joker.george

Rád bych pobyl víc času na Themyskiře. Naivita Diany, která byla neustále sestřelovaná Stevem, pro mě už nebyla plnohodnotnou náhradou, i když mezi sebou měli potřebnou chemii. Arés svůj potenciál zahodil brzy lacinými výkřiky. Kvalita akce byla kolísavá, škoda že ta nejhorší část připadla na konec. Z filmu bylo cítit retro, stylizace byla zdařilá, ale z období Velké války šlo vytěžit o něco víc. A ani kvůli Wonder Woman jsem DCEU nepropadl.

Musím zde zmínit jeden bolestivý filmový zážitek: Absurdistán. Zde je totiž ukázán zoufalý film o prdění, který vyhraje Oscara. Švýcarák však dokazuje, že jde s citem a kvalitně zfilmovat cokoliv, a pokud by mu vyšly vstříc úplně všechny okolnosti, tak Oscara nebo nominaci mohl získat. Ano, film je bizarní a rozhodně není pro každého. Já ho navíc podezírám, jestli se mě nesnaží obalamutit a přinutit k tomu, aby se mi líbilo něco, co je vytvořeno k přetvářce a vydávání za umění něco, co si to nezaslouží. Zatím jsem však k tomu nenašel jediný důkaz a ten jeden, který mám, říká, že snímek je upřímný a má velké srdce. (Netflix)

Těší mě, že se stále do kin dostanou filmy, které na mě působí staromilsky. Sice se Poirot trochu přibližuje pojetí jiného detektiva, ale pořád jde v první řadě o tradiční zpracování. Velkých invencí ani riskování se tak nedočkáme, ale jako novodobá aktualizace je to dostačující a ospravedlňující. Za zmínku stojí i práce s kamerou ve vlaku, záběry krajiny a hudba. A konec byl silnější, než jsem čekal, jelikož jsem už znal vyústění. I napětí však bylo na dosah už před finálem, například v dialozích. (Třebíč, kino Pasáž)

Z nezájmu se se podařilo Thorovi probojovat na špičku mého nejočekávanějšího marvelovského počinu tohohle roku. A býval bych odcházel z kina i spokojený. Je hodně znát, že každý díl byl uchopen jiným způsobem a dohromady vytvářejí nesourodou trilogii. Dozvěděli jsme se minimum informací o Asgardu, jeho obyvatelích, technologií i prostředí a rodinné vztahy nakonec tolik netáhnou. Komediální prvky zde však fungují, postavy baví, ale o to zbytečněji a nepatřičněji působí temnější nebo emociálnější chvíle, kterých kupodivu není málo. Holt to ne vždy vyjde, nakonec je ale dobře, že má film svou tvář. A Stephen Strange mě potěšil a při divadelní scéně jsem mimoděk zatleskal. 3,5* (Brno, Velký Špalíček)

Můžu si připsat další ojedinělý filmový zážitek. A chápu oba vyhraněné přístupy k filmu. S přibývajícím časem řve alegorie na všechny strany víc a víc, ale stejně je nemožné pochytit každou jemnou nuanci. Naštěstí se nabízí více možností, jak snímek vnímat, a není proto nutné jet podle návodu. Dusno, rozpad vztahu a postupné uzurpování prostoru pomáhají budovat chvilkovou komornost, ale nemají sílu na to být hlavní doménou. Co ale nelze zpochybňovat, je jasná režisérská vize, která se nerozpadá a dokazuje nemalou zručnost. A podle mě by matku! mělo vidět co nejvíc lidí, i když předem nedokáži zaručit, jak na ně bude působit. (Brno, Velký Špalíček)

Takhle rychle jsem ještě žádnou sérii nezhlédl, a kdyby neexistoval spánek, tak by to bylo dokonce ještě dřív. Dořeší se události z jedničky, na které se prve nedostalo a které mě zajímaly. Nabídnutá různorodost, více perspektiv a příběhové linky na mě tentokrát zafungovaly bez výjimky, záhady nepřerůstají tvůrcům přes hlavu, ukázal se pravý potenciál a nové postavy lehce zapadnou mezi ty známé. Snad si i budoucí série udrží kvalitu a budou nadále úspěšné. (Netflix)

Mám oblíbenější odlehčené westerny, ale to mi ani v nejmenším nezabránilo užít si tento. K postavám jsem přilnul okamžitě i přes jejich zrádnost a se zájmem jsem sledoval jejich eskapády a vzájemné manipulace. Ohledně oblíbených scén nepřinesu nic nového, protože se asi většina z nás shodne na přepadení banky a indiánech. A překombinovaný konec v lázních byl správnou trefou, která mi spravila chuť po nepříliš výrazném turnaji.

Koukal jsem a čekal, kdy se mi na snímek podaří ideálně naladit. Pro jistotu se vše zopakovalo dvakrát, jenže já jsem nadále tápal a nevěděl, co si mám z filmu odnést. Naštěstí děj nebyl chaotický, takže orientace v něm nebyla složitá a některé jednotlivé úseky byly skvělé. Aspoň jsem dokázal ocenit opojnou a nádhernou audiovizuální stránku a strávený čas nepovažuji za ztracený. (Brno, kino Scala)

Už od začátku to vypadalo, že film přinese nějaké zásadní odhalení. To se objevilo záhy, jenže potom naštěstí nepřišla únava a dál ve mně rostlo očekávání. Skloubení příběhu z prostředí Gattacy s vyšetřováním kvituji s povděkem. Kdybych už neviděl pár jiných komorních scif-fi s jednoduchou a krásnou pointou, tak by to se mnou pohnulo víc. A budoucnost byla až příliš snadno uvěřitelná.

Věřím, že by mě to zaujalo, i kdybych nevěděl, o co se jedná. Anime už mi není úplně cizí, takže mi tahle podoba nedělala problém, dokonce jsem se podivil, že nebylo se světem Blade Runnera spojeno dřív. Z konce šlo vyždímat ještě víc, ale aspoň jsem si takhle mohl domýšlet všechny důsledky, které měly velký dopad a byly ukázány v náznacích, sám. Tyhle předfilmy měly smysl, podařilo se jim rozvinout svět, zvýšit očekávání a připravit půdu pro hlavní chod.