Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Romantický
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (314)

plakát

Která je ta pravá? (2019) (TV film) odpad!

Většinou stojí filmy na TV Doma za něco, proto jsem se rozhodla podívat se i na tenhle. Jenže opak je jaksi pravdou. Plytký děj, který nezaujme, prostředí naprosto tuctové, dialogy, jež je lepší raději přeskočit. Většinou se na každém díle snažím najít něco pozitivního, co se mi líbí nebo mě přinejmenším zaujme natolik, že si na to při psaní komentáře vzpomenu. Ale tady ať vzpomínám, jak vzpomínám, prostě nic. Zážitek z podívané je nulový, umocněný více než 90 minutovou stopáží (netušila bych, že za tuto dobu lze stihnout tolik věcí :D). Obvykle bych podobný film hodnotila opravdu vysoko, ale tady je i ten odpad! moc. Tenhle řekněme pokus o film rozhodně nestojí za u něj strávený čas. Za mě tedy rozhodně ne, ale to může být samozřejmě jen můj názor, ten svůj si utvořte sami.

plakát

Nově psané dějiny (2019) (seriál) 

Za mě jsou Nově psané dějiny jedním z nejlepších seriálů, které byly v poslední době natočeny. Skvělá práce kamery, střihu, děj plyne a zápletka nepostrádá na smysluplnosti. Kostýmy, lokality a hlavní hrdinové, celý příběh mě jednoduše dokázal pohltit a nebýt dalších povinností, asi bych jej sledovala od rána do večera. Od tohoto seriálu jsem zpočátku nic moc nečekala, no musím přiznat, že překvapil a to v tom nejlepším slova smyslu. Jen ten konec, posledních asi 10 minut, mohl být o kousek delší a situace propracovanější. Jinak za mě skvělá podívaná od začátku až do konce. Shlédnutí nelituju a stoprocentně jej doporučuji ke shlédnutí.

plakát

LOVEní (2019) 

Na to, že je to česká komedie jsem se překvapivě dobře bavila. Když už nic jiného tenhle film se komedii alespoň podobá, divák dostane za svůj čas na oplátku docela služný zážitek a párkrát se i zasměje, což je, alespoň dle mé zkušenosti, u českých filmů spíše výjimka. Mi se Lovení líbilo a klidně bych se na něj podívala znova, mělo to hlavu a patu a celý film působil přirozeně. Po nemilé zkušenosti a sérii nepovedených schůzek spěje minimálně zpočátku nepředvídatelná zápletka ke svému konci. Takže za mě, sice by to mohlo být lepší, ale u českých filmů jsem zvyklá spíše na odpad!, proto tomuhle dávám jednoznačný nadprůměr a přitom podotýkám, že to může být jen a jen můj názor.

plakát

V síti (2020) 

První co se mi v posledních chvílích dokumentu V SÍTI vybavilo bylo: Tak to je masakr! Tenhle film mě minutu za minutou čím dál víc přesvědčoval o tom, že tohle nejsou lidi, ale prasata. Jak může sakra někdo takto komunikovat s dvanáctiletou holkou a ještě potom tvrdit, že je špatně vychovaná. Za mě je tohle extrémně důležité téma k přemýšlení. Tři herečky měly opravdu těžkou roli a velice silný žaludek. Být na jejich místě, asi se po pár minutách pozvracím a i to by možná bylo málo. Tito muži jenom nechutně manipulují s dívkami a všechnu vinu, odpovědnost nebo jak to chcete nazvat svalují na ně, což je ve výsledku ještě větší problém, než samotný kontakt s nimi. Muže, který chtěl jednu z dívek varovat neskutečně obdivuju a stejně jako ve filmu herečky a štáb, i mě jeho existence dojala a jsem ráda, že ve snímku objevil. Určitě tento dokument doporučuji ke shlédnutí, a to především dospívajícím dívkám, protože tahle situace se nemusí stát jenom těm, které mohou odpovědět ano na otázku: A nevadí, že je mi dvanáct?

plakát

Případ mrtvého nebožtíka (2020) 

To bylo tak blbý, až to vlastně ve finále bylo dobrý. :D Vlastní blbosti hlavních hrdinů se lze jenom zasmát. Dialogy jsou tak stupidní, až to bolí a jak už i sám název napovídá, nic víc než nic od téhle komedie prostě čekat nemůžete. Přesto mě mrtvý nebožtík rozesmál a od smíchu mě téměř rozbolela bránice - nic horšího jsem totiž už dlouho neviděla. Ještě se musím pozastavit nad genialitou tvůrců, vymyslet film skládající se z jednoho klišé za druhým a dokázat jednu větu natáhnout na více než devadesát minut, zdá se obyčejnému průměrně smýšlejícímu smrtelníkovi téměř nemožné. Jako poslední volbu, když nic jiného nedávají, rozhodně doporučuji. Tenhle film totiž rozhodně stojí zato. A pět hvězdiček za ten nápad, který se dnes jen tak nevidí. Onu jedinou větu bych napsala asi takto: Vrahem je nebožtík.

plakát

Gabriel's Inferno (2020) 

