cheyene

Nejlepší akční krimi seriál, co jsem kdy viděl. Lze se na něj dívat i po letech a stále je aktuální, napínavý, akční, s vtipem sobě vlastním a zkrátka neustále se děje něco, co přitahuje moji pozornost i po několikátém zhlédnutí. Svou roli v tom určitě hrají sympatičtí herci, výtečná hudba, prostředí s atmosférou, převážně vynikající epizody (jen ty příliš politicky zaměřené jsou slabší) a pochopitelně také vtip a zpracování. Nesmrtelná trojka: Bodie, Doyle a Cowley. Zná je snad každý a je pouze na divákovi, ke komu bude chovat větší sympatie. Bodie, celým jménem William Andrew Phillip (zazní jen 1x v celém seriálu) je "ranař", trochu horká hlava, která řeší věci po svém a rád se otáčí za mladými ženami, nejlépe se sklenkou dobrého pití v ruce. Raymond Doyle je proti svému kolegovi více přemýšlivý typ, ale slitování se zločinci také nemá, zvlášť, když to začne brát osobně. A konečně George Cowley, mozek, hlava celé organizace CI5, jeho velkou vášní je skotská whisky a přesto, že se ke svým dvěma nejlepším mužům chová někdy tvrdě, má je rád a dýchal by za ně, bylo-li by to třeba. Svým férovým a diplomatickým jednáním, při kterém se však nebrání zvýšení hlasu, si musí získat sympatie snad u každého. Humor je v Profesionálech různorodý, vesměs se o něj stará Bodie nebo Doyle, ale občas přijde se svou troškou do mlýna i sám šéf Cowley...Lze to shrnout krátce: EVERGREEN.

Ten, kdo tento seriál kritizuje pro nereálnost jeho dílů, je blázen!!! Vše je točeno s nadsázkou, poukazuje se na současné problémy, které vládnou nejen v USA, ale i všude jinde ve světě (např.: šikana, neonacisté, drogy ve školství, zneužívání dětí, rasismus, lidská chudoba atd.) ... Celý seriál je jakýmsi obrazem skutečného života Chucka Norrise: a) sám Ch. Norris je stejně jako Cordell Walker poloviční indián; b) jeho bratr zahynul ve Vietnamu během války, Cordell Walker se v některých dílech vrací ve vzpomínkách právě do "zeleného pekla"; c) pracuje na projektu KICK DRUGS OUT OF AMERICA; d) osobní názory a postoje Chucka na víru a soudobé problémy; e) v dětsví měl Norris v oblibě weterny, kde zpravidla vítězilo dobro nad zlem, proto je tomu tak i zde a v mnohých epizodách záměrně posazuje děj do prostředí divokého západu .... Seriál má být odlehčením (proto ty nereálné díly o zvláštní DNA nebo rvačky při zatýkání), o čemž svědčí i humor v každém díle (je různorodý x Komisař Rex - jiný humor než houska se salámem není!). Touto jednoduchou formou se pak pokouší ovlivnit mládež, ukázat jim správnou cestu a naučit je rozeznávat dobro od zla, ke kterému je mnohdy velmi snadné sklouznout. Snaží se poukázat na upadající víru a ochotu pomáhat druhým, narůst kriminality mladistvých a nasměrovat děti s nízkou sebedůvěrou ve víru a pevné přesvědčení o sobě samém. Dopis Chucka Norrise fanouškům Walkera. P.S. Porovnejte 1. a poslední řadu seriálu. Jaký je závěr? (pro pochopení není špatné si o jeho životě něco přečíst)

Pomačkaný baloňák, nedokouřený doutník, auto, které vypadá, jako kdyby vyjelo z vrakoviště, manželka, kterou nikdo nikdy neviděl, policejní vychytralost a genialita, všetečné otázky a vizáž ala rozestlaná postel. O kom je řeč? Z výjmenovaných indicií musí každý civilizovaný člověk i o půlnoci poznat, že jde o poručíka Columba. Detektiva z oddělení vražd v L.A., který ač vypadá jako nějaký vandrák, tak má neuvěřitelně bystrý úsudek a dovede si dávat věci do souvislosti jako málo kdo. Jeho noblesní zatýkání ani není třeba vyzdvihovat. O výjimečnosti tohoto seriálu svědčí i fakt, jak vysoce jsou jednotlivé epizody hodnoceny a že ani v průběhu let seriál nezapadl do průměru či podprůměru. Peter Falk je jedinečný, nezaměnitelný, geniální a jeho gesta nemají žádnou chybu stejně jako 99% jeho případů, které se obejdou bez divokých honiček, rvaček, přestřelek a podobných výsad většiny ostatních krimi seriálů.

