Modiwish

Zajímavý film s nádechem detektivky. I přesto, že jako divák přesně víte, co se jak stalo, kdo co ukradl, či kdo koho zabil, celkem s napětím sledujete, jak se hlavní protagonista "King Cat" v podání Changa Yi s rozpletením klubka zločinu vypořádá. Hraje tu mnoho hvězd a mladý Chang Yi s nimi zdárně drží krok, ale do charismatického a nebojácného bojovníka mu ještě cosi chybí, ale již za pár let bude kralovat filmovému plátnu. Speciálně bych rád zmínil Kiu Chonga, který svoji postavu ztvárnil nejvěrohodněji ze všech a jeho výkon mě nadchnul (možná až moc silné slovo, spíše zaujal). Souboje jsou zde poněkud krátké a není jich ani mnoho a například souboj s hlavním zločincem trvá neuměrně krátce, ale i tak si film udržuje poměrně slušnou úroveň v rámci wu xia žánru svým napětím, inovacemi a dobrými nápady a postupným odhalováním zločinu. Některé postavy (mluvím hlavně o pěti členech Myšího gangu) mají dokonce nástin jakési plastičnosti a nejsou čistě černobílé a ploché, avšak žádná sláva to není. Je ovšem nutné aspoň pokus o toto vyzdvihnout, poněvadž normou to není. Lze najít mnoho nedostatků - nejpatrnější jsou scény odehrávájící se v noci, kdy se očividně natáčelo přes den, ale ve střižně se hodil na záběr tmavý filtr a byla noc. Lze to ale připsat na vrub nejen roku výroby, ale zjevně nízkému rozpočtu, kdy drtivá většina scén jsou klasicky natočeny v ateliérech a pouhé minimum "venku". Tím ale nechci ubírat filmu na kvalitě, kterou si drží. I když ze začátku to vypadalo na 3*, druhá polovina filmu má natolik dobré tempo, že King Cat si vybojoval solidní čtyři hvězdy. Zároveň mě to navedlo na režiséra snímku Cheng-Hung Hsua, jehož pár filmů jsem již viděl a hodnotil poměrně vysoko, avšak jeho jméno doposud unikalo mé pozornosti. Je potřeba tento prohřešek napravit.

Toto se silně nepovedlo. Nerad hodnotím nízko filmy, kde hraje můj oblíbenec Jang Lee Hwang, ale bohužel zde není zbytí. Koneckonců Hwang se tu objeví pouze ve dvou scénách a pak až v závěrečném duelu, kde předvede pár svých dechberoucích kousků. Jen je škoda, že byl tak trochu upozaděn a nemohl toho předvést víc. Scénář je prostý a osekaný na nezbytné minimum, avšak okořeněn o pár "vtipných" scén, u kterých jsem si naopak říkal: "Na co se to proboha koukám?". Ať už se jedná o moment, kdy je hrdina análně znásilněn duchem jakéhosi bojovníka či v závěrečně scéně, kdy se při souboji pomočí. Co se týče ženského osazenstva, tak postavy dvou sester - hlavní protagonistky filmu, které touží po pomstě - mě nijak nezaujaly a spíš mě otravovaly (což může být způsobeno i nepříliš dobrým anglickým dabingem). V čem film naopak exceluje, tak to jsou bojové scény, které mají výbornou choreografii a nevypadají jako grotesktní zrychlené tanečky, jak bývá u těchto nízkonákladových filmů zvykem.  Právě díky soubojům si film udržuje dobré tempo a čistě na nich bych hodnotil výše, ale zpackaný děj a nevyužitý potenciál v podobě Hwanga mě nutí dát poměrné špatné hodnocení.

