cheyene

Už je díky tomu pěknému odkazu na Přátele s reklamou na rtěnku pro muže si tento díl zaslouží pozornost a pátou hvězdu.

Něco mezi Vetřelcem, Prometheem a Gravitací? :) Inu, proč ne, tenhle snímek dle mého funguje velice dobře po celou dobu, zejména pak od chvíle, kdy se "ta věc" začne chovat nad očekávání inteligentněji. Jsou tu scény, kterým nechybí napětí, což je velké plus. Závěr mě sice spíše zklamal, ale na výsledném čtyř hvězdičkovém dojmu to již nic nezměnilo.

Tohle by měl vidět každý fanoušek Bonda. Kdo jiný by měl představovat auta agenta 007 než někdo, kdo má o vozech vlastní pořad, který je již sám o sobě známou značkou? Tento speciál je navíc obohacen komentáři Guy Hamiltona, Daniela Craiga či Rogera Moorea, což dodává celému dílu šmrnc. Bavily mě i pokusy o sestavení ponorného auta nebo neviditelného vozu. Jediné dvě věci, co jsem postrádal, jsou komentáře i zbylých představitelů Bonda (každý mohl dostat stejnou otázku co Craig a Moore, tj. jaké bondovské auto máte nejraději?) a hodnocení Aston Martina z filmu OHMSS, který se mně osobně hodně líbil. Jo a ještě jedna maličkost: Hammond tu správně zmiňuje, že v knize má Bond nejprve Bentley a poté v Goldfingerovi dostává Aston Martin DB3. Zatímco Bentleyho projede, tohoto Astona ne a to mi přišlo jako velká škoda. Alespoň mohl být ukázán na obrázku.

Ponorka U-571 rozhodně není žádným válečným velkofilmem, který by se vyznačoval autenticitou a zpracováváním skutečné historické látky. Jde spíše o zdařilý akční snímek zasazený do období 2. světové války a v tomto ohledu také velice dobře funguje. Nechybí tu napětí, správně klaustrofobní prostředí, což je na snímcích o ponorkách značně poutavé, skvělé herecké obsazení i více než dobré celkové zpracování. Na legendární Ponorku sice Mostowův počin nemá, avšak jako příspěvek do ponorkových filmů má své opodstatnění.

První příběh je vskutku mrazivý, napínavý, byť předvídatelný, slušně zpracovaný. Elektrické křeslo má také něco do sebe, pamatuji si ji i po letech, jen teď při repríze jsem si již nebyl jistý, zda nám pak James Brolin řekne, že se to stalo či nikoliv. Zbylé příběhy nejsou špatné, avšak za více než průměrné bych je neoznačil.

Trilogie završena. A zdařile. Válka o planetu opic úspěšně navazuje na Zrození a Úsvit planety opic, sledujeme završení životního příběhu opičího vůdce a takřka mesiáše Caesara a vše opět funguje přesně tak, jak má. Kdo očekává dle názvu snímku nějakou obrovskou válku, bude patrně zklamán, ovšem mně osobně se celé tohle ztvárnění velmi líbilo. V některých pasážích je sice tento příběh možná už až příliš emotivně laděný, ale jako celek Reevesův počin funguje a důstojně zakončuje trilogii. Osobně bych se nebránil ani dalšímu pokračování, které by svým dějem ještě více přiblížilo a posunulo příběh k událostem původní Planety opic. Možná, že jsem tajně doufal, že si tvůrci troufnou "zamrkat" na tuhle klasiku a vypůjčí si některou z úvodních scén, zpracují ji po svém a zakomponují ji na samotný závěr filmu, např. střih a záběr na potápějící se vesmírnou loď na dno jezera uprostřed pouště, případně upevňování malé americké vlaječky či jen pohled do vesmírné lodi z pohledu Taylora nebo jen krátký záběr na kosmickou loď řítící se nekontrolovatelně k zemi, do pouště a do široko daleko jediného jezera. Inu, tohoto jsem se nedočkal, možná, že je dobře, že se do toho filmaři nepustili, ale já takovou tajnou vizi měl hned od zhlédnutí Zrození Planety opic. Tak či tak, nová trilogie je dílem neskutečně povedeným a pro mě ani jeden ze snímků nevyčnívá nad ty další.

