koenigsberg

Nejděsivější je skutečný život.

Film geniálně začíná otčenášem pronášeným na lovecké výpravě, kdy kořist skončí na sváteční tabuli Dne díkuvzdání. Hned první scéna (zabíjení jako součást výrazu díků Bohu) má tak dalekosáhlý význam pro pochopení snímku, který ukazuje Amerikou zahnanou do kouta plného vlastních strachů a náboženské víry, která se bortí jak domeček z karet tváří v tvář utrpení. Depresivní, se skvělou atmosférou, napětím a bravurním výkonem Gyllenhaala a Danoa; pro mě jeden z filmových vrcholů roku 2013.

Emotivně vypjatý, přesto ale v detailu precizní pohled do mysli člověka, jehož zachvacuje psychické onemocnění. Vnější svět Lukase (zpackané rande, bordel v pokoji, chaos při studiu na VŠ) se stává obrazem jeho vnitřního prožívání – extrémního psychického utrpení a ztráty kontaktu se realitou. Na snímek tohoto typu je třeba mít náladu, Brühl je ale už zde naprosto excelentní.