waits

waits

Luděk Pochman

okres Jablonec nad Nisou
snažím se vstávat fakt pozdě

11 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
    • 4.3.2019  20:33

    Jakožto zarytý fanda seriálu musím napsat toto: Dost o ničem.

    • 4.3.2019  08:34
    Superžralok (2011)
    *

    Hřbetní ploutev děsivého superžraloka je evidentně vyrobená z polystyrenu a pod ní se vlní jakési viditelně počítačové přidělávky. Pro fajnšmekry tohoto typu filmu samozřejmě doporučuji, sám jsem ho vleže dal až do konce. Ale i v této kategorii céčkových filmů se rozhodně dají najít lepší kousky.

    • 28.2.2019  21:53

    "Upřímnost je naprosto zásadní. Upřímnost musiš předstírat naprosto dokonale"

    • 28.2.2019  21:08

    Neuvěřitelná kadence vypointovaných scének! (Charlie: Our mother always said: Oh, that reminds me, she called and invited us for Christmas. - Alan: You told her yes, right? - Charlie:Absolutely. Sandy: You and I were going to spend Christmas together. Alan: We are. Sandy: But you're going to your mother's. Alan: What gave you that idea? Charlie: You see, Sandy, it's kind of a family tradition. Our mother invites us even though she doesn't want us to come. We say yes even though we don't wanna go. When we don't show, though she's relieved she gets to complain about what horrible children she has. It's the perfect gift. Sandy: Christmas is supposed to be about spending time with your loved ones. Charlie: Yeah, going to our mother's would cut into that.")

    • 28.2.2019  15:35

    Teenagerská komedie na drogách. Příčí se mi dát tomuhle totálně promíchanému chaosu čtyři hvězdy, zůstanu přeci jen u tří, ale film je to rozhodně zajímavý, nápady jen hýří. Na kostře teenagerské komedie (o horror nejde ani náhodou) si tvůrci hrají se vším možným, popkulturní odkazy (uf, trochu otravně očekávatelné) sypou v takovém tempu, že jsem některé dialogy ani nestíhal, děj se zajímavě kroutí napříč žánry, ujeté scény, občas humor nebo akce za každou cenu, ale nějakým zvláštní způsobem to docela funguje. Děj i přes promíchávání žánrů a celkové neuspořádanosti dává logický smysl,a to dokonce i v té části, ve které se cestuje časem, což je třeba ocenit. Kdybych byl teenager, co pohrdá spolužáky, kteří poslouchají Leoše Mareše a současně nepokládají Burroughse za pouhý odrazový můstek k náročnější zábavě, vysolil bych pět hvězd, na druhou stranu leckterý standardní divák by mohl mít tendence film po pár minutách vypnout. Každopádně Joseph Kahn si psaní scénáře i režii viditelně užíval.

    • 28.2.2019  14:46
    Oktoberfest (2006)
    *

    Záměrně křupanská a nechutná podívaná, která ovšem místo přívětivě blbého humoru, který někdy přijde k chuti (úplně pitomé, ale přitom svěží jednohubky s dvojicí Spencer/Hill) nabízí olezlé situace a humor ryze nevtipný, situační komika se vyznačuje zbytečnou agresivitou a postavy zleva doprava vykazují ve vzácné shodě nedostatek všeho, co by se dalo použít, od charismatu přes komediální talent po schopnost vzbudit sympatie. Nudná až nepříjemná podívaná.

    • 23.2.2019  22:32

    Filmu nezajímavých nebo blbých jsem videl desítky, ale nic nezpůsobí takovou zádumčivost jako nekonečný zástup tuhých klišé a nepřiměřených emocí. Téměř odpad. Jo, a ten chlapeček byl nesnesitelně, nesnesitelně otravný.

    • 18.2.2019  21:14

    Smoke on the water:)

    • 15.2.2019  19:52
    Stalo se (2008)
    **

    Nevadí mi okaté ekologické poselství, ani to, že film v podstatě není schopen vyvolat ani základní pocit ohrožení a strachu, to se dá filmařsky nahradit. Ovšem dvojici Deschanel/Wahlberg nevěřím ani vteřinu, že jsou manželé (Deschanel dokonce působí jako herečka z béčkových horrorů), ze všech přítomných postav je nakonec nejpůsobivější Leguizamo,a ten přitom v podstatě nehraje. A co hůř, nadějný začátek přejde v těžké zklamání v druhé půli, kdy se Shymalanovi film úplně rozpadne a kdy se scénář propadne do klišovité bídy. O pointě ani nemluvě. Srovnejme s nedávnými snímky Bird Box (ten dokonce zpracovává vepmi podobný vývoj událostí) nebo Tiché místo, kde téměř všechno výborně fungovalo. Škoda - a to jsem tak nenáročný divák!

