Tsunami_X

Tsunami_X

okres Praha

homepage

3032 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 9 13 17
    • 9.4.2020  09:43
    Drahokam (2019)
    *****

    Film, po kterém jsem si koupil černý opál a bylo mi jedno, jestli si okolí myslí, že jsem se zbláznil nebo ne. Také jsem ve spojení s ním musel zabrousit do Freuda, analyzovat své podvědomí a začal jsem alespoň na chvíli drobně sázet. Osobáček a naprostej skvost. Klaním se až k zemi.

    • 9.4.2020  09:24

    Přiznání uživatele: Čekal jsem osm let než to řeknu. Tohle je nejlepší film, který jsem ve svém životě viděl v kině. Budu rád, když se to změní, ale mám za to, že už nejspíš ne. V roce 2012 jsem byl poprvé na festivalu v Krnově. Od té doby se tam snažím jezdit každý rok, protože mám za to, že lidsky i filmově pro mě nic lepšího neexistuje. Mám rád uzavřené světy, americkou kinematografii, halloumi a pohraničí. A taky jsem trochu konzerva. Tehdy nám jej pustili v sobotu večer. Kino bylo narvané, úvod zdůraznil, že kopie je blow-up a trochu načervenalá, promítač to založil a jelo se. Často se přistihnu, že lituju, že jsem tolik filmů zkonzumoval tak brzo a tak hromadně, že už sem tam z archivů musím hodně dolovat. Ale pak si uvědomím, že jsem jich hodně nepochopil a vždycky si je můžu pustit znova. Tedy ne pustit, ale objevit a prožít. To byl tehdy i případ Lovce jelenů, kterého jsem jako mladší dal ve filmovém klubu na ČT2 a jako spousta lidí jsem myslel, že to snad nikdy neskončí. Tentokrát to ale fungovalo jinak. Vzpomínám si, jak se mi na několika místech chtělo brečet, jak jsem nevěděl co dělat s tou neskutečnou tenzí, kterou jsem s těmi lidmi zažíval a jak bylo v sále to absolutní, hrobové a hodně napjaté ticho až do konce závěrečných titulků. Takový společný prožitek jsem zažil jen párkrát v životě a vím, že se mu v mých očích v rámci umění nic nevyrovná. Ten film ve mně zůstal. Ukázal mi tehdy něco, co jsem si ani nedokázal představit, a to jak lehce, trvale a ne zrovna k dobrému se může změnit lidský život. Ukázal mi hodnoty o kterých jsem předtím nepřemýšlel. Ukázal mi válku jinak, než jsem ji do té doby vnímal. Šli jsme se po projekci obratem opít. Pamatuju si kamarádku, která jako první promluvila a řekla, že musíme jít na panáky. A stalo se. Nemluvili jsme o tom, příliš jsme to neanalyzovali, ale věděli jsme, že jsme spolu něco zásadního prožili. Jsem a budu za to vděčný. A možná si Lovce jelenů někdy pustím znova a budu zase tancovat na stole a pokoušet se o zpěv „Can’t také My Eyes of You.“

