluvectvím, dokud jeho prdel nezačala vládnou nad ním samotným, tak ta samotná historka je interesantní, ale ten unylý způsob Wellerova herectví jí schazuje na údernosti.)

    • 16.9.2019  23:41

    neodvážné i neobohacující

    • 15.9.2019  11:29

    Jedna hvězda za iluzorní scénu s Mysteriem, která se přibližuje nejlepší scéně z marvel produkce - astrální scéně z Doctora Strangea. Jinak je to snad ještě horší film, kde nefunguje vůbec nic. Je to prázdný ve všech směrech. Téměř nesnesitelné koukat na film o naivním klučíkovi, který výletí po Evropě dle představy tupých Američanů a bojuje s nějakými živly, zatímco mu jeho odporně tlustej a trapnej Číňan kryje záda. Divák jenom čeká, kdy ten už scénář oficiálně potvrdí, že Mysterio je záporák. Proč frajer jako Jake Gyllenhaal vůbec plýtvá čas s takovou břečkou? Celej casting, tvůrčí tým i fanoušci zaslouží profackovat, aby se vzpamatovali z takto pokročilého stádia nevkusu. Vždyť to tu má stejné hodnocení (82%) jako Tenkrát v Hollywoodu...

    • 12.9.2019  14:12
    Slunovrat (2019)
    ****

    Nevím, jestli Ari Aster natočil horor. To asi nemohu posoudit - nepamatuji si, kdy naposled jsem se u filmu bál. Rozhodně ale natočil tíživý, podmanivý, precizně gradující snímek, který bych postavil hned vedle filmu Brimstone, protože to, co je dělá silné, mají společné a já při nich pociťoval podobný intenzitu napětí. Brimstone je však více psychologický a knižně si hraje s vyprávěním. Slunovrat sází více na podmanivý vizuál. Film není zajímavý jenom kvůli tomu, že se celý doby nezacházejícího slunce v kulturně zajímavém prostředí, ale taky kvůli halucinogením sekvencím, jenž jsou velikou atrakcí filmu. Ari Aster se nechal inspirovat filmem Climax, jenž pojímá horror trip na chování a reakcí postav. Slunovrat k tomu ještě interpretuje vizuály (s přáteli jsme se shodli, že to bylo relevantní). Režisér zachytil rozchodovou epičnost zachycenou v souvislosti s rituálem, jenž se opakuje jednou za 90 let v uzavřené kruhu. Tohle byl jeden z top kino zážitků 2019 a lidi, co to poslali do modrých čísel by si zde měli zrušit účet a ideálně zrušit i sebe ať zde svým nechápavým nevkusem nepřekáží.

    • 12.9.2019  11:34
    Faktótum (2005)
    **

    Nechuť práce je přesně taková jako chuť pít. Scenář měl ale víc přitvrdit, jak je tomu v knihách běžné. Takhle je to poloprázdné. Matt Dillon vypadal tak, jak by Chinasky vypadat měl - jen škoda, že mu nebylo umožněno víc zaperlit...sakra vždyť on ani neměl moc, co hrát. Těžko říct, proč vzniká film podle vychlastané předlohy, jejíž kouzlo tvůrce dostatečně nepochopil.

