Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (777)

plakát

Dům naruby (2003) 

Zaujala mě vtipná konfrontace sucharského právníka a živelné černošky. První se vyjadřuje velice vybraně a opatrně, ta druhá si servítky nebere. Vše samozřejmě stojí na výkonu obou hlavních hrdinů a musím říci, že jim to spolu slušně šlape - byť u mě opět vítězí Steve, Queen Latifah občas některé exhibice přemalovává až "příliš černě". Děj několikrát schytá zásah v podobě "velkého překvapení", čímž obvykle ztrácí dech, nebo se točí do zcela jiných vod komična. Průměrná komedie, která je mi o trochu sympatičtější díky velmi povedenému českému dabingu a snad i překladu (viděno na HBO). 55%

plakát

Million Dollar Hotel (2000) 

Ne že by se mě tato ujetá směska postav nezamlouvala, ba naopak. Také netvrdím, že atmosféra je špatná, opozitum jest názorem mým - je opravdu vyvedená. Hudba - inu perfektní. V čem je tedy ten zádrhel? Asi nejspíš v tom, že gradace vyprávění je téměř nulová, že dějově je to o dvou větách, vše vlastně stojí jen na naroubovaných extempore různých vedlejších postav. Chybí mě tu něco víc, takto vnímám jen hlavní element - pobavit. Ten se bohužel nedaří naplnit bez občasné změny tempa. Co o to, pozvolnost až snad monotónnost jest Wimovým trademarkem - nicméně musí to mít ten správný obsah, aby to atmosféricky a emočně fungovalo. U MDH to bohužel nešlape. 65%

plakát

Lítám v tom (2009) 

Dobře, všude samá krize. I u mě, třeba jen díky tomu, že jsem dost často ztrácela pozornost, byť jsem pochopila smysl a význam po pár minutách sledování. Možná je to díky nezáživnému režijnímu zpracováním (pokud to mám tedy srovnat, tak u Juno tento nedostatek suplovaly svižné a vtipné dialogy). Emoce se ve mě hnuly jen minimálně, úsměv jsem na tváři snad ani nezaznamenala, obsahově mě však film nezklamal. Z čehož tak trochu nejasně usuzuji, že to možná bude lepší v podobě románové. 65%

plakát

Pevné pouto (2009) 

Kniha mě svého času dosti poničila svou -snad až- su(y)rovostí. Film si z ní bere hodně (rozklad rodiny, osudy vraha) a přece málo (časové rozpětí, osudy vedlejších postav, rozvahy a komentáře Susie). Peter Jackson si ji nehorázně přivlastnil a přetavil do vytříbeného, atmosférického -místy až jímavě kýčovitého- audio-vizuálního konceptu. Přesto mu dokáži mnohé odpustit, neb celkové vyznění a myšlenky jsou téměř netknuty, jen slova nahradily prostředky jiné. Hudba od Ena je úžasná, herecké obsazení dospělých postav velmi překvapivé, byť ne rušivé, ve výsledku je to však hra dvou perfektně provedých rolí - Susie a Harveyho. Mimochodem, evokace na starší dílko Nebeská stvoření není tak úplně od věci, možná právě pro ty nedospělé hrdinky konfrontované s brutalitou (ať už vlastní či cizí) si Jackson vybírá takové předlohy pro své filmy. 85%

plakát

Zakletý v čase (2009) 

Utrpné ... na značně vyšší úrovni než knižní předloha (bestseller - asi nepobírám mainstream knihy, ale alespoň je to čtitelné v originále :), režijně unylé až odfláknuté, maximálně přeslazené, bez herecké šťávy, jediné, co zůstává je nápaditá dějová konstrukce. Bohužel to klasifikuji jako promarněný filmový čas.

plakát

Ošklivka Betty (2006) (seriál) 

Remake příběhů kolumbijské skryté modelky Betty? Joj, nevěřila jsem, že z toho může vylézt něco tak parodicky zábavného, kdy se člověk může oprostit vysokánského nadhledu a může si užívat všech těch schematičností a ohraností, díky jejich hyperstylizaci. Je to svižně natočené, je to fajn odehrané, jo to humorné, někdy dokonce salvy-smíchu-pudící, někdy jsou vedlejší postavy zábavnější než centr vyprávění Betty (duo Marc a Amanda jsou u mě No1). Zatím 60%, ale chápu, že po 4 sériích to může být všecinko jinak.

plakát

V (2009) (seriál) 

Na varaní návštěvníky, co byli málokdy vidět ve své plné kráse -ČT to uváděla jako sci-fi horror někde kolem neuvěřitelných jednonočních hodin- si z polo devadesátých let matně pamatuji - tedy na ten originál z osmdesátých let. Zásadní myšlenky zůstaly nezměněny i v tomto novodobém remaku - dobří emzáci pomáhají lidem, zlý emzáci chtějí Zemi se vším všudy. Je to hodně o odboji, taky o politikaření, pletichaření, manipulaci a falši, což dobře naznačil už úvodní pilot. Provedení by možná zasloužilo víc - tedy to technické a trikové, herecky je to obsazeno fajnově, i když mě některé jino-seriálově-kultovní tváře trochu matou a musím jim dát čas si mě získat. Uvidíme, co se z toho vyloupne - zatím - 60%.

plakát

Twilight sága: Nový měsíc (2009) 

Twilight byla povedená adaptace průměrného románu pro věkem úměrné tedy mladé dospívající. Vedle toho  je New Moon špatná adaptace špatné knihy (která je jednoznačně nejslabším článkem celé knižní série). Nejenže chybí jakýkoliv režijní rukopis, ale také zoufale absentuje dynamicky vystavěný scénář. Tentokrát si totiž scenáristka dala extra záležet a vybrala jen pár "zásadních" scén a nechala je téměř beze zbytku v podobě knižní a ouha ... rázem je tu stejný gradační deficit a efekt pitomě bezobsažné upovídanosti, jakým trpí předloha. Dvakrát za celé dlouhé dvě hodiny vystrčila rádoby režijní invence růžky - scéna první byla rozmetána na cucky titulky v obraze, scéna druhá postrádala gradační vrchol a vyšuměla vniveč (honička v lese). Za co tedy ty dvě hvězdičky? Za nový -téměř čtyřminutový- videoklip Thoma Yorka, za 20 sekund podmořských Grizzly Bearů, za romantickou harmoniku BRMC, za naříkajícího Bon Ivera ... taky za snažící se Kristen, která uhrála scénu s dr. Cullenem vcelku rozporuplně - jop to byl ten správnej rajc! Ale jinak ... dvouhodinovej zasekanej post pubertální šprajc.

plakát

Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (2008) 

Očekávájíc větší a cyničtější satiru, dostala jsem ji pouze zpola, respektive do poloviny této britské taškařice, jenž zprvu směle a celkem trefně píchá do mediálního humbuku/businessu/bulváru, v druhé části však zabředá do romantické komedie, kde vlastně popírá samu sebe a předchozích 40 minut. Škoda. 60%

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

U Kill Billa 2 jsem si říkala, že je to Tarantinův hračičkově vymazlený ultrastylizovaný vrchol, že všechno, co přijde potoom, budou už jen elegantní napodobeniny. Inu, nebyl. Jde ještě dál a sahá k závažným manipulacím s historií a jejich konfrontacemi vůči/s dějinám kinematografie.