Recenze (3 418)

Krev a zlato (2023)
Je to vlastně pozdní příspěvek do Tarantinem inspirované vlny neo-grindhousů, kdy to vrství prvky různých žánrů přes sebe ve zdánlivě brakoidním celku. Druhoválečný western je tady moc hezky usazen do válečného bezčasí, kdy je pro nacistickou jednotku válka už sice prohraná, ale na toto místo jejich prohra ještě fyzicky nedoputovala, takže mají poslední okamžiky na to vyždímat z jedné vesnice pár cihel zlata. To je krásně tenzní vymezení časoprostorul pro děj plný překvapivě funkční (a choreograficky kvalitní) akce, zajímavých scén a sympaticky neprofláknutých herců. Bohužel, i na takhle jednoduchou zápletku je těch 100minut docela dost a i když mě to v jednotlivých aspektech zaujalo a nerad bych od toho někoho odrazoval, jako celek jsem to měl problém ukoukat.

Milé dítě (2023) (seriál)
Kvalitní německá TV. Těch 6 dílů není ani málo ani moc. Je to povětšinou dobře zahrané. Má to parádní kameru.. V úplném finiši možná všechny motivy nezapadly do sebe tak efektně a přirozeně jak by asi tvůrci chtěli, ale na tom rozuzlení to celé naštěstí nestojí. Psychologicky mi to přišlo relativně věrohodné.

Rien à foutre (2021)
Extrémně civilní, poutavé, přesto bez velkých dramat. Fragment z jednoho života, který je jiný a přesto stejný jako všechny ostatní.

Všechno, všude, najednou (2022)
Je to originální? Docela jo. Je to nápadité? neskutečně. Je to film od kterého nelze odtrhnout zrak a na který budu dlouho vzpomínat? Bohužel ne.... Mechanika toho celého je otravně překombinovaná. Dlouho to vypadá na nekonečnou bitkařskou prudu bez pointy. Pak dojde na šutry v poušti a jeden dostane naději, že se v tom přecejen něco skrývá. No, skrývá, ale je to vlastně sentimentální banalita která finálně graduje snad pět krát, jako jakýsi jízlivý flashback Pána prstenů.. Herci jsou dobří. Jako řemeslná noční můra je to zvládnuté se ctí. Sympatické je, že si to o sobě nemyslí, že je to geniální kvantofilosofický mástrpís (ano, zdravíme Nolana) a celé se to hraje prostě spíš na zábavu s obligátním přesahem do rodinných hodnot a brnkání na citíky.

Někdo klepe na dveře (2023)
Krásně originální námět v poměrně slušném zpracování. Problém vidím snad jen v tom, že ta hra věřte/nevěřte na diváka úplně nefunguje když to má v ruce právě Shyamalan, který by skutečně překvapil snad jen ve chvíli kdyby to vypointoval opačným směrem (což ale musí být asi každému jasné, že se nestane).

Základna (2019)
Kvalitativně i stylisticky někde mezi Black Hawk Dawn a 13 hours. Akce je fajn.. Základna usazena na dně nepřátelského údolí má parádně zoufalou atmosféru.. Jediným velkým problémem filmu je fakt, že sice sleduje mnoho postav které chce nějak lidsky a hrdinně vykreslit, ale skutečně zapamatovatelné jsou jen tři. A to ještě tak, že jedna čistě proto, že má obličej mladého Eastwooda, jedna proto, že má obličej velmi dobře hrajícího Blooma a jen jedna skutečně čistě proto, že se jí podařilo vtisknout nějaký charakter skrze osobní vývoj a příběh který diváka může zaujmout.. Divák tak v celé té pekelné vřavě vidí dramaticky umírat postavy které jsou v jeho očích naprosto zaměnitelné a požadovaný emoční kopanec do koulí se tak v drtivé většině případů absolutně nekoná.

Čas (2021)
Můžeme si říkat co chceme o tom, že Shyamalanovy filmy posledních cca 15let nejsou ve výsledku dokonalé, ale to nemění nic na faktu, že je to jeden z opravdu mála tvůrců, kteří opakovaně přicházejí s originálními a osobitými motivy/nápady, což je v dnešní recyklačně filmové krizi fakt vzácnost. I Old působí, navzdory zdánlivě důsledné režii, poněkud nedotaženě, jako, že tomu celému schází jakási plnokrevná tmelící hmota. Čistě papírově je to ale parádně vymyšlený a vrstevnatý příběh a já vůči takovéto imaginaci cítím jen a jen respekt. 3,5

V písku - Příslib svobody (2015)
Zajímavý dějepisný fun.fact, ale nedotklo se mě to tak jak to bylo plánováno.

The Last Voyage of the Demeter (2023)
Ve své jednoduchosti parádní nápad a obrovský potenciál je zde trestuhodně zabit nedostatkem citu pro tvorbu působivého obrazu, neschopnosti napsat smysluplný scénář a zoufalou absencí jakékoliv tvůrčí kreatvity, touhy po invenci, či snad jen znalosti už ověřených postupů. Tam kde to mohl být tísnivý, syrový, fyzický, survival horor, je to jen něco jako trapná (až parodická) povídačka vesnického ožralce.. Tady se dala tvořit kulervoucí atmosféra zvukem (vrzání lodi, vlny nonstop narážející o její trup, šustění krys..), správnou prací s kamerou (víc do kontrastu a méně do barviček) a smysluplnou prací s interiéry (tady práce s prostorem lodi nedává absolutně žádný smysl).. Namísto toho je to natočené jak nejlenivěji to šlo, někdo shrábnul prachy a námět roku spláchnul do hajzlu. Bravo dementi.

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází (2016)
Ok, no.. Cením, že z toho Bay tentokrát neudělal na hlavu postavené sci-fi, ale prostě jen za vlasy přitažený vojenský akčňák. Je to plné veškerým tím jeho klišé (kterému jiní říkají trademarky), jsou v tom vidět prachy a řemeslo v malíku (tak moc v malíku, že to už zavání lenivou šablonovitostí).. Snaží se to být poměrně věcné, syrové a jaksi "realistické". Když by to člověk ale postavil vedle (tématicky podobného) Black Hawk Down, bylo by na první dobrou zřejmé, že je tohle pořád jen přiblble nedomrlý příbuzný.