    • 7.9.2019  10:31

    Jedni říkají, že dvojka postrádá silné stránky jedničky a že není strašidelná. Druzí se nechali slyšet, že je to stejně dobré jako první díl. Oba tyhle názory vypovídají o člověku dosti, protože jen tupý hovno si může myslet, že jednička měla silné stránky jako prokreslené postavy a vztahy mezi nimi. To je přesně to, co film opomněl více než samotnou hororovou stránku, což však mně nevadí, protože si ani nevzpomenu, kdy bych se naposledy u nějakého hororu bál. Jde mi spíše o nápadité násilí, design scén s Tím a občas tu je kromě jumpscarů i záblesk něčeho vkusného, kde film hraje na znepokojivější notu. Jen mu to moc dlouho nevydrží. Oproti prvnímu dílu má dvojka více atrakcí - Pennywise více interakuje s jednotlivými postavami, uráží je, vysmívá se jim a také sekvence Skarsgardovo herectví bývají poměrně solidní. Říkám si tedy, že tady bylo aspoň něco.Občas nějaký světlejší moment. Většinou však sledujeme nezajímavé, ploché postavy, jejichž osobní problémy jsou jen jemně načrtnuty (aby se neřeklo). Druhá hodina filmu je repetetivní skladem scén, kde jedna z hlavních postav dojde na nějaké místo v Derry, má flashback na minulost a pak na něj vyskočí To. Mám tak pocit, že dvojka se hodně snaží doplňovat plochost jedničky, ve které to budování přátelství mezi dětmi během jednoho léta mělo být nosným tématem. To se však nestalo, protože blbej blockbuster nesází na to, že diváci mají mozek a tak je z dialogů cítit papír, vztahy jsou nevěrohodné a nevybroušené a příběh i atmosféra tedy zaostává. O režisérské vizi však nelze mluvit ani teď, protože dvojka je taky filmem pro masy ovcí. Jak jen mě je z lidí zle, jak jen můžou bejt tak tupí? Smějou se i tomu, co vůbec vtipný neni. "Hahaha, malej kluk narazil do krabice..." Všechny bych je ufackoval do bezvědomí za nedostatek vkusu. K infantilnímu humoru (typickému pro film s takým vyzněním) patří i hloupě přehnaná americká dramatičnost. Ta je přítomná hlavně v poslední hodině filmu. Mnoho diváků si stěžovalo na prostředek (který je repetetivní), ale mě snad ještě víc nudila a obtěžovala poslední třetina. Vzhledem k tomu, že postavy nemají pořádnou povahu a osobní problémy každé z nich byly buďto přeskočeny a nebo rychle odbyty, tak mi jejich osudy byly naprosto ukradeny. Když pak jeden z nich několik minut umírá s dírou přes celou hruď a postava, která si z něj celou dobu dělala prdel najednou nechce opustit jeho tělo, ačkoliv se celý jeskynní komplex bortí a on křičí ještě na ulici, když se odtamtud vyškrábou, tak jsem si říkal: "Jó dobrý, chápu, že si z toho mám vzít, že ti chybí, ale vůbec ti to nevěřim, tak už drž hubu, ty melodramatiku pochcanej." Takový film má pak ještě tu drzost šířit poselství ve svém závěru. Když 150 minut předvádí takovouhle mainstreamovou z prstu vycucanou slátaninu, tak si snad nemůžou ani myslet, že v závěru někoho dojmou. Andy Muschietti zaslouží pochcat.

    • 4.9.2019  19:30

    Výraz animáku se mi líbil. Působí to děsivě, ačkoliv to mohlo zajít mnohem dále. Adaptoval tu knihu by nemusel být problém, ale zde je scénář jenom proškrtaným přepisem knihy. Spoustu je toho vynecháno, jako alegorie to najednou působilo slabě a konec to kazí. Jasně že to bylo vyrobeno na objednávku CIA no...

    • 22.8.2019  00:39
    The Boys (TV seriál) (2019)
    **

    Dobre tema a cenim eRko a obcasne uchylarny, ale jde z toho citit papir, dialogy me iritovaly a cele to v sirsim spektru veci pusobi jednorozmerne.