    • 9.4.2020  09:04
    Kmotr (1972)
    *****

    Přiznání uživatele. Tenhle film jsem viděl poprvé někdy v roce 2002. Seděl jsem tehdy ve svém půdním království, ládoval se mraženou pizzou s párkem a kukuřicí, trollil uživatele ČSFD, dvakrát týdně se jak idiot prolíval v místních hospodách a myslel si, že o světě vím úplně všechno. Kmotra jsem si sehnal v releasu, kterému se snad ani nedalo říkat release. Dvě cédéčka a skoro giga a půl dat. Nadšeně jsem si ho pustil. Nebavil mě, nechápal jsem ho a málo se tam střílelo. Něco jako Lovec jelenů, kterého jsem dal krátce předtím. Samozřejmě jsem mu ale napálil pět hvězd a tvářil se, že jsem to celý pobral. Vzpomínám si jak jsme se o něm bavili ve škole a většina lidí jen opakovala hlášku: „Dám mu nabídku, kterou nemůže odmítnout.“. Do toho se smáli a vzpomínali na scény, kde někdo padal mrtvý k zemi. Říkali, že je to nejlepší film, který kdy viděli. Nechápal jsem to a myslím, že oni tehdy také moc ne. Roky plynuly a já jsem se ke Kmotrovi vrátil na konci nultých let. Pořád to nebylo ono, ale některé věci mi začínaly dávat smysl. Zkoumal jsem, jak výjimečně je ten film natočený, jak v něm některé věci působí zdánlivě nechtěně a jak zajímavé jsou ty postavy, se kterými prožijeme část jejich naprosto šílených osudů. Život letěl dál, člověk nabíral zkušenosti, učil se a s rodinou začal spoustu věcí vnímat jinak. Vzpomínám si, jak jsem nedávno asi po desáté viděl Scorseseho Casino a z násilí, které v něm je, jsem byl poprvé vyklepanej. A nějak podvědomě jsem se zase vrátil ke Kmotrovi. A musím přiznat, že takovou frustraci jsem nečekal ani náhodou. Ten film je tak nekompromisní a tvrdý, že je pro člověka jako jsem já je najednou ekvivalentem přepadení, při kterém mu kromě psychické trýzně někdo i pořádně rozkope hubu. Ať už jde o všechny ty charaktery, mezilidské vztahy, řešení problémů, přetvářku, chování k ženám nebo deformaci rodiny jako instituce. Je to film bez východiska. Film o člověku, který lidsky selhal jako málokdo. Film, který vás donutí přemýšlet o tom, jak dobrý život žijete, co jste v životě udělali špatně, co ještě můžete stihnout, jestli nemá náhodou víra smysl a zda byste na některé věci měli rezignovat. A není to zas tak příjemné přemýšlení. Představa, že jej Coppola musel začít developovat někdy ve svých třiceti letech, by mě v mém věku mohla uvrhnout do stavu, že už jsem všechno propásl a profesně selhal. Ale to bych si z něj neodnesl co jsem měl.

    • 1.4.2020  09:23
    Gentlemani (2019)
    ****

    Charlie Hunnam má avg. pace jako já.

    • 25.12.2019  13:34
    Štaflík a Špagetka (TV seriál) (1971)
    ****

    Oscarovej střih.

    • 2.12.2019  09:31
    Irčan (2019)
    ***

    Staří mladí. Tři a půl hodiny se řeší to, co už tisíckrát předtím. A to „prozření“ se kterým se to postupně vytasí je stejně slabý jako celej production design. Zlatej Nicholson z devadesátek. Ke konci jsem u těch dialogových scén už odpadával. Hroznej televizák.

    • 13.11.2019  11:24

    Viděl jsem to už osmkrát.

    • 31.8.2019  23:30

    Koukl jsem na to, protože mi chybí Fassbender. Pak googluju a vyjede mi, že před pěti dny byl v Bulharsku s Hasselhoffem. Ach jo.

    • 29.6.2019  23:06
    Vražda na jachtě (2019)
    odpad!

    Tento komentář věnuji Adamovi, Anie a Alfě. Čas od času zkusím nějakou oddychovku, která smrdí normcorem. Často mě k takovému filmu dotáhnou překvapivá čísla (tady to je biggest opening weekend na Netflixu) nebo jen má vlastní potřeba neotřelého výplachu. A většinou to nedám. Není v tom nějaká intelektuální nadřazenost nebo koukání spatra. Spíš mě zajímá, co tak dobře funguje na obrovskou skupinu lidí. A bohužel mám skoro vždycky pocit, že vymletí příslušníci střední třídy (kdo jiný by na tohle koukal?) hledají něco, v čem se prostřednictvím bitchování, vtipných replik a vzájemného hašteření ventilují frustrace z nenaplněných tužeb jejich životů. Sex, manželství, peníze, kariéra, děti, cestování, doplňte si co chcete. A všechno se to děje buď prostřednictvím hodně sterilních vztahovek nebo naopak hodně bizarních hříček a variací. Tohle je ten druhý případ. Přiznám se, že po půl hodině mě neskutečně srala ta komika zdůrazňující třídní rozdíly, ale vydržel jsem. Další půl hodinu. Odměnou mi bylo několik variací na vtip o ztrátě péra, hrozně chytrý momenty jakože z Agathy Christie a neskutečně prázdný vyprávění, ve kterým jsem se neměl čeho chytit. Chtěl bych napsat něco chytrýho, ale jsem z toho jenom frustrovanej.

    • 25.3.2019  11:46

    Once Upon a Time in Bulwark.

    • 12.3.2019  00:35
    Con Air (1997)
    *****

    Čistý devadesátkový dětství přímo do žíly.

    • 21.1.2019  22:54

    Konečně se zas řežou jak za Reagana.

