bierce

bierce

okres České Budějovice

13 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 25.3.2020  21:52

    Film od fanouška pro fanoušky. Pro kohokoli, kdo se nevěnuje sběratelství vinylových desek a současně neholduje hc/punk hudbě primárně 80. a 90. let, bude tohle naprostá ztráta času. Ovšem ani pro ten zbylý, minimálně v Čechách velmi úzký segment, to není žádná výhra. Režisér vyzpovídal poměrně velké množství lidí, téměř bez výjimky pouze muzikanty a sběratele desek v jednom. Vystupují tu lidé z dnes už klasických kapel jako Black Flag, Minutemen nebo Dead Kennedys, zatímco mladší generaci zastupují např. The Bronx, Big Bussiness nebo Sunn O))). Problém je, že celá koncepce je značně stereotypní a nenápaditá. Připomíná to dotazníky v punkových zinech, kdy zpovídaný dostane pár stručných otázek na které odpoví. Konkrétně v tomto případě jde o první koupenou desku, oblíbený record store z mládí a obligátních 5 desek na opuštěný ostrov. Nejvíc mě bavil klasicky ukecaný Biafra a Kira z Black Flag, protože byla v totální opozici vůči všem ostatním a protože má ráda The Argument. Vzhledem k názvu jsem očekával větší zaměření na konkrétní desky a třeba i bližší náhled na grafickou stránku vinylu. Škoda.

    • 25.1.2017  02:59
    Silêncio (2007)
    ****

    Taková meditativní road movie ve starosvětsky avantgardním duchu. Má prvotní myšlenka, že si autor během výletu s přítelkyní natočil na starou šestnáctku pár minut hezkých záběrů, které posléze doplnil poetickými, významově poněkud neurčitými mezititulky a geniální pulsující hudbou Throbbing Gristle, se po přečtení rozhovoru s Ossangem stoprocentně potvrdila. Ta hesla dělící jednotlivé sekvence jsou z mého pohledu poněkud zbytečná, ale díky skvěle fungující vnitřní dynamice kamery a jejímu symbiotickému srůstu s perfektní hudbou nic nenamítám. Pohlcující film.

    • 6.1.2021  02:46

    Indie kraťas o vědci vyvíjejícím stroj času, který propásl zásadní okamžik svého života, a sice pozvání na rande od sympatické kolegyně. Sedm let poté se pomocí již fungujícího stroje vydává opakovaně zpět do minulosti, aby zvrátil své tehdejší rozhodnutí. Časové paradoxy bohužel nejsou příliš dobře promyšleny, takže i průměrný divák se zkušeností z Butterfly Effect nebo 12 Monkeys najde řadu logických lapsů. Věrohodnost v tomto směru ale očividně nebyla tím hlavním cílem. Cesty časem zde slouží spíše jako berlička pro decentní romantickou linku, takže pro nenáročného diváka se zálibou v lehce netradičních romantických komediích to může zafungovat docela dobře.

    • 5.1.2005  01:16

    Dracula tentokrát jako balet a navíc ve stylu expresionistických filmů let dvacátých. Předlohou tomuto filmu se kromě klasické knihy Brama Stokera stal balet zadaptovaný jakýmsi Markem Goddenem, který si příběh upravil podle svého. Abyste byli v obraze, uvedu několik příkladů...tak například Mina požaduje po svém snoubenci Harkerovi orální sex, hrabě Dracula je číňan z něhož se po zranění ruky sypou zlaťáky apod. Celý film je doprovázen hudbou Gustava Mahlera a spolu s originální kamerou tvoří velice zajímavý a neobvyklý zážitek. Na druhou stranu, vůbec by neuškodilo mírné zkrácení obvzláště tanečních scén.

