Morien

Do you want to live forever?

Pěkný čistič palety nebo jak se to řekne česky, prostě jako bych si čichla k rozemletým kávovým zrnům a pocítila zase trošku lásky ke kinematografii. Mnoho loňských filmů mi tento pocit nedalo. Jediné, co bych změnila, by byl Georgův proslov na konci. Chápu, proč byl tak doslovný, ale osobně bych byla raději, kdyby nebyl tak doslovný.

Ze začátku jsem byla jako "doprčic, ten film nemá žádnou osobnost, proč je každý záběr tak bez chuti", a jen se to přehouplo za hodinu stopáže, tak jsem celá "no sakra, že by to bylo naschvál". Škoda, ale možná by to bylo až moc trápení jen kvůli filmu, že se v hlavní roli neobjevila mladší herečka.

Když není Brick gay, o čem to vlastně je? To byla moje první myšlenka, ale není to vůči filmu tak úplně fér. Je to o hercích. A mamka, taťka a Kočka byli fantastičtí. O Newmanovi se nemůžu rozhodnout, přijde mi, že s povahou té postavy strašně bojuje a ve výsledku nemá koule na to být slaboch a zbabělec. Mám dojem, že už jsem to psala i u jiného filmu, ale škoda, že to nevzal dříve oslovený Montgomery Clift.

Proč to není minisérie? Proč po třiceti letech kariéry Snyder pořád působí, že se teprve zaučuje? Proč například scéna rekrutace Djimona Hounsoua působí jako amatérské divadlo? Proč jsou všichni, ale zejména Staz Nair a Charlie Hunnam, tak hot? Samé otázky.

Kdy už konečně přestanou být osmdesátky in.

(1001) Nemám komentář. Zajímalo by mě, jestli by se mi to v mém pseudo intelektuálním období (tak dvanáct, třináct let zpátky) líbilo víc nebo míň než teď, když už jsem víc já.

Byla jsem extrémně motivovaná si ten film užít: Barry Keoghan, liverpoolský přízvuk, vyšívané sako... Alas Emerald Fennell mě i svým druhým filmem a jeho nesmírnou "debutovostí" opět zklamala. Je to nepropracované, nedotažené, jako by to byl jen výňatek z čtyřhodinového filmu a bez toho "zbytku" události, emoce, postavy nedávají smysl. "Začátek" ve škole byl strašně, strašně dlouhý a stejně po něm chlapci nepůsobili jako přátelé, ale jenom jako náhodní známí. Proč byl kladen takový důraz na postavu Ewana Mitchella? Jakože chápu, že bylo potřeba, aby měl Oliver koho zradit, ale proč dostal takové množství osobnosti (možná víc než Oliver, Felix a Farleigh dohromady), když bylo jeho úkolem prostě zmizet? Připomíná to spoustu dalších filmů a knížek, z nichž některé z nich autorka i zmínila jako inspiraci, já sama jsem si vzpomněla samozřejmě na Zabití posvátného jelena, Soumrak dne a Carmillu. Jenomže každé takové připomenutí bezchybné klasiky jenom zdůrazňuje to, jak nehotový a bez vlastní identity Saltburn je. A na závěr osobnější výtka, jakkoliv Barryho zbožňuji, tak do téhle role se mi nehodil, za prvé je moc starý, a za druhé už si přesně takovou postavu perfektně zahrál právě v tom Posvátném jelenovi, takže tady působil jen unaveně a bez inspirace.

Dvojka podle mě byla nesmyslnou variací na jedničku, ale nula už smysl dává. Dokonce se mi chce říct hehe.

Mno, přidat do "původní" kostky paralelní prostor a čas je přece k ničemu, když ten další prostor a čas nehraje v příběhu skoro žádnou roli. Žádná situace se neopakuje v tom smyslu, že by se z ní postavy nějak poučily nebo ji využily ku prospěchu. Postavy se nikdy nezaobírají tím, proč vlastně lezou z místnosti do místnosti do místnosti. V prvním filmu měly důvod hledat cestu ven z fyzického bludiště, ale kam si myslely zdejší subjekty, že jdou? Co hledají? Jak to, že byl na všech hodinkách stejný čas?