forsberg

Včera jsem zahlédla v telce poslance Ratha, kterak s nablble šťastným úsměvem rozdává v parlamentu Kalouskovy kapky. Jeho pološílený výraz  mi připomněl větu, jíž Ferdinand Peroutka počastoval jednu sbírku Nerudových básní: "Není-liž to Neronek, jež s jiskřičkou v očičku hledí na požárek Římečka?".

Dnes mi bratr nadšeně hlásil, že se mu povedlo sehnat Kandidáty života a smrti. Tenhle film, se svého času kultovní hláškou "maso pro doktora Jacsona", v osmdesátých letech v Praze notně přiživil legendu o černé sanitce, o které ( a o mnoha dalších městských legendách) vypráví stejnojmenná knížka. Ovšem má nejoblíbenější Urban Legend v ní není. Totiž ta o chlápkovi, který se notně namol vrací večer z hospůdky a jediné na co se soustředí je dojít domů, trefit na záchod, tam se vyzvracet a jít spát. Což se mu úspěšně podaří. Otevře doma dveře záchodu, rozsvítí, hodí šavli, zhasne a jde spát. Ráno mu otec říká - Čéče cos dělal? Dřepím na hajzlu, čtu si noviny, ty tam vrazíš, zhasneš mi, pobleješ mě, zase rozsvítíš a práskneš dveřma.

Tuhle mi synek ukazoval na youtube, jak David Steel nakupuje lamborghini murcielago (to sou tři mega voe, keš voe, žáden lízing voe) a pak mi pustil Steelův klip, načež pravil, že David Steel nemá žádný flow. Optala jsem se, co že je flow a bylo mi řečeno, že prostě nemá skilly. Hned se cítím líp. Tak je to u nás totiž se vším. Po příchodu z práce se obvykle dozvím, že nějaký DJ nebo Lil nebo MC má nový mixtape kde použil doubletime nejlíp v kombinaci s MPC a do toho stihl ještě hýkat do majku. Už se ani neptám po významu těch záhadných slov - odpověď je vždy stejná: "Tomu ty nerozumíš". Vlastně jsem skórovala jen jednou. Před pár lety synek napjatě sledoval telku a volal na mě do kuchyně:" Mami, co je to za týpka jak stojí před muzikantama a máchá rukama?" Má chvíle nadešla. "Dirigent chlapče...tomu ty nerozumíš".

TV Public zařadila do svého vysílání cosi, co by mohlo s úspěchem aspirovat na vítěze festivalu otrlého diváka. Pořad se jmenuje Sexy výhra. Je to jeden z těch stupidních formátů, kde je položena neuhodnutelná otázka a spoře oděné děvče pak nutí hamáčky ponocující u telky, aby volali, utratili tak hříšný peníz a vyhráli prdlačku. Nedávno jsem v Sexy výhře zahlédla ženu, oblečenou do podprsenky a něčeho co nevím jak pojmenovat...latexové tepláky? V jedné ruce to vyjímečně nehezké stvoření drželo bičík, kterým si významně poklepávalo o druhou ruku, zřejmě ve snaze napodobit dominu a pořád dokola opakovalo: "Tak kdopak mi řekne správnou odpověď a vyhraje šestnáct tisíc?". Tedy tak nějak to asi znít mělo, děvče si ale dost šlapalo na jazyk takže to znělo spíš nějak takhle - dopa mi fekne fprávnou odpověď a vyhraje fesnác tifíf?  Byl to celkem veselý zážitek a některé věty milé dominy přepisovaly zákony logiky, např: "Na naší otázku jsme tu měli už mnoho odpovědí - některé dobré, některé špatné (fpatné), ale žádnou správnou (fprávnou)." Sledování jsem vzdala až v momentě, kdy děvče odložilo podprsenku a prsa se jí v mžiku přestěhovala z hrudníku kamsi k pasu, ale možná zase někdy seberu odvahu k dalšímu dílu - a  zocelím svou diváckou otrlost do tvrdosti kalené oceli.

Na csfd občas někomu nějaké hodnocení či komentář prostě zmizí. Oficiální vyjádření zní, že mizet nemohou. Což ovšem dodává celé věci nádech mystična, neboť se tak prokazatelně děje. Třeba je csfd jako had Uroboros požírána sama sebou od ocasu k hlavě a třeba bude jednou sama sebou sežrána a povstane jako bájný Fénix, nová a lepší. A nebo je csfd živý organismus a živí se komentáři stejně, jako se pračka živí ponožkami - protože to, že pračka funguje na elektřinu je jen výmysl výrobců praček a majitelů elektráren.