    • 2.12.2010  02:59
    N[eon] (2002)
    ****

    Dave McKean je asi nejvíce znám coby comicsový výtvarník a především pak jako autor obálek fantaskní série Sandman. Trademarkem jeho tvorby jsou koláže kreseb, starých fotografií a různých předmětů, hojně poznamenané digitálními zásahy. Tento výtvarný, ryze osobitý a nezaměnitelný styl se pak silně promítá i do jeho filmové tvorby. Už na samém počátku McKeanovy profesionální dráhy stála spolupráce se spisovatelem Neilem Gaimanem, autorem výše zmíněného Sandmana, a ta s jistými pauzami trvá dodnes. Gaiman má coby literát podobně svébytný styl a jeho vliv je v tomto filmu silně cítit, i když v titulcích uveden není. Jednoduchý děj se odehrává v Benátkách, kterými se toulá stárnoucí muž, přemítající o svém životě. Na jednom náměstíčku však spatří přízrak nahé ženy a začne ho pravidelně sledovat. To ho dovede k činu, který mu navěky změní život. Město na laguně zde vyzařuje atmosféru smutku a pomíjivosti. Nabízí se srovnání např. s Roegovým Don''t Look Now, ale ten je spíše hrůzný, kdežto N[eon] je naopak melancholický a posmutnělý. V každém případě, mmj. i díky hudbě kapely Rachel''s, film způsobuje silnou touhu po návštěvě tohoto magického města, dříve než jej pohltí budoucí N[eon]y.

    • 17.3.2003  19:27

    az na ty laciný lekacky,prísernou hudbu,fakt odpornou digitální príseru a málo krve je to docela dobrý.ovsem konec vypadá fakt dobre a uz se tesim na druhej díl (doufám ze ho bude tocit nekdo jinej)....jo a taky by me zajímalo proc tomu vsichni ríkaj splatter a ''fakt brutální film'' (viz Fuka) kdyz tam neni pomalu ani kapka krve

    • 14.1.2003  22:17

    tak tohle je lepší (a divnější) než lost highway...možná mistrův nejlepší film

    • 1.2.2003  17:50

    hnusnej cover rolling stones s jeste horsím klipem

    • 24.1.2003  21:19
    Samotáři (2000)
    **

    nemam rad tenhle film,hlasky mi pridou dost trapny a celkove je to nudny

    • 17.2.2003  20:18

    úzasne vtipný instruktázní video k obsluze vysokozdvizných vozíku v splatterovým podání..

    • 15.2.2004  20:11
    Culex (1998)
    *****

    Částečně hraný a částečně animovaný experimentální film, kde si Tomáš Hanák vyzkoušel postavu drsného soukromého detektiva, jak ho později ztvárnil v Mazaném Filipovi.Příběh nemá cenu popisovat, je to docela haluz, ale rozhodně stojí za to se na něj podívat, už jenom kvůli úchvatnému vizuálnímu ztvárnění.

    • 17.3.2009  06:10

    Kolekce animovaných underground kraťasů mnoha různých animačních stylů a žánrů, známých (ve svém žánru) i neznámých autorů. Stáří jednotlivých filmů se datuje zhruba od začátku 80. let až po polovinu let 90. Jediným pojítkem je více než výrazná přítomnost sexu a násilí, přičemž občas je hranice vkusu průměrného diváka překračována astronomickými kroky. Tyhle dávky hnusu jsou ale vyvažovány dávkami silně návykového humoru. Fanoušci Roberta Crumba, Rena a Stimpyho, Celebrity Deatchmatch, Mlíko a sejra a podobných hovadin jistě ocení.

    • 14.1.2003  22:09
    Lost Highway (1997)
    *****

    je mi úplně jedno že je to trochu nepochopitelný,hlavně že je to zábavný...viděl sem to už 6x a furt mě to strašně baví

    • 19.3.2020  05:33

    Černobílá lowbudget duchařina evokující éru němého filmu a současně undergroundovou lofi nezávislou estetiku, která ve mě dokázala vyvolat to (ne)příjemné mrazení, známé především z duchařských příběhů předminulého století a tak vzácně se vyskytující v dnešní tajemství zbavené době. Zároveň je zásluhou obou hlavních protagonistek cítit i lehký náznak groteskna a dekadence. V roli nepokojného ducha samotná režisérka a coby její přeživší sestra weird folk hudebnice a ilustrátorka Dame Darcy, která se ve společnosti Bliss Blood z Pain Teens, Darcy Klotz z God Is My Co-Pilot , Barryho Londona z Oneidy a Franka Infanteho z Blondie podílela i na soundtracku.

