Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (1 529)

plakát

Realita (2014) 

Hrozná haluz. Taková, co vyžaduje trpělivého a pozorného diváka. A tím Dwejn rozhodně nebyl. Jemu stačí bezduchá střílečka, prachsprostá vyvraždovačka, u které nemusí moc přemýšlet. Ale tohle? Tohle bylo moc i na něj. A i když se snažil, tak s průběhem času mu realita a fikce, fikce a realita začínaly malinko splývat. Asi to bylo i záměrem, jen prostě nemá rád, když něco až tak nepochopí, nebo z něj nějaký vykutálený režisér dělá tak trošku blbce. Tím ovšem neříká, že se mu to vůbec nelíbilo. Jen by k filmu potřeboval příště nějaký manuál.

plakát

Barva vítězství (2016) 

Po dlouhé době sportovní film, který mě vzal aspoň trochu za srdce. Není rozhodně bezchybný, ale vše je zde podáváno v přiměřené míře. Jak téma rasismu a fašismu, je, nebo pevně doufám, že už byl obrovský problém, který tady působí v rámci obou zemí i dost tragikomicky, tak poté přesvědčivé, herecké výkony. Není tady někdo, kdo by ostatní převyšoval, navzájem ale působí všichni herci přirozeně a uvěřitelně. Ale tu pomyslnou, čtvrtou dávám samozřejmě za příběh. Příběh o jedné atletické legendě, která se narodila o sto let dříve než měla. Dneska by to byla obrovská celebrita, tehdy nad ním hloupí lidé ohrnovali nos. Jsem tomu velmi rád, že je to už dávno za námi. A Tobě třikrát bravo, Jessie!

plakát

Dallas 63 (2016) (seriál) 

Vzdávám po třech dílech, hodnotit raději nebudu, protože bych šel asi hodně nízko, ale těch pár vět napsat musím, snad, aby se mi lépe spalo. Blbější seriál už jsem dlouho neviděl, i když je možné za A: že jsem ho nepochopil, nebo za B: ono se to rozjede v dalších dílech. Fakt velká škoda, že se to nikdy nedozvím.

plakát

Fúsi (2015) 

Výborná věc. Sice hodně smutná, ale o to ve výsledku lepší. U nás v Miami je sice moc fajn, ale začínám vážně na stará kolena uvažovat o emigraci na Island. Pokud je tady všechno stejně dobré, jako jejich filmy, musí tady být hotový ráj na zemi. Zima mi nikdy moc nevadila a zase tady mají hodně gejzírů. No jasně, že mě to nenapadlo dřív. Hned zítra jdu na to!

plakát

Grimsby (2016) 

Když do pekla, tak na ohnivém oři. Když nějakou hodně velikou uchylárnu, jedině se Sachou Cohenem. I když už mám něco málo ta sebou, tak tenhle film překonal má nejtemnější očekávání, myšleno samozřejmě v pozitivním smyslu. Hlavně za konec, sloní bukake, za skvělou felaci, anální rakety, za fotbal, za Trumpa, za Harryho, za těžkotonážní 69, vlastně za celý film, no za pět!

plakát

Preacher (2016) (seriál) 

Jak se blížil konec seriálu, moje spokojenost neustále stoupala. Od ušmudlané trojky po nablýskanou čtyřku. Pár dílů mi prostě trvalo, než jsem zvykl na tu nekorektnost, kterou jsem si posléze prachobyčejne zamiloval. Jessie, Tulip, upír a spousta dalších obyvatel tohoto šíleného městečka, to je přesně ta sestava , kterou budu zase příští roky netrpělivě vyhlížet.

plakát

Okamžik zkratu (2012) 

Jako vážně, tohle jsem ani nečekal. Vždy jsem měl za to, že severské země jsou na rozdíl od těch našich skoro bez kriminality a drog, ale to jsem se zase jednou mýlil. Všude se píše jeďte na Island, gejzíry, pěkná příroda, ale toto?! Doufám, že už je tam čisto, protože, co jsem právě viděl, to žádná selanka nebyla, to Vám teda řeknu. Hodně zběsilá jízda plná drog, sexu, pár mrtvých a sem tam nějaká ta useknutá p(r)acka. Vypadá to, že jsem s touhle zemí ještě zdaleka neskončil.

plakát

Buzíci (1974) 

Maximální zážitek. Od začátku až do konce. Taková francouzská, bezstarostná jízda, která jede úplně samospádem. Výborné, herecké trio, spousta situací, které jsou jako ze života a hlavně naprostá přirozenost a uvolněnost, která mi v dnešních dnech tak moc chybí. Prostě skoro bezchybná záležitost, s tehdy ještě velmi štíhlým Gérardem, které těch 42 let rozhodně nějak neublížilo.

plakát

V písku - Příslib svobody (2015) 

Ono je to vážně velmi, velmi dobré, ale pořád mi tam k té pětce malý kousek chybí. Výborného Rolanda jsem málem ani nepoznal a to se mi v drsném R tak moc líbil. Ale o co je výkon lepší, o to víc se mi jemu náhlé změně postoje nějak moc nechce věřit. A to je objektivně jediný důvod, proč nakonec po velmi dlouhém zvažování nejdu do plných.

plakát

Prokletí žlutozeleného škorpióna (2001) 

Ušlo to, nicméně má spokojenost je tak nějak poloviční. Chtělo by to možná krapet míň Woodyho. Před kamerou samozřejmě. Za ní mi nikdy moc nevadil, ale jak mu jednou za čas něco přeletí přes nos a stoupne i před ní, tak má bodová stupnice vzhledem k jeho rachitické postavě jede samovolně dolů. Nemůžu za to, ale je to tak a i když se Helen moc snaží a zbytek filmu je vtipný, tak to víc jak 3,49 dneska nebude.