MrCreosote

Velké ticho, Navajo Joe, Sicilský klan, Bitva o Alžír, Pták s křišťálovým peřím... a tak bych mohl pokračovat zhruba do nekonečna.

Asi nemá cenu sem nahazovat jeho nejznámější soundtracky od Čelistí přes Jurský park až po Harryho Pottera, takže se zmíním jenom o pár méně známých, a přitom nápaditých soundtracích. Za prvé je to Sám doma a hudba, která zazní při přípravě pastí; za druhé pak tato skladba z Emmerichova Patriota, při které bych s chutí kráčel do boje; a nakonec hravý titulkový úvod k filmu Stevena Spielberga Chyť mě, když to dokážeš.

Carter Burwell bude už navždy spojen s bratry Coenovými (aby ne, když složil hudbu pro každý jejich film) a z této jejich spolupráce vzešlo několik soundtrackových klenotů: záměrně matoucí osudové téma k jejich potměšilému thrilleru Fargo, husí kůži nahánějící skladba ze Zbytečné krutosti nebo závěrečná titulková sekvence z Tahle země není pro starý (což je mimochodem jediná "opravdová" hudba v celém filmu). Mým oblíbeným je také soundtrack z McDonnaghova snímku V Bruggách

Westernově laděný soundtrack k Fantastickému panu lišákovi bych si mohl pouštět pořád dokola - zejména kvůli tomuhle a tomuhle. To samé by se dalo říct i o atmosférické a paranoidní hudbě k Polanského Muži ve stínu. Oscarová Králova řeč tu pak samozřejmě nesmí chybět.

Začínal u mírně vyšinutých filmů Davida Cronenberga, poté napsal hudbu k jednomu z nejlepších thrillerů 90. let - Mlčení jehňátek a thrilleru zůstal věrný i později díky spolupráci s Davidem Fincherem. Milován je ale samozřejmě kvůli trilogii Pán prstenů - tu hudbu zná snad každý, takže sem nahodím jenom jednu genialitu, která zazní při putování Morií. No a tohle tango ze Skryté identity také stojí za zmínku.

Bernard Herrmann se proslavil především díky spojení s Alfredem Hitchcockem v 50. a 60. letech, takže zkrátka musím uvést několik hudebních klenotů vzešlé z jejich spolupráce - opulentní úvod k Na sever severozápadní linkou a uši drásající houslový koncert v Psychu. A jak bych mohl zapomenout na Scorseseho Taxikáře?

Jeho hudba k Růžovému panterovi je samozřejmě nesmrtelná, ale ta se neskládá jenom z úvodní melodie, nýbrž i  nápadité skladby, kterou můžeme zaslechnout, když se Clouseau snaží zdolat vodní příkop ve snímku Růžový panter znovu zasahuje. Vynikající je i nápaditý titulkový úvod v Šarádě a třešničkou na dortu se pak stává snad nejroztomilejší a zároveň nejkýčovitější skladba v Hatari! No a málem bych zapomněl - vždyť je tu ještě Wellesův Dotek zla!

V hlavě mi zůstaly především valčík z Obchodu na korze, líbezně děsivá hudba ke Spalovači mrtvol a samozřejmě nesmrtelná znělka Hříšných lidí města pražského.

Autor hudby k jedněm z nejšílenějších filmů 60. let - Casinu Royale  a Co je nového, kočičko? A samozřejmě nesmíme zapomenout na Butche Cassidyho a Sundance Kida.

Obdivuji především jeho hororově laděné soundtracky k Plesu upírů a Rosemary má děťátko.  K zahození není ani hudba k Polanského kraťasu Dva muži a skříň.