Kotsour

Brutálně natažená stopáž, nesoulad se skutečností (Dahmer vykreslený jako mumlající dement, zatímco jeho IQ a schopnost oběti "ukecat" byla stěžejní), absence klíčových scén (vražd), které jsou vesměs jen naznačeny... tak nějak moc mi toho nesedělo a od té doby, co Dahmera zatkli a seriál se věnuje spíš jeho hysterickému okolí, tak jsem se musel vyloženě nutit, abych to dokoukal. Je to poctivý vhled do tehdejší doby a společenské situace, jenže já nehledal dokument o problémech americké společnosti pár dekád zpět, ale dokument o vrahovi a jeho modu operandi. Přijde mi, že tím stylem, kterým v seriálu láká své oběti k sobě domů, by ve skutečnosti neutáhnul vůbec nikoho a pokud ano, tak by se jednalo o přirozenou evoluční selekci, protože takovej debil je prostě k ničemu. Pořád se tam mluví o tom, že si dělal zombie, ale seriál po prostřihu neukáže nic víc, než navrtanou lebku. Ze samotných scén týkajících se vražd je vidět strašně málo a vše se děje za zavřenými dveřmi a končí maximálně těmi slabými dialogy a vypitím omamné látky. Vůbec nesdílím to všeobecné nadšení, 7 dílů z 10 bylo nudných a zbytečně natažených a fakt nechápu, z čeho je lidem vlastně tak špatně a v čem je to tak šokující? Možná mám ale zkreslená měřítka, protože v rámci žánru jsem asi už viděl to nejhorší, co vidět jde...

Vůbec to není tak špatné, aby to odpovídalo zdejšímu hodnocení. Film bohužel doplácí na kontrast mezi perfektními triky a výpravou proti slabému scénáři. První půlhodina je strhující a úroveň s odstupem převyšuje hlavní část filmu z daleké budoucnosti. Pořád je zde ale velký přesah, nicméně ani zdatně se snažící Guy Pearce nemohl zachránit leckdy naivní, uspěchané a nedotažené dějové linky, které si zasloužily protkat hustěji a pečlivěji. Tempo se zasekne v momentě, kdy se objeví zápletka v daleké budoucnosti a najednou je vše tak nějak pitomé a bez logiky. Spíš než že by to byl tak velkej průser to na mě ale pořád působí negativně hlavně proto, že tvůrci zahodil potenciál, který měli. Že byli tak blízko a nakonec to jakoby došili horkou jehlou (nebo došly prachy?), protože jinak si nedokážu moc dobře vysvětlit ten mílový odstup první třetiny od zbytku filmu. Za tu výpravu, hudbu a především scény cestování v čase (fakt super) ale pořád nemůžu dát míň jak 3 hvězdy. No a taky proto, že už jsem to viděl několikrát a vždy se na to vlastně kouknu rád znovu.

Takovej slabší Pearl Harbor z 1. světový, jenže tady nefunguje chemie mezi hlavními postavami, vojáci si dělají co chtějí, což v armádě neexistuje a tak nějak mi to celý přišlo spíš jako jen celkem hezky natočený scény z první světový (kterejch vlastně moc není a to naopak cením), jenže který moc nefungují jako celek. Možná by stačilo ubrat tu romantickou linku a bylo by to o hvězdu lepší.

Srovnání s Knihou džunglí (2016) se vyhnout nemohu. Toto zpracování je mnohem temnější, více rozvíjí charaktery, jde více do hloubky fungování džungle. V něčem věrnejší předloze, v něčem zase méně. Také musím ocenit dětského herce, který je i v tomto snímku skvělý, i když tak jiný. Co ale rozhoduje, je 1) vizuál - obrazy krásné, zpracování jakbysmet, z čeho ale bolí oči, jsou zvířata. Obličeje takřka lidské, jen zdánlivě podobné zvířecím, některá jsou vyloženě nevydařená, to byl záměr? Také tělesné proporce jsou zcela nereálné. Zde na plné čáře tento snímek prohrává. 2) Není zde žádný tak silný moment, který by ve mě zanechal takovou stopu, jako porovnávaný snímek. Některé situace působí jako by byly ve střižně hodně osekány. 3) Závěr je vyloženě debilní a i když ne podle knihy (což ani konkurenční film), tak tady se tomu ale ani nedalo zatleskat a nezanechává to ve mě prostě nic. Až si budu chtít zase pustit Mauglího, tak jedině Knihu džunglí od Favreaua.

Především velmi překvapivě kvalitní fantasy z ruské dílny, v nečekaně padnoucím a luxusním kabátě. Vizuál perfektní, možná až zbytečně dlouhá stopáž, což je vlastně jen jedna z velmi mála záporných věcí. Místy jsem se nevyhnul srovnání s Twilight, což samo o sobě není nic proti ničemu - tohle je totiž ve VŠECH směrech lepší a dotažené a navíc osloví širší spektrum diváků. Oproti Twilight navíc nenatahuje uměle téma do nekonečných plytkých pokračování. Mile překvapila i příjemná hudba včetně zpívaných ruských balad. Samé klady trochu kalí závěrečná úlitba romantickým duším, ta scéna byla trochu navíc. Obrovská plus - hudba, vizuál, úvodní scény (ty jsou fakt strop) a vlastně i samotná za romantická linka, která byla zvládnutá více než důstojně.

Další "Sandlerovský" (ne)dokonalý film, kterému musíte leccos odpustit... Jenže si ho s pravidelnými přestávkami pouštím pořád dokola a znovu a znovu se u něj nahlas směju a vždy ve mě zanechá ty stejný pohodový pocity. Tak o to vlastně jde, ne? A že je to celý trochu přitažený za vlasy, to je úplně jedno.

Krásný a dojemný film o dívce, která hledá sama sebe a své prázdné nitro plní věcmi, které jí štěstí ve skutečnosti nikdy nepřinesou. Energii a životní sílu tak čerpá z lidí, kteří jsou k tomu svolní. Pro nás muže zcela cizí a nepochopitelný způsob života, na první pohled odsouzeníhodný, po hlubším zkoumání spíše politováníhodný a teprve později i vysvoboditelný a napravitelný. Film divákovi nic nevysvětluje, nic neospravedlňuje a tak pouze ukazuje čistou skutečnost, ve které Holly žije a ve které s přirozeností cílí především tam, kde z toho kouká jasný a snadný prospěch. Dokud nedostane lekci, která vše změní. Pátou hvězdu musím bohužel ubrat kvůli zbytečným a zcela nepochopitelným scénám s japonským sousedem, které působí jako by sem byly vestřihnuty z pokleslých japonských televizních pořadů... Ocenit musím brilantní scénář a dialogy.

Super! Zcela nečekané a strašně milé překvapení. V rámci žánru nemám co vytknout, vlastně opravdu nevím, co by šlo udělat líp. Dokonale hořko-sladké, klukům role sedla a umí se postavit před objektiv se suverénní jistotou a přirozeností. Film samotný je pak ve všem tak akorát - dá vzpomenout na dětská léta, připomene první oťukávání kluků a holek, navazování přátelství, která (ne)vydrží celý život... A ukazuje, že všichni máme nějakou cestu, někdo těžší, někdo lehčí... anebo vše nemusí být tak, jak se zdá. Celou dobu jsem čekal, co se stane a na konci jsem měl co dělat, abych zamáčknul slzu. Nejsilnější film za poslední dobu... dlouhou dobu!

Je prostě smutné, když se film, byť už jen názvem, vydává za něco, čím není. Zlo, které se v Tedovi skrývá, je popsáno jen velmi okrajově a heslovitě, takže celý film je v podstatě jen vykreslení procesu obvinění, souzení a odsouzení jednoho z nejhorších sériových vrahů, co kdy lidstvo poznalo. Ale k čemu to, když příběh není nikterak děsivý nebo znepokojující a pouze nabízí rozpačitou nejistotu, jaká je vlastně pravda. Eskalace napětí se nedočká žádného zaslouženě emotivního závěru, takže nejsilnějším okamžikem se stává slovo nareslené prstem na zamlženém skle. Ale aby film o tak zvráceném a brutálním vrahovi neukázal vlastně jedinou vraždu, to je moc. Až se budu chtít podívat na nějaký film že soudní síně, pustím si třeba Norimberský proces, tak proč se tohle kurva jmenuje tak, jak se to jmenuje?

Mou totální nasranost ze zprznění tohoto díla umírnil čtvrtý díl, takže jsem nakonec schopen napsat ještě celkem mírný komentář. Již první minuty daly vědět, že film (filmy) bude mít celkem hezkou výpravu, ale absolutně nefungující atmosféru a strojené scény s topornými herci - a to je hvězdně obsazen. Scény typu umírající Fantiny, kdy je to nejen špatně zahrané, ale navíc víceméně jen tak mimoděk vsazené do děje bez jakéhokoli pozastavení se nad tak významnou událostí, jsou zářným příkladem a jen ilustrují neschopnost Dayana citlivě podat tak silný příběh. Skoky v čase divák nemá šanci postřehnout, jsou neumně vysvětlené a nešetrně rozbíjí kontinuitu děje. Postavy se v krizových situacích chovají toporně a uměle, záporné postavy jsou až komicky úsměvné (Thenardier), Fantina odevzdaně pitomá a nezachraňuje to ani Depardieu, který se do role absolutně nehodí, ani Malkovich (Javert), který je sice správně slizký, ale za celé čtyři díly neprotáhne o píď jinak ksicht a postava působí spíše jako chodící socha. Nejvíce komické scény jsou již zmíněná smrt Fantiny, pasáže s Thenardierovými, Cossettina imbecilní naivita, Valjeanova neschopnost otevřít hubu (což by v mnoha situacích ve filmu úplně změnilo děj a zjednodušilo situaci, namísto aby musel dále útrpně snášet svůj trpký osud - zde se autoři museli držet knižní předlohy, tak proč to ale kurva točej tak debilně?), boje o barikády (běhající, střílející a umírající vojáci - to bylo myšleno vážně?) a mohl bych pokračovat ještě dlouho, např. akční Valjean "běžící" se zbraní v ruce, no jak z grotesky. Do toho mě úplně vytáčely situace typu umírající Mario (mimochodem asi ekonomický imigrant, či jak se tam ten opálenej týpek vyloupnul), který ale vlastně žije, jenže to nikdo neřekne nahlas, protože Baron prostě tvrdí, že už je mrtvej a tak všichni čuměj a nechaj ho chcípat. No slušnej výmaz - postavy jsou jednoduše úplně nepřirozené a nechutně neprofesionální. Celkem slušná výprava a hvězdné obsazení vůbec neodpovídá tomu, jak celé kvarteto dílů nakonec vyzní. Poslední díl ale přece jen zanechal trochu emocí, a tak musím dát alespoň ty dvě hvězdy. Doufám, že vzhledem k síle tématu narazím na mnohem, mnohem lepší zpracování. Vím, že tohle si už nikdy nepustím, takže těch několik GB dat směle mažu, aby nezabíraly místo.