Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (3 530)

plakát

Království Planeta opic (2024) 

Za mě zatím zdaleka nejlepší novodobý planetoopičí film (předchozí tři mě nudily až sraly), kterému se konečně podařilo z opic udělat charaktery s komplexnější osobností a emocemi (mimika, kulervoucí), namísto těch efektních věšáků na repliky, kterými byli první tři filmy. Příběh není bůhvíjak objevný, ale rozhodně není překombinovaný či jakkoliv nekonzistentní a v zásadě má hlavu a patu (já nějak ideově rozuměl všem stranám toho konfliktu a tak mi přišla zajímavá některá dilemata z toho plynoucí). Pár věcí tam sice nedávalo věcně smysl (především v posledním akčním aktu po "otvíračce"), ale na to vlastně sere pes, když je to tak poutavé. Proximus je parádní záporák s nejlepší smrtí za posledních X let. Celý ten postapo svět vypadá parádně. Dialogy nejsou napsané lenivě.... Snad bude pokračování stejně kvalitní, protože karty jsou rozdány hezky.

plakát

Havěť (2023) 

Tohle bylo tak strašně slabý.. Jakože, nečekal jsem, že by se to mohlo jen přiblížit geniální Arachnofobii, ale, že to bude slátanina kde naprostí kreténi 90% času hystericky řvou jeden přes druhého, chaoticky pobíhají po zamořeném baráku, nebo vedou klišoidně prázdné a jakože psychologizující, dialogy a těch 90% času si ani nedokážou přehodit kapuci přes hlavu i když ten osminohej bordel padá ze stropu na každém kroku, to mi hlava nepobrala. To co místy funguje je obšlehnuté ze zmíněné Arachnofobie. Co je nové je nefunkční a bez náboje. Zíval jsem u toho až mi málem sanice vyskočila z pantů a oči jsem protáčel až jsem si chvílema leštil zornice o mozek.. Klidně přistoupím na ten sci-fi prvek vývojového cyklu pavouků. Asi si dokážu nalhat, že to je celé nějaká "chytrá" socio-kritická analogie, kterou jen nechytám, protože nežiju v ghettu někde na předměstí Paříže.. Ale sakra, tohle byl především a hlavně slabej film a to sežvejkat nedokážu.

plakát

Vlkochodci (2020) 

Jakože nazdar, zdar. Moore se po parádním Secret of Kells a Song of the sea tady dopracoval až někde cca na úroveň geniálního H. Miyazakiho s tím, že Wolfwalkers mají ve všech směrech proporce princezny Mononoke a dokážou nebezpečně zvýšit tepovku i dospělému chlapovi. Vizuálně dechberoucí. Výběr hlasů, hudba, scénář excelentní. Čistá práce.

plakát

Fill the Frame (2021) 

Dokument o současné street fotografii. Ve zkratce to představí pár zásadních jmen historie tohoto subžánru fotografie a postupně to představí několik fotografů (a fotografek) aktuální "nové vlny" cvakajících ulice New Yorku. Snaží se to třeba i reflektovat vliv moderních technologií a sociálních sítí na upřímnost a případnou devalvaci street fotky, což je sympatické. Na druhou stranu tomu chybí jakýsi drive, nebo možná osobnost s nějak výraznějším, radikálnějším či originálnějším přístupem. Padne tam pár sympatických tezí, blikne tam pár fajn obrázků, celé to nějak proteče a je konec. Třeba dokument Everybody Street v tomhle působil trošku živočišněji a třeba youtube channel Paulie B jde víc do hloubky v tom představování jednotlivých současných fotografů a jejich postoje ke světu a fotografii. Někde mezi 3 a 4

plakát

Runaway (2010) 

Bezelstně pitomoučká naivita, ambiciózní egocentrismus a řemeslo co se nebojí operovat out of box, jsou tady dohromady, eklekticky splácány v celek který je objektivně působivý i když subjektivně třeba toho blba nemusíte mít vůbec rádi.

plakát

Hry na cestě (1981) 

Naprosto ( a pro mě překvapivě) parádní, hičkokoidní thriller depalmovského střihu od protinožců který se nebojí být krom napětí i hravý, vtipný a absurdní. Je to chytře napsané i sympaticky zahrané a znepokojivě nejednoznačnou atmošku dokresluje hudba Briana Maye. Hezky si to hraje s divákem, jeho očekáváním a podezřením, že věci možná nejsou tak jasné jak se zdá. Chválím, že to pracuje s náznaky a nesklouzne to do slasheroidního braku.. a taky, mimo jiné, třeba i tu vtipně rozkošnou řeznickou tečku na konci... Filmařská lahůdka.

plakát

Jeden den (2024) (seriál) 

Hezky, chytře a subtilně napsaný a ...... to tak nějak vlastně stačí.

plakát

Horizont: Americká sága (2024) 

Je to prostě velké a rozsáhlé jak pláně divokého západu. Jestli se to Costnerovi podaří doručit ve čtyřech tříhodinových filmech, kdy všechny budou mít kvalitu alespoň tohoto prvního dílu, tak to bude zářez na pažbě filmové historie jako kráva. Rozhodně to není dokonalé. Osobně mi některá scénáristická a režijní rozhodnutí přišla "zvláštní". Má to momenty které očividně nezafungují tak jak bylo v plánu (ale vyznívá to spíše roztomile než jako selhání). Má to momenty kdy by si dal člověk facku jak má husinu a je celkově ohromenej z takového kýče. Je tam hromada věcí co funguje parádně a celkově asi chápu kudy to Costner tlačí a jak má ten celek vypadat a fandím tomu. Ty tři hodiny utečou jako nic a klidně bych si v tom kině/světě ještě hodinku či dvě dal.. Je fakt, že je to evidentně moderní tv seriál promítaný na velké plátno a tvořený člověkem který je formálně z části zaseknutý v devadesátých letech. Což vytváří v divákovi lehce schizofrenní pocit. PS: Osobně v tom cítím inspiraci Sheridanem (především jeho 1883.. S tím, že Sheridan umí lépe vykreslit ten syrově existenciální romantismus a Costner je přirozenější ve vztazích postav a jakési lidskosti).

plakát

Godzilla x Kong: Nové impérium (2024) 

Z perspektivy historie G-filmů to není nic co by svou pošahaností zápletky nějak vybočovalo z normálu. Segmenty bez lidí fungují relativně dobře. Je tam Mosura (takže automaticky palec nahoru). Je to relativně svižné.. Na druhou stranu, mě osobně dost sere ta neónovost, která to má asi nějak odkazovat na jakousi cool osmdesátkovou synthwave estetiku. Od prvních dvou Godzilláckých Legendary filmů se nám to hnulo hodně do omalovánky a za mě je to škoda. Má to zatraceně slabého (ve smyslu nezajímavého) záporáka. Lidské postavy jsou ještě přebytečnější než posledně. Finální bitka vypadá a působí mnohem více jako generický, márvelácký digibordel, než jako kaiju můvíčko (chybí tomu ta signifikantní "těžkopádnost" a bestiální surovost.. Tady už jsou všichni moc antropomorfizováni a je to nasnímáno jakoby bez měřítka, takže chybí ta velikost)... Ve výsledku je to mnohem menší průser než jsem po traileru čekal, ale na prdel si z toho určitě nesednu. Nejslabší Legendary G-film a vedle letošního Minus One to působí vyloženě jako bezpohlavní a bezduchá konzumní blbůstka na jedno použití (jakože Minus One jsem viděl už 3x, tohle už si podruhé určitě nepustím).

plakát

Survivor Česko & Slovensko - Série 3 (2024) (série) 

Americký survivor s neustálým zkracováním doby pobytu a tlačení woke motivů nenabídnul snad už dobrých pět let opravdu kvalitní sérii.. Vedle toho prostě českých 70+ dní s castingem a dramaturgickým vedením které netlačí jinou ideologii než tu hru samotnou (a product placement), vychází o mnoho zajímavěji a to i přesto, že dobrá první polovina (která byla vždy i v US verzi jen seznamovací oťukávačkou) byla utrpení plné (ne)dobrovolných quitterů, místy tristního zvuku a docela slušnou náloží vaty... Druhá polovina je ale jízda, kterou US Survivor nabídnul naposledy snad když o svůj titul posledně úspěšně bojoval Boston Rob (a to už je hezká řádka let). Mikýřová cesta celým tím "sadistickým peklem" je z perspektivy hry samotné zatraceně silný příběh o nadhledu, zradě a pomstě, z prdele klice, zásadním přerodu z trolla na hráče a z neotřesitelného cynika na chlapa kterému se ta hra dokázala zavrtat hluboko pod tu (zdánlivě neproniknutelnou) masku. Ale určitě to nestojí jen na něm. Přirozeně vůdčí Pirát. Bandurko se svou "cigošskou" hrou. Nečekaný villain této série Márty (jak ten mě sere). Přitakávající Tomáš. Čestný chaotik Radek. Zatraceně silná Jana. Nesnesitelnej Jack. Ti všichni tomu celému zatopili řádně pod kotlem a mě se po řadě let stalo, že jsem u obrazovky během Survivora zažíval krásně infarktové stavy.