choze

Trojka byla pecka, čtyřka je monstrum. Zatímco trojka začala být intenzitou a délkou špičkové akce únavná až ke konci, čtyřka je únavná od začátku. Zároveň jí až do finále chybí kompaktně cool akční scéna (ve trojce bitka s noži nebo přestřelka se zapojením bojových psů), kterou by si člověk pustil znovu nebo poslal vytípnutou na Youtube kámošům - pro mě to byla až přestřelka z ptačí perspektivy nacházející se ve finálovém sendviči čtyř po sobě jdoucích akcí. Přitom má člověk paradoxně pocit, že o akci tu jde až v druhé řadě a prim opět hraje opulentní výprava, která každou druhou scénu zasazuje do epického interiéru/exteriéru, až vedle toho bondovky vypadají jako televizní snímky. Další věc je, že když už to má skoro tři hodiny a nemá to příběh a zase se jen obráží a vraždí staré a nové postavy, mohl by John pro ten nekonečný masakr aspoň mít nějakou motivaci. Takhle byly moje sympatie spíš na straně zabijáka Donnieho Yena, který svým jednáním chránil svou dceru. Donnieho účast samozřejmě potěšila a bavil mě i Skarsgardův záporák. Ale i když Stahelski opět předvádí stylové akční inferno, na jaké se nikdo jiný v Hollywoodu - kromě Garetha “Raid” Evanse - nechytá (a které připomíná zlaté časy Johna Woo a jeho heroic bloodshed), preferoval bych kdyby sérii ukončil vyrovnanější trojkou.

Naivní a patetická historicko-vlastenecká epická bromance pohádka se zábavně přepálenými akčními scénami a jen dvěma scénami tanečními, neméně parádními. Indické velkofilmy znám maximálně z ukázek na youtube, takže jsem byl příjemně překvapený, že to má solidně odvyprávěný příběh, který udrží pozornost (byť kratší to být mohlo) a že se tu v jednom kuse netancuje. A i těch počítačových efektů, co tahají za oči, nebylo tolik.

Průměrný stalkerský thriller s až příliš jednoduchým scénářem, bez výraznější atmosféry a hodně minimalisticky hrající Maikou.