Bukowski je (i když poněkud jednosměrně, ale to u něj nevadí) vynikající autor ožraleckých povídek s ne zcela zpochybnitelným pohledem na život. A když se od povídek přesunul ke scénáři, jeho kouzlo tím vůbec neutrpělo. Chinaskiho jsem si sice zrovna jako Rourka nepředstavoval, ale ve filmu se ukazuje, že své zkušenosti s tematikou prodat umí; jeho ženské protějšky vůbec nezaostávají, a ač ne sexbomby, své kouzlo mají. Whisky a pivo tečou stejně jako Henryho krev proudem a vy brzo zjistíte, že tenhle film je v základech silný jako Buk.
Hned na úvod myslím celkem typicky smutný příklad toho, jak to ve většině našich měst vypadá. Ale tím je pořad samozřejmě zábavnější :) PS: Uživatel LINKIN se svým příspěvkem krásně dokresluje lidovou stafáž, co se pohybovala před kamerou.
Je s podivem, že čím více se ZP věnuje tomu hlavnímu v jeho pořadech - tedy jídlu, tím víc lidí brblá. Tak mě napadá, jestli tu obecně nedošlo k disinterpretaci záměru páně šéfkuchařova, když vlezl na naše obrazovky - on to určitě nedělal z toho pohnutku, že měl bytostnou potřebu Čechy naučit novým výrazům k nadávání a stěžování si.
Nejlepší z bondovek s Seanem Connerym a zloduchy se SPECTRE. Roald Dahl je vynikající spisovatel a uplatnil se na výbornou i v tomto pro něj ne zcela typickém žánru. Je zde celá řada zajímavých megalomanských či šílených nápadů, jako falešná sopka, skládací helikoptéra, střílející raketová cigareta, přeměna Jamese z britského agenta na japonského ninju, "žravá" raketa vyvolávající mezinárodní konflikt...Jinak japonské bondgirl jsou kouzelné (obvzláště slečna manželka ^_^), stejně tak prostředí. A jako třešničku na dortu uvidíte JB pít Martini "stirred, not shaken". Škoda že to nevyšlo Honzovi Werichovi, mohl být nejlepším padouchem conneryovské éry. Snad jen jediná výtka: souboje s katanami působí bez jakýchkoliv řezných ran či krve opravdu podivně.
Kde Trier v Nymfomance nabídnul čechovovskou i metaforickou doslovnost v rámci ryze intelekuálního konstruktu, Vie d'Adéle je dílem živočišně fyzickým a velmi důsledně narativně omezený (a omezovaný). V tříhodinové stopáži výjimečně subtilní film: jak výrazově, tak tematicky sevřený, traktovaný pouze nekompromisním střihem.
Tenhle podivný Rocky revival zažívá jediné světlé okamžiky v romantických momentech, zaujímajících na dnešní dobu až naivně balzámovým kouzlem. Jinak si každý mele to svoje, Terrence Howard je příšerný a málokdy dávají hned dvě věty po sobě nějaký smysl. S bojovými scénami je to takové všelijaké a vůbec celý projekt silně připomíná spíše počítačovou hru.
Nesmírně lidský film. Roberto Benigni dokázal udělat jednu z nejlepších komedií co jsem kdy viděl z pro tento žánr takřka nepředstavitelného tématu. A co více, druhá část - koncentrační tábor ála velká dobrodružná hra o tank - je ještě vtipnější než první, civilní polovina (obvzláště "překládání pravidel hry" je naprosto nezapomenutelné). Jak nemám téma 2.WW v oblibě díky jeho neustálé přetěžovanosti, tenhle pohled nevinnýma dětskýma očima, která jsou plná hravosti mě úplně dostal.
Dokonalá ukázka nezvládnutého gorila-humoru, zcestného použití velmi nehereckých neherců (hlavní hrdina nejdřevnatější z nich) a naprosto šupácké kamery, střihu a absolutně beznápadité režie. Tento film není krásný, narozdíl od života.
Nějak se ne a ne zbavit dojmu, že Darabont je prostě břídil. Plytce povrchní dílo (a pozor, zde vychvalovaný pilot je extrapomalá, táhnoucí se nudle) s neskutečně otravnými postavami a dialogy. Na druhou stranu zombies a akce nejsou bez náboje a i když je děj neoriginální až hanba, stejně vás hlodá, zda za to můžou utajované armádní pokusy ^_-
Moje komentáře
Štamgast (1987)
Bukowski je (i když poněkud jednosměrně, ale to u něj nevadí) vynikající autor ožraleckých povídek s ne zcela zpochybnitelným pohledem na život. A když se od povídek přesunul ke scénáři, jeho kouzlo tím vůbec neutrpělo. Chinaskiho jsem si sice zrovna jako Rourka nepředstavoval, ale ve filmu se ukazuje, že své zkušenosti s tematikou prodat umí; jeho ženské protějšky vůbec nezaostávají, a ač ne sexbomby, své kouzlo mají. Whisky a pivo tečou stejně jako Henryho krev proudem a vy brzo zjistíte, že tenhle film je v základech silný jako Buk.
