joker.george

Už od prvního pohledu jde poznat, že tento One-Shot patří k nejambicioznějšímu snímku první fáze. Žel produkční hodnoty jsou všechno, co bonus nabízí, jelikož příběh je triviální a vůbec by nevadilo, kdyby se jeho délka značně zkrátila. A také je škoda, že se s novými postavami a jejich věděckým přínosem dále nepracovalo třeba v rámci seriálu.

Další postavy z pera Davida Mackenzieho, ze kterých kape charisma v každém záběru. Herci by to možná zvládli odehrát pouhým pohledem, ale právě scénář jim vkládá do úst filozofické úvahy, skrz které předvádějí svůj pohled na svět. K tomu se přidá pár krásně nasnímaných a nekompromisních scén, o které si generalizovaný Texas říká, a výsledkem je vydařená žánrovka. (Netflix)

Zaháčkovalo mě to už od samotného začátku, i když mi na seriálu něco nesedělo, jenže jsem neuměl přesně popsat, co to přesně je. A teď už to ani nedokáži odhalit, jelikož ten pocit v polovině série úplně zmizel. Poté mi zbyl jen děsivý, smutný, ale potřebný příběh s co nejlidštěji napsanými postavami, s absencí černobílého vidění světa a bez povrchních a ukvapených soudů. Prolínání dvou časových rovin, přesný střih, práce s hudbou a prostor pro různé teorie mě naštěstí ujišťovaly, že se stále jedná o pouhou fikci, jakkoli detailní a pravděpodobnou. (Netflix)

Největší problém je, že se seriál neposunul ani o píď, startovací čára je totiž přesně tam, kde byla po první sérii. Už ta totiž ukázala, že se nepodařilo vše bezproblémově vyřešit, že se naopak chystá další tragédie, a taky nakousla nedůvěryhodnost výpovědí Hannah. Technická zručnost zůstala, ale přišla o nejvýraznější aspekt, kterým byly prostřihy mezi dvěma časovými rovinami. Zůstávají tak jenom postavy, které naštěstí stále působí jako lidi. A taky se tedy občas objeví scény, které dokáží emočně zasáhnout nebo šokovat. 3,5* (Netflix)

První hodina plná nejistot a mrazivé krajiny mě naplnila optimismem. Tomu přispívaly i neparazitující odkazy na samotného Bournea, které ukázaly, že jeho vydobyté vítězství nebylo definitivní. Potom však už kvalita upadala, ale nebylo to natolik strmé, aby film skončil v průměru, i když se přepálená stopáž a nevýrazné finále snažily. Chybí tomu také výraznější protivník, protože Edward Norton většinu svého času prosedí v kanceláři. Na druhé straně však stojí akce, která stále přichází s ozvláštňující nápady. 3,5* (Netflix)

Opět jsem se přesvědčil, že i nepříliš kvalitní film může být ve správné společnosti zábavnou jízdou. Meg totiž obsahuje tu správnou míru blbostí, které mohou vmžiku předvést svůj netušený potenciál. Jednorozměrné postavy své úlohy a infantilní humor zvládají prodat, triky nebijí do očí a skrz jimi vytvořená monstra ke mně probleskovalo mražení v zádech. A kdyby se snímek nebál být o kousek drsnější a ještě ujetější, tak by se nejednalo o záležitost jednoho léta. (Boskovice, letní kino)

Více mi sedlo předchozí odlehčenější pojetí spojené s očividnou sebereflexí. Tady je to upozaděné a temnější uchopení zůstalo kvůli ratingu na půl cestě a přineslo pro mě jedinou fungující lekačku. Při plot twistu jsem však byl pořádně zaražený, ale bojím se, že si série ukousla příliš velké sousta, jelikož vždy primárně kladla důraz na velkolepost a myšlenky na zamyšlení zůstávaly na vedlejší koleji. Jinak ohlédnutí za minulostí s Jeffem Goldblumem bylo skvělé, ale víme, jak dlouho trvalo. (Boskovice, letní kino)

To nejlepší, co série v minulosti přinesla, si tenhle díl vypůjčuje a přetváří v čirou filmovou esenci. Vyčítat se mu dá pouze to, s čím žánr běžně operuje. Další kroky a dějové zákruty se sice dají odhadnout dopředu, ale jsou tak precizně vysoustružené, že navzdory tomu dokáží ohromovat a lahodit zároveň. I když jedna akce střídá druhou, tak se nezapomíná ve správnou chvíli zpomalit a ani na postavy, které jsou tím nejdůležitějším, což ne vždy platilo. Ale i když je díl sebelepší, tak se nemůže zbavit toho, že už se v některých fázích začíná opakovat, ale naštěstí mi to vzhledem ke kvalitě sledování nekazilo. (Brno, Velký Špalíček)

Na tom, že se jedná o můj nejoblíbenější díl, se nic nezměnilo a minimálně pár dnů to tak ještě zůstane. Získalo si mě upozadění technologických hraček spolu s nejlepším protivníkem série a s důrazem na osobní linku, která přidávala důležitý emocionální náboj. Z jakékoli akční pasáže nebo heistu je cítit adrenalin na míle daleko a navíc jsou řešeny kreativně bez pomoci zpomalovaček. A byl jsem pohlcen natolik, že mi přišlo, že konec přišel v jediném střihu, po kterém byla mise úspěšně zvládnuta.

Snadno bych si dokázal představit remake, protože námět si o to vyloženě říká. Sice by se muselo přijít s novými nápady a efekty, jelikož zde v tomhle ohledu nebylo moc rezerv, ale to už je úkol správně udělaných předělávek. Divil jsem se, jak všechno do sebe logicky zapadá a příběh suverénně směřuje až k netypickému happyendu, kterým završil i přítomný humor. Větší svižnost by mu však prospěla. A českému názvu průběh děje kupodivu odpovídá víc, než jsem zprvu čekal.