Recenze (2 857)
Ofélie (2018)
Hair goals, ale jinak... Byla jsem tak připravena tento film milovat, ale nepodívala jsem se na něj hned, jak jsem se dozvěděla o jeho existenci, a možná to vedlo k tomu, že mi přišel velmi nedodělaný a prázdný místo vzrušující a nečekaný. Vztah mezi Ofélií a královnou jen hrubě načrtnutý, vztah mezi Ofélií a bratrem jen hrubě načrtnutý, vztah mezi Ofélií a otcem jen hrubě načrtnutý, vztah mezi Ofélií a čarodějnicí jen hrubě načrtnutý, vztah mezi Ofélií a Hamletem jen hrubě načrtnutý... O čem to vlastně bylo?
Horizont: Americká sága (2024)
V době nesmyslně přeprodukovaných studiových blábolů jeden muž statečně bojuje za svoje právo pomrvit všechno jen vlastním párem rukou.
The Devil's Dosh (2012)
-"That's my boy." Chce se mi říct jen moje klasické: "Nevím, co jsem čekala, ale tohle tedy ne." Pane jo. Kdyby to byl celovečerní film, tak mi nejspíš exploduje hlava.
Chudáčci (2023)
Úvodní scéna mě navnadila, ale zbytek filmu jsem se nudila. Měl nekonečné mnoho možností, čím tento příběh naplnit, a co si vybral, bych já ve většině případů nevybrala.
Godzilla Minus One (2023)
Pět hvězdiček patří černobílé verzi, kterou jsem viděla prvně, aniž bych vůbec věděla, že film má být barevně. No a po tom fantastickém monochromatickém zážitku byla ta barevná verze zklamáním. Barvou film jednoznačně určitý rozměr ztratil.
The Craft: Mladé čarodějky (2020)
Ach jo, to bylo tak špatné, že se skoro stydím přiznat, že jsem na to vydržela koukat až do konce. Už když se rozkvétání jejich moci sfouklo jednou hudební montáží mi mělo být jasné, že v tomhle filmu to o nějakých hlubších prožitcích a myšlenkách nebude. Ale Legacy nemá ani ten proklatý sjednocující aristotelovský začátek, prostředek a konec. Začátek příběhu je o dívce, která se přestěhuje do domu plného mužské energie, což je něco pro ni dosud neznámého. Tenhle směr se ovšem dál neprozkoumaná a vztah s pseuodobratry k ničemu nevede. Prostředek je o čarodějnicích, co začnou objevovat širší význam slova konsent, ale jenom na chvilku, a vlastně je spíš o tom, že bi muži rovněž chodí po této zemi. Konec je jak z nejbrakovitějšího braku, kdy jen po minimální přípravě v předchozím dění spadne z nebe BBEG a hrdinky ho v jedné rychlé scéně bez potíží sejmou. Epilog je potom úplně pro smích, protože co má to cameo vlastně znamenat? Nancy byla záporačkou původního filmu, proč se třeba nehrálo s tím, že energie, kterou předala své dceři, může být pořádně temná, nevyzpytatelná a výbušná? Je to příliš chtít po tvůrčích, aby si vybrali jednu věc a tu dotáhli do konce?
Manhunt - Deadly Games (2020) (série)
Stejně jako v případě první série si říkám, proč tvůrci nešli stranou fiktivního vyprávění pouze "inspirovaného" skutečnými událostmi. Možná/určitě bych si to byla schopná užít víc, kdybych si každou chvíli neříkala "ale co je tohle zase za blbost, takhle to nebylo". Ale tvůrci se asi holt chtěli ohánět povědomými jmény a zároveň si vymyslet svoji vlastní bojůvku, aby mohlo být všechno na obrazovce akčnější, a ne jenom pět let čekání, až vyleze z lesa. Taky mě mrzelo, že nebylo víc poukázáno na to, že jak Carla Gugino, tak Renly Baratheon zpočátku jednali (alespoň v téhle verzi událostí) tak, jak jednali, kvůli nesmyslným a nenaplnitelným ultimátům a rozkazům, které jim osobně udělili jejich bossové, zatímco zahambení si potom slízli jenom sami. Ačkoliv osobní odpovědnost je samozřejmě také něco, nad čím je dobré se zahloubat, a postavy samy učinily spoustu rozhodnutí, za které si zaslouží nějaké to poplivání.
Manhunt - Unabomber (2017) (série)
Očekávala jsem něco víc metodického a pravdě podobného, ne tenhle fikcionalizovaný emocionálně manipulující bulšit.
My First Mister (2001)
Velmi jsem se bála, ale nakonec se ukázalo, že ze špatných důvodů. Název filmu ve mně vyvolával děsivé představy, které se tedy naštěstí nenaplnily. Nakonec to byla spíš... řekněme sentimentalita, co mě nejvíc zklamalo. Ani ne sentimentalita některých situací, ale celkového přístupu. Film byl nejlepší, když byl svěží.
Čarodějky (1996)
Premisa samozřejmě super, ale nelíbilo se mi, jakým směrem se příběh vydal. Co ten týpek s hady na začátku? Co ta čarodějnice z obchodu? Co Nancyina matka? Velmi zkratkovité, jako by tvůrci náhodně odstranili některé pasáže ze scénáře a nezaobírali se tím, co předcházelo a co mělo navazovat. Díky tomu všechny události působí náhodně, jako by se v každé další scéně mohlo stát prakticky cokoliv, a díky tomu je film tak trochu o ničem. I opravdové finále se stane off screen. A hlavně, pravidla stanovená hned na začátku se nedodržují. Vždyť jim všechno prošlo. Proč to zkrátka nebylo o tom, že jejich činy mají následky.