Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (142)

plakát

Na dotek (2004) 

Tenhle film mohl být dobrej, kdyby nebyl tak blbej. Ale kvůli Clivu Owenovi bych se na to klidně podívala i podruhé. I potřetí. :)

plakát

Červená řeka (1948) 

Lawrence z Arábie Divokého západu. Poušť nahradila vyprahlá americká krajina, velbloudy krávy a podivína Lawrence rančer s tváří Johna Waynea, který je se svou umanutostí a nesmyslným zabíjením úplně stejně na ránu jako zmiňovaný dobrodruh. Baby tu taky žádný nebyly a když se jedna v poslední třetině konečně objevila, bylo to spíš ke škodě příběhu. (Týpek se na ni vůbec nenaštval. Reakce: "Proč ses na mě naštval? Dám ti za to teď facku. Hele, nevíte vy všichni, proč se na mě naštval? Kde je? Vyprávějte mi o něm. Chci vědět, proč se na mě naštval." lol?) Ta její přehnaná angažovanost a familiárnost s lidmi, které znala sotva pár hodin, zkrátka vůbec nedávala smysl a kazila už tak nijak nadšený dojem z filmu. Konec byl poté velice hloupý, ale paradoxně se mi líbil z celého snímku nejvíc, protože jako jediný měl v sobě aspoň trochu napětí a vzrušení. Krásná ironie, že tenhle ryze maskulinní western zakončila poctivá dávka ženské hysterie.

plakát

Napoleon (1927) 

Tento skoro šestihodinový snímek (až teď se dozvídám, že jsem si nechtěně stáhla director's cut, haha) jsem sledovala cca čtyři měsíce... Aneb když napoleonským komplexem trpí pan režisér. Za poslední třetinu to ale nakonec stálo. A řemeslně je to na dobu vzniku celé více než dobré, kam se na to hrabe nějakej Griffith. Původně jsem chtěla dát dvě hvězdy plus třetí za filmového Napoleona, který se mi z nepochopitelných důvodů líbil, lol! Jsem ale jenom obyčejný filmový nadšenec a ten konec s triptychem si získal i mě. Normálně se mi po tom filmu teď asi bude i stýskat.

plakát

Dáma ze Šanghaje (1947) 

Dáma ze Šanghaje ztělesňuje všechno, co na těchhle krimi pohádkách, pardon, noir snímcích nenávidím. Všechna ta OSUDOVÁ setkání, kdy týpek ÚPLNOU NÁÁÁÁÁÁHODOU narazí ulici na TU PRAVOU a fatálně se do ní zamiluje po jednom pohledu. Všechny ty znuděné fémefatále, které za celou stopáž řeknou asi deset slov a div se z toho svého životního neštěstí (čti luxus a bohatý manžílek) každou chvilku nesesypou, ale nakonec se z nich vyklubou hlavní padouši příběhu a chladnokrevné vražedkyně. Drsné hrdiny, kteří mazaně kosí všechny své nepřátele, ale svým rozumem a zkušenostmi už nestačí na prohlédnutí jedné prolhané paničky. Nelogické chování postav. Nepochopitelné a nesmyslné zápletky. Jo, a Orson Welles ať je legenda, jaká chce, ale jako herec prostě... Ne.

plakát

Tenet (2020) 

Vždycky se směju komentářům typu "nelze hodnotit", protože každý film samozřejmě hodnotit LZE, lol. Ale Tenet prostě hodnotit nejde! :D Řemeslně to bylo 100/10, dosud nejpromakanější Nolan. Dějově mi v půli odešel mozek a do konce jsem už jenom sledovala obraz, aniž bych vůbec věděla, co sleduju. Jestli přítomnost, nebo minulost, nebo budoucnost, budoucí minulost, minulou budoucnost... ááááá. Na plný počet mi chybí pochopení syžetu, menší hodnocení ale už vůbec nemůžu dát. Takže to neohodnotím. Zatím. Prostuduju si nějaké časové analýzy a možná tomu dám druhou šanci. Moc si ale nevěřím, protože na takové filmy jsem prostě moc dement. PS: SOUNDTRACK!

plakát

Ztracený víkend (1945) 

Někdy prostě musíte ztratit víkend, abyste našli sami sebe... SPOILER Americký happyend filmu možná ubírá na kráse, ale nezapomínejme, že to je jenom konec, který dostal divák. Kdo říká, že hrdina do toho pak zase nespadl a svůj tragický osud nakonec nenaplnil? Copak nejsou i tyhle "momenty osvícení" součástí dlouhodobé závislosti? Copak sám autor knižní předlohy není toho zářným příkladem? btw nevím, jestli jsem se tak vcítila do děje, nebo mám jenom problém s pozorností (anebo obojí), ale stejně jako hrdina jsem nechápala, kde je ta druhá flaška, protože ji přece dával do krbu. :D

plakát

Mělas to vědět - See No Evil (2020) (epizoda) 

Po prvních dvou parádních dílech seriál bohužel postává na místě. Kdyby série měla jenom čtyři díly, asi by to bylo ideální, takhle nám tu tvůrci zbytečně natahují děj. btw mám takovej dojem, že už vím, kdo je vrah...

plakát

Otázka života a smrti (1946) 

Souboj UK vs. USA na konci mě docela sral, stejně jako je to místy samozřejmě hodně patetické a hloupoučké. Protože je ale takových kouzelných filmů jako šafránu, dávám plný počet! Nechce se mi až věřit, že tohle bylo natočeno v roce 1946. Jak je možné, že tenhle snímek úplně zapadl? Tohle by měla být klasika, která se pouští o Vánocích! (Btw nejlepší byly scény s vtipným francouzským andě..., eh, teda smrtí.)

plakát

Barva granátového jablka (1969) 

Zhlédnout "1001 filmů, které musíte vidět než zemřete" je někdy nadlidský úkol...

plakát

Setkáme se v St. Louis (1944) 

Upřímně nechápu, proč je tenhle film považován za klasiku. Jasně, je to načančané, barevné a minimálně pro Američany příjemně nostalgické, upomínající na idylický život na starém americkém předměstí (i když nevím, jak moc idylická byla doba, kdy nezadané ženy byly už v osmnácti považovány za přestárlé a odsouzené ke staropanenství, lol, a osud celé rodiny se podřizoval jednomu pracujícímu muži). Když si ale odmyslíte všechny ty barevné šatičky, dezerty, květiny, večírky, písničky..., tak vám nezbude nic. Tomuhle filmu chybí jakýkoliv příběh. I milostné linky se odehrávají jakoby jen tak mimochodem a absolutně postrádají jiskru a napětí. (Viz třeba žádost o ruku v závěru stylem vojenského povelu. To mě jako mělo dojmout? Eeh...) Sečteno podtrženo: Ráda jsem si doplnila filmové vzdělání, ale v budoucnu tuto "klasiku" už ráda oželím.

Reklama

Reklama