MeaCulpa

Carla Weatherse prostě můžu

Chápu, že na školné dětem a nové kabelky Vanesse Paradis musí Depp nějak našetřit, ale tohle je totální úlet. Burton podobně jako v Karlíkovi prosazuje svou originální stylizaci, ale tohle už je až moc over the top. Během první poloviny jsem film málem vypnul, ale druhá půlka, která je výrazně lepší výsledný dojem aspoň trochu zlepšila. 5/10

Film, který do vás naleje pozitivní energii a vykouzlí lehce přihlouplý úsměv na obličeji. Audrey Tautou nezávidím musí to být těžké zahrát si už v pětadvaceti svou životní roli se kterou vás budou do konce života srovnávat. Jeunet opět hýří nápady a ani na chvilku nedopustil, abych se nudil.

Řemeslně dokonalé, vysoustružené do posledního detailu, ale zároveň chladné jako psí čumák a bez špetky emoce. Každopádně tomuhle filmu by Oscar slušel mnohem víc než Skryté identitě, která triumfovala rok před Americkým gangsterem

Ne Michael Bay, ale Mel Gibson je satan. Pojídání tapířích varlat, sekání hlav, vytrhávání srdcí, drcení lebek. Gibsona jako herce jsem miloval a jestli bude pokračovat stejně cílevědomě jako u Apocalypta budu ho za chvilku milovat i jako režiséra. Yucatek se mě velmi líbil a herci do filmu sedli jako ulití. 8/10

Coppolova vize Vietnamu jako válečného pekla, kde všichni pomalu ztrácejí rozum se mě velmi líbili. Bohužel se film poněkud zadrhává v poslední třetině, která jde od ničeho k ničemu, ale úvodní dvouhodinovka s náletem Valkýr či Willardovým rozebíráním Kurtze nemá chybu. Zasloužený Oscar za kameru, protože Apokalypsa je jedním z nejlépe nasnímaných filmů co jsem viděl

James Cameron je nejen králem světa, ale od teď i králem vesmíru. Avatar přináší klasický hollywoodský příběh (v tom nejlepším i nejhorším smyslu tohoto spojení) s revoluční vizuální stránkou, které se v následujících 5 letech budou chtít všechny velké bijáky alespoň přiblížit. Co na tom, že Camenonův scénář je jedno velké klišé a pracuje se pouze s lehce načrtnutýmy archatypy postav (zlý účetní x hodná vědkyně, přátelští domorodci x slizští vojácí). Všechny námitky (a že jich není málo) Cameron naprosto válcuje kulervoucí formou a dokonale přehlednou závěrečnou bitvou. Velmi podařená je i hudba Jamese Hornera, který sice vykrádá své nejlepší kousky (Titanic, Troja) dost okatě, ale do filmu hudba jako celek velmi příjemně zapadá. Závěrečná pochvala směřuje k překvapivě velmi dobrému českému dabingu (i když věřím, že originál bude ještě lepší) a Stephenu Langovi, který je pro mě jako plůkovník Quaritch synonymem pro slovo zarputilost 10/10.

Německé odbobí mezi koncem druhé světové války a pádem zdi je pro mnoho především mladších lidí hluchým místem o kterém se moc neví. Patřil jsem mezi podobné neználky a o to víc mě vzestup a pád první generace RAF překvapil. Film takřka dokumentárně popisuje vývoj skupiny od její postupné radikalizace až k přeměně v nefalšované teroristy a sprosté únosce a vrahy, kterým se chtěla přiblížit i francouzská legenda Jacques Mesrine. Film nechává divákovi vlastní názor a nevnucuje mu absolutní pravdy naopak mnoho informací se snaží podávat i z pohledu RAF. Pro mě jeden z nejlepších filmů letošního roku

Těžký zásah mimo. Jakubisko tříští děj do několika desítek minipříběhů přičemž nikomu nad Bathoryovou nedává podstatnější prostor. Mádl s Polívkou se snaží napodobit Slatera s Connerym z Jména růže, ale přitom si za takřka dvě hodiny co jsou na scéně mezi sebou nevypracují žádný vztah. Karel Roden i Anna Friel podávají standartní výkon. Celý film vypadá až příliš televizně, především v bitevních scénách ve kterých po loukách běhá několik desítek zmatených statistů. Promarněná šance 3/10

Rozpočet 120 mil. $, tržby USA 107 mil.$, celosvětově 237 mil.$