joker.george

Na nového Predátora jsem se těšil dost, ale s přibývajícími materiály a ohlasy mé nadšení upadalo, ale pořád jsem věřil Blackovi. Nakonec to však dopadlo hůř, než jsem si chtěl představit. Režisérův rukopis totiž není vůbec poznat. Postavy jsou zaměnitelné a snaha o jejich rozlišení pomocí výstředností se míjí účinkem. Tím pádem selhávají i pokusy vložit do pusy hlášky, takže se o sympatiích k nim nedá bavit. Akce je taktéž mizerná, nestrhla mě v jediném momentě, naopak mě dost zabolela například při střelbě na hřišti. Té situaci se podařilo vytrhnout mě ze sledování. Samotní predátoři měli sice k dispozici vyšší rating, ale respekt si u mě za celou dobu nevydobyli, většinou jim ani nepomohlo rozšíření jejich mytologie. Zbytek příběhu je natolik generický, že mě nepřekvapila ani zlá vládní organizace. A závěr zabil můj zájem o sérii natolik, že přestanu vyhlížet snímek z minulosti, který naznačila dvojka. Přitom pár nápadů tu problesklo (využití predátoří technologie, predátoři/vědci). (Brno, Velký Špalíček)

Vypadalo to, že si budu muset co nejdříve pustit film, který mi pomůže rozehnat chmury, které se začaly objevovat. Nakonec se jím však stal právě Milionář z chatrče, a to bez sebemenších pochyb. Snímek se tím vůbec netají, naopak to vystaví jako svůj největší klad a z vyznačených pohádkových kolejí tedy neuhne ani o píď. Postupně se však kvůli tomu vytratí jakékoli napětí nebo pocit satisfakce, který si postavy (a divák) bezesporu zaslouží. Naštěstí tuhle jednoduchost vynahrazuje přesným střihem a perfektně vyskládanými flashbacky, díky kterým nad ním nejde zlomit hůl.

Při sledování jsem měl v hlavě to samé, co jsem si posléze přečetl na anotaci DVD. Je tu krásně vidět originální formanovský humor, jeho znalost lidí a práce s nimi před kamerou. To je podpořeno například úvodem na hudební soutěži s prostřihy na rodiče, originálně zpracovanou naháněčkou a nezapomenutelným marihuanovým dýchánkem. A to všechno je podkresleno přesně vybranými písněmi.