I po třetím zhlédnutí mi přijde film zmatečný a místy značně překotný a nepřehledný. Myšlenka je přitom výsostná a námět originální. Obsazení B.W. pro mě velmi problematické.
Místy se to poněkud táhne. Ale kde by se takový film natočil u nás?! Nekompromisní sociální drama, kde viník je skryt pod nánosem bahna, špíny a nemocí.
Film (tak se převání divadelní text do filmové podoby) má navíc to plus, kdy "nehvězdní" herci dohoní a místy i předhoní své "hvězdné" herecké kolegy. To platí hlavně o Jeffreym Wrightovi, jehož empatická vykroucená bukvice je neodolatelná.
Námět je vskutku zajímavý, neotřelý, nacistická krutost "až do konce". Režijní vedení je bohužel neobjevné. Dva hlavní herečtí představitelé jsou herecky nesourodí a o malinko vede Vítězslav Jandák. Eduard Cupák, jinak jeden z mých nejoblíbenějších herců, tady trochu přehrává. Uvězněným holkám někdy zašustí papír u pusy. Mám slabost pro filmová komorní dramata, i když tady je to tak nějak více divadelní.
Mám tahle příběhová střetávání rád, líbí se mi složitější kompozice. Jsou to silné příběhy, dobře a uvěřitelně napsané. Filmařsky se mi snímek také líbil (detaily, umírněný střih). Opět a zase... v jakém světě to žijeme? Je tento systém ten jediný možný, ba dokonce - nejlepší a spavedlivý?
Jsem moc rád, že svým hodnocením jsem zvýšil o procentní bod celkové hodnocení. Jsou TV filmy, které předčí filmová zpracování. Tohle je jeden z nich. Je to jímavé, patetické, ale také civilní až věcné. Herci hrají tak, jako by jejich postavy byly ze současnosti. Bourquet je vysoce inteligentní, a tím nebezpečnější, znamenitý. Carmet není přiblblej chmaták, a Ventura je věčně pochybující realista. K tomu nádherná (odpovídající) hudba a od začátku výborný scénář podpořený režijními nápady.
Nesdílím nadšení většiny uživatelů csfd.cz. Film podle mě vyčpěl, je teatrální, spíš dramatizace pro jeviště, poskládané epizody, navíc některé scény z revoluce mají chabou choreografii. Postavy jsou příliš typizované. Jen velká slabost pro Gabina a "památeční" dabing vedou mou ruku, aby dala dvě hvězdičky.
Nevím, co od filmu tohoto polodokumentárního žánru očekáváte, filmoví mudrcové :-) Nadčasový příběh o síle, přežití, přátelství a nekonečné lidské chamtivosti (chamtivosti systému). Plný počet hvězd!
Zajímavý film o nejednoznačnosti, o tom, že svět není jen černý nebo bílý, o pokroucených lidkých charakterech a o tom, že není prostě pravda, že se člověk "už nějak narodí".
Vcelku banální příběh, vlastně taková červená knihovna, je neotřele natočený. Obrazová složka je asi to nejpovedenější. Kompozice je neotřelá a vyžaduje v první půlce filmu divákovo nasazení a až do konce jeho účast. Scéna, kdy Belmondo zaučuje Anconina do tajů podnikání, je skvělá!
Normalizační slátanina s perfektními herci. Šokuje mě, že tento seriál se stal kultovním. Měli jsme se dobře, všeho bylo, nic se nám nedělo a ta naše vesnička česká byla samá veselost a radost. Už jsme zapomněli....
Celková uhlazenost vyprávění setřela závěrečný šok; stal se z něj slzopudný závěr. Škoda, protože to mohla být pořádná facka do tváře všem, co ještě ve skrytu (či navenek) koketují s fašistickými tendencemi.
Moje komentáře
12 opic (1995)
I po třetím zhlédnutí mi přijde film zmatečný a místy značně překotný a nepřehledný. Myšlenka je přitom výsostná a námět originální. Obsazení B.W. pro mě velmi problematické.
Agent bez minulosti (2002)
Pro mě velké zklamání. Příliš chaotické a roztěkané. Možná napodruhé budu pozornější :-)
Anděl Páně 2 (2016)
Je to umně natočená hloupost.
Andělin popel (1999)
Místy se to poněkud táhne. Ale kde by se takový film natočil u nás?! Nekompromisní sociální drama, kde viník je skryt pod nánosem bahna, špíny a nemocí.
Andělé v Americe (TV seriál) (2003)
Film (tak se převání divadelní text do filmové podoby) má navíc to plus, kdy "nehvězdní" herci dohoní a místy i předhoní své "hvězdné" herecké kolegy. To platí hlavně o Jeffreym Wrightovi, jehož empatická vykroucená bukvice je neodolatelná.
Archangel (TV film) (2005)
Velmi nosné téma, nesmírně zajímavé a dráždivé. Mě dráždila nedotaženost televizního zpracování.
Až do konce (1984)
Námět je vskutku zajímavý, neotřelý, nacistická krutost "až do konce". Režijní vedení je bohužel neobjevné. Dva hlavní herečtí představitelé jsou herecky nesourodí a o malinko vede Vítězslav Jandák. Eduard Cupák, jinak jeden z mých nejoblíbenějších herců, tady trochu přehrává. Uvězněným holkám někdy zašustí papír u pusy. Mám slabost pro filmová komorní dramata, i když tady je to tak nějak více divadelní.
