Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (2 480)

plakát

Dědečkem proti své vůli (1939) 

Komedie, která bohužel nedosahuje kvalit "pamětnických" klasik a kromě možnosti setkání s předválečnými oblíbenci toho moc nenabídne. Chybí mu typická jiskra, humor je nevyrazný, dobového kouzla pramálo a zbytek je až příliš naivní. Ovšem, i když je to podívaná kterou čas dohnal stejně jako továrníka Ostena, stále je to pohodovka, která neurazí a zaručeně potěší víc než současné české pokusy o komedii.

plakát

Collateral (2004) 

Vizuálně působivý thriller, který se rozjíždí zvolna a dokonale přitom zapadá do atmosféry nočního města osvíceného neony, výkladními skříněmi a tisícovkami světel. Lahůdková režie sice nedokáže zakrýt lapsy v logice a občasnou nedotaženost scénáře, ale učiní je snesitelnými, stejně jako nijak oslnivý výkon Foxxe v roli taxikáře vynahradí Cruise svým skvěle ujetým zabijákem bez svědomí. A právě setkání těchto dvou fyzicky i psychicky zcela odlišných charakterů, dělá z filmu strhující podívanou, dotaženou až k dokonalenému závěru. Netuším jestli si někdo všimne mrtvého chlápka v metru, ale jsem si jist, že jeho smrt, která ne náhodou připomene umírání Roye Battyho, patří k těm, na které se nezapomíná.

plakát

Glimmer Man (1996) 

Jeden z posledních filmů, kdy měl Seagal ještě hlavu nad hladinou. Jinak ovšem standardní seagalovina, která byla zábavná a zajímavá možná u prvních tří filmů.

plakát

Star Trek II: Khanův hněv (1982) 

Pokud jsem po zdařilé jedničce začal věřit, že Star Trek by se na filmovém plátně mohl dostat kvalitou na zcela novou úroveň, pak dvojka tuto naději zase sestřelila. Herecké výkony balancují na hranici televizní topornosti, příběh nedokáže celovečerní stopáž utáhnout a po „velké“ jedničce, která byla skutečným filmem, působí chudě jako natažená seriálová epizoda. Další ránu navíc filmu zasadil čas, komicky prkenný padouch, který vypadá jako Limahl v důchodu a také třetí filmový ST, který změnil tragický závěr dvojky ve frašku. Tohle prostě jedna ušatá Kirstie nezachrání.

plakát

Obávaný bojovník (2006) 

Je radost vidět výborně natočené soubojové scény, zejména v příběhu, který by byl silný i bez nich. Stejně jako každý kdo dospíval v 36 komnatách Schaolinu a mezi jeho oblíbence patřili Bruce Lee a Jackie Chan, užil jsem si každou vteřinu každého souboje a každého z jejich tradičních prvků. Přesto byly všechny nakonec jen doplňkem, možná líbivě podaného, přesto silného příběhu o aroganci a pýše, o bolesti tak veliké, že zcela vyprázdní duši, o prosté moudrosti a pokoře, které ji pomohou naplnit novým obsahem. Ve zdánlivě tradiční dějové lince je ukryto nejen několik netradičních momentů, kdy je například obvyklý hrdinův trénink bojových umění nahrazen jeho duchovní proměnou, ale také několik krásných miniatur, jako je třeba rozhovor o čaji. Příběh nemá žádnou revoluční myšlenku, jen znovu opakuje dávnou moudrost (ne, nemám na mysli ony vlastnenecké a politické proklamace), a tomu, kdo hledá, třeba něco dá.

plakát

Americký ninja 5 (1993) 

Když vypít pohár hořkosti, tak do dna. Bradley se drží zuby nehty, Dudikoffa nahradil malý spratek a snaha o humor působí spíš jako zoufalé chytání se stébla, když už příběh stejně jako souboje za moc nestojí. Pokud existuje nějaký další americký ninja, nechci o tom vědět.

plakát

Americký ninja 4 (1990) odpad!

Může být něco horšího než Bradley nebo Dudikoff? Bradley a Dudikoff v jednom filmu. Zní to skoro jako vtip. Jenže není. A ani Dudikoff chytající střely z kuše do zubů ho nezachrání.

plakát

Podoby lásky (1998) 

Mozaika v níž se mísí dokonale reálné postavy s papírem šustícími figurkami, filmová klišé s civilní přirozeností, hloupé fráze s moudrostí, smích s dojetím. Některé ze zručně proplétaných dějových linií a vztahů bych si klidně odpustil, jiné mě nadchly (nejvíc asi Sean Connery a Gena Rowlands), některé postavy byly výtečné (Dennis Quaid, Gillian Anderson) jiné naopak nesnesitelné (Jon Stewart). Sice se to rozjíždí poněkud pomalu a těžkopádně, ale pak to najednou klapne, chytne a už nepustí. Přes všechen sentiment a smutek (někdy trošku prvoplánový) až nečekaně pohodová a optimistická podívaná, která se určitě z paměti nevytratí se závěrečnými titulky.

plakát

Americký ninja 3 (1989) odpad!

Davida Bradleyho by nespasil ani lepší scénář. A zbytek je učebnicová ukázka bolestného umírání fenoménu jakým byl akční film osmdesátých let...

plakát

Americký ninja 2 (1987) 

Bude to horší než jednička? Bylo. I když pravda, na některé scény člověk jen tak nezapomene.