Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (237)

plakát

Já, Frankenstein (2014) 

Dějově trochu jinde, než klasika, ale jako akční fantasy to působilo dobře, včetně propracovaných masek chrličů, tedy až na královnu, jejíž maska vypadala tak trochu zvláštně. Rovněž bitvy mezi chrliči a démony působily efektivně. Jednu výtku bych měl k samotnému Frankesteinovi a jeho "masce". Pokud by byl sešitý z osmi těl, tak by měl vypadat trochu víc nesymetricky, zatímco u něj to maskéři odbyli pouze nalepením jizev.

plakát

Jak porodit a nezbláznit se (2012) 

Pohodová komedie, která sice nepřinesla přehršel vtipů, ale ty, které se tam objevili, tak mě pobavily. Hlavně se o ně starala Rebel Wilson a pak sešlosti otců v parku, kde měl většinu komických situací na svědomí filmový syn Chrise Rocka, který tahal zdechliny ze křoví, nebo chytal plechovky piva hlavou. S klidem se na to někdy kouknu znova.

plakát

Jak se krotí krokodýli (2006) 

Chtěl jsem tomu dát šanci, ale fakt to nejde, protože tenhle film je za trest. Timková hraje nasra..u a protivnou, Schneiderová to samé a já bych se měl bavit? Navíc co se chování týče, tak děti si prohodily role s dospělými, viz Konvalinková, Štěpánová a duo Nekonečný - Vojtek. Jediná scéna, při níž jsem se pousmál, byl Náhlovský, když blbnul s traktorem. Jinak jsem většinu filmu přemýšlel, zda je to stupidní komedie, nebo nedotažené drama. Říká se "lepší než drátem do oka", ale v tomhle případě bych to zvažoval a z nudy si s bulvou asi trochu pohrál.

plakát

Já, legenda (2007) 

Většinou nemám moc v oblibě filmy, kde je ústřední postavou osamocený člověk, který řeší nějaké dilema týkající se jeho osoby, nebo okolí. V případě Roberta Nevilla mi to vůbec nepřišlo, protože tato postava řeší podstatné věci, týkající se přežití lidstva i jeho vlastního, aniž by paradoxně věděl, zda je koho zachraňovat, a zároveň je to zasazeno do prostředí, které je mi z hlediska žánru velice blízké. O napětí zde není nouze, a ač nejsem moc příznivcem pokračování úspěšných filmů, v tomto případě by mi to moc nevadilo, pokud by se toho ujal někdo schopný. Jen je otázkou, jak navázat na děj, který má dva konce, kdy divákům z kina je známa většinou jen jedna verze, na níž by se navazovalo složitě.

plakát

Jízda švárů (2014) 

Už jsme si zvykli na hru zlej polda a hodnej polda. V tomto případě to byl zlej polda a dementní polda. Asi museli jít v Americe s dobou, protože každou chvíli v televizi vídáme drsné americké poldy, kteří shazují nebezpečné vozíčkáře z křesel poté, co jim zákeřným útokem ze zálohy najedou na botu, nebo rozstřílí maminu v autě s dítětem, protože si při jízdě spletla před Bílým domem směr. No, tvůrci prostě musí jít s dobou a své filmy přiblížit realitě, tak se na ně nezlobme.

plakát

Jmenuji se Sam (2001) 

Před časem jsem zaslechl v nějakém kinoboxu o tomto filmu, jen mi uniklo to podstatné, to jest název filmu a obsazení. Pak jsem se poměrně dlouho snažil zjistit, o jaký film se jednalo, protože mě zaujal příběh, který se ve filmu odehrává. Je to asi tři roky zpět, kdy jsem zjistil název filmu a svého dlouhodobého hledání rozhodně nelituji, protože jde o opravdu skvělý film a výborným obsazením, kde exceluje po boku výrazného Sean Penna tehdy sedmiletá Dakota Fanning.

plakát

Jsem číslo čtyři (2011) 

Vypadly vám pojistky a vy potřebujete na něco posvítit? Tak vytočte na telefonu číslo 4. Přijde maník, co má místo rukou baterky, a když to zjistí, tak začne zběsile běhat po lese a skákat z místa na místo. Nebyl to špatný film, zvláště scény s Teresou Palmer, která by zasloužila ve filmu více prostoru než jen dva krátké prostřihy a závěrečnou scénu, kterou film gradoval. Pokračování by se pak mohlo jmenovat "Jsem číslo šest".

plakát

Jumanji (1995) 

Je to celkem milá komedie a i po tolika letech má své kouzlo a originalitu. Občas si říkám, že je škoda, že pravidlo ohledně podvádění ve hře neplatí i u jiných her - to by můj brácha už lítal někde v korunách stromů s banánem v tlamě a rozhazoval kolem sebe kakánky.

plakát

Jupiter vychází (2015) 

Sci-fi zoofilní Popelka - aneb, jak chudá děvečka co umývá toaletní mísy, ke štěstí, pejskovi a planetě Zemi přišla, ale i jako čerstvá panovnice si zachová dekóru a nadále používá záchodovou štětku místo žezla. Tak koukatelné to bylo, takže pytlík na zvratky jsem mohl klidně odložit, ale že bych si po shlédnutí trsnul oslavný tanec, to rozhodně ne.

plakát

Jurský park (1993) 

Záporáci sežráni, klaďasové přežili - tomu se v evoluci říká přirozený výběr, ve filmu klišé. Uječená děcka běhala jedním směrem, uječení velociraptoři druhým a i tak na sebe pořád naráželi. Jinak v celku dobrý film, ale Cesta do pravěku je jen jedna.

Ovládací panel
4 body