Himlhergotdonrvetr krucajs element! To je aspoň večerníček! I po letech se na něj s chutí podívám a vždy se pobavím, zasměju hláškám, které ze sebe (nejen) Trautenberk sype (To byl Krakonoš, prašivka! / To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky! / A vydej mu málo z bohatství svýho...že tys to popletla! Nebylo tam vydej mu všechno?! atd.), uklidním se nádhernými kulisami a zpracováním samotným, zabroukám si melodie, jež epizody doprovázejí, a v neposlední řadě se zamyslím nad pravidelnými závěrečnými moudry (Lepší vlastní polínko než ukradený špalek. / Inu to je tak, kdo chce moc, nemívá nic! a další), kterými by se mnoho lidí v dnešním světě mělo řídit.

Charlie, Alan, Jake, Evelyn, Judith, Rose a Berta. To jsou hlavní postavy tohoto sitcomu, který ve svých epizodách přináší oddechovou atmosféru s jednoduchým, ale místy dost povedeným humorem. Původně jsem napsal a 4* ohodnotil: Ne, že bych se smál, až se za břicho popadal, ale rozhodně se bavím a po zhlédnutí každé epizody se cítím mile uvolněn a zbaven starostí. Charlie je sympaťák, jeho povaha je skvělá a sledovat jeho gesta, kreace a mimiku, je opravdu potěšením. Jeho bratr Alan je takový ňouma, ale také umí přijít se svou troškou do mlýna a rozhodně by bez něj seriál nebyl takový, jaký je. Charlieho synovec Jake je klučina, jak má být. Dokonale dotváří ústřední trio postav. Judith mi dvakrát sympatická není, ale je dobrým zpestřením každého dílu, v němž se objeví, stejně jako Charlieho a Alanova matka Evelyn. Rose je postava, která umí pobavit, ale stále se opakujícími vtipy už začíná hraničit s trapností. A služebná Berta? Výrazná paní po všech směrech a má opravdu sexy vnučku (Megan Fox, s01e12). :) Po čase jsem přehodnotil na 5* a dopsal: Dva a půl chlapa se po nějakém čase a zhlédnutí několika sérií vypracoval na můj (možná) nejoblíbenější sitcom, byť svým humorem není tak sofistikovaný jako u TBBT nebo správně suchý jako u Doktora v domě, případně neřeší tolik lidské vztahy jako Přátelé či nemá hlubokou myšlenku jako MASH, ale přesto umí mnohdy rozesmát na plné kolo, divák se chce vidět v Charliem, ačkoliv je spíše podobný jiným postavám. Brzy jsem si zamiloval dům na pláži v Malibu, soužití bratrů Harperových a až na nějakých snad 10 dílů i všechny jejich příběhy. Dapch je seriál, k němuž se neustále rád vracím, pokaždé se bavím a neskutečně dobře u něj zrelaxuji. Brzy jsem si oblíbil i postavy jako je Herb, Mia, Chelsea, Kendy, psycholožka či lékárník Russell. Osobně mám nejraději první tři série, kde je Jake ještě správně chytrým dítětem, později z něj udělali naprostého imbecila, čímž ztratil své kouzlo. Avšak pozdní série si mě zase získaly vztahem Charlieho a Chelsea. Osmá série, která je poslední s Sheenem, není vyloženě špatná, zejména v originálním znění má správné grády, avšak mám ten pocit, že už zde počal úpadek celého seriálu. Díl od dílu se vyznačuje stupňující se ubohostí ve vtípcích, což je strašná škoda. A ještě větší škoda je, že vše dopadlo, jak dopadlo... Po odchodu Charlieho a příchodu Waldena. Zkoušel jsem sledovat Dapcha i po odchodu Sheena. Nemůžu říct, že by to bylo špatné, úvodní díly s Kutcherem mají něco do sebe, ale stejně jsem tam neustále postrádal Charlieho. Nemluvě o tom, že kvalita napříč sériemi jde rapidně dolů, zabředává se více a více k trapnému humoru a nakonec se divák může radovat jen z toho, když se v jednom z mnoha dílů dokáže něčemu zasmát. De facto jediná postava, co seriál nadále neničí, je Berta. DAPCH je sitcom, jehož epizody s Sheenem když dokoukám, tak můžu začít zase od začátku a stejně se budu opět bavit.Chyba: s01e12 Ve scéně, v níž Prudence (M. Fox) umývá okna, polije se pěnou saponátu z vyždímané houby. V následujících záběrech se pak její "znečištění" různě mění - někdy má na sobě pěny více, jindy méně.

