Psychor

Psychor

Tlustý Tony

okres Karlovy Vary
- hororový režisér a zdejší hlavní hororový expert

105 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 10 13
    • 14.5.2018  10:15
    The Magic Pill (2017)
    odpad!

    Magic Pill postavil svou ketogenní agitaci na argumentačním klamu. S panem režisérem se shodneme, že průmyslově zpracované potraviny (mezi které se řadí i zde zmiňovaný potravinářský cukr) tělu neprospívají, ale neexistuje jediný důvod, proč kvůli tomu odmítat sacharidy jako celek. Cukry obsažené v ovoci totiž představují ideální zdroj paliva pro lidský organismus, mozek nevyjímaje. Stravě s dominantní převahou ovoce vděčím za svou obdivuhodnou mentální výkonnost a tedy i titul zdejšího hororového experta. Žádná jiná kategorie potravin nenaplňuje naše nutriční potřeby lépe. Zdravotní stav zobrazených osob se skutečně mohl zlepšit, avšak v důsledku odklonu od průmyslově zpracovaných potravin a nikoliv díky přechodu na ketogenní dietu. Pochybuji o svéprávnosti člověka, který doporučuje vyloučit ovoce z jídelníčku a nahradit ho tučným bůčkem. Za tyto kocourkovské rady, na kterých se evidentně podílela lobby masného průmyslu, uděluji dokumentu Magic Pill zasloužený odpad.

    • 12.5.2018  05:28
    Pomsta (2017)
    odpad!

    Dlouho nepamatuji snímek, který by obdobným způsobem urážel inteligenci publika. Zástupce subžánru rape and revenge nás jen zřídkakdy ohromí sofistikovaným scénářem, a tak bych se spokojil i s jednoduchým, byť smysluplným příběhem o pomstě, jenž by vynikal autenticky působící brutalitou a vysokou mírou napětí. Jak tomu bylo například u znamenitého I Spit on Your Grave z roku 2010. Coralie Fargeat bohužel vykonala pomstu leda tak na divácích, jelikož její debutový snímek obsahuje tolik logických chyb, že by na jejich kompletní soupis nestačil ani poznámkový blok. Hlavní hrdinka unikne před jistou smrtí s elegancí MacGyvera, zanechává za sebou kilometrové krvavé stopy, peyotl využívá jako lokální anestetikum pro oblast břicha, nahřátou plechovkou od piva dokáže zacelit hlubokou ránu, atd. Příběh bez hlavy a paty. Coralie Fargeat zde navíc všechny postavy redukuje na uhozené karikatury. Snímek je špatně sestříhaný, kdy můžeme pozorovat nahodilé střídání dne a noci. Kamera se soustředí na nepodstatné detaily. Zkrátka ohromné fiasko. Jakožto zdejší hororový expert začínajícím tvůrcům fandím, ale Coralii bych pro její vlastní dobro doporučil hledat obživu v rámci jiné profese. Odpad.

    • 11.5.2018  09:25
    Family Blood (2018)
    *****

    Nevinný upíří kousanec, který při pohledu do zrcadla sotva postřehnete? Nikoliv. Jakmile si Family Blood najde cestu až k vaší krkavici, mějte po ruce dostatek tlakových obvazů. Budete je potřebovat na zastavení masivního tepenného krvácení. Jakožto zdejší hororový expert hned v úvodu podotýkám, že se jedná o těžce stravitelný snímek, který rozhodně nelze doporučit popcornovému publiku. Smekám klobouk před rafinovaností, se kterou režisér Mallhi přistoupil k budovaní atmosféry. Nejprve rozpracovává téma drogové závislosti, čímž vytváří jakési bezútěšné předpeklí, ze kterého se následně propadáme hlouběji vstříc temné a nekontrolované transformaci hlavní postavy. Vzhledem k syrovosti, kterou se tento horor rovněž vyznačuje, může přicházet na mysl srovnání s předloňským Raw, jenž však postrádá zde přítomnou atmosferickou údernost. Family Blood tudíž nemusí využívat ani prvoplánových lekaček, jelikož diváka mnohdy vyděsí i relativně neškodné otevření dveří. Závěrem nemohu nezmínit výtečný herecký výkon Vinessy Shaw, která se tak nějak v tichosti stává královnou hororové indie scény. Slabších pět hvězd a překvapivé průběžné vedení v bitvě o horor roku 2018.