    • 15.1.2003  20:18

    mám rád jesse franca a jeho filmy.tenhle film si sice za svý zpracování 4 hvezdicky ani nahodou nezaslouzi (to ostatne témer vsechny francovo filmy) ale ja se u nej docela bavil........p.s.:posrala se mi klávesnice nebo co,to jenom ze nepísu hácky

    • 7.8.2006  12:17
    Patti Smith - Summer Cannibals (hudební videoklip) (1996)
    ***

    Videoklip k písni Patti Smith...... album: Gone Again (1996)

    • 25.2.2003  20:00
    Tornádo (TV film) (1996)
    *

    tu jednu hvezdicku dávám jenom kvuli tomu ze mam rád bruce campbella

    • 13.1.2003  22:44

    až na pár scén dost ubohý

    • 13.1.2003  23:10

    strašnej film...1 hvězdičku dávám za ty hezký ženský (i když...)

    • 6.1.2021  00:08

    S masivním rozšířením videa v půlce 80. let se nové technologie chytla i aktivnější polovina undergroundových ikon, bratrů Kucharových. Pro George to v praxi znamenalo rapidní snížení nákladů a tím pádem několikanásobné navýšení každoročně vyprodukovaných filmů. Jedním z nich je i tahle bizarní kombinace home videa a "haunted house" filmu, jejímž primárním účelem byla zřejmě prostá návštěva Christophera Coppoly v domě jeho slavnějšího bratra, Nicolase Cagea. Zatímco Coppola připravuje večeři a rozebírá u toho velmi netradiční omáčku k těstovinám, svého bratra a podivnou nepřátelskou náladu domu, Kuchar pomocí strašidelné hudby a vtíravé kamery s občasnou změnou barevného spektra a jiných laciných efektů dosahuje dosti stísňujících pocitů. Kvůli použitému video materiálu a tmavým interiérům domu je kvalita obrazu docela tragická, ale díky osobité a jaksi podvratné náladě to stojí za pozornost. Myšleno samozřejmě pro poučeného diváka.

    • 8.3.2003  12:54
    Zóna soumraku (TV film) (1994)
    ***

    Tenhle film se skládá ze dvou povídek dost nevyrovnané délky i kvality.První povídka je o zene která spatrí na plátne kina svoji budoucnost.Celkove bych ji hodnotil 2 hvezdickami protoze je velice predvídatelná,nudná a nastestí pomerne krátká.Naproti tomu druhá povídka která pojednává o ostrove obývaném zivými mrtvolamy má velice dobrou atmosféru,dobré výtvarné ztvárnení,je dvakrát tak dlouhá a hraje tam Jack Palance!!! Takze za ****...celkove kdyz to zprumeruju tak za 3.

    • 18.2.2003  00:42

    podivná, neprílis vtipná komedie o mamince která vstane z mrtvých a delá synkovi bordel v zivote

    • 6.12.2010  02:18
    Nymphomania (1993)
    **

    Značně syrová "pohádka" o tom, jak nadržený Pan zprzní v lese dovádějící nymfu a skrze svůj gigantický pyj ji připraví o život. O ničem jiném to vlastně není, ale jasně z toho ční autorčin názor na mužské pokolení. Tessa Hughes-Freeland byla částí newyorkského undergroundového hnutí známého jako Cinema of Transgression. Zřejmě nejznámějším členem byl fotograf a režisér Richard Kern, ale patřili sem ještě mimo jiné Nick Zedd, Casandra Stark, Jon Moritsugu, Kembra Pfahler nebo Lydia Lunch. Filmy těchto tvůrců měly společný velmi liberální přístup k zobrazování sexu a násilí a coby materiál 8mm film. Všechny zmíněné charakteristiky jsou pak typické i pro Nymphomanii. Bohužel kromě vcelku lacině podané myšlenky a graficky znázorněného probodnutí zevnitř nemá film moc co nabídnout.