Michael Upton, Duncan Waring, Dick Stuart-Clark, Paul Collier, Dave Briddock, Huw Evans, Danny Hooley, prof. Loftus a děkan. Nezapomenutelná sestava v úžasném prostředí anglické lékařské fakulty St. Swithins, kde studenti zažívají veselé příhody nejen se svými kantory. Všechny postavy jsou něčím komické a sympatické, hlavní hrdina Michael je snad nejsvědomitější ze svých spolužáků a občas na to také v duchu skvělého anglického humoru doplatí. :) Huw Evans (Martin Shaw alias Ray Doyle z CI5) je ze všech největší svéráz a drsňák, zkrátka kapitán ragbyového týmu, jak má být. Mým největším oblíbencem je však elegán za každé situace Stuart-Clark, který mě svými hláškami dostal hned při svých prvních minutách na scéně. Profesor Loftus nemá chybu a svými trefnými sarkastickými poznámkami umí dokonale pobavit. Nikdy jsem na sitcomy nebyl, ale Doktor v domě mě velmi mile překvapil a musím říct, že jde o jeden z nejlepších komediálních seriálů, co jsem viděl. První díl byl pravděpodobně nejlepší, ale ostatní nejsou o moc slabší. Celkově nepůjdu s hodnocením pod 5*. P.S. Není nad originální zvuk a české titulky.

Chandler Bing, Joey Tribbiani, Ross Geller, Rachel Green, Monica Geller, Phoebe Buffay. To jsou ústřední postavy kultovního sitcomu, naprosté legendy mezi tímto druhem seriálů. Mnoho let jsem se mu záměrně vyhýbal, neboť veškerá ta mánie, jež se kolem něj šířila a každý z něj učůrával, mi byla krajně nesympatická. Ve chvílích, kdy jsem měl chuť s Přáteli začít, odrazoval mě ten obrovský počet dílů. Nyní, když jsem všech 10 sérií zhlédl v poměrně krátkém čase, musím říci, že mít seriál ještě více než 236 epizod, nezlobil bych se. Naopak. Neskutečným způsobem jsem si oblíbil tuto skupinku přátel v New Yorku bydlících, pracujících a své životy všelijak prožívajících. Rázem je mi po nich smutno. Prázdnota. Co si bez nich počít? Začít je sledovat opět od první série? Ano, to je možnost. Jistě se k nim ještě nejednou vrátím. Musím podotknout, že první série, nebo alespoň její úvodní půlka, mě příliš neoslovovala. Člověk si musel zvykat na charaktery postav a jejich styl humoru, na prostředí a vztahy mezi nimi. Toho času se mi příliš nelíbil ani český dabing. Jakmile se ale začal víc formovat vztah mezi Rachel a Rossem, byl jsem silně vtažen do děje a už mě nahozená udička nepustila. Neustále se děje něco, co perfektně dokresluje komické situace, stále se objevuje něco, co diváka nutí sledovat seriál dál a dál. Rozchody, opětovné chození, těhotenství, hádky a usmiřování, jiskření, pracovní spokojenost a lapálie,... Nejen, že jsou Přátelé vtipní, ale také umí být dojemní a správně odpočinkoví. Vychválit lze také úžasnou a notoricky známou znělku, ale též hudbu, jež scény podkresluje. Brzy jsem si oblíbil postavu Chandlera, jehož sarkastický humor mi byl velice blízký. Skláním se také před dabingem Rostislava Čtvrtlíka, který mu opravdu dodal to pravé charisma. Chvíli mi trvalo, než jsem našel zalíbení v Joeym, ale s přibývajícími sériemi jsem na něj nedal dopustit. Ross mi od začátku nevadil, ale jisté drobné výhrady jsem k němu měl. Postupem času se i on stal moji velice oblíbenou postavou. Co se holek týče, tam oblíbenost kolísala. Monica mi občas vadila pro svoji panovačnost, Rachel pro situace, kdy se chovala sobecky a neurvale vůči Rossovi. A Phoebe? To je osobnost sama pro sebe. :) Závěrem už mohu říci pouze tolik, že veškerá negativa, která jsem během několika málo prvních dílů měl, se rozplynula jako pára nad hrncem, stejně jako výše uvedené předsudky, které jsem vůči Přátelům choval. Dnes již řadím tuto legendu mezi své nejoblíbenější seriály vůbec.