    • 1.9.2018  22:51

    African drug lord TERRIFIES people in Marvel Universe EP 2.

    • 17.6.2018  08:29
    Atlanta - FUBU (S02E10) (epizoda) (2018)
    *****

    Bystřice pod Hostýnem. Základní škola Bratrství Čechů a Slováků. Druhý stupeň. Béčko.

    • 16.5.2018  18:44

    První půlka výborná, pak to jde dolů. Cením skoro úplnou absenci záporáka, mrzí mě slabší Lando a vlastně se tetelím nad tím, jak moc se tam ocucávají a jak dobře funguje chemie. Škoda, že místo westernového finále se musí spousta postav okatě přečůrávat. Kéž by všechno fungovalo jak přepadení vlaku. V době přehlcení „contentem“ je to ok.

    • 30.4.2018  10:08

    Veselohra. Struktura je polymorfní.

    • 29.4.2018  16:41
    Dope (TV seriál) (2017)
    ****

    Heroinová špína Baltimoru, černoch z Oaklandu píchající si od sedmdesátých let kokain jako tester pro dealery, mexické „muly“ šlapající treky v padesáti stupňové poušti s deseti kily trávy na zádech, automatické zbraně jako vyvrcholení Dne obětí války v Chicagu. Trochu přehlížím tu hard hudební stylizaci a nadbytek dronů a studuju, jak se gram kokainu dostane z Peru pod nos až týpkovi v Miami.

    • 1.3.2018  14:24

    Před pár lety jsem ve spalujícím létě pospíchal na pivo do lokálu u nás v ulici. Uvnitř, v takové malé zastrčené místnosti, do které se nám nikdy moc nechtělo, seděl hlouček lidí. Dřív, než jsem se tam stačil podívat, jsem od přítomných věděl, kdo tam je. Jágr se Svobodou. V tu chvíli mi to všechno najelo. Život na Moravě, nový elektronický budík značky Philips nařízený každý den na brzké ranní vstávání, osmá třída základky, narvaná učebna chemie s televizí, semifinále s Kanadou u kterého jsme bouchali do stolů a řvali, euforie jako blázen, teletext, BBV, finále a můj brečící otec. Dost se toho od té doby změnilo a možná jsem si to jenom dlouho nepřiznal, ale tohle jsou jedny z nejzásadnějších vzpomínek na mé dětství. A Ondřej Hudeček je dokázal přivolat zpátky. I patos má v životě své místo. A někdy stačí jen patnáct sekund mlčet, přesně jak to říkal Robert Záruba.

    • 1.12.2017  11:08
    Milda (2017)
    ***

    Během téhle sondy do života, myšlení a hanspaulské vily jednoho nepřenastavitelného člověka mě přepadla skepse týkající se primárně toho, že lidi z disentu už další generace musí vnímat jen jako společenství bizarních vlasatých figurek a že by bylo možná lepší (v rámci vyrovnání se s minulostí a vzhledem k současným společenským trendům), kdyby Sametová revoluce nebyla tak úplně sametová. A oboje mě dost děsí.

    • 18.10.2017  10:15
    Milada (2017)
    odpad!

    Musím se z toho vypsat. Sorry. Milada Horáková chodí a mluví. Lehce asynchronně. Aby tvůrci podtrhli, že to byla svatá žena, nechávají jí deklamovat stejně robotické promluvy v libovolné zasedačce plné chlapů, v její vlastní kanceláři i doma s manželem v posteli. Těžko pak téhle ženě bez špetky života uvěříte, že šlo pravděpodobně o největší Češku dvacátého století. To je asi ten hlavní problém. No a pak tam jsou další věci. Jízdu podzimní krajinou zakončenou zatmívačkou střídá let dronem podzimní krajinou zakončený zatmívačkou a tklivý příběh Miladiny dcery, která přijde do školy, posadí se, rozhlédne a končíme zatmívačkou. To vše se hodně opakuje. Hodně. Většinou je to podbarvené klavírem. Ze zoufalosti jsme se v kině smáli tomu, že tyhle záběry snad nakoupili v nějakém balíčku a pak už jim v budgetu zůstaly prachy jen na milovanou zatmívačku. Když se v závěru na scéně objeví Geislerová, měl jsem z jejího přednesu a pohybu pocit, že se přesouváme do nějaké retro komedie typu Občanský průkaz, v čemž mě navíc utvrdil nejhorší product placement posledních let. Gratuluji Karlovarským minerálním vodám ke spojení s jedněmi z největších zrůd padesátých let. U soudu s vlastizrádci to totiž žije a pije se výhradně Mattoni. Kromě toho jsem ocenil také extrémně soft výslechy komunistické bezpečnosti, herce zasazené přesně podle svých škatulek, Jiřího Vyorálka jako Klementa Gottwalda, který se podle mě natáčení vůbec nezúčastnil (jen koupili scény z Českého století a domluvili se s UPP, aby sem tam něco změnila), super dabing, Danielu Drtinovou na tiskovce (chápu, že to byl asi nějaký barter deal, stará známost nebo nevím, ale vždyť to nemůže dávat smysl ani jí) a Ivanu Chýlkovou jako přítelkyni z domu smutku. Trpěl jsem. Kdo mě zná, tak ví, že nemám potřebu se po filmech vozit, reflexi nacistických a komunistických zločinů jedu dlouhodobě a československou historii jakbymset. Ale tohle, tohle se prostě nedá.

