joker.george

Možná je to dobou, možná mnou, možná samotným filmem, ale výsledkem je, že jsem si s ním příliš neporozuměl, což mě docela mrzí. Film totiž disponuje chvílemi prvotřídního napětí, drama nebo akce, ale jedná se o pouhé ostrůvky a nic jednolitého, co by se rovnoměrně objevovalo po celou dobu. Jedinou spojitostí je postava a herectví Roberta Redforda, který podává nadprůměrný výkon po celý čas, a dokáže tak udržet pozornost i ve slabších částech.

Trochu překvapivě jsem si nejvíce užil obě klidnější ukecané části, přičemž ta první od Steva Buscemiho mi připadalo o něco zábavnější než vyprávění vtipu od Quentina Tarantina. Ale akce nezůstává o moc pozadu, díky své stylovosti i stylizaci. A i přes svou četnost stále zůstává svá, odlišitelná a plná nápadů, i když na konci se mi už zdála lehce přemrštěná.

Hajao Mijazaki tentokrát z větší části opustil otázku ekologie, ale stejně mě opět dostal. Znovu protkal své dílo živoucím světem s nepřeberným množstvím různorodých bytostí či fantastických dekorací a kouzel, tady se ale neoslňuje pouze vzhledem. Na pozadí lze vystopovat promyšlený příběh s větvícími se vedlejšími linkami, i když v jádru zůstává jeden z nejstarších známých námětů, je ale na něj nahlíženo z trochu odlišné perspektivy a je krásně jiný, na což mají vliv živí a nejednostranní hrdinové.

Film u mě zůstane ve stínu Atentátu, ale jako znovuoživení historické události a přiblížení nové vrstvě lidí sklízí úspěch a já ho můžu prohlásit za zdařený. Řemeslné kvality se během produkce zvládly pohlídat a příběhově uklouzne snímek pouze jedinkrát, ale i když je to v jednom z nejdůležitějších momentů, tak zbývá ještě dostatek času, aby se znovu postavil a příběh dovyprávěl se vztyčenou hlavou a bez kazící pachuti. A doufám, že Jamie Dornan nebude zaškatulkován kvůli jedné své roli, protože oplývá hereckým talentem. (Cinestar Jihlava)

Ještě jsem neviděl tak poklidný superhrdinský film a zrovna toto byla příjemná změna. Jenže tak nevýrazný ksicht měla série naposledy u Posledního vzdoru, navíc film dokazuje, že Superman se vrací nebo Jack a obři nebyly úplným dílem náhody. Ale to ani ty povedené snímky, takže si to Singer vcelku pohlídá, i když hlavně kopíruje předešlé úspěšné události či dialogy. Co se týče postav, tak se moc nepředřel a může být rád, že za sebou mají už nějakou historii. A zdá se mi, že se série ocitla ve slepé uličce.

Speciální číslo komentáře si zasluhuje něco speciálního k ohodnocení... Byla by chyba hledat zde nějaký hlubší smysl, naopak svou primitivností a nevyhraněnými mantinely film dokáže až nečekaně bavit, aspoň to byl můj případ. Ale záleží na Vás, kde máte svou hranici (ne)vkusu, a jestli se tak budete cítit pobaveni. Jen je trošku škoda, že i přes krátkou délku, dochází filmu v některých částech dech.

Je podivuhodné, kolik má tento příběh společného s námi a jakou nadčasovostí komiks/film oplývá. Je to kvůli otevřené zpovědi, která je protkána chytrým a výrazným humorem a nezlehčováním důležitých událostí a tragédií. Vyprávění pomáhá i samotná animace, která dokáže využívat svých možností, a zážitek tak ještě prohloubit a téměř se vyrovnat svému původnímu jmenovci.

Dokud se všechno podřizuje atentátům, tak se dá dokonce mluvit o napětí a atmosféře. Když se to ale poté stočí směrem ke schovávání a následnému hledání, tak jsem se mohl rozloučit se světlejšími momenty a dalším důvodem bylo i to, že ve tmě nešlo nic vidět. Akci zachraňuje využívání a užívání si ratingu a kupodivu mi do filmu seděla i úmyslná absence většího využití nadsázky.

Dal jsem na radu většiny recenzentů, a tak jsem se vyhýbal všem možným spoilerům a potom už jen čekal na vhodnou příležitost. A asi to splnilo účel, protože od probuzení v bunkru jsem byl neustále napnutý a ostražitý jsem zůstal i při klidnějších pasážích, protože v sobě měly něco zneklidňujícího. A jak postupně rostlo tempo a vybarvovaly se postavy, tak jsem se čím dál tím víc propadával do děje, až jsem na konci ani nepomyslel, že by mohla být poslední desetiminutovka rušivá a nepatřičná. Ale ani teď mi nevadí a přijde mi, že do děje zapadá.

Po odbytí povinného seznamování s hlavními postavami a načrtnutí děje následuje intenzivní vojenské střetnutí, které se sice odehrává na jednom prostranství, ale během té hodiny nudit nezačne. Každý útok je něčím jiný, minimálně stoupající škálou vybavení na jedné straně a zoufalým přepočítáváním každého náboje na straně druhé. K tomu se občas objeví i atraktivní akční momentka, odehrává se to ale v rozumných mezích a to platí i ohledně sentimentu a heroismu. (Netflix)