Šumná Jihlava (TV film) (2006)
Jihlavský PRIOR je jedna z nejvtipnějších staveb co znám, Kuba s Pilařem potěšili. Nu, to by se mělo někdy navštívit...
Šumná Olomouc (TV film) (1996)
Chudák druhé nejhezčí město v republice odneslo slabší díl...
Šumná Opava (TV film) (1996)
Architektonická citace lahodné čokoládové skládany je k nezaplacení...stejně jako další krásná ukázka koncentrovaného eklektismu.
Šumná Ostrava (TV film) (1995)
Hned na úvod myslím celkem typicky smutný příklad toho, jak to ve většině našich měst vypadá. Ale tím je pořad samozřejmě zábavnější :) PS: Uživatel LINKIN se svým příspěvkem krásně dokresluje lidovou stafáž, co se pohybovala před kamerou.
Šéf na grilu (TV pořad) (2011)
Je s podivem, že čím více se ZP věnuje tomu hlavnímu v jeho pořadech - tedy jídlu, tím víc lidí brblá. Tak mě napadá, jestli tu obecně nedošlo k disinterpretaci záměru páně šéfkuchařova, když vlezl na naše obrazovky - on to určitě nedělal z toho pohnutku, že měl bytostnou potřebu Čechy naučit novým výrazům k nadávání a stěžování si.
Žiješ jenom dvakrát (1967)
Nejlepší z bondovek s Seanem Connerym a zloduchy se SPECTRE. Roald Dahl je vynikající spisovatel a uplatnil se na výbornou i v tomto pro něj ne zcela typickém žánru. Je zde celá řada zajímavých megalomanských či šílených nápadů, jako falešná sopka, skládací helikoptéra, střílející raketová cigareta, přeměna Jamese z britského agenta na japonského ninju, "žravá" raketa vyvolávající mezinárodní konflikt...Jinak japonské bondgirl jsou kouzelné (obvzláště slečna manželka ^_^), stejně tak prostředí. A jako třešničku na dortu uvidíte JB pít Martini "stirred, not shaken". Škoda že to nevyšlo Honzovi Werichovi, mohl být nejlepším padouchem conneryovské éry. Snad jen jediná výtka: souboje s katanami působí bez jakýchkoliv řezných ran či krve opravdu podivně.
Život Adèle (2013)
Kde Trier v Nymfomance nabídnul čechovovskou i metaforickou doslovnost v rámci ryze intelekuálního konstruktu, Vie d'Adéle je dílem živočišně fyzickým a velmi důsledně narativně omezený (a omezovaný). V tříhodinové stopáži výjimečně subtilní film: jak výrazově, tak tematicky sevřený, traktovaný pouze nekompromisním střihem.
Život je boj (2009)
Tenhle podivný Rocky revival zažívá jediné světlé okamžiky v romantických momentech, zaujímajících na dnešní dobu až naivně balzámovým kouzlem. Jinak si každý mele to svoje, Terrence Howard je příšerný a málokdy dávají hned dvě věty po sobě nějaký smysl. S bojovými scénami je to takové všelijaké a vůbec celý projekt silně připomíná spíše počítačovou hru.
Život je krásný (1997)
Nesmírně lidský film. Roberto Benigni dokázal udělat jednu z nejlepších komedií co jsem kdy viděl z pro tento žánr takřka nepředstavitelného tématu. A co více, druhá část - koncentrační tábor ála velká dobrodružná hra o tank - je ještě vtipnější než první, civilní polovina (obvzláště "překládání pravidel hry" je naprosto nezapomenutelné). Jak nemám téma 2.WW v oblibě díky jeho neustálé přetěžovanosti, tenhle pohled nevinnýma dětskýma očima, která jsou plná hravosti mě úplně dostal.
Život není krásný (amatérský film) (2008)
odpad!Dokonalá ukázka nezvládnutého gorila-humoru, zcestného použití velmi nehereckých neherců (hlavní hrdina nejdřevnatější z nich) a naprosto šupácké kamery, střihu a absolutně beznápadité režie. Tento film není krásný, narozdíl od života.
Živí mrtví (TV seriál) (2010)
Nějak se ne a ne zbavit dojmu, že Darabont je prostě břídil. Plytce povrchní dílo (a pozor, zde vychvalovaný pilot je extrapomalá, táhnoucí se nudle) s neskutečně otravnými postavami a dialogy. Na druhou stranu zombies a akce nejsou bez náboje a i když je děj neoriginální až hanba, stejně vás hlodá, zda za to můžou utajované armádní pokusy ^_-
Žít a nechat zemřít (1973)
Za spoustu vtipných hlášek...jinak jeden z těch slabších Bondů. Ale pohřeb je dokonalá finta, jeden z největších ftipů série.