crass.48

Sice jsem to neviděl, ale už podle názvu tuším, že je to můj nejoblíbenější film.

Mnohovýznamový proces, cesta, hra, život, obraz, film. Úžasné dílo, snad vyvrcholení Rivettovy tvorby.

Ukažte mi prstem na někoho, kdo je v tomhle filmu "normální". Myslím, že nejblíž by tomu mohla být Mabel, chtěla by se chovat přirozeně, ale v tom prostředí, které ji tvrdě nutí předdefinovanou roli, to není možné. A ona na to nestačí, není silná, chce s lidmi vycházet. Je mi jí líto.

Člověk, který si nenechá vmanipulovat cíle ředitelem ústavu. Jen doufám, že v tom ani trochu nebyla snaha po uznání spoluchovanci, aby ukázal, že nestojí o to být ředitelův mazánek. Že to bylo prostě svobodné rozhodnutí. Jinak - naprosto parádní film.

Tak co, jsou filmy důležitější než život? Tenhle film je život.