Radek99

Modelový film pro sluníčkové lidičky z nestátních neziskovek.

Skvělé, jak ony nejtemnější a ze své podstaty trochu bulvárně laděné kriminální případy v sobě skrývají o poznání hlubší a zásadnější zprávu o rakovině systému, prorůstání organizovaného zločinu, zkorumpované policii, zprávu o Británii 70. a 80. let, která nemohla sloužit právě za příklad dobré demokratické praxe. Oceněníhodná historická sebereflexe...

Hodně bezvýchodný film. 70. léta byla na obou stranách železné opony šedavá a normalizovaná, na jedné straně úřadovaly komunismus a národní klony tajné policie, na druhé kapitalismus a s ním spojený politicko-podnikatelský leviatan. Ve výsledku panovalo normalizační bezčasí všude. Vraždy v Yorkshiru: 1974 jsou temným závanem deprese z hloubi (ne)dávné historie, na začátku udivují podmanivou retro atmosférou a starým dobrým uměním náznaku, ke konci už jdou přímo k věci, peckinpahovsky vzetím spravedlnosti do svých rukou...jiná cesta v té tmě není... Co se musí na tomhle trojdílném britském projektu ocenit, je především ona zdrcující sebereflexe, se kterou se britští tvůrci dívají na svou vlastní národní historii...

Nezávislá černobílá Amerika s reflexí podivného obrácení mužské a ženské role. Příjemně jiný romantický film. ,,Umění je v LA mrtvý..."

Ten nápad by vydal tak na jeden celovečerní film s velmi krátkou stopáží, na celý seriál ale zdaleka nevystačí. Chtělo to jiný koncept...

Tak tenhle díl kmenů je asi největší zklamání! Vůbec jsem nepochopil koncepci, proč byl díl Kmenů věnovaný českému rapu zúžen jen na osobu Oriona? Ano, díky záběrům na mlčenlivého rapera jsme se dozvěděli, že bydlí v panelovém domě, suší prádlo v lodžii, má sbírku bot v originálních krabicích, na Facebook se přihlašuje z notebooku, občas zkouší, chodí pít do baru se známými koktejly, rád se koupe a popíjí u ztemnělého nočního bazénu, fascinují ho můry a když už konečně promluví, možná by bylo lépe, kdyby i mlčel... Co je tohle za tvůrčí záměr? Ukázat, že i rapper žije všední život? Proč tady nikdo neříká nic bližšího o dané subkomunitě? Jediným objevným momentem byla scéna v Nike shopu, ale ani ta nebyla dotažena k nějaké pointě či přesahu. Možná měl celou stopáž jen recitovat Vladimir518 (jeho přednes, intonace a barva hlasu je skutečně charismatická). Dokumentární Česká RAPublika byla tisíckrát víc vypovídající o tomhle bezesporu zajímavém fenoménu...

To, co scházelo dílu o punkovém hnutí v Čechách, je obsaženo v Kmenech o plzeňských hooligans. Jiří Volek pochopil, že musí mezi ně, teprve s kamerou uvnitř dané subkultury má daný projekt nějakou vypovídací hodnotu. Tihle ,,hooligans" jsou to, čemu američtí sociologové říkají ,,white trash", plebs, bílý odpad společnosti a Volek to ,,jenom" natočil, nebylo ani nutno surový materiál nějak zvlášť upravovat (ty efektní zpomalené záběry na začátku byly vlastně nadbytečné). Osobně jsem docela překvapen, že jsou dotyční lidé tak omezení, že se nechají dobrovolně natáčet při těch nejprimitivnějších úkonech, sledovat jejich všednodenní zábavu skoro až bolí, jak jsou její aktéři tupí a buranští. Umaštění dělníci ze čtvrté cenové zpívají své odrhovačky a vystavují tuny špeku a sádla, sem tam taky holou prdel. Neskonale vulgární prostředí fanouškovského autobusu kontra nezletilý syn jednoho z primitivů plus jeho nesoudná matka v objetí láhve s rumem. To, že její dítě kdosi celkem surově tahá zezadu za vlasy, asi neregistruje. Tyhle kmeny jsou námětem spíš pro sociálku...

Opravdu unikátní, mimořádně zdařilá kniha, ale jen průměrný televizní ,,seriál" na její motivy... O čem se tak dobře čte, na to se někdy špatně dívá. Věčná škoda prohospodařeného potenciálu knižní předlohy, věčná škoda autorského přístupu tvůrců...

Smutný konec punku v Čechách. Systém se může radovat, když proti němu stojí takovýhle nepřítel... A pak je tu druhá rovina tohoto dokumentu - Daniela Gébová, která zjevně nepochopila podstatu toho, o čem měla točit...

Zajímavý film o tom, jak Amerika prorůstá Evropou, jak jsou tu její kořeny hluboce zapuštěny a jak vyrůstá, dokonce i z východoevropských kulturních i lidských zdrojů. O tom, že migrace je věčná a imigranti jsou páteří Spojených států amerických (a dnes chtě nechtě i Evropy, časy se prostě mění). Ten film je rozkročen nad oběma kontinenty a výstižně symbolizuje to, podstatou čehož je euroatlantická civilizace. Šalbou filmového média je samozřejmě fakt, že Polku hraje Francouzka, ale ke cti Jamese Graye nutno přičíst fakt, že polština ve filmu zazní v množství větším než malém...a vůbec celá ta polská imigrantská dějová linka vypadá hodně autenticky (na stejných lodích do Nového světa přijížděly také davy Slováků, Čechů...a vlastně jakýchkoliv dalších Evropanů). Amerika vyrostla z Evropy...a byly to drsné začátky. Je dobré si to čas od času připomenout... Zajímavý komentář: Rob Roy