    • 15.2.2019  19:39

    Hlavni dějová linka (soupeření sourozenců) spolu s pop kulturní odkazy (Eurythmics, Moon River aj) a Wiggumovými komentáři v muzeu drží díl spolehlivě vysoko.

    • 15.2.2019  12:36

    Silné téma - Miloševičové se bohužel nepodařilo téma využít beze zbytku, i když chápu, že točit o tomhle tématu v Norsku není jednoduchá záležitost (samo o sobě něco vypovídá). Skupina neochvějných věřících ve vyšší morální standard Západu (autoři Fora 24- Norsko se nemůže mýlit! - viz Monika Le Fay nebo Jan Burian) ve fungování Barnevernetu a potažmo celé norské společnosti nic špatného neuvídí, žádné hrůzy potřeby kolektivního souhlasu je z míry nevyvedou, naopak, oni je chtějí a míří k nim. Protinázor (viz výborné shrnující články Andreje Ruščáka, který i v tomto dokumentu vystupuje a mluví o společenském tlaku) naopak podonosti mezi sektářsko-socialistickým přístupem a chováním norských úřadů dohromady dá - a já souhlasím. To vnímání světa připomíná a kopíruje střet progresivistů, v jejichž pojetí stát ví všechno nejlíp (tedy opravdu stát je víc než rodina) a konzervativního, který si myslí opak. V Norsku je socialistický názor omoudrém státu doveden do krajnosti a to takové, že mi vrtá hlavou, jak to, že ještě žádný zoufalý rodič po některém donebe volájícím zásahu místní pobočku lupičů dětí prostě nevystřílel.

    • 15.2.2019  11:03
    Moje zprávy (TV pořad) (2018)
    *

    Po vzoru kazatelů z amerických televizí Soukup tvaruje své diváctvo směsí lidového projevu, záblesků ironického humoru (dikce Jana Krause), napadání oponentů, vulgarit, ale také , myslím, nelíčeného zájmu o politické dění. Soukup je sebestředný egomaniak, sám sebe viditelně rád poslouchá a na stadnardního posluchače, zvyklého na kultivovaný projev mainstreamového moderátora může působit až odpudivě, na druhou stranu Soukup umí mluvit dlouho dobu zpatra a má určíté, pravda, trochu obludné až panoptikální, charisma. Kdo chce, at se dívá, dozví se ale jen, jak vypadá svět optikou svérazného demagoga. Za mě, chvilku legrace, pak ztráta času.

    • 8.2.2019  20:47

    Opět fantastické záběry: smečka lvic útočící na bůvola, myška behající po travách, pták vlha létající v savanách před slonem, serval honící myš, skákající ptáci, drobní afričtí mravenci sbírající traviny, mravenečník v Austrálii nebo liška lovící v pekelném mrazu. A rychlostní souboj vlka s teletem na závěr!

    • 5.2.2019  10:08

    Romero předvedl maximum možného. Potácející se zombie jsou samozřejmě k smíchu, i když je Romero nechá úspěšně likvidovat mnohem mobilnější a chytřejší standardní spoluobčany, ale režisér tuhle nevýhodu (za kterou si může historicky sám) vynahrazuje inovativními záběry, sice kašírovaných, ale i tak poměrně naturalistických požírání, trhání, kousání a obecně vraždění vůbec. Atmosféra je apokalypticky temná, její vyznění za těch 14 let, co jsem film viděl v kině, nezestárlo, naopak. Romero má ještě tu výhodu, že si leckdo najde v jeho filmech podobenství - kupříkladu recenzent Vojtěch Rynda ho kvůli tomuhle aspektu neváhá nazvat geniálním umělcem. Je pravda, že rozdělení na MY a ONI se u Romera nabízí (už u své prvotiny- hippie/ostatní ). Pokud na to přistoupím a začnu hledat, najdu u Země mrtvých (snad netrpím stihomamem), motiv migrace. A poučení je zcela určitě jiné než (by) Romero zamýšlel..

    • 4.2.2019  12:43

    Přes všechny honičky a výbuchy mdlý, nezajímavý a ke konci až k uzívání dlouhý blockbuster. Ještě že jsem na tom tehdy nebyl v kině.

