Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Krimi

Poslední recenze (186)

plakát

Bullet Train (2022) 

Režisér David Leitch přichází se svým pátým celovečerním snímkem s příslibem šílené jízdy a brutální akce. Tedy taková Leitchova klasika. Tentokrát se však, na rozdíl od většiny jeho předchozích počinů (John Wick, Atomic Blonde a Hobbs & Shaw) jednalo o něco mnohem zajímavějšího než jen velice dobře zpracovanou střílečku s primitivním příběhem. Díky knize, jejíž adaptací film je, a díky scénáři začínajícího Zaka Olkewicze, kterému se teď bez pochyby budou nabídky jen hrnout, je film především fantasticky napsaným příběhem plný Tarantinovsky propojených linek, a výborných postav s neuvěřitelně zapletenými osudy. V tom vězí hlavní nebezpečí takovýchto filmů - jakmile je jedna postava či dějová linka napsaná špatně, může s sebou velmi jednoduše strhnout všechny ostatní a z filmu se pak stane nemastná neslaná břečka, která se pokoušela být něčím až příliš velkým a ambiciózním. Bullet Train naštěstí se svým scénářem exceluje, všechny postavy jsou natolik zajímavé, že by se o nich dal udělat jejich vlastní spin-off, a příběh neustále dokáže překvapovat. Vždy, když si divák začíná myslet, že něco předpověděl a odhalil, přichází zvrat, který mu hned jeho nápady rozmetá a usadí ho zpět do sedadla. Zároveň snímku rozhodně šlechtí, že si svou šílenost uvědomuje a že je natolik sebeuvědomělý, že si sám ze sebe i celkově ze svého žánru dokáže udělat legraci bez toho, aby si tím sám podkopal nohy. Zářným příkladem toho jsou flashbacky, kterých je zde opravdu, ale opravdu hodně, a vždy jsou až přehnaně stylizované tak, aby se přizpůsobily postavě, o níž vyprávějí, či její kultuře, ale zároveň by se bez nich film neobešel a jsou jeho nedílnou součástí. Obecně tato úroveň sebeuvědomění dodává Bullet Trainu ono kouzlo, které chybí například drtivě většině netflixovských pokusů o akční hity. Snímky jako Red Notice mají potenciál, jenže ve výsledku se z nich nakonec téměř vždy stane průměrný trapný biják, který si sice zakládá na otřepanosti a oharnému humoru, ne však proto, aby si z nich udělal přátelskou legraci - on je bere naprosto seriózně. Netflixovskou akci však Bullet Train strčí do kapsy i díky svým jiným aspektům - jmenovitě vizuály a akce. Snímek je zářivý, neonový, excelentně balancuje barvy, nepoužívá až přehnaně moc vizuálních efektů (ovšem když je použije, jsou bohužel většinou okamžitě poznat - tady půjde pár bodů dolů), a navíc zde za kamerou stojí Jonathan Sela, mistr na poli točení akce, kterého si zatím Leitch vybral ke všem svým filmům. Díky němu je akce přehledná a poutavá (což je něco, co bolestivě chybělo nedávnému Gray Manovi). A samozřejmě akce samotná stojí za zmínku - velká pochvala patří choreografům, kaskadérům i hercům. A u herců ještě zůstaňme, protože zde je opravdu o čem mluvit, obsazení je neskutečně našlapané. V čele stojí Brad Pitt, který se po pár mdlých projektech z posledních let opět vrací v plné formě a jízdu si očividně vážně užívá. K tomu je stále ve skvělé fyzické kondici a i v téměř šedesáti letech se jako akční hvězda dokáže stoprocentně prodat. Zbytek castu ovšem nezůstává ani trochu pozadu a co se týče výkonů hereckých a akčních, všichni do toho dávají své maximum. Nelze nevyzdvihnout duo Aaron Taylor-Johnson a Brian Tyree Henry coby dvojčata Lemon & Tangerine, jejichž chemie nezná mezí a kteří pro mě byli zdaleka nejzábavnější součástí celého filmu. Joey King se po letošním překvapení v podobě filmu Princezna opět objevuje v roli, do které by ji ještě před pár lety v době Kissing Booth asi hned tak někdo nečekal, a opět ukazuje, že je to nejen schopná herečka, ale i potenciální budoucí akční hvězda. Nemohu vyjmenovávat všechny ostatní, ale opravdu každý, od legend jako Hirojuki Sanada až po herecké nováčky jako Bad Bunny, zanechal ve filmu svou stopu. Vytknout mohu snad jedině závěr filmu, kdy děj trochu ztratil tempo a posledních 10 minut se už přeci jen trochu táhlo. Plus to již dříve zmíněné CGI také nebylo vyložně bezchybné. To je ovšem v podstatě vše. Bullet Train je tedy ve zkratce tím, čím se v poslední době snaží být každý druhý snímek - příjemným akčním filmem s perfektně zpracovanou akcí, více než solidním příběhem, a obsazením, které je sice velmi nabité, ovšem ne jen pro parádu. A také filmem, na který se budete chtít podívat znovu. 85%

plakát

Hashtag podvodnice (2022) 