Tento film jsem viděl již poněkolikáté a pořád mě dokáže bavit. Příběh oplývá takovou tíživou a hutnou atmosférou s naprosto dokonalým hudebním doprovodem, který mu přidává na jakési tajemnosti a zároveň pocitu beznaděje, který zažívají hlavní protagonisté. V nepřeberném množství postav je potřeba se nejprve zorientovat, což je asi jediná věc, kterou bych vytknul. Nicméně zase každá postava je originální a má ve filmu své místo a nakonec všechny spojí osud a jediný cíl - zabít padoucha. Dále je film obvzláštněn morálně rozpolceným vrahem v podání Yun Linga, který dodal příběhu jakousi jiskru, a kterého jsem si díky tomuto počinu poprvé všimnul a začal sjíždět jeho filmografii. Kvalitními souboji se to tu hemží, stejně jako širokým výběrem zbraní a nápaditými protivníky, a proto se rozhodně nebudete nudit. Jelikož jsem film viděl několikrát a pořád mě baví a lecčím novým překvapí, rozhodl jsem se zvýšit hodnocení ze čtyř na pět hvězd, protože jinak by šlo z mé strany o rouhání.

Není to žádné veledílo a tento snímek trochu trpí většími či menšími neduhy. Osobně bych trochu zkrátil začátek a střed a víc zapracoval na konci, aby film měl opravdový grády, poněvadž námět je opravdu poutavý. Rozuzlení celé zápletky bylo podle mě rychlé a nemohl jsem si to vychutnat tak, jak bych si představoval, a proto jsem byl ohledně hodnocení trochu na vážkách. Nejprve musím pochválit souboje, které se povedly na jedničku. Za prvé - je jich dost a za druhé - jsou tvrdé, nekompromisní a choreograficky dobře spravené a právě v tom tkví úspěch The Soul Brothers of Kung-Fu. Ostatně závěrečný fight Bruce Liho s Ku Fengem je jeden z nejlepších, které jsem v poslední době viděl. Bohužel, můj oblíbenec Lo Meng tu sice má své světlé chvilky, ale film není primárně o něm, a tak mu je od půlky filmu poskytován menší prostor a rozehrává svou malou paralelní dějovou linku, která se má na konci opět spojit s hlavní dějovou linií. Přibližně uprostřed dějství se dočkáme brutální scény a film se začne rozjíždět neuvěřitelným tempem. Ani tréninková část nenudí a je poměrně nápaditá. Když to tedy vezmu kolem a kolem, musím dát 4*. Připočítám-li si k perfektním soubojům zajímavou atmosféru, nekonvenčnost a nestereotypní námět se zajímavou zápletkou (byť ukvapeně rozlousknutou), dostávám skutečně dobrý film, který byl neprávem zapomenut a třema hvězdama bych ho jenom urážel.

Neprávem zapomenutý klenot v hlavní roli s Brucem Li. Tento chlápek mi čím dál více dokazuje, že to je výborný bojovník, pokud svůj talent a um nepropůjčil trapným bruceploitationům, kde zcela jeho nadání zaniklo. Hraje zde nového policejního kapitána, který dorazí do města, ve kterém je policie v naprostém rozkladu a nepracuje a muži postupně odcházejí z místního sboru. Po svém příchodu všechny srovná do latě a z místní věznice propustí několik trestanců pod podmínkou, že se účastní nebezpečné mise - zajmutí šéfa zločinecké organizace, a pak jim bude na opátku poskytnuta svoboda. Koneckonců oni vězni jsou skvělými bojovníky, které místní policie zoufale potřebuje jako sůl. Akce střídá akci a soubojů je skutečně více než dost, protivníci jsou co kus, to originál, proto se určitě nebudete nudit. Choreografie soubojů je skutečně výborně odvedená a mají dost slušné tempo. Příběhem, dokonce i několika scénami, se to velice blíží jiné vynikajácí mlátičce s Johnem Liu - Incredible Kung-fu Mission, která je o nepatrné procento lepší. V tomto případě ke konci docházel filmu dech, a proto je v pomyslném žebříču níže než Incredible Kung-fu Mission, nicméně 4* je nadevší pochybnost tou správnou volbou. Ve filmu se blýsknou opravdové hvězdy jako Sing Chen, Lung Fei (vyjímečně hrající kladnou roli) či Tsai Hung, který mě každým svým filmem přesvědčuje o jeho kvalitách. Jestli teda hledáte dobrý film s Brucem Li, je toto právě to, co chcete.

Málo známý tchajwanský kousek, ve které plejádu známých herců nebudete moc hledat. Kromě pohledné a zdatné Lily Li a jejího ztraceného bratra Barryho Chana, zde hrají málo známé tváře a Lo Lieh tady má asi dvacetiminutový štěk. Schéma je velice prosté. Jedné noci je vyvražděna rodina, ze které přežije pouze malá dcera vysokého úředníka. Její mladší bratr, ještě v plenkách, je unesen a vychován vrahy jeho vlastních rodičů. Vrazi byli dohromady 4. Když dívka dospěje, ovládá styl jeřába a hodlá se mstít a najít ztraceného bratra. Souboje jsou rozděleny do krátkých sekvencí, které jsou tvořeny několika údery a kopy, takže nepůsobí tak lehce a jednolitě. Na druhou stranu se ve filmu líta naprosto minimálně, takže aspoň vypadají více realisticky, nicméně celkový dojem ze soubojů je průměrný. Ačkoliv One Foot Crane trpí scénáristickými nedostatky, tak se je snaží kompenzovat minimem postav a spousty soubojů, o jejichž kvalitách jsem mluvil. Ačkoliv realizační tým tvořili málo známý režisér Wu Min-Hsiung, scénárista Sek Man-Woo, nebo choreografové soubojů Ma Chiang a Su Kuo-Liang, přichystali si celkem kvalitní snímek, u kterého jsem se rozhodně nenudil. Ke čtyřem hvězdám chybělo málo, jen kdyby si více pohráli se souboji.

Porovnám-li si to s předchozím dílem, který stejně nemá s tímto nic společného a o žádné přímé pokračování se nejedná, vychází tento díl z toho o trochu lépe. Ale ne o moc. K dobru mu připočítávám o trochu propracovanější scénář (avšak neberte mě za slovo, zas tak velký posun to není) a přeci jenom lepší záporáky, se kterými je třeba zúčtovat. Místní mafie si opravdu nebere servítky a jejich počínání je realističtější. Dragon the Master 2 má navíc oproti jedničce více "zápletek" a film nepůsobí až tak plytce. Zase naopak kamera působí dost lacině a souboje jsou sice fajn, ale jejich kvalita leckdy pokulhává a choreograficky nejsou zrovna ty nejnápaditější...Střihačským kumštem byl poslední fight, který se jednu půlku odehrával v noci a pak zázračně druhá půlka přes den. Když si to ale dám dohromady, toto dílo z toho skutečně vyšlo o trochu líp, avšak si troufám tvrdit, že vidět Dragon the Master 2 AKA Big Boss Untouchable není povinností a rozhodně vám to nebude chybět. Tohle je už pro opravdové fajnšmekry.

The Ring of Fury je podle všeho pvním singapurským kung-fu filmem. Byl ale vládou zakázán, protože se singapurská vláda snažila mezinárodně prezentovat v tom nejlepším světle a film zobrazující mafii by jim zřejmě pokazil renomé. Režiséřská dvojice vytáhla Petera Chonga do hlavní role, kterého si vyhlídli v jeho škole karate, kterému se mimochodem dodnes věnuje a je to opravdový mistr. Žádný herec to ovšem není a jde to poznat, kor když celou dobu téměř nepromluví. Ve filmu najdete plno much. Od chabého scénáře, přes herecké výkony až po nepovedený střih. I přesto si film nějakým záhadným způsobem udržuje tempo a dost mi utekl a ani jsem se nenadál a byl tu finální souboj. Boss celé mafie je zřejmě nedomělou parodií na Fantomase a jeho bojové schopnosti byly vskutku nulové. Ačkoliv si film zakládá (nebo aspoň měl by) na soubojích, paradoxně ty jsou nejslabší stránkou filmu. Bohužel jde poznat, že jde o kung-fu prvotinu s omezeným rozpočtem a odnesly to právě souboje. Jsou fázované jako z roku 1950, krátké, těžkopádné, a soupeři se při úderech minou o 2 metry. Nepříliš chutnou třešničkou na dortu je právě fight s bossem, který byl v porovnání s ostatními, tím choreograficky nejslabším, co vám snímek nabídne. Film je tedy navzdory svému zajímavému osudu, jež si pro něj přichystala singapurská vláda, průměrnou záležitostí, ve které bych ale viděl kvalitní zárodky pro další filmy obou režiséru a Petera Chonga, který podle mě potenciál měl. Bohužel, další filmy už nenásledovaly a všichni upadli v zapomění. Za to jak mi to uteklo a že jsem se nenudil bych dal 4*, ale kvůli soubojům jsem nucen strhnout tu jednu hvězdičku - to mi přijde fér.

37 Plots of Kung-Fu je raritní záležitostí. Už dlouhou dobu jsem měl tento kousek ve svém seznamu filmů, které chci zhlédnout. Možmá právě proto mě potkalo veliké zklamání. Velice debilní a na sílu dělaný humor, přímo špatné souboje (kterých je jako šafránu), a spousta času je věnována lumpárnám dvou nesympatickým hlavním postavám. Tréninková pasáž je odfláknutá a šitá horkou jehlou, poněvdaž z 90 minut je tak 70 hloupé tlachání. K meritu věci se dopracujeme až po hodině. Během filmu bylo zmíněno nepřeberné množství stylů, což člověka dost otravuje neustále poslouchat, kdo co umí (kor když ty styly jsou např. pštros klade vejce, apod.) No co si budem, hovadina non plus ultra. Co mě ale zarazilo byla postava Hui Lou Chena - hrál starou tetičkou oněch dvou výtečníků. Abych to uzavřel, film mě nudil a s vypětím všech sil jsem ho dokoukal. Dávám 1*. Rozhodně se me ta koukat nemusíte - o nic nepřijdete

Raritní jihokorejský kousek, který režíroval Jang Lee Hwang, vám toho moc nenabídne. Na internetu je dohledatelná verze s otřesným obrazem, aspoň že v původním znění a anglickými titulky. Film leckdy působí laciným dojmem. Souboje jsou lehce amatérské a takové jalové - bez dynamiky a bez šťávy. Zřejmě až poslední fight vám nabídne to, po čem jsou fanoušci toho žánru lační: čtvrthodinová mela s neuvěřitelným kopáčem Hwangem proti mnohonásobné přesile, která už má parametry dobrého fightu, avšak stále s jemným závanem amatérismu. Dějová linka je velice prostinká, bohužel, není dobře zpracovaná a zvládnutá. I přesto má dost silný náboj na to, abyste film dokoukali. Velikým mínusem je střih. Já bych toho střihače uškrtil za to, co tady vyváděl... Ačkoliv to možná zní, že na film jenom plivu, ve skutečnosti jsem si ho celkem užil, i když skvělé momenty se mísily s méné dobrými, a co navíc, Hwang v netypicky kladné poloze (ačkoliv jak se to vezme. Je neuvěřitelné, jak vnímáte postavy ve filmu na základě perspektivy, ze které je film natočen). Pokud se na to kouknu objektivně, Hwang je zase "ten špatný", ale je zachycen i z jiného pohledu, což z něho najednou činí postavu s kladným nádechem. Závěrem - The Canton Viper spadá do průměru toho žánru, ale od propadáku ho zachránily poslední minuty. Na film se i tak vyplatí podívat.