    • 17.8.2017  11:13

    Trpěl jsem jak makak na řetězu. Nejděsivější kolovrátkový klavírní motiv za poslední dekádu podkreslující neutuchající tklivé digi-pohledy, stopadesátá variace na plk. Kurtze a kapitána Obviouse (Apokalypsa je tímhle směrem), temný lesní survival přecházející do závěrečného Komanda (útěk z lágru, že by člověk brečel) a cesta z bodu A do bodu B, která by snad fungovala maximálně jako tutorial nebo první mise ve videohře. Tohle měla být opičí Treblinka a ne Jáchymov.

    • 14.8.2017  14:49
    Wonder Woman (2017)
    ***

    Mnohem raději bych to viděl natočené na sklonku padesátých let od Richarda Fleischera nebo přímo jako nějaký All Star Comics ze stříbrného věku. Všechnu tu šestákovou naivitu a patos bohužel spolehlivě zabíjí tradičně megalomanská digitální nabubřelost. Zaoceánský hype Patty Jenkins nemůže být víc mimo.

    • 18.6.2017  11:54

    Zvláštní úkaz. Tuhle bezkrevnou a urputnou komediální naháněčku u mě nezachránilo ani prozření v případě samplu z Their Law (šerif Justice), zjištění že se jednalo o Hitchcockovo guilty pleasure a fakt, že americký středozápad (to nemohl být nikdo jiný) tenhle biják vytáhl na druhý nejziskovější titul v roku totální dominance Hvězdných válek. Znám lepší červené krky.

    • 1.6.2017  20:58
    Uteč (2017)
    ****

    Super freakshow, intenzivní nástup i finále, ale pro mě osobně taky důkaz, že lidem z Indiewire při jejich tažení trochu mr*á.

    • 1.6.2017  20:55

    Doufám, že za deset let budou někde v hospodě, tak ve dvě ráno ve Varech, nad pivem sedět NextGen Rob Roy a NextGen Tsunami_X a řešit, že tuhle chybu v systému, Verbinskiho odpustek společnosti a životní výkon famáka Bojana Bazelliho musí vidět i lidi, kteří za chvíli přijdou z večerní projekce. A pak se všichni hrozně zlijou a možná za rok si to ten zbytek stáhne.

    • 12.5.2017  14:40

    Bruckheimerovský přechod z analogu na digitál, který lze i po letech aplikovat jako blockbusterovou léčbu na přílišné přehlcení u čím dál více z racionality vytržených globálních a lokálních krizích.

    • 5.3.2017  12:58
    Přízrak (2017)
    *****

    Ať žijí američtí duchové, bílá prostěradla, starousedlíci, pětiminutové jezení koláče a ticho. Super low budget indíčko, které mě naprosto rozložilo. Třikrát během projekce. Trikovou scénu od Wety si budu pamatovat asi do konce života.

    • 5.3.2017  12:50

    Jednopařátový král stojící na hromadě komiksové mršiny posledních let, kterého krvežíznivá masa vytáhne na úroveň zlomového počinu dekády. Nic proti.

    • 19.1.2017  11:10
    Atlanta (TV seriál) (2016)
    *****

    S01: Pravděpodobně nejlepší seriál, který jsem za poslední dekádu viděl. Čistá láska. S02: Víc nemůžu chtít.

    • 10.1.2017  10:20

    Nejlepší byl Casey Affleck.

<< předchozí 1 2 3 4 5 9 13 17