Film sice není přímo založen na žádném konkrétním skutečném příběhu, působí však až bolestivě realisticky. Žijeme v době, kdy falšování informací a obelhávání lidí v takto masovém formátu s vidinou vlastního zisku je v podstatě na denním pořádku a leckdy o tom ani nevíme. A když se na to přijde, o lidech, kteří toto praktikovali, se začnou natáčet filmy na Netflix nebo na Hulu (jak ostatně jedna z postav v tomto snímku sebeuvědoměle prohlásí) a skutečné oběti jejich akcí zůstanou zapomenuty. Nejen o těchto sociálních křivdách film Not Okay pojednává, a zobrazuje je sice s notnou dávkou satiry, ovšem také s respektem a seriózním přístupem k danému tématu. Ona ostatně i ta satira vlastně není tak přehnaná, lidé jako Danni či Colin skutečně existují, a bohužel právě oni často dostanou mnohem většinu platformu, než lidé, kteří si ji zaslouží a kteří by ji využili k dobru. Problém je ovšem v tom, že podobných filmů vzniká v poslední době nepřeberné množství, a Not Okay je jen další z dlouhé řady. A není ničím až tak speciální a zapamatovatelný, nijak z řady nevystupuje ani ničím sám o sobě neohromí, alespoň co se příběhu týče. Za pochvalu ovšem stojí výborně napsané postavy, opravdu i ty nejvíc vedlejší mají nějakou tu hloubku a svůj vlastní příběh. Také herecké výkony stojí za zmínku, především pak Zoey Deutch a Mia Isaac film více méně nesly na ramenou. Díky nim dávám filmu nadprůměrné hodnocení. Celkově film své téma zpracovává dobře, i když nijak novátorsky, a jeho zhlédnutí myslím ztráta času není. 75%

plakát

Ve znamení býka (2022) 

Poutavý portrét člověka, který má úplně všechno, a zároveň nemá vůbec nic, a ještě více možná je to pohled do života jeho přátel a rodiny, které svým chováním ovlivňuje. Cole vlastně představuje celou jednu generaci rapperů, kteří si v posledních letech prošli podobným příběhem (Mac Miller, Lil Peep, Juice WRLD - ostatně sám Tim Sutton je uvedl jako některé z inspirací), a ve větším měřítku i hudebníky či jiné celebrity z dob minulých jako např. Kurt Cobain, Amy Winehouse a celý Club 27; zkrátka ikony, které boj se slávou, stresem, depresemi či obrovskou zodpovědností nezvládly. Film v tomto ohledu nenabízí nic moc nového, ovšem zpracováním této látky si divákovu pozornost získá a udrží. Po řemeslné stránce se jedná o skvělý snímek, ať už jde o precizně napsané postavy, výbornou a nápaditou práci s kamerou či soundtrack, který vyplývá z děje. Pro Colsona Bakera alias Machine Gun Kellyho v hlavní roli jde očividně o velice osobní projekt, více než čím jiným je snímek inspirován právě jeho životem (problémy ve vztazích, odloučení od dcery, drogy, alkohol, skandály, či následné pokusy o zlepšení sebe sama), a je poznat, že do něj dal velkou část sebe a vzal jej opravdu vážně. Výsledkem toho je pak zatím nejlepší výkon jeho kariéry (což tedy není až tak vysoká laťka), ze kterého čiší spousta péče. 80% Zajímavé je mimochodem srovnat tento film a Bakerův nedávný dokument Machine Gun Kelly: Můj růžový život (2022), který Bakera zobrazuje v podobné situaci, ve které se zde nachází Cole - na rozcestí mezi vrcholem a dnem.

Poslední hodnocení (3 044)

Já jsem Groot - Magnum Opus (2022) (epizoda) (E05)

11.08.2022

Bestie (2022)

11.08.2022

Yungblud: Don't Feel Like Feeling Sad Today (2022) (hudební videoklip)

11.08.2022

Imagine Dragons: Sharks (2022)

11.08.2022

Sandman - Zvuk jejích křídel (2022) (epizoda) (E06)

11.08.2022

Twenty One Pilots: Live at Southside Music Festival (2022) (koncert)

10.08.2022

Sandman - Nonstop (2022) (epizoda) (E05)

10.08.2022

Já jsem Groot - Koupačka (2022) (epizoda) (E04)

10.08.2022

Já jsem Groot - Vetřelec (2022) (epizoda) (E03)

10.08.2022

Reklama

Ovládací panel
3 body

Reklama

Reklama