Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (3 520)

plakát

Taxi Teherán (2015) 

Tedy málokdy se stane, že mi něco tak moc připomene reálný socialismus a komunistický totalitní režim u nás před rokem 1989, tak jako nový film Jafara Panahiho. Formou exotické home video z teheránského Taxíku, obsahem opravdu výstižná obžaloba totalitního systému a nástin popisu mechanismů totalitní moci. To, co v taxíku říká dáma s růžemi či školní desatero, jak má vypadat íránský film, za to by měly v Íránu padat hlavy místní nomenklatury...zatím se za to alespoň na západě udělují festivalové ceny...jako výraz morální podpory lidem uvězněným za totalitní íránskou ,,železnou oponou"... Jízda taxíkem teheránskými ulicemi a lidé, kteří do něho postupně nasedají, výstižně glosují realitu, která za fasádou obyčejného pouličního shonu není na první pohled zřejmá a v mnoha detailech se podobá tomu, co se dalo běžně zažít za socialismu u nás - kulturní izolace a zákaz uvádění buržoázního prohnilého západního umění vede k tomu, že lidé si masově vypalují západní hudbu a filmy, stejně jako jsme si je my tenkrát kopírovali na kazetách a videokazetách a organizovali ,,sběratelské" burzy, na nichž si celá republika kupovala zakázané vinyly, režim plošně cenzuroval noviny i umění, trezory byly plné zakázanývh filmů a národ si špital o umělcích, kterým režim zase zakázal hrát, vystupovat, točit, celá republika byla profízlovaná a výslech státní bezpečností byla příslovečná noční můra, režim používal nehumánní trest smrti, kterým deklaroval, že on a jeho pohůnci jsou schopni všeho...těch paralel mezi naším socialistickým tehdy a íránským teokratistickým teď je opravdu mnoho... Panahi zaslouží obrovskou poklonu za svou statečnost i originální cestu, kterou svým taxikářským home videem obešel režimní zákazy...a asi by si zasloužil i pátou hvězdu za občanskou statečnost!

plakát

Divoká stvoření (1997) 

Z těch post-montypythonovských věcí mi tahle komedie ještě spolu se snímkem Ryba jménem Vanda přijde nejpovedenější. Podobný druh humoru, hodně podobný casting, britský outfit... Divoká stvoření jsou ve výsledku ulítle vtipná crazy komedie v duchu o dekádu pozdějšího hitu Koupili jsme ZOO...nově definovaný subžánr ,,komedie točící se kolem záchrany zoologické zahrady" :-) PS: Matty má pravdu, tomuhle projektu by asi více slušela a odpovídala platforma komediálního sitcomu...

plakát

Upgrade (2018) 

Skvěle natočené a vymyšlené akčně pojaté cyberpunkové sci-fi o budoucnosti, ne (asi) zas tak vzdálené. Opravdu mám rád tyhle menší filmy, které se objeví jako blesk z čistého nebe. Velmi chytrý koncept, v němž Umělá inteligence je tu ono pověstné Nietzscheovské natažené lano mezi člověkem a nadčlověkem...a opravdu skvělá formální stránka, především originálně zvládnuté akčně bojové scény, obvykle na toto nekladu vůbec důraz, ovšem australští tvůrci odvedli nezvykle povedenou práci...je skoro neuvěřitelné, že jde o čistě autorský projekt scenáristy/režiséra Leigha Whannella, už by měl zůstat jen u tohoto konceptu filmu. AI, autonomně řízené automobily, smart domy a domácnosti, fyzické modifikace prostřednictvím nanotechnologií, biomechanická vylepšení lidského těla (upomínající na raného Davida Cronenberga)...pozitivně-negativní vize budoucnosti...fascinující i děsivá.... Opravdu povedený akční příspěvek do cyberpunkového subžánru sci-fi filmů...a obecněji skutečně dobrý a chytrý sci-fi film! A těch je bohužel stále jako šafránu...

plakát

Zdivočelá země (1997) (seriál) 

Povedený seriálový eastern, nebo spíš easternová sága, na motivy povídek a knih Jiřího Stránského, politického vězně z 50. let, jejichž leitmotivem jsou zločiny komunismu. Na komunistické řádění se nesmí zapomenout! Takhle mělo vypadat Vyprávěj bez toho ostalgického balastu...

plakát

Who Is America? - Epizoda 5 (2018) (epizoda) 

Teda DJ Samotka mne rozboural hned na začátku a dál to nemělo sestupnou tendenci...závěr dokonalý, Colonel Erran Morad mne zase dostal... Teď vás naučím, jak přežít popravu. Já už přežil dvě... Výborný díl...

plakát

Operace Entebbe (2018) 

José Padilha se rozhodl natočit filmovou rekonstrukci historicky nejúspěšnějšího protiteroristického zásahu a vůbec není divu, v kontextu jeho debutu Tropa de Elite se tyhle dva filmy ideově jasně potkávají. Padilhův snímek nezobrazuje tyto události v dějinách filmu poprvé, ale zrovna v dnešní době jistě není na škodu připomenout si fenomén evropského levicového terorismu a jeho provázanost s palestinským hnutím odporu, náklonnost evropských levicových elit k Palestině a slepá nenávist k Izraeli je dlážděna těmito činy...velmi výstižná byla paralela mezi nacisty vyhladivšími 6 z 12 milionu Židů a jejich novodobými extremistickými nástupci. Tvůrci se pokouší vyprávět důležitou a složitou historickou událost v mantinelech thrilleru a celkem se daří, umělecká symbióza válčení a tance, taneční soubor vytvořil opravdu neobvyklý a silný rámec příběhu. Osobně mi sice chyběl Padilhův dvorní herec Wagner Moura, během Narcos jsem si na něj vypěstoval doslova závislost, ale i bez něj je casting celkem podařený, hodně se povedla postava Šimona Perese, v té době ministra obrany, bravurně ztvárněná Eddiem Marsanem... Příště bych jen prosil o ždibec méně tvůrčích empatií pro teroristy, jejich motivy jsou naprosto nepodstatné...

plakát

Snění v cizím jazyce (2017) 

Zikrilská zkrocená hora... Kultovní film Ang Leeho je jeden z mých oblíbených, tady mne ovšem velmi zamrzelo, že mexičtí tvůrci brzo opustili velmi zajímavý a originální leitmotiv lingvistické odysey za vymírajícím jazykem a z bromance udělali gay-romanci se zdánlivou hloubkou antické tragédie...

plakát

Tully (2018) 

Nejslabší film Jasona Reitmana, tahle moderní variace Mary Poppins...

plakát

Noc požírá svět (2018) 

Hodně originální zombie film se zajímavě variovaným námětem a hodně podařenou hudební složkou...je vždy osvěžující vidět podobný přístup, když to v kontextu žánru vypadá, že už nelze přijít s ničím novým a pak někdo přijde právě s takovýmhle snímkem...pohledem na žánr z jiné strany...zajímavá nálada z bezčasí uvnitř domu, spíše psychologický ponor do vývoje života v osamění a v bezvýchodnosti, hledání motivace a odvahy...spíš drama než hrůza...