    • 18.11.2010  04:27
    Drum Struck (1992)
    ****

    Malá černobílá obskurnost, z který je ale cítit ohromný nadšení pro věc. Tipnul bych si, že to natočila parta kamarádů o víkendech na půjčenou 16 nebo super-8. Ve zkušebně pochybný surf-rockový kapely, složený z podivných existencí (hodně špatná zpěvačka, kytarista, stavící hluk nad vše ostatní a postarší pár, tj. chlapík s vizáží hraběte Draculy a tlustá saxofonistka se zablokovaným krkem), se koná konkurz na bubeníka. Nařvanýho chlápka s kompletníma bicíma, ale totálně převálcuje hubenej kluk s maximálně okleštěnou a nekompletní soupravou, kterej se zjevně narodil jenom pro bubnování. Poraženej typ to neunese a v nedalekým lomu ho umláti kufrem od auta a následně ještě usmaží pomocí startovacích kabelů a autobaterie. Klučinovo noví spoluhráči ho ale oživí elektrickým proudem a tak se může za pomoci paliček a činelů pomstít. Mezi největší klady, vyjma skvěle vybraných herců a dost černýho humoru, patří i dvě surfový pecky, první zahraná na konkurzu a druhá podbarvující závěrečný titulky. Zajímavostí je pak to, že zřejmě jediný oficiální vydání zažil tenhle film coby bonus na originální videokazetě Tetsuo: The Iron Man Shinya Tsukamoty.

    • 9.8.2003  18:43

    V daleké budoucnosti žijí lidé pod zemí a většinu svého života tráví sněním v uměle vyvolaném spánku.Hlavní hrdinka zabije ve spánku svou matku a je za to centrálním počítačem odsouzena k životu na povrchu zničené planety.Tam potká Bruce Campbella, tedy muže svých snů, a společně se snaží přemoci tajemného vládce podzemní říše Lezounů.Ale nic není tak, jak navenek vypadá...Poměrně zábavný film, který je navíc podpořen několika docela brutálními scénami.Škoda jen, že Bruce Campbell se celou dobu tváří tak vážně...trocha humoru by filmu výrazně prospěla.

    • 22.11.2010  04:55

    Party Doll A Go-Go je obsahově standartní porno, po formální stránce jde však o podle mně velmi ojedinělý experiment. Film se skládá klasicky z několika scén, koitů, v nichž účinkují dvojice až trojice aktérů. Téměř vždy jde o dvojici muž-žena, ale dojde i na lesbický sex. To, čím toto porno vybočuje z tisíců jiných je výborná hudba a především pak v žánru zcela netypické využití střihu a celková stavba scén. Veškeré akce (rozuměj soulože) jsou totiž komentovány ostatními aktérkami. To se děje tím stylem, že kamera střihne na portrét dotyčné, která s pohledem do kamery pronese něco ve stylu ''hm, rajcovní", "jsem zlobivá holka", "udělej mi to pořádně" apod. Tyhle odbočky se občas opakujou ve smyčce třeba až čtyřikrát po sobě v rytmu hudby. To může být buď docela sexy, ale také značně iritující, v závislosti na přitažlivosti dotyčné aktérky. Hudba hraje prakticky nepřetržitě a obvzláště v první půli je opravdu skvělá. Jde o mix coctail a lounge music s výrazným feelingem 60. let a už kvůli ní to celé stojí za vidění. Největším problémem filmu je zřejmě jeho stáří. Především v líčení a účesech některých hereček jakoby ještě doznívaly 80. léta, která jak dnes všichni ví, byla velmi nevkusná. Zhruba v polovině zazní i tento geniální monolog z úst asi nejhezčí zdejší herečky, Jeanny Fine. Něco podobnýho se moc často neslyší, natož pak v pornu: "Nemám ráda ohňostroj, rozsvěcuje oblohu a já mám ráda tmu. Černá mi vyhovuje. Co? Octli jsme se snad ve špatným beatnickým filmu? To je ono! Jdi na mě s řemenem. Máš snad pocit, že budeš silnější, když mě znetvoříš? Sněz mě očima. Jéje, ona říká i hluboké myšlenky. Vsaď se, že četla Hobita. Mohla bych udělat nějakej kraťas. Mozek mi popraská, třeskne a roztrhne se. Čím víc mluví, tím víc mám chuť děkovat Alláhovi za léky proti depresím. Trestej mně, řekni mi, že sem nebyla hodná holka. Zapomeň na hříchy. Já jsem sluha Gándhího. Jsem špatná, špatná holka. Potřebuju to. Moje skvělá prdelka už čeká. Nevadí mi sentiment, ale nic horšího nechci. Jinak se ze mě stane Nervózní Nellie. Cítím se být ponížena. Povídej mi o někom, kdo si taky potřebuje sám pomáhat." Jediná věc, která by snad mohla trochu osvětlit podivnost tohoto díla, je skutečnost, že pochází z dílny tvůrců proslulého post-apokalyptického porna Café Flesh. Na rozdíl od tohoto kusu je ale Party Doll a Go-Go zábavnější a divácky přitažlivější.