Nerad hodnotím seriály, aniž bych viděl všechny nebo alespoň převážnou většinu dílů, avšak v případě Da Vinciho démonů jsem zhlédnul z první série 5 epizod, z nichž mě žádná neuhranula natolik, abych měl výraznou chuť pokračovat. Netvrdím, že seriál nemá atmosféru a že je špatně zpracovaný, ale nesedí mi celý tento koncept, kde je z Da Vinciho jakýsi renesanční superman, jenž opravdu všemu rozumí (no, jasně, byl to renesanční umělec a obsáhl vědění z mnoha odvětví, o tom nebudeme ve při), ale navíc je ještě skvělý ve fyzických konfrontacích, resp. rvačkách, tělo má vypracované z fitka (ano, též jsem slyšel tu báchorku o tom, jakou měl pravý Leonardo sílu a že platil za siláka), směle by se mohl hlásit do světových kriminálek, protože vše vyřeší lépe než poručík Columbo, nosí moderní účes a trendy plnovous, zkrátka je takovou americkou verzí nebo prostě lákadlem pro konzumní diváky. Možná jsem příliš upjatý, ale příliš mi tahle forma nesedla. Možná, že kdyby se hlavní hrdina jmenoval jinak a nehlásil se ke skutečné osobnosti, sledoval bych seriál s větším zaujetím. Tohle je pro mě (pocitově) ve všem až příliš nedůvěryhodné a historicky nepřesné (byť jednoznačně tvůrci do příběhu zakomponovaly řadu Da Vinciho skutečných životních peripetií, vynálezů, atd.) a točené "na pěkný pohled", prostě tak, aby to skvěle vypadalo. (V porovnání se zhruba stejně starým seriálem Marco Polo na mě nepůsobí prakticky vůbec autenticky, ale to je jen můj subjektivní dojem.) Přesto však některé epizody mohu hodnotit nadprůměrně, neboť měly kouzlo, napětí a dobrý spád.

Noc v New Yorku mě zaujala nejen svým námětem, ale také upoutávkou, tudíž jsem neváhal a snímek si pustil. Nebyl jsem zklamán. Prostředí zimního New Yorku má kouzlo, stejně jako krátké časové orámování příběhu, čímž mi Evansův počin připomněl i jiné filmy, které se mi taktéž líbily. Na Noci v New Yorku se mi pozdávaly nejen herecké výkony, aranž scén či dialogy a samotný děj, ale také celkové ztvárnění, kdy se v ničem příliš netlačí na pilu, vše tak nějak rozvážně a příjemně plyne kupředu a nedočkáme se žádných laciných happyendů nebo srdceryvných gest. Opravdu povedená záležitost za lepší 4*.

Měl jsem tušení, že by mi tento film mohl padnout do noty a momentální nálady. Silné lidské příběhy na pozadí zuřící války ad hoc 2. světové si získávají moji pozornost a s přihlédnutím k faktu, že se zakládají na skutečných událostech, zvyšují nejen celkový dojem a s tím i spojené hodnocení, ale dostávají také větší výpovědní hodnotu. Úkryt v zoo je chytlavý, napínavý, dobře natočený a s dobrými herci.

Náhlá smrt je pro mě jeden z nejlepších Van Dammových filmů. Neotřelé prostředí, slušná zápletka, odtikávající čas, dobré souboje, z nichž je cítit pot a krev, napětí a v jednom záběru dle komentátora i Jágr zuřivě bojující o puk, to jsou důvody, proč jsem si tento počin v dobách dětství milerád zopakoval.