Až po uši (TV seriál) (2014)
Bavil jsem se. Co více chtít od tohoto žánru a Jana Hřebejka. Myslím, že vkročení pana režiséra do seriálových vod se velmi zdařilo.
Babel (2006)
Mám tahle příběhová střetávání rád, líbí se mi složitější kompozice. Jsou to silné příběhy, dobře a uvěřitelně napsané. Filmařsky se mi snímek také líbil (detaily, umírněný střih). Opět a zase... v jakém světě to žijeme? Je tento systém ten jediný možný, ba dokonce - nejlepší a spavedlivý?
Baraka - Odysea země (1992)
Ani nemusíme honit na internetu konspirační filmové traktáty, stačí si pustit třeba Baraku a víme, že to s naší civilizací jde do háje.
Barometr (TV film) (1969)
Krásný závan TV tvorby šedesátých let. Obličeje paní Kurandové a pana Peška - stačí.
Bláha a Vrchlická (TV film) (1991)
Pěkné komorní drama o hledání cest k sobě a k druhému.
Bourneovo ultimátum (2007)
Sedl jsem, shlédl jsem , šel jsem spát.
Božský (2008)
V poslední čtvrtině už jsem měl režisérovu obrazovou bravuru okoukanou. Jsem přítel dlouhých záběrů, ale scény výslechů mi přišly už unylé.
Bratři (2009)
Je to silný příběh, který k Sheridanovi patří, o to víc mě trochu zaráželo režisérovo poměrně krotké vyprávění.
Brimstone (2016)
Bůh neexistuje!
Bumerang (1996)
Silný příběh, jemně a střídmě natočený (pomalé tempo, soustředěné herecké výkony).
Byl jednou jeden dům (TV seriál) (1974)
Umění.
Bába z ledu (2017)
Po prvním zhlédnutí... ***
Bídníci (TV film) (1982)
Jsem moc rád, že svým hodnocením jsem zvýšil o procentní bod celkové hodnocení. Jsou TV filmy, které předčí filmová zpracování. Tohle je jeden z nich. Je to jímavé, patetické, ale také civilní až věcné. Herci hrají tak, jako by jejich postavy byly ze současnosti. Bourquet je vysoce inteligentní, a tím nebezpečnější, znamenitý. Carmet není přiblblej chmaták, a Ventura je věčně pochybující realista. K tomu nádherná (odpovídající) hudba a od začátku výborný scénář podpořený režijními nápady.
Bídníci (1958)
Nesdílím nadšení většiny uživatelů csfd.cz. Film podle mě vyčpěl, je teatrální, spíš dramatizace pro jeviště, poskládané epizody, navíc některé scény z revoluce mají chabou choreografii. Postavy jsou příliš typizované. Jen velká slabost pro Gabina a "památeční" dabing vedou mou ruku, aby dala dvě hvězdičky.
Bídníci 20. století (1995)
Je to chytré a dobře natočené. Takovéto dávky sentimentu mi nevadí - jsem jenom člověk :-).
Bílý lev (2010)
Nevím, co od filmu tohoto polodokumentárního žánru očekáváte, filmoví mudrcové :-) Nadčasový příběh o síle, přežití, přátelství a nekonečné lidské chamtivosti (chamtivosti systému). Plný počet hvězd!
Capote (2005)
Zajímavý film o nejednoznačnosti, o tom, že svět není jen černý nebo bílý, o pokroucených lidkých charakterech a o tom, že není prostě pravda, že se člověk "už nějak narodí".
Cesta byla suchá, místy mokrá (TV film) (2003)
Plnohodnotné, smysluplné, důstojné, elegantní, chytré... zakončení veleúspěšné a poměrně vyrovnané filmografie Mistra.
Cesta zhýčkaného dítěte (1988)
Vcelku banální příběh, vlastně taková červená knihovna, je neotřele natočený. Obrazová složka je asi to nejpovedenější. Kompozice je neotřelá a vyžaduje v první půlce filmu divákovo nasazení a až do konce jeho účast. Scéna, kdy Belmondo zaučuje Anconina do tajů podnikání, je skvělá!
Chalupáři (TV seriál) (1975)
Normalizační slátanina s perfektními herci. Šokuje mě, že tento seriál se stal kultovním. Měli jsme se dobře, všeho bylo, nic se nám nedělo a ta naše vesnička česká byla samá veselost a radost. Už jsme zapomněli....
Chlapci od svatého Petra (1991)
Byl to dobrý film, standardně vyprávěný, kluci dobře hráli, žádný teen blbnutí, ale věrohodné postavy. Občas něco přitažené za vlasy a zjednodušené.
Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008)
Celková uhlazenost vyprávění setřela závěrečný šok; stal se z něj slzopudný závěr. Škoda, protože to mohla být pořádná facka do tváře všem, co ještě ve skrytu (či navenek) koketují s fašistickými tendencemi.
Chlapectví (2014)
Není to přímočaře skvělý nebo hodně špatný film. Musím se na něho podívat ještě jednou. Nicméně mě oslovuje, neboť jsem rodič.