    • 4.2.2019  12:37
    Brexit (TV film) (2019)
    ****

    Brexit: The Uncivil War je lahůdkou pro příznivce nahlíženi za oponu politických hrátek a historických souvislostí. Haynesovi se nepodařilo udržet neutralitu, možná záměrně. Přiznivci Brexitu jsou často vykresleni jako v divadelní frašce, Nigel Farage a Boris Johnson vypadají jako komické figury, toryovští poslanci nebo Arron Banks pak trochu jako parodie na zlé kapitalisty, chřestící měšcem. Kdo by nevěděl, jak dobrým a zajímavým diskutérem je Nigel Farage a jak charismaticky a politicky šikovně se umí v politice pohybovat bývalý primátor Londýna Johnson (druhdy šéf magazínu Spectator a autor výborné biografie o Churchilovi), měl by za to, že oba dva pánové jsou hlupáci lokálního formátu. A to ještě probíhala produkce přes Channel 4 , jak by to asi vypadalo, kdyby věc řídilo progresivní epicentrum, BBC. Za zmínku stojí recenze v liberálním Guardianu, ve kterém byl film označen jako povrchní a nezodpovědný, se speciálně cílenou kritikou na zobrazení Farage a Bankse ve formě směšných jedinců místo jejich skutečných rolí - nebezpečných potížistů. Komu se povedlo, zaplatpůmbů, zachovat neutrální náhled, je i přes svůj labouristický světonázor Benedict Cummerbatch v roli Cummingse. Cummings není ideolog, je motivován jinou touhou, touhou pokořit politický systém, "restartovat" ho. Je naprostý profesionál, který svými hesly Take Back Control a jednoduchými hesly (costs, Turkey) boří soupeřovu obranu, rutinérsky postavenou na čistě logických faktech. Vypadá to, že Brexit samotný ho zajímá jen okrajově, samotné vítězství ho nenaplnuje euforií a z výsledku je vlastně dost rozpačitý. Film je ale skvělý v tom, že Cummingsovi rozumíme, kdo chce porozumí i voličům Brexitu, at už si o vystoupení z EU myslí cokoliv. Ve stěžejní scéně se vedoucímu kampaně Remain rozpadne modelová debata voličů poté, co městská, dobře situovaná černoška nepřímo, podprahově obviní bílou ženu z venkova z rasismu. V následném výbuchu emocí se uvolní frustrace, kterou tahle žena cití, frustrace, kterou ji způsobuje morálně nadřazené kárání uvědomělých progresivistů. Mohutná, nesmírně působivá scéna.A v mnoha ohledech pravdivá, řekl bych. A opět, šéf kampaně a asi i režisér Haynes interpretují onu vyhrocenou reakci jako výsledek nenávistné kampaně a sebe sami bez jakékoliv sebereflexe jako dobro, které stojí proti zlu - ani náznakem tedy ženino chování nepochopili.Pak se ovšem těžko vyhrávají referenda.. I závěrečné propojování fake news, peněz a Trumpa je zbytečné - nejsou to fake news, co vyhrávají volby, Tím je podchycení aktuální atmosféry ve společnosti. A na její vyhrocené, polarizované podobě mají podíl i příznivci Remain..

    • 2.2.2019  22:35

    V Partii krásného dragouna je všechno typově přesné: nejlepší policejní mordparta střední Evropy Marvan, Vinklář, Bláha, dragoun jako z magazínu, švihácký až šlechtický Abrhám, dáma s uhrančívýma,až strašidelně krásnýma očima Fialová, místní policajt Menšík (úžasný part) a hlavně dialogově vybroušený scénář. "Toho znám. Vy ho znáte?, Ano, to je pan Nikdo." S filmem Pěnička a paraplíčko vydaření dvojice celovečeráků.

    • 1.2.2019  23:32

    Hodně odflaknute béčko, a nemyslím tím scénář, od toho se dalo asi těžko něco čekat ("dostanem toho hajzla"..apod.). Ale nešlo by vybrat do castingu někoho, kdo aspoň vzdálene vypadá jako student střední školy? Nemohli by zločinci aspon trochu nevypadat jako parodie na zločince? A hlavne, nemohl by režisér vymyslet něco, co by narušilo téměř konstantní pocit nudy a absolutniho nedostatku napětí? S bidou jedna hvezda za okamžiky, kdy se nezajimave proměnilo na pitome směšné.

    • 1.2.2019  22:32

    Barman nalévá destilát. Lister (chraptivě): "Pěkně jemná." Kocour (slabě) : "Teda čekal.jsem něco kapku silnějšího." Rimmer (napije se, okamzite zvraci do nejbližčího klobouku) Ohromný chlap vstává:" Chlap co blije do klobouku medvedobijce McGeara.je bud odvaznej nebo děsně blbej." Rimmer: "Promiňte , jaké byly ty moznosti?" a za chvili Rimmer:" Mě nemůžete vyděsit, ja jsem zbabělec, mám strach pořád." Jedna z nejlepších epizod Trpaslika vůbec.

    • 1.2.2019  14:48
    Jako dým (1999)
    *

    Pamatuji, jak jsem po návštěvě artového kina v roce 1999 poslouchal srovnání posluchačů mého jinak oblíbeného Radia 1 filmů Zachrante vojína Rayna ("americká kýčovitá produkce") právě s Holy Smoke ("odhalování vnitra silné ženy" a "krásně režírovaný Harvey Keitel") a nevěřícně jsem bouchal hlavou do umakartové zdi tehdy pronajatého pokojíku. Mě tahle dokonale vyprázdněná podívaná, naschvál servírovaná umělecké smetánce mezi návštěvou galerie a divadelního klubu, hnula tak žlučí, že jsem si ji musel spravit koncertem Afghan Wigs v Akropoli. Přímočará, neintelektuální zábava. Kam se hrabou feministické úvahy Jane Campion v Holy Smoke..

    • 1.2.2019  14:08
    John a Mary (1969)
    ****

    Tenhle film měl stát na Hoffmanovi, Farrow a scénáři. První dva odvedli, co mohli, Hoffman svého konzervativního mladíka i Farrow svou hippie presentují naprosto civilně a uvěřitelně (v kontrastu s jejich nedávnými stylizovanými rolemi v Rosemary má dětátko resp. Midnight Cowboy), scénář je však až trochu moc banální a nezanechá žádný hluboký dojem. Prostě příběh o mileneckém vztahu na jednu noc a jeho možném pokračování v New Yorku v roce 1969. Osobně mám filmy z přelomu 60. + 70. let hodně rád (a New York, to v každém případě!) , dávám tedy lehce lepší hodnocení, než by se leckomu mohlo zdát patřičné..

    • 31.1.2019  17:37

    Když nemám na film peníze, můžu zkusit stát se Uwe Bollem, může z toho být dokonce alternativní kultovka. Když nemám na film peníze a ani tolik talentu, kolik má Uwe Boll (divné, pravda), můžu zkusit natočit blbost typu Megažralok vs. obří chobotnice, zvrácení hledači filmového dna si výtvor najdou. Ale když nemáte peníze, vůbec žádný talent a ani žádný sebemenší nápad, nedá se nic dělat, půjde o vyhozené peníze, který je k ničemu všem (doufám, že i investorům), něco na způsob opuštěných paneláků na španělské mořské pláži. A kdy bych chtěl někdo vidět, jak ted vypadá Shannen Doherty, je lepší si ji najít na Instagramu.

    • 31.1.2019  17:28

    Obecně nemám noc proti rozhodnutí Britů vystoupit z EU, agumentů pro se najde dost. Pod dokumentem Brexit:The Movie bych ale čekal střet argumentů pro a proti a to argumentů, řekl bych zásadních. Nic takového zde nenajdeme, jde o agitační video, které tlačí od první chvíle příliš na pilu a působí až kontraproduktivině. Podobně jako v častých klimatických a politických agitkách se uvadí jen to, co se hodí a navíc dosti demagogicky - např se dozvíme, že Švýcarsku se daří proto, že není v EU, což mě, s dovolením, nestačí. Velká škoda- a to přitom Anglie má skvělou mediální historii, pokud jde o diskutování problémů - i dnes můžete na Sky TV nebo ve Spectatoru a Telegraphu sledovat naprosto protichůdné názory, často vyostřené, ale korektní a dobře argumentačně podložené (něco, co úplne vymizelo z liberálních platforem BBC a Guardian).

    • 31.1.2019  11:56
    Bigbít (TV seriál) (1998)
    ****

    MImořádný počin, díky za něj! O hvězdičku méně proto, že seriál je až příliš rozvláčný a některé díly, zabývající se přece jen měné zajímavými kapelami bych klidně oželel. Jinak ale palec jasně nahoru!

    • 30.1.2019  11:43

    Kromě Kmotra jediný případ, kdy jsou film i jeho knižní předloha naprosto dokonalé. Mc Murphyho oči a reakci poté, co Fletcherová umravnuje Billyho si budu pamatovat napořád.