Ještě před filmem jsem si nutně musela přečíst knihu. Bez toho by to pro mě nemělo smysl. A nestačím se divit. Tohle bych teda v žádném případě nečekala. Takovýto řekněme podraz na diváka. Viděla jsem spoustu filmů, některé z nich byly horší jiné lepší, ale tohle. Aby scénář filmu skončil na 212 straně knihy - schválně jsem si to vyhledala - to mi prostě nedává smysl. Ale možná je to jen jejich marketingový tah, těžko říct. Ten film není celý, napíná diváka jak jen může a nakonec ho střihnou. Ale jinak se přesně drží předlohy. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a zhostili se svých rolí opravdu skvěle, na to, že děj příběhu začíná příliš stroze a velmi špatně se čte. Jedinou hvězdičku strhávám kvůli střihu první části, doufám, že alespoň ji dotočí. Na tu formu, jakou je knižní předloha psána je alespoň tato část příběhu perfektní. Ale to samozřejmě může být jen můj názor. Je na vás, jestli se s ním ztotožníte či nikoli.

plakát

Yeh Saali Aashiqui (2019) 

No, nato že to na začátku vypadalo jako totální a ničím nezměnitelná slaďárna se z tohohle filmu vyklubalo něco víc. Bylo krásně vidět, jak jeden s druhým manipulovali, využili situaci ve svůj prospěch a ten správný z toho všeho vyšel jako vítěz. A právě z toho mám radost, každý dostal co si zasloužil a je bylo fajn vidět proměny postav a také jejich myšlení a jednání, které se zpětně vysvětlovalo. Ne, že bych tento a jemu podobné filmy vyhledávala, tentokrát jsem však opět bollywoodu nemohla odolat. A rozhodně toho nelituji. Ze zpočátku táhnutelného a velmi nudného příběhu se stal příběh koukatelný a i herci mi byli sympatičtí. I přesto, že kousky skládačky nakonec zapadly, nejspíš se na něj už nikdy nepodívám. Rozhodně však stojí za ty dvě hodiny času, což je na bollywood fakt málo, a trošku pozornosti, kterou si stoprocentně zaslouží.

plakát

Pal Pal Dil Ke Paas (2019) 

Krásný příběh, a ten konec, až mi ukápla slzička - a ne jedna. Celý film byl úžasný, nepopsatelný a zvláštně okouzlující. První polovina mě vyloženě dostávala, sledovat jak se z na můj vkus až moc zhýčkané Saher stává lidská bytost s úplně obyčejnými pocity na jedné straně a na druhé straně Karana, který se nad její zhýčkaností dost bavil. Druhá polovina však byla neméně dobrá, všechny ty překážky, které museli překonat a fakt, že ji Karan několikrát málem ztratil, mě fakt dojal. K celkovému dojmu pak připočtěte ještě nádherné prostředí hor v první polovině a nemůže vyjít než pro romantika, jako jsem já, dokonalý filmový zážitek. Podle mě rozhodně stojí zato se na něj podívat a nevzdávat to ani po závěrečné scéně. :) Ale tohle všechno může být jen můj názor samozřejmě. :)

plakát

Vlastníci (2019) 

I když jsem od počátku věděla, že se jedná o film točený u jednoho stolu, popravdě, čekala jsem něco víc. Ukázky slibovaly věčné hašteření a vtipně vyhrocené situace. Jenže kromě pokusu o to hašteření a několika vtipných situací jsem se pořádného humoru nedočkala. Ne že by byl film špatný, to zase ne, ale nebylo to nic, kvůli čemu bych neváhala a podívala se znovu. Viděla jsem v něm typickou schůzi vlastníků domu, avšak s křikem a také s tím, že se za celou dobu nic nevyřešilo. Celkově mi tento filmařský počin připadal spíše jako průměrně vtipná nuda se špetkou nadsázky. Celkový dojem však zdvihají herecké výkony, které byly excelentní. Vydržet natáčení filmu s takovouto atmosférou a nevypadnout z role je opravdu obdivuhodné. Přesto vlastníci nesplnili moje očekávání a pokud budu chtít zažít větší zábavu, zajdu si na schůzi vlastníků našeho domu. Suma sumárum, nepřikláním se k většinovému názoru, že film byl nadprůměrný a jdu přesně opačnou cestou. Pokud nebudu muset, asi se na něj už nikdy nepodívám. Tento komentář je ovšem jen můj názor a nemusíte se s ním ani ztotožňovat.

plakát

Mimo Dosah (2019) (studentský film) 

Na tenhle studentský film jsem narazila úplnou náhodou, neměla jsem ani v plánu si ho pustit. Ale těch jedenácti minut, které mi z mého času ubral rozhodně nelitituju. V první minutě jsem nevěděla, co si o tom mám myslet, avšak v té další ... Z tohoto díla čiší emoce, energie. Beznaděj, zmatenost, nenávist, ale i vůle a odhodlání, víc pocitů, ani minut, bych asi nezvládla. Studentský film je dlouhý tak akorát. Neuvěřitelné zpracování, které vtáhne do děje, běhá z něj mráz po zádech a donutí člověka přemýšlet. Mi přišlo, jakoby děj by jen pozadím, dokreslením všeho toho okolo, především pak pocitů, které se v nekonečném prostoru rozpínaly. Technická stránka bezpochyby skvělá. Jen ten konec, pokládá až příliš mnoho otázek a pořádně mi "šrotuje" v hlavě, mate mě. Pokud právě tohle bylo v plánu, tak svůj účel konec rozhodně splnil.

Ovládací panel
11 bodů