    • 16.8.2019  16:09

    Tarantino si vždycky točil filmy hlavně pro sebe, což mně imponuje. Nelíbí se mi filmy pro masy. Bývají schématické, nejsou poctivé a divákovi vše předhodí, aby se nemusel moc zamýšlet. Zkrátka jistí lidé tento film neocení, protože z podstaty sebe samých nemůžou. Konzumní divák si bude myslet, že nepochytil pointu, že to nemá příběh a že je to moc dlouhé. Já to ale chápu, protože Once Upon a Time in Hollywoodu není dějově přístupný jako Django, ani se zde nepracuje tak solidně s gradací jako v Osmičce. Je pravda, že to má menší tah na branku a údernost filmu je slabší než v jeho předchozích třech snímcích. Chápu však, že tu to nebylo cílem. QT se nechal slyšet, že chtěl jenom strávit ještě nějaký den v jedné éře Hollywoodu, v jedný době s určitými lidmi a pokud člověk chápe jeho lásku k cinemě (vždyť v celé svojí kinematografii odkazuje na pop kulturu, na kterou je expert) a je schopný ocenit poctivost tohoto filmu, tak neprohloupí. Je to rozmáchlé a má to styl. Prostředí LA je vizuálně mnohem atraktivnější, než třeba prostředí divokého západu. Všichni ti herci tu vypadají libově. Pitt tu má navíc sympatičtější roli než Leo, ale oba předvádí herecký koncert. Cítil jsem, že to je slabší než třeba Pancharti. Méně jsem se nasmál, méně se toho dělo, hodně se referuje, nikam se nespěchalo, ale přesto mi to uteklo jako voda, protože je to prostě solidní a krásnej film. Něco kvalitativně diametrálně odlišného od většiny filmové produkce. Dokonce bych radši viděl ten 4 hodinový sestřih, ale už teď je to na lidi moc dlouhé a chápu, že to na sebe vydělat musí. Přemýšlel jsem ještě o tom závěru. Někdo říká, že je to celé čekání jenom na tu poslední půl hodinku (názor zralý na lopatu), ale pravou je, že konec je nejlepší, ačkoliv si QT jede zase tu svou grotesku na způsob Panchartů. Když nad tím však přemýšlím, tak je vlastně pěkné, co udělal se Sharon Tate. Daroval jí život.

    • 14.8.2019  02:05

    fuj

    • 13.8.2019  13:43
    Ledový vrah a psychiatr (TV film) (2003)
    ***

    Richard Kuklinski mohl profitovat z nájemného zabíjení pro mafii díky asociální poruše osobnosti, kterou měl jednak vrozenou a druhak získanou od svého násilnického otce. To se projevuje absencí strachu a svědomí k druhým. Patrné jsou i symptomy paranoidní poruchy. Kuklinski pociťoval jen nenávist a hněv. Pravděpodobně to jediné, co dokázal cítit a to, co ho udržovalo v chodu jeho jinak prázdnou schránku. Když ho někdo naštval, ponížil nebo vyprovokoval, tak zabíjel jen proto, aby se mu ulevilo. V životě ho samozřejmě nejvíc kritizoval otec, kterého by zabil, kdyby měl tu možnost. Zajímavé.

    • 9.8.2019  12:11
    Rocketman (2019)
    *

    Eltonovu hudbu mám rád. Jeho přehnanej vzhled už ne. Těžko věřím tomu, že dokázal zahrát skladbu na piáno poté, co jí slyšel už jako malej kluk. Přijde mi, že ho vykreslili jako mimořádně geniálního hudebníka. Film pak není tak pompézní jako Bohemian Rhapsody. Jedná se jen o standard. A dramata, která z Eltona udělala alkoholika jsou tu vykreslena tak prostě a líně, že se mi začal celý Elton protivit. Lepší nevidět. Cením však Egertona, že dokázal všechny Eltonovi songy takto přezpívat.