    • 15.1.2006  03:55

    Spisovatel, básník, feťák, homosexuál a bohém William Seward Burroughs děkuje své zemi za prohibici, vyvražďování indiánů, ku-klux-klan atd. To všechno se stoickým výrazem v očích a svým jedinečným, nenapodobitelným hlasem...

    • 24.1.2003  00:25
    Pán much (1990)
    ***

    o skupine chlapcu na opustenem ostrove kteri zde zalozi jakousi barbarskou spolecnot...jako film to ujde ale knizce se to ani v nejmensim nevyrovna...

    • 23.12.2020  03:35

    Představy starého prasáka Stana a.k.a. Serge podruhé a naposledy. Gainsbourg si roli zkrachovalého scénáristy a alkoholika napsal očividně na tělo, ale na rozdíl od předchozího Charlotte for Ever zde jeho postavu ztvárnil významný režisér a producent Claude Berri. Stan je v jeho podání zahořklým stárnoucím chlápkem, vybíjejícím si zlost ze své impotence na nebohé a přesto jej stále milující manželce. Živí se doučováním angličtiny (což je docela vtipné, protože Berri má naprosto šílenou výslovnost a nejsem si jist nakolik bych byl schopen jím zhusta citovaným výňatkům ze Shakespeara rozumět bez anglických titulků), kteroužto činnost upřímně nenávidí s výjimkou návštěv okaté Natachy. Ani její nezletilý věk pak nebrání Stanovi v tom, aby ji opakovaně a stále explicitněji neobtěžoval, což se mu později stane osudným. Snad pro jeho rozhodné odhodlání nesmířit se s přicházejícím stářím a dávno ztracenými, přesto zřetelnými nadějemi však stále vzbuzuje jakýsi náznak sympatií. Je známo, že Serge byl totální solitér, který se nebál jít do extrému. Představa, že by něco podobného vzniklo dnes, je v podstatě nemyslitelná. S odstupem tří dekád se navíc ukazuje, že Gainsbourg se tímto svým posledním filmem bez patosu rozloučil se svou dobou a zároveň ukázal vztyčený prostředník té současné, někdy snad až přehnaně korektní.

    • 18.11.2010  00:18
    Shiatsu Oja (1989)
    ****

    Poměrně neznámý kraťas japonského cyberpunkového klasika, tematicky řazený do druhého období Ishiiho tvory, zvaného Psychedelic years. Dle tvůrcových vlastních slov vznikl coby jakási mentální terapie. Základním tématem filmu je tradiční japonská masáž šiacu, jejímž účelem je dosažení energetické rovnováhy v těle pacienta prostřednictvím působení na akupunkturní body. Jednoduchý děj zachycuje masáž mladé ženy starým mistrem šiacu. Nahlédneme i přímo do těla ženy, kde se začínají probouzet jednotlivá nervová centra a vytvářejí tak pulsující energetickou síť. Následkem je pak Probuzení, přechod do jiných sfér. Konec je geniální a vryje se na dlouho do paměti. Na diváka film působí asi podobně jako zmíněná masáž na pacienta. Toho je dosaženo čistým filmovým jazykem, silně do modra laděnou výtvarnou stránkou a brilantním technickým provedením tzv. vnitřního světa čaker a aku bodů. Film, ke kterému se rád znovu vracím.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6