Karel Čapek píše v povídce Ukradený kaktus: "Pane, ženské mají všechny možné vášně, ale jakživy si nedělají sbírky! Viděl jste někdy ženskou, která by měla sbírku známek nebo brouků nebo inkunábulí nebo takových věcí? Nikdy, pane! Ženské nemají důkladnost a - a - takovou tu náruživost. Ženské jsou tak děsně střízlivé, pane!" Což mě notně urazilo. Coby dítko školou povinné jsem vlastnila obstojnou sbírku obrázků potápějících se lodí. Nejvíc pyšná jsem byla na obrázek vystřižený z časopisu Pionýr, torzo Titanicu, napůl potopené v oceánu se spoustou zoufalců zavěšených na zbytcích paluby.

Nedávno byl v Reflexu zajímavý článek o důležitosti první věty v románu (http://www.reflex.cz/clanek/kultura/40024/prvni-veta-romanu-je-nejdulezitejsi-veta-romanu-prectete-si-ty-nejlepsi.html). Okamžitě mě napadly dvě: "Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal ve své posteli, že je proměněn v jakýsi obludný hmyz." A další z mé milované dětské knížky: "Viking Vike uháněl jako namydlený blesk.".

Onehdy mi volal bratr, baskytarista kapely Rudovous. Vrátil se zrovna z turné po Šýcarsku a byl naprosto zdrcen, protože si tam koupil Ovomaltinu a ztratil jí. I opáčila jsem, že to byl pravděpodobně zásah osudu ve prospěch jeho zdraví, neboť já si tuhle koupila Ovomaltiny kilový pytel a snědla jsem ho za týden. V touze objednat si okamžitě další mi zabránila jen vzpomínka na Pratchettovu Maškarádu. Totiž na Anežku Nulíčkovou a její: "V každé tlusté dívce se skrývá hubená dívka a spousta čokolády."

Když mě dnes šéf při obědě potřetí napomenul, že nemám mluvit s plnou pusou, vzpomněla jsem si na větu, kterou odpověděla Edith Piaf jednomu ze svých milenců ( dobře vychovanému a velice distinguovanému gentlemanovi Paulu Meurissovi) na podobnou výtku: "Paule ty mě neser. Nasereš kolem toho dlabance, až jednoho přechází sranda."

Vlastík, při pokusu o zajímavou variantu Oshovy dynamické meditace (http://www.youtube.com/watch?v=L_KejZzSdZQ ), si zřejmě až příliš vzal k srdci Papusova slova o magii: "Čaroděj, který sbírá o půlnoci po horách bylinky, odříkávaje přitom podivná slova a konaje všelijaká gesta a pohyby, není větším bláznem než lokomotiva, která píská a vrhá jiskry na koleje."

Občasné sledování Otázek Václava Moravce mne utvrdilo v názoru, že naši politici zřejmě pilně sledují noční teleshopping Horsta Fuchse. Co jiného, než Horstův legendární výrok "bezplatně a navíc ještě zdarma" mohlo inspirovat Bohuslava Sobotku k takovým perlám jako "zahraniční cizinci" nebo "fragmentující segmenty". Doporučuji panu Sobotkovi i sledování jiných teleshoppingů. Např. věta z upoutávky na Bratrstvo neohrožených - "válka která vyděsila k smrti milióny lidí" - by šla jistě nějak politicky zúročit.

Nedávný výkon Vlasty Plamínka v EZO.TV ( http://www.youtube.com/watch?v=ZSM0gEpCSVI ) posunul s přehledem tento pořad do kategorie Totally Bizzare a také ho přiblížil šílené srbské mutaci EZO, kde věštec Milan Tarot předvádí neuvěřitelné kousky:

Milan Tarot: Proklel vás duch.

Volající: Ano.

Milan Tarot: Je to silná kletba.

Volající: Ano.

Milan Tarot: A způsobuje vám strašné bolesti.

Volající: Ano.

Milan Tarot: Jeho jméno je Flash Gordon.

Volající (kupodivu nijak překvapena): Ano

Milan Tarot: Opakujte po mě  šestkrát - jebem li ti majku Flash Gordone.

Volající (zatímco Milan Tarot máchá kouzelnou hůlkou nad hlavou): Jebem li ti majku Flash Gordone, jebem li ti majku Flash Gordone, jebem li ti majku Flash Gordone....

Dojmy z prvních dvou dílů Dextera zatím rozporuplné. Dexter krájí mrtvolu, Dexter obdivuje rozkrájenou mrtvolu. Dexter se zamyslí nad tím, že je jiný. No...všimla jsem si. Trochu to připomíná Cimrmanovu ztrátu třídní knihy: září - je zádumčivý. Říjen - přinesl do školy sirky. Listopad - je zádumčivý.

V seriálu Star Trek si kapitán Picard na lodi Enterprise často dává čaj Earl Grey. Replikátor ho vyrobí i s hrnečkem a podšálkem. Kdyby si kapitán dal jen jeden čaj denně, bylo by to za rok 365 hrnků a to nemluvím o zbytku posádky. Co dělají s tolika nádobím? Vypouštějí ho do vesmíru?