Kpt. Benjamin Franklin "Hawkeye" Pierce & John "Trapper" McIntyre, plk. Henry Blake, mjr. Frank Burns & Margaret "Štabajzna" Houlihanová, otec Mulcahy, Radar O’Reilly a des. Klinger. --- Sezóna 1-3: Postupem času jsem si tuto sestavu postav velice oblíbil a u každého dílu si více či méně skvěle odpočinul. M*A*S*H se sice řadí mezi komedie, avšak často je svými náměty natolik závažná a řeší tak palčivé otázky ohledně militarismu a politiky USA, že nejednou nastane situace, kdy divák sleduje spíše regulérní válečné drama, jež je odlehčováno humorem ústředních postav, avšak mnohé díly nejsou prosté i emocí. Vesměs každá z epizod poukazuje na absurditu války a otřesné podmínky, jež s sebou přináší. Vtipy jsou tu sarkastické, sexistické, ale také zaměřené na již zmíněnou politiku a válčení. Co se prvních 3 sérií týče, musím konstatovat, že mají co do kvality spíše vzestupnou tendenci. Vychválit je třeba nejen výkony herců všech shora uvedených postav, ale též vynikající český dabing. Po velmi působivé poslední části 3. série jsem zvědavý, jak mne zaujmou následující sezóny, v nichž už nebudu vídat svého oblíbence plk. Blakea a také Hawkeyeho věrného parťáka Trappera. Momentálně se mi zdá, že bez nich to již nemůže být ono. Osazenstvo s B.J. Hunnicutem a plk. Shermanem Potterem. --- Sezóna 4-5: Rozjíždí se v opravdu výtečném tempu a humoru. Potěší nové postavy a zmínky o postavách, jež se vytratily. Zatímco na B.J. jsem si zvykl prakticky okamžitě a tím pádem jsem nemusel oplakávat absenci Trappera, v případě nového velícího důstojníka jsem měl trochu problém. Byl mi sympatický, potěšil ve svém prvním díle narážkou na Klingerovy šaty, čímž se ukázalo, že bude s hlavními hrdiny kamarád jako Henry Blake, ale než jsem mu přišel úplně na chuť, trvalo mi to podstatně déle. I poté jsem však neustále postrádal Henryho Blakea, který byl... prostě jedinečný. Znuděný válkou, proháněl sestřičky, myslel na ryby a celé velení, jež mu bylo svěřeno, jej spíše obtěžovalo. Sherman Potter je více voják, ostřílený veterán, jakýsi "táta" celého tábora. Je skvělou postavou, avšak opakuji - mimika jeho předchůdce mi v seriálu chybí... Po zasnoubení Šťabajzny začíná postupně upadat postava Franka Burnse, což logicky vyústí posledním dílem 5. série, resp. první částí 6. sezóny, kdy na jeho místo nastupuje Charles Emerson Winchester III. Postava, na kterou jsem velmi zvědavý. Momentálně pociťuji určitý smutek po Kuním ksichtu. Holt, člověk byl na něj za tu spoustu dílů hodně zvyklý a jeho prudérnost mě často hodně bavila. Po připojení Charlese Emersona Winchestera a odchodu Radara. Nástupce prudérního Franka mě zaujal od prvopočátku. Není sice takový poděs, nepitvoří se a nehihňá jako pošuk, což se mi na mjr. Burnsovi líbilo, avšak má daleko pestřejší charakter. Není to záporňák, je to prostě osobitý člověk. Je snob i aristokrat, potrpí si na luxus, nemá rád plytký humor, není vojenský maniak jako Šťabajzna nebo Frank. Je také na rozdíl od svého předchůdce vynikající chirurg, čehož si je vědom a dává to ostatním pocítit. Nebojí se povyšovat se nad druhé, ovšem z toho pak dokáže udělat takové gesto nebo čin, jenž vás dokáže až dojmout. Je to prostě skvělá postava, která dokáže zpestřit každý díl. --- Loučení s Radarem je, stejně jako loučení s kteroukoliv jinou postavou, emotivní, ale musím se přiznat, že mi nijak výrazně nechyběl. Klinger dokázal jeho pozici skvěle zastoupit a naštěstí pak odložil dámské šaty, což jsem přivítal s velkou radostí. S postupujícím časem a přibývajícími díly je M*A*S*H víc a víc působivější, zaobírá se vážnými tématy a posunuje se blíže k čistému antimilitaristickému dramatu, jež je občas odlehčeno nějakým tím vtípkem. Poslední epizoda seriálu končí silnou scénou se zakopáváním osobních věcí, což je spolu se závěrečným filmem úžasná tečka za tímto skvostem.