    • 9.5.2018  09:06
    Den 12. mann (2017)
    ****

    Válečný survival Den 12. mann vypráví pravdivý, byť jen těžko uvěřitelný příběh Jana Baalsruda, symbolu norského odboje. Hlavním zdrojem Baalsrudových útrap však nejsou nacisté, nýbrž nesmlouvavá severská příroda, která decimuje jeho tělo. Dramatizace se vydařila takřka na výbornou a i přes 135 minutovou stopáž bych zde marně hledal hluché místo. Při pohledu na gangrenozní běs v hotelu Savoy dokonce zaplesalo i mé hororové srdce. Škoda místy dosti náznakovité psychologie postav a vágní vnitřní motivace hlavního hrdiny. Baalsrudova nezdolná touha přežít je jistě obdivuhodná, ale co ji takovou měrou pohání? A proč postavy nacistů připomínají jednorozměrné padouchy z marvelovských komiksáren? Uděluji čtyři silnější hvězdy.

    • 8.5.2018  13:51
    Downrange (2017)
    odpad!

    Specializuji se na filmovou režii, ale jakožto hororový expert jsem měl tu čest zasednout i v příjímací komisi na DAMU a z těch desítek uchazečů, kteří mi během hereckých zkoušek prošli pod rukou, nepodal nikdo tak tragický výkon jako ochotníci ve snímku Downrange. Nelze mluvit o herectví, nýbrž o čekání na režisérovy pokyny a jejich následnou mechanickou realizaci. Záběr za záběrem. Přítomné postavy pak můžeme připodobnit ke karikaturám kachen na rybníce, jejichž odstřelu divák nevěnuje přílišnou pozornost. Za povšimnutí naopak stojí Kitamurův marný boj s fyzikálními zákony, kdy vystřelené kulky v průběhu letu zcela neočekávaně mění svou trajektorii. Toto subjektivně předlouhé a jiskry zbavené scénáristické Waterloo musím ohodnotit odpadem.

    • 6.5.2018  06:07

    Ještě před kariérou hororového experta jsem se intenzivně zabýval studiem religionistiky a sociální antropologie, takže mě režisér Katagiri hned v úvodu nemile překvapil svým mytologickým gulášem. Opravdu netuším, proč hebrejské označení pekla nalezlo útočiště zrovna na tichomořském Saipanu. Domorodí Chamorrové termín "gehenna" neužívali ani v jeho obecné rovině, takže příště od Katagiriho očekávám o poznání důkladnější přípravu. Možná se jedná o zdánlivou maličkost, kterou běžný divák vůbec nepostřehne, ale hororový expert jako já si všímá i těchto detailů. Asijská kinematografie v posledních letech příliš hororové kvality nenabídla, a tak musíme být rádi alespoň za tento průměrný koprodukční snímek. Když si odmyslím postavu šaškujícího Pepeho a po vstupu do bunkru hnedle předvídatelnou pointu, tak na sebe Gehenna: Where Death Lives negativně upozorní až v závěrečné třetině stopáže. Hiroshi Katagiri bohužel nedokáže hororové scény variovat, takže dosud ucházející atmosféra nejenže negraduje, ale v důsledku zmíněné repetitivnosti naopak mírně stagnuje. Uděluji slabší tři hvězdy.

    • 3.5.2018  17:01
    Hostile (2017)
    ****

    Můj dobrý přítel Xavier Gens dohlížel na tvorbu snímku z pozice výkonného producenta a musím říci, že odvedl vskutku vynikající práci. Představitelka hlavní role Brittany Ashworth zazářila v jeho znamenitém hororu Crucifixion, takže si ji logicky vyžádal i pro Hostile. A mimo jiné zde poskytoval debutujícímu režisérovi velmi cenný mentoring. Popkornový divák čekající zběsilou akci s potoky krve bude zklamán, jelikož talentovaný Mathieu Turi vsadil na trpělivé budování klaustrofobické atmosféry za využití nekonvenční narativní struktury. Postava Juliette se nám představuje formou vzpomínkové retrospektivy, přičemž tyto lehce melodramatické sekvence umožňují divákovi poskládat příběhovou mozaiku, ale zároveň slouží i k určitému zklidnění jeho mysli, aby byl hned vzápětí konfrontován s hrůzou postapokalyptické reality. Jedná se o učebnicový příklad efektivního zužitkování kontrastu. Jakožto zdejší hororový expert nepochybuji o Turiho velké žánrové budoucnosti a snímku Hostile uděluji čtyři silnější hvězdy.