    • 3.8.2019  12:27

    Jediným vtipným prvkem této série je absurdita akčních sekvencí. Jenže já už všechny viděl v trailerech. Samotný film mi nenabídl nic navíc, krom víc trapných vtipů The Rocka a Stathama. Jsou scény, kde se vynuceně hádají mezi sebou, aby se lidi mohli smát tomu, jak se vzájemně stíraj, ačkoliv to z hlediska narativu vůbec nedává smysl. Takových vynucený nesmyslů je tam hodně, aby film mohl ukázat to, co ukázat chce. Například když Stathamovo sestře nějakej přístroj filtruje krev od viru, tak ona zůstane poblíž boje, aby si jí tam nepřátelé našli a pokusili s ní odletět v helikoptéře. Zdálo se mi, že film byl z 15% fist fights (které tvůrci F&F prostě neumí), z 30% akčně absurdní (ale to vše už ukázaly trailery), z 45% trapné stírání se dvou nesympatických plešounů (jediný, kdo neříkal nesmysly byl Idris Elba. I ten je však nevyužitý) a z 10% to hraje na city. Proč se takový film vůbec snaží hrát na city je pro mě záhadou. Po technické stránce to dle mého taky za moc nestojí. Působí to poměrně levně. Pochybuju, že tvůrci se nějak snažili. Ty špatně zpracovaný boje na blízko, levné záběry z dronu před koncem filmu střídající zoomy na ksichty z podhledu, one linery, díry v narativu a vůbec ten způsob, kterym ten film promlouvá na diváka... Děs. Nejradši bych dal 1/5, ale pokusím se být objektivní. Kdybych neviděl trailery, tak bych dal 2/5. Tohle je brakovej blockbuster a film od debilů pro debily. Nejlepší byl ten trailer na Tarantinovku, kterej hrál ještě před projekcí týhle sračky.

    • 31.7.2019  19:43
    Society (1989)
    *

    Hezky masky na konci, ale jinak to selhava na vsech frontach.

    • 28.7.2019  16:13
    Špičák (2009)
    **

    Dobrý námět. Jen škoda toho zpracování, které jest poměrně ploché. Šlo by z toho vytěžit více.

    • 24.7.2019  19:32

    Takovýhle sračky začnou točit bratři poté, co se přeoperují na ženy?

    • 24.7.2019  14:08

    Většina těch vtipů nefunguje a vyznění je spíše hloupé a infantilní. Umím si představovat, že to má potenciál iritovat. Tenhle film je takový nadržený tragický puboš, který neustále nevhodně vtipkuje o sexu.

    • 23.7.2019  23:24
    Rabbits (2002)
    *

    Pravdepodobně si to ani nezaslouží pozornost. Možná to poukazuje na sitcomy, který falešnym smíchem připomínají svym hloupym divákům, aby nezapomněli, že koukají na něco zabavného. Když však slyšim ten smích publika v Rabbits, tak mam pocit, jakoby se mi skrz něj vysmíval sám Lynch, že se na tenhle random generátor slov dívám.

    • 23.7.2019  21:25
    Hlava 22 (TV seriál) (2019)
    **

    Příběh je upozaděn, ale to bych přežil. Přecijen je to o tom, jak se jeden voják snaží vykroutit z armády. Problém je však v tom, že to není zrovna vtipné. Snad jen v první epizodě u Clooneyho prupovídek jsem se asi 2x pousmál, ale to je na satiru sakra málo. Dále považuji za nešťastné rozhodnutí to, že se seriál snaží hrát na city, ačkoliv vojáci nepobrali ze scénáře moc charismatu. Na knihu se těším. Doufám jen, že tvůrci nepochopili, v čem tkví síla materiálu. Hodnocení je přehnané.

    • 18.7.2019  16:49
    Kill Bean (2009)
    *

    proč?

    • 7.7.2019  13:58
    Steamboy (2004)

    Animovaný velkofilm, ale těch 20 miliónů na tom vůbec nejde vidět. Je to dětská hloupá nevěrohodná pohádka se špatnými dialogy. Vychvaluje se tu vizuál, ale vypadá to jako klasické generické anime. Opět mě štve ten rozdíl mezi kresbou postav a kresbou pozadí, který klasicky po vzoru anime nekoresponduje a vrhá odfláklý dojem. Akira byla mnohem působivější.

    • 5.7.2019  20:50

    Pěkné kulisy a divadelní přechod mezi scénami. Děj z osmi set stránkové předlohy od Tolstoje je solidně prostřihán, tudíž zůstane jen podprůměrná romance mezi nezajímavými postavami a emočně to tedy nezasáhne. Půl hodiny před koncem jsem ten film měl už těžce v piči.

    • 1.7.2019  18:09
    Tetsuo (1989)
    ***

    taková industriálně surrealistická šleha

<< předchozí 1 2 3 4 6 11 15 20