Leonard Hofstadter, Sheldon Cooper, Penny, Howard Wolowitz a Rajesh Koothrappali. Jádro celého seriálu, které je natolik zábavné, kontrastní a sympatické, že si je nelze neoblíbit. Leonard a Howard mi od začátku padli do noty a jejich oblíbenost se stále drží a neklesá. U Sheldona, Penny a Raje byly sympatie proměnlivé, ale čím víc epizod jsem viděl, tím více jsem si všechny oblíbil. Zejména u Raje bych podle úvodních dílů nečekal, že se stane moji oblíbenou postavou. Sheldon se svým autisticky strukturovaným životem, nepoužitelností do běžných životních situací a nezměrnou inteligencí, je nesmírně zábavný prvek celého sitcomu. Penny. ... Penny. ... Penny. Leonarde. ... Leonarde. ... Leonarde. Leonarde a Penny. ... Leonarde a Penny. ... Leonarde a Penny. :)) Některé herecké výkony jsou tu hodny opravdu veliké pocty! Pravdou je, že americký humor těží zejména z dvojsmyslů a narážek na sex, ovšem o to víc si pak člověk cení nějakého inteligentnějšího a náročnějšího vtípku. BAZINGA!

Přichází na svět a nemá viny. Zvolna se rozlévá do krajiny. Matkou je mu Zem, po které zvolna stéká. Rodí se jako pramen a umírá jak řeka. Originální cyklus, který má tu vlastnost, že diváka nejen v mnohém poučí, ale také mu dá odpočinout a navodí jakousi pohodovou náladu. To i díky průvodci pořadu, Luďku Munzarovi a jeho charismatickému hlasu i příjemnému slovu. Záběry na krajinu a vodní toky lahodí oku i duši. Úvodní píseň skvěle doplňuje jednotlivé scény a celkově atmosféru tohoto počinu. Čistou mysl a nezkalený pramen. Pojďte s námi prodírat se houštinami, brodit se potoky, zdolávat bažiny. Vydejme se tou pradávnou cestou člověka, který, když osídloval zemi, postupoval proti toku řek. Začněme u soutoku, kde řeka ztrácí své jméno a zaniká, a vystoupejme až tam, kde se řeka rodí. Pojďte s námi k místům, která byla odpradávna opatrována a uctívána, a podívejme se, jaká jsou dnes. Pojďte s námi zpět k pramenům.