Klajnik

„Upřímně, nesnášim dialogy,“ řekl Denis Villeneuve v rozhovoru pro londýnský deník The Times. „Dialog je pro divadlo a televizi. Nepamatuju si filmy kvůli dobré replice, pamatuju si je kvůli dobrému obrazu. Dialog mě vůbec nezajímá. Čistý obraz a zvuk, to je síla kinematografie, ač se to tak nezná, když člověk kouká na dnešní filmy.“ Villeneuve pak učinil ještě ostřejší tvrzení, zejména s ohledem na kvalitu obsahu v televizi v posledních dvou desetiletích. „Filmy byly zkažené televizí,“ uvedl.

Poté, co Frank Herbert vydal první knihu v roce 1965, tak nebyl zcela spokojený s tím, že čtenáři vnímali protagonistu Paula Atreida (Timothée Chalamet) jako vyvoleného a osvoboditele. Ve druhém díle ho tedy již pořádně demýtizoval a rozvíjel stinnou stránku jeho postavení. Režisér Denis Villeneuve se nechal slyšet, že všechno toto bere na vědomí a vynasnažil se tedy více vylíčit Herbertovo pojetí Paula již v závěru adaptace prvního dílu.

Historické pozadí filmu odkazuje na období (475–221 BC) 7 válčících států (Yan, Zhao, Han, Wei, Qi, Chu, Qin) v tehdy ještě rozdělené Číně. Příběh filmu volně vychází z historického pokusu o atentát na krále expanzivního státu Qin, Zhenga, který byl později znám jako Qin Shi Hang, zakladatel dynastie Qin a první císař sjednocené Číny. Atentát měl spáchat potulný starověký čínský bojovník (youxia) jménem Jing Ke.

Ari Aster původně poslal studiu A24 čtyřhodinový cut filmu Slunovrat, který schytal rating NC-17, jenž se nazývá kiss of death, protože opět zpřísní povolení na projekci. Distributor zdvořile žádal, aby režisér svého miláčka postupně ořezával. Kinoverze pak měla rating R. Následně se pak ve vybraných kinech promítal nový režisérský sestřih. Prodloužená verze obsahuje nové i nepoužité záběry. Stopáž se prodloužila o 24 minut na celkových 171 minut a film běžel ve vybraných kinech. David Ehrlich z IndieWire viděl tuto verzi během speciální projekce v New Yorku a vypověděl, že film není v zásadě jiný, ale je dle něj lepší a bohatší. Některé scény jsou méně důležité než jiné, ale prý tvoří plnější obrázek, který diváku pomůže propadnout hlouběji psychedelickému kouzlu tohoto snímku. Během projekce na festivalu Scary Movies v Lincolnově Centru (NY) však Ari Aster přiznal, že kino verze má možná lepší tempo, ale jeho nový režisérský sestřih je „plnějším obrazem“ jeho tvůrčí vize. „Fanoušci nechtějí jiný film, chtějí více toho stejného,“ řekl.

Ari Aster se nechal slyšet, jaké filmy ho inspirovaly při tvorbě Slunovratu. Folklór čerpal z filmu Rituál (1973), ztvárnění horror tripů z Climaxu (2018) a vztahové drama z filmu Scény z manželského života (1973).

Quentin Tarantino uvedl, že nejprve pár let pracoval na hlavních postavách a teprve až poté přemýšlel nad tím, jaký příběh s nimi chce vyprávět. Později si uvědomil, že vlastně primárně nechce vyprávět příběh, ale že chce prožít jenom den života těchto postav ve zlaté éře Hollywoodu roku 1969. Tenkrát v Hollywoodu je tak především nostalgickým ohlédnutím za dobou, kdy Tarantino vyrůstal.

Scenárista Dan O'Bannon zahrnul do filmu sexuální podtext kvůli vyvolání strachu. Podle jeho slov: „Sex lidi zneklidňuje,“ a proto skrz sexualitu zaútočil na diváky. Řeč je především o scéně, kde se Facehugger (vývojové stádium Vetřelce) přichytí na hlavu muže. Tento akt by měl připomínat homosexuální orální znásilnění.