    • 29.1.2019  13:44

    Potměšil se stejně jako v prvním Discopříběhu (noční to můře diváka, nepatřícího mezi rozvernou mládež, navštěvující na sklonku socialismu v bílých džínách podniky DJ s italskými hity), snaží hrát jako v normálním filmu,trochu na vážno i aby byla legrace, jeho jediného je mi trochu líto. Na druhou stranu Soukupovi se opakovaně daří vytvářet atmosféru, která mě uvádí do stavů ponuré zádumčivosti. Během Davidových vsuvek se stav rozhodně nelepší..PS Srovnejme, jak Potměšila v podobné figuře na pětiminutovém prostoru využila Chytilová v Panelstory. Nebetyčný rozdíl, zdůrazněné navíc nervními jazzovými výlevy Jiřího Šusta

    • 28.1.2019  13:42

    Asi jako Muži v černém 2 nebo Harry Potter 2. Singer předvedl podobné - natočil něco už před tím natočeného, jen nudněji a únavněji. Neznám komiksovou předlohu, možná, že důvodem je důležitost původní látky v rámci serie. Každopádně filmové zpracování je jen pro opravdové fandy seríe,a to já nejsem.

    • 28.1.2019  13:34
    Rolling Stones: Havana Moon (koncert) (2016)
    *****

    Koncerty Rolling Stones měly často k dokonalosti daleko - už v sedmdesátých letech se psalo, že jejich vystoupení jsou jako návštěva papeže, vzpomínka do památníku. Ovšem Stones nejsou jen tak leckdo, pracují na sobě a i jejich živáky jsou čím dál zajímavější. Samozřejmě s výjmkou fantastických šedesátých let, v té době ze Stones syrová energie jen prýští. Osobní dojem z nich mám až porevoluční- viděl jsem je třikrát (první v roce 1990) a žádný z nich nebyl jen vzpomínkou do památníku, naopak. A to jsem, neštastník, minul oslavované vystoupení na Letné z lonského roku. Havana Moon má skvělou atmosféru, publikum je lehce v euforii z dojmu viděného (jako my v roce 1990), snímek je nádherně nasnímaný a pohled na kapelu neuvěřítelné kapely, která jede na plný ve věku, kdy většina lidí pospává po procházce na gauči (Charlie Watts v roce 2016 74 let, Jagger s Richardsem 72!) je vysloveně lahodný. Set List 1."Jumpin' Jack Flash"2. "It's Only Rock 'n Roll (But I Like It)" 3. "Tumbling Dice" 4. "Out of Control" 5. "All Down The Line" 6. "Angie" 7. "Paint It Black" 8. "Honky Tonk Women" 9. "You Got the Silver" 10. "Before They Make Me Run" 11. "Midnight Rambler" 12. "Miss You 13. "Gimme Shelter" 14. "Start Me Up" 15. "Sympathy for the Devil" 16. "Brown Sugar" 17. "You Can't Always Get What You Want" 18. "(I Can't Get No) Satisfaction"

    • 28.1.2019  13:13
    Brian Johnson: Rock na cestě (TV seriál) (2017)
    ****

    Viděl jsem dva díly (The Who,Sting) a hodnotím kladně. Brian Johnson si prostě s kolegy povídá, rozhovor je fajn, působí přirozeně a (aspon pro mě) něco nového přináší. Nevěděl jsem, kupříkladu, že Police hráli v mém oblíbeném CBGB klubu v New Yorku, takže jsem radostně sledoval, jak se Johnson se Stigem procházejí obchodem na místě původní ikonické scény a následně se v rámci vzpomínek přesouvají do vedlejšího bistra. Dokouknu všechny díly, baví mě to.

    • 17.1.2019  14:54
    Hráči (divadelní záznam) (1983)
    *****

    Přiznám se bez mučení, že z ruské literatury jsem toho mnoho nenačetl (tehdy povinné Šolochova, pak Solženicyna, Dostojevského, Čechova, Tolstého, nesmírně vtipného Zoščenka!), hlavně díky povinné nabídce všech možných ruských autorů, včetně obsáhle sekce soudružských autorů, po kterých dne neštěkne ani pes. Kromě zmíněnych idelogockých autorů , jejichž jména jsem už zaplatpámbů zapomněl (patří sem i Gajdar nebo Kožedub? nevím) se mi ale vlastně téměř vše zamlouvalo. A Gogol bude stát určite za to, ruskou duši zpracovává s vtipem a nadhledem. Smočkova hra patří do zlaté éry Činoherního klubu, kdy bylo pravidlem, že co hra, to událost, co postava, to osobnost (aspon z toho, co jsem viděl). I tady je radostí sledovat čtyřku Abrhám, Kodet, Zahajský, Nárožný, která divadelně lehce přehrává, pokukuje přitom na diváka, a přitom pořád jede na plný plyn. A ten monolog na závěr - paráda.

<< předchozí 1 2 3 4 11 21 30 40
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace