oje

Duchařina v potemnělém domě a lekající vyvražďovačka zároveň v odvážné realizaci nápadu nafilmovat snímek jediným záběrem v principu postraší, citelně však chybí osvědčená horrorová schémata. Film velmi brzy posadí diváka do tvrdé tenze, ve které se jej snaží držet až do konce. Absence gradace a citlivé výstavby napětí však vypjaté scény nenechá prožít naplno, přestože tam několik zdařilých, recyklovaných okamžiků bylo. Vesměs to zklamání není, ale nečekejte nic víc než pár vět a lekaček.

V závěru španělské duchařské báchorce efekt nechybí a psychické zdrcení postav servíruje relativně přesvědčivě. Celkově však trpí obrovskou nevyvážeností. Všechno předtím je totiž amatérská slátanina téměř bez náznaku horrorového žánru. Dlouhou dobu je děj nulový, napěti nijak negraduje, scénář nenabízí žádné zajímavé detaily a mdlé postavy nejsou schopny vypustit jedinou zajímavou větu. Jen moje nezdolné sympatie k roztřeseným záběrům z ruční kamery mi brání dát filmu větší čočku.

Spíše horrorová atrapa pro teenagery, kteří se chtějí pochlubit, že sledovali horror, ale zároveň se u filmů nechtějí moc bát. Jinak jde o klasického zástupce žánru s prokletým domem, několika duchy a průhlednou zápletkou, který se ze škatulky ani nesnaží vymanit. Příběh rodiny není zajímavý a rádoby děsivým scénám chybí silnější atmosféra i napětí. Snímek tak ničím neurazí, ale zároveň však ani nic zvláštního nenabízí, a to ani v případě, kdy nehledáte primárně strach.

Ponuré drama, sledující neštastnou rodinu na úrovni jednotlivců v čele s depresemi zavaleným otcem, který svým stavem podkopává fungování celé rodiny, nepřináší příběh plný excentrických situací, ale přesto pokrývá celý film potřebou zjistit, jak se vše vyvine a kam se čí kroky budou dál ubírat. Dobře zvládnutá režie a obstojně fungující soužití s charaktery dělá z filmu i při absenci silnějšího sdělení nebo zapamatováníhodných okamžiků příjemný, mírně nadprůměrný počin.

Povídkový film, ve kterém strach nehraje primární roli. Ani napětí není to hlavní, povídky spíše vypráví zvláštní lidské příběhy s různou mírou úchylnosti a někdy se špetkou mysteriózní příchutě. Rozčlenění filmu do nedlouhých a nezávislých úseků zaručuje absenci zbytečných průtahů a nudných, slepých uliček. Podivné příběhy nebyly můj šálek kávy a v průměru zklamání na poli horrorového žánru odčinila více méně jediná povídka, paradoxně čistě dramatická.

Komorní drama s příjemnými hereckými výkony o životě dvou pouličních zlodějíčků, které by sneslo i o něco náročnější kritiku, může nechávat díky obsazení nabít dojmu ambiciózního filmu, ale blíží se spíše nezávislé srdcovce. Nosnou konstrukcí filmu tak není jako v klasických případech konkrétní zápletka, nýbrž lidsky odvyprávěný příběh, postupný vývoj charakterů a sonda do duše utrápených chlapů z ulice, které do loupeží nežene jen nerozvážnost, jako spíš problémy známé každému z nás.

Díky štastné ruce při castingu a zdařilé kombinaci ambiciózní režie s efektivní souhrou zvuků jde o duchařinu s kvalitním pozlátkem, která zůstane mezi všemi ostatními proklétými domy o stupínek výš, a to i přesto, že do nepříjemných situací nedostává figurky bezvýchodnost jako spíš zvědavost. Strach dávkuje akurátně, nikam nespěchá a pracuje hlavně s postupným budováním napětí, což mu jde dobře, protože finále silné jako řemen mi způsobilo takovou husí kůži, že jsem ležel minimálně centimetr nad postelí.

Film ze světa žraloků v obleku zachytává finanční recesi ve fázi před samotným vypuknutím, a tak nedává prostor panice a vyhroceným okamžikům křičících makléřů, jako spíš rozvážnému uvažování s trochou lidského zamyšlení nad konfliktem vlastního profitu a ztrátami celé společnosti. Přes množství postav scénář potlačuje všechny osobní příběhy a víc než vyprávění nechává herce hrát a využít okamžiku, k čemuž měl zástup zvučných jmen v řetězci nadřízených a podřízených prostoru dost. Jejich výkony jsou pak společně s pohledem na první okamžiky obrovských problémů to hlavní.

Ze sportovního hlediska jde o jedinečnou podívanou a ryzí poklad, ve kterém skateboarding předvádí v plné kráse největší současná hvězda branže. Jako film to ale už tak zářivé není. Pocit frustrace a soucit s postavou, ke které se všichni otáčejí zády, není zdaleka tak silný, jaký by měl být, a celková emoční stránka filmu je na drama slaboučká. Konflikty charakterům nevěříte, trable hrdiny vás míjejí obloukem a dějová linie je přinejlepším jedna z jednodušších. Po sportovní stránce tak jde o jedinečnou věc, běžný divák však neuvidí víc, než jen lacině poslepované klišé, proložené líbivými sportovními záběry.

Žádná střeštěnost, ale až baladická, hořkosladká road komedie o cestě nesourodé rodiny. Sladká je ve snění postav, v jejich osobitosti a naivním pohledu na život. A hořká pak v tom, jak jejich sny na cestě za realitou jeden po druhém vyhasínají. Nedostatky a problémy jednotlivých charakterů dodávají příběhu silný lidský rozměr, díky čemuž k nim divák velmi jednoduše přilne. V kombinaci s perfektním obsazením každé jedné postavy si komedie věhlas zcela jistě zaslouží a s druhým shlédnutím mohu upřímně zvednout hodnocení. Alternativa: American Beauty.