    • 2.5.2018  19:29

    Po projekci Primal Rage: The Legend of Oh-Mah jsem se detailněji podíval na Mageeovo profesní portfolio, abych si potvrdil svůj odborný odhad: režisér snímku má za sebou dlouholetou pracovní zkušenost s navrhováním kostýmů, užíváním protetického make-upu či zvláštními maskérskými efekty. Jenže coby režisér už se Patrick Magee nemůže soustředit výhradně na tyto jednotlivosti. Je třeba sjednotit veškeré výrazové prostředky filmu ve prospěch vyprávění a jeho myšlenky, což se zde vůbec nevydařilo. Primal Rage: The Legend of Oh-Mah nedokáže diváka vtáhnout do děje, k čemuž napomohl i dosti krkolomný a nesoustředěný scénář. Jakožto zdejší hororový expert tak musím toto neatmosferické pobíhání po lese ohodnotit jednou silnější hvězdou.

    • 2.5.2018  14:08
    Terrifier (2017)
    odpad!

    Terrifier mě vystrašil pouze svým lobotomickým scénářem. Snímek se vyznačuje neskrývanou idiocií postav, což u céčkového hororu nepřekvapí. Avšak i autoři žánrových braků se obvykle snaží respektovat kontinuitu logiky a důsledků chování. Jestliže postavu neomezí v pohybu ani několikanásobné probodnutí nohy, tak sledujeme nového Terminátora, a nebo máme co dočinění s esencí scénáristické hlouposti. Damien Leone oslavuje násilí skrze bezmyšlenkovitý příběh, jenže i ten musí být zasazen do uvěřitelného rámce. Amatérské ztvárnění gore scén pak navozuje dojem osmdesátkových kečupových matlanin. Všechno špatně. Jakožto zdejší hororový expert hodnotím odpadem.

    • 30.4.2018  12:52
    Britannia (TV seriál) (2018)
    ****

    Mainstreamovým publikem zcela nepochopená Britannia dlouho aspirovala na titul nejlepšího seriálu roku, leč k dokonalosti nakonec přeci jen něco scházelo. Tematika keltského druidismu byla dosud ve světě kinematografie kompletně opomíjena a o to více potěší, že se ji zde tvůrcům podařilo rozpracovat s obdivuhodnou technickou i estetickou grácií. Jejich osobité pojetí druidské magicko-rituální praxe si bez ohledu na absenci historických pramenů uchovává rozměr syrové autenticity. Stejně tak postačí jediný záběr na postavy druidů, abychom okamžitě uvěřili v jejich nepřipoutanost k procesům tohoto světa. Po korunovaci královny Kerry bohužel druidové přecházejí do přílišné pasivity a ze seriálu se začne vytrácet ona opojná transcendentální vibrace. Samotné kmenové hašteření a římská linie jistě zabaví, ale nenabízí potřebný nadstandard. Ve druhé sérii, kterou již nyní netrpělivě vyhlížím, bych věnoval větší důraz práci s postavami, především pak z hlediska jejich vzájemné interakce. Interesantní postava vyvrhela Divise kupříkladu ztrácí mé sympatie v momentech, kdy vtipkuje s Římany nebo se poněkud afektovaně špičkuje s Cait. I přes tyto drobné vady na kráse ode mě Britannia obdrží čtyři silnější hvězdy.

    • 27.4.2018  08:39
    Scarecrows (2017)
    odpad!

    V intencích mile přitroublé komedie pro školou povinné publikum lze považovat za koukatelnou alespoň první třetinu snímku. Jako zástupce hororového žánru však Scarecrows selhává ve všech ohledech a s postupující stopáží přechází v navýsost tupý škvár, nad kterým zaplesá leda srdce mentálně zaostalého diváka. Dějovou linii příběhu dokáže spolehlivě anticipovat i naprostý hororový nedouk, jelikož režisér Stone připomíná pomateného divadelního sufléra, který z neznámých důvodů poskytuje obecenstvu nápovědu. A přitom stačilo prolistovat nějaká výuková skripta a předejít tak odstrašující výstavbě jednotlivých scén. Postava například prolézá skrze děravý ostnatý plot, ale my víme, že se o něho i přesto pořeže, jelikož režisér již od úvodu úmyslně graduje celou atmosféru scény právě k tomuto vyústění. Jakožto zdejší hororový expert nemohu Scarecrows ohodnotit jinak než odpadem.

    • 25.4.2018  21:32

    Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad.

    • 19.4.2018  23:54
    Vadí nevadí (2018)
    odpad!

    Jakožto zdejší hororový expert mohu s čistým svědomím prohlásit, že nominace na nejhorší horor roku snímku Blumhouse's Truth or Dare v žádném případě neunikne. Vážnost situace názorně dokumentuje i marketingový tah s obohacením jména filmu o název produkční společnosti za účelem odvrácení očekávaného kasovního fiaska. Režie se Wadlowovi rozpadla pod rukama do takové míry, že Truth or Dare místy získává pachuť parodie. Lekačky založené na prudkém nárůstu hlučnosti o desítky decibelů již neodmyslitelně patří do pracovního inventáře neschopných režisérů. Nic nového. Jenže v případě Wadlowa lze hovořit přímo o hororovém zoufalství, které je podtrženo absurdními nápady à la jokerovský úsměv, jenž v divákovi nevyvolává hrůzu, ale naopak ho rozesmívá. Závan příběhové originality také nečekejte, prakticky se jedná o spin-off Final Destination; avšak s nekreativními úmrtími a v košer verzi. Z televize posbíraní (ne)herci pak celou tu bídu dokonali. Odpad!

    • 18.4.2018  11:07

    "To nejlepší hned na začátek, abychom alespoň na chvíli upoutali divákovu pozornost," zahlaholil Michael a šibalsky zamrkal na bratra Petera. Úvodní opiová seance se tvůrcům skutečně vydařila a onu atmosféru vyklidněnosti dokázali přenést i na mě, zdejšího hororového experta. Poté jsem však mírně zneklidněl, jelikož obdobná atmosféra panovala i na samotném Winchesteru. Vpravdě úsměvné pokusy bratrské dvojice o vystrašení diváků si bohužel v ničem nezadají s Mélièsovou hororovou naivitou konce 19. století. Snímek balancuje na hraně odpadu, ale skrze herecký entuziasmus Jasona Clarka a bizarní strukturu domu nakonec Winchester sestřelil jednu slabší hvězdu.

    • 18.4.2018  04:23

    Hororový výbuch. Johannes Roberts si zapomněl vyměnit žábry za plíce a jeho úspěšný předloňský ponor ke dnu oceánu tak zákonitě vyústil v tuto suchozemskou agonii. Jakožto zdejší hororový expert vždy detailně zkoumám metodu režisérovy práce, jenže Roberts pohříchu s žádnou nepřichází. Ve svém snímku pouze řetězí násilné scény a modlí se za následnou funkčnost takto vzniknuvšího celku. Zázrak se pochopitelně nekoná a divák je tak vystaven očekávané atmosferické sterilitě, kterou ještě umocňuje obzvláště slabomyslný scénář. Nezbývá mi tedy nic jiného, než The Strangers: Prey at Night ohodnotit odpadem.

    • 17.4.2018  23:06
    The Ritual (2017)
    ****

    David Bruckner měl vyhráno již v okamžiku, kdy se rozhodl pro realizaci daného námětu. V rukou šikovného režiséra se zkrátka jedná o sázku na jistotu, kterou by mohl ohrozit snad jedině příšerný scénář, což rozhodně není případ Ritualu. Naopak, scénárista Joe Barton odvedl vynikající práci a hned od úvodu pečlivě vykresluje charakter jednotlivých postav, zvláště Luka. Poskytuje divákovi interesantní náhled do dynamiky přátelských vztahů v mužském kolektivu a připravuje tak Brucknerovi vhodné hororové podhoubí. Dříve či později začne Ritual evokovat asociace na Wingardovu atmosfericky bezchybnou Blair Witch, za níž však Brucknerův snímek mírně zaostává v intenzitě přítomné paranoie. Po vizuální stránce naopak Ritual boduje na plný počet. Líbí se mi design rohatého božstva a vyzdvihl bych i užití gondryovského prolínání prostoru (obchod <-> les). Jakožto zdejší hororový expert tak mohu Ritualu udělit hned čtyři silnější hvězdy.

    • 17.4.2018  06:49
    Cold Skin (2017)
    **

    Xaviera považuji za neuvěřitelně inspirující bytost a dalo by se říci, že právě on mi před třemi lety v Cannes ukázal směr cesty směřující k hororové režii. Dmul jsem se pýchou, když obdivně hovořil o mých ohromujících znalostech hororové teorie, čemuž hned vzápětí učinil přítrž výrokem, že unce praxe je důležitější a prospěšnější než kilogramy teorií. Klaním se Xavierově moudrosti, ale jakožto hororový expert musím konstatovat, že v případě Cold Skin mělo raději zůstat pouze u teorie. Exekuce se totiž vůbec nezdařila (přinejmenším v rámci standardu kvality, který od Xaviera očekáváme). Pinolova knižní předloha oplývá velkou mírou násilí a sexuální brutality, což Xavier kupodivu až tak nereflektuje a naopak sází na přemíru poetičnosti, která vůbec není vlastní jeho dosavadní tvorbě. Snímek působí neskutečně rozvlekle a hororovým divákům ho v žádném případě nemohu doporučit. Vím, že Xavier je velkým fanouškem Pinolovy knihy, a prostřednictvím Cold Skin chtěl zkrátka její příběh sdílet s námi. A spolu s tím si i ohmatat nové postupy a nadobro se vymanit ze zavedené škatulky. To je třeba ocenit, ale ve výsledku za pouhé dvě hvězdy.

    • 17.4.2018  01:51

    Patříte-li mezi hororový plebs, který kvalitu hororu posuzuje dle objemu prolité krve či množství baf-baf scén, tak vás režie znamenitého scénáristy Sergia G. Sáncheze nejspíše příliš neosloví. El secreto de Marrowbone totiž představuje zdařilou alternativu k hororovému mainstreamu. Sánchez nahlíží na dynamiku rodinných vztahů optikou atmosféry, ve které se umným způsobem snoubí idyličnost s tajemnem. Výsledkem je jakési hřejivé napětí, které přetrvává po celý průběh filmu. Snímek zároveň disponuje vskutku nápaditým příběhem, jehož vývoj jsem ani přes svou očividnou expertnost nedokázal správně predikovat, což se mi stává opravdu svátečně. Ke kladům je třeba připočíst i vydařený casting, ve kterém se jako nejblyštivější drahokam vyjímá půvabná Anya Taylor-Joy. Anya zde znovu herecky exceluje a jedinou castingovou "vadu" na kráse spatřuji v jejím obsazení do role postavy, která se vyznačuje přílišnou normalitou. Jestliže se mi, jakožto začínajícímu hororovému režisérovi, poštěstí s Anyou někdy v budoucnu spolupracovat, nechám její roli prostoupit divností, která jako jediná umožňuje rozvinutí jejího hereckého talentu ad absolutum. Snímku El secreto de Marrowbone uděluji po právu čtyři silnější hvězdy.

    • 16.4.2018  19:39
    Muse (2017)
    ****

    Somozova knižní předloha patří mezi mé oblíbené, a proto jsem byl nadšen, že se její adaptace ujala taková hororová persona jako Balagueró. Výsledná podoba dokonce předčila má očekávání. Hned v úvodu však podotýkám, že není určena popcornovým masám, nýbrž značně vyzrálému hororovému publiku. Balagueró evidentně dospívá, přichází s novými postupy a opouští onen adrenalinový koncept, se kterým slavil úspěchy v sérii REC. Musa má do konvenčního hororu velmi daleko a koneckonců, opírá se spíše o hororové elementy. Je však vystavena na téměř gotické atmosféře, které se podařilo docílit volbou vhodného barevného schématu, perfektní kamerou a doprovodnou hudbou. Vše je podpořeno vynikajícími hereckými výkony. Jakožto zdejší hororový expert však snímku musím vytknout občasnou neplynulost při odvíjení děje. Značná část stopáže je věnována výzkumu, což pramení z Balagueróvy upřímné snahy o neopomenutí ničeho podstatného z mnohasetstránkové předlohy, ale tady bylo přeci jen záhodno zvolit kreativnější přístup a předejít tak zábleskům příběhové nekompaktnosti. I tak krásné čtyři hvězdy.

    • 16.4.2018  07:03
    Wildling (2018)
    ***

    Tematika biologického vývoje není v královském filmovém žánru až tak rozšířená, a proto poněkud zamrzí, že režisér Friedrich Böhm nekráčí cestou invence a na místo toho ve Wildling jasně zrcadlí odrazy hororů Raw, Ginger Snaps či Låt den rätte komma in. Na snímku mě zaujal znepokojivý prolog s nádechem fantasy, jehož síla spočívá zejména v neznalosti souvislostí. Jakožto zdejší hororový expert jsem naopak zklamán absencí atmosféry. Wildling se pokouší býti temný, ale ve výsledku je především chladný a k horovému divákovi zcela odměřený. Snímku přesto uděluji slabší tři hvězdy.

    • 9.12.2017  07:03
    The Crown - Série 2 (série) (2017)
    odpad!

    Kdo čeká, že druhá řada seriálu Crown konečně nabídne záblesk historické akurátnosti, nechť je po zásluze potrestán za svou bezbřehou naivitu. Konzumní diváci budou u této předražené soap opery bezpochyby slintat blahem a zůstává tak na nás ostatních, abychom se zeptali tvůrců, proč mapují život královny Elizabeth (El-lizard-birth) způsobem, který nemá sebemenší oporu v realitě? Proč se Crown pokouší vytvořit její polidštěný obraz a zamlčuje fakta o její reptiloidní formě, schopnosti shape-shiftingu či zapojení do krvavých rituálů, ve kterých hrají prim dětské obětiny?

    • 27.10.2017  19:04
    Stranger Things - Série 2 (série) (2017)
    odpad!

    Druhá řada seriálu Stranger Things naplivala ostříleným hororovým veteránům do tváře. Jakožto zdejší hororový expert jsem toto fiasko pochopitelně očekával, jelikož úvodní serie balancovala na hranici odpadu a všechny indicie nasvědčovaly faktu, že bude dílo zkázy dokonáno. A skutečně. Většina tvůrců by po podobném propadáku sklopila uši a jala se zpytovat svědomí. Nikoliv však bratři Dufferové, kteří se stali otroky svého nadměrně silného ega. Nadutost, se kterou v rozhovorech označují svůj projekt za poctu hororovým klasikám, překračuje všechny meze. Nedivil bych se, kdyby Johnu Carpenterovi došla trpělivost a osobně přišel režisérské dvojici nafackovat. Druhá série propádá ve všech myslitelných aspektech. Winona Ryder navazuje na svůj žalostný herecký výkon a přehrává téměř ad absurdum. Otravní haranti jako kolovrátek opakují své přitroublé hlášky. A údajná hororová atmosféra naprosto absentuje. Jedná se tedy o rodinnou komedii, středoškolskou romanci či snad dětskou fantasy? Nevím a ani mě to nezajímá. Jistý si jsem pouze odpadovým hodnocením.

    • 25.10.2017  23:12
    Thor: Ragnarok (2017)
    odpad!

    O nositeli ceny Zlaté maliny za nejhorší filmový počin roku 2017 je definitivně rozhodnuto a Thor: Ragnarok patrně zaboduje hned ve všech soutěžních kategoriích. Tato slabomyslná adaptace severského mýtu o konci světa vyústila v očekávaný Ragnarok. Scénáristé motají páté přes deváté a působí dojmem školáka vařícího z vody. Publikum se musí připravit na zkomolená jména (Hel, nikoliv Hela), zásadní neznalost příbuzenských vztahů (Hel není sestrou Thora a stejně tak nemá za otce Odina, jelikož jde o dceru Lokiho), ale i na neomluvitelné překroucení samotné příběhové osy. Přestože zde zaznívají slova o nevyhnutelnosti Ragnaroku, tvůrci vůbec netuší, o čem vlastně mluví, a že tato nevyhnutelnost mimo jiné obnáší smrt Heimdalla, Lokiho a samozřejmě i Thora. Do nebe volající hloupost týkající se obohacení severského panteonu o postavu Hulka už raději ani nekomentuji a přičítám ji zjevnému absintovému opojení scénáristů. Schopnější režisér by takto slibný námět přetavil v temnou fantasy s prvky hororu a pomyslným vrcholem v podobě strhující epické bitvy bohů s obry a Wagnerovou Jízdou valkýr coby hudebním doprovodem. Taka Waititi se však o vybudování ponuré atmosféry ani nepokusí, jelikož od úvodních minut ubíjí diváky "troškovským" humorem, který absolutně nekoresponduje s vážností dané látky. Mytologickou vyprázdněnost snímku lze názorně dokumentovat i na multikulturním Asgardu, do kterého černý strážce brány Heimdall vpustil černou valkýru. Odpad!

    • 23.10.2017  17:30
    matka! (2017)
    *****

    I am I. Božský poeta Darren Aronofsky využívá filmového obrazu k radikálnímu otřesu divákova myšlení a rozšiřuje jeho vnímání k samotné hranici prožitku, který A. Maslow označuje jako peak experience. Současně ověřuje platnost Jodorowského hypotézy o možné duchovní transformaci lidstva skrze audiovizuální média, jejichž percepce může u náročného publika vyústit v dotek psychedelické zkušenosti. Cesta do Ráje je však lemována permanentní úzkostí, která místy přechází až v intenzivní panické ataky. Mother! zkrátka diváka rozloží na atomy. Jedná se o fascinující mnohovýznamovou alegorii, jež nemá v dějinách kinematografie obdoby, a o výsledek Darrenovy plánovité eklektické činnosti, která je založena na syntéze jeho dosavadní tvorby. Jakožto zdejší hororový expert autoritativně zařazuji toto mistrovské dílo mezi deset nejlepších snímků filmové historie. I am I.

    • 21.10.2017  11:34

    Jakožto lektor bushcraftu si kladu otázku, proč byl do role dobrodruha Yossiho obsazen zrovna Daniel Radcliffe, jenž by dle mého odborného soudu v opravdové džungli přežil snad jedině za pomoci kouzel. Zkušený divák si tohoto disharmonického vztahu mezi hercem a danou postavou bezesporu povšimne, v důsledku čehož se ze snímku hned v úvodu vytratí aspekt uvěřitelnosti. Greg McLean se dosud profiloval jako tvůrce oddechových hororů a i survivalový Jungle směřuje k prostému zabavení publika. Režisér zápolí zejména s narací příběhu, která je v McLeanově pojetí redukována na pouhý sled dramatických obrazů postrádajících sumární koherenci, což zákonitě neumožňuje gradovat napětí. Tento koukatelný cestopis s prvky naturalismu ode mě obdrží dvě hvězdy.

    • 19.10.2017  04:45
    Milada (2017)
    odpad!

    Česká kinematografie se nachází ve stádiu rozkladu a Milada přináší nezvratný důkaz o jeho pokročilém stupni. David Mrnka natočil dlouhometrážní volební klip v duchu sloganu "ANO, bude líp", který jako film pro kinoprojekci jednoduše neobstojí. I obyčejná televizní inscenace z programu TV Barrandov bezpochyby nabízí větší porci emočních stimulů. Režisérovi se vůbec nepodařilo zachytit atmosféru doby, k čemuž přispěly i strojené herecké výkony nomenklaturních kádrů a spíše povznášející hudební doprovod. A proč se nepoučil z Ellisova nepovedeného Anthropoidu a pokračuje v trendu jazykových blamáží? Jakožto znamenitý lingvista jsem byl doslova znechucen krkolomným českým přízvukem, který mi drásal zvukovody a vyváděl z koncentrace. Scénář uráží divákovu inteligenci a polopaticky vysvětluje zřejmé historické souvislosti. Příběh se zcela nesmyslně odvíjí ve chronologických skocích, které vyplní značnou část stopáže, takže samotný monstrproces je publiku představen ve značně osekané podobě. Kdyby nebyly ostatky doktorky Horákové zpopelněny, nepochybně by po zhlédnutí této zbabrané rekonstrukce svého života zarotovala v hrobě. Odpad

    • 15.10.2017  06:52
    The Babysitter (2017)
    odpad!

    Podle filozofa Immanuela Kanta je hloupost nedostatkem soudnosti a já se s jeho závěry naprosto ztotožňuji. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že se režisér McG pustil na tenký hororový led, ačkoliv jeho znalosti hororové teorie dle všeho začínají a současně i končí u pojmu gore? Jakožto zdejší hororový expert logicky očekávám, že ve mně snímek vyvolá pocit strachu, děsu či alespoň napětí, avšak projekce "hororu" Babysitter mi navodila pouze neblahé tušení porouchaného přehrávače, jenž mně ze záhadných důvodů ustavičně načítá jakousi prcičkovskou obludnost z produkce MTV. Teprve ve třicáté minutě se režisér konečně začne dožadovat hororové pozornosti, ale jeho krvavý deštík nedopadne na úrodnou půdu. Scénáristicky tupý a atmosfericky neplodný Babysitter osloví leda tak místní hororový dorost. Odpad.

    • 14.10.2017  19:02
    Lore (TV seriál) (2017)
    ***

    Lore zaujme neotřelým konceptem, který ve výsledku naneštěstí zcela pozbývá funkčnosti. Objektivně vzato se jedná o hraný dokument, který osvětluje temná zákoutí lidské historie. Tvůrci si vypomáhají dobovými záběry a fotografiemi, občasnými animovanými sekvencemi či navýsost robotickým voiceoverem Aarona Mahnkeho, za jehož úroveň by se musel stydět i podprůměrný youtuber. Jakožto zdejší hororový expert zároveň kategoricky odmítám řazení seriálu do královského filmového žánru. Přestože probíraná témata jsou svým obsahem lehce děsivá, civilní forma vyprávění absolutně nedokáže využít jejich hororového potenciálu. Ohodnotím pouze dokumentaristické kvality Lore a to prostřednictvím tří hvězd.

    • 9.10.2017  18:40

    Není patrné, na jakého diváka Better Watch Out vlastně cílí. Chris Peckover zde dohromady spatlal všechny myslitelné kontradiktorní přístupy, takže tento vánoční kočkopes propadne nejen v očích odborné hororové veřejnosti, ale kvůli občasné krvavosti i u konzumentů rodinných komedií. Snímek bych po atmosferické stránce přirovnal k osmdesátkovým Gremlins, které rovněž kombinují hororovou neškodnost, přihlouplé humorné vsuvky a hudební rozpustilost. Nemohu nezmínit ani přítomné scénáristické Waterloo. Postavy jednají v rozporu se zdravým rozumem, čímž si většinu situací zbytečně zkomplikují. V mnoha scénách navíc zcela absentuje rozměr uvěřitelnosti a Peckover je očividně využívá jako obyčejné pojící články, kterými neobratně zažehnává hrozbu naprosté příběhové dekompozice. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku uděluji pouze jednu slabší hvězdu. Better Don't Watch.

    • 8.10.2017  03:36

    S Xavierem Gensem jsme se spřátelili předminulý rok na festivalu v Cannes za poměrně kuriozních okolností. Do půlnoční projekce snímku Love zbývala ještě hodina času, a tak jsem coby vyhlášený čajomil zašel do foyer na šálek zeleného Tuarega, když tu najednou uslyším žoviálním tonem pronesené: "Taky na sucho?". Dalo mi zabrat, než jsem v endomorfním chlapíkovi s kšiltovkou rozpoznal známého režiséra. Naše nenucená konverzace velmi rychle získala punc odbornosti a stočila se i ke Xavierově vizi ohledně plánovaného hororu Crucifixion, pro kterou jsem se jakožto zdejší žánrový expert okamžitě nadchl. Po dvouletém čekání mohu nyní Xavierovi s konečnou platností udělit titul hororového virtuosa, který dokonale ovládl umění atmosferické gradace. Crucifixion zprvu připomíná mysteriozní vánek, avšak v druhé polovině stopáže nabude síly hororového uragánu. Vše podtrhuje bravurní kamera Daniela Aranyó s působivými průlety skrze rumunské interiéry a exteriéry či úchvatnými slow motion a reverse motion záběry. Pochvalu zaslouží i scénáristé za pokus o představení démonologie ve světle širších teologických souvislostí, což bezpochyby vyvede z rovnováhy značnou část místních laiků. Crucifixion ode mě obdrží slabších pět hvězd, čímž si zároveň říká o nominaci na letošního hororového oscara.

<< předchozí 1 2 3 4 7 10 13
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace