Inferion7

Dokument nás podrobně seznámí s těmito druhy orlů: orel východní (Haliaeetus pelagicus), rel skalní (Aquila chrysaetos), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a harpyje pralesní (Harpia harpyja).

V dokumentu nezmínili jed ještěrů korovců (mexický a jedovatý) a jed nejjedovatějšího rodu pavouků na světě - palovčiků (Phoneutrie).

Sklípkanec jedovatý není nejjedovatější pavouk na světě. Samičky tráví většinu dne ve svém doupěti a dospělí samečci je hledají, často se zatoulají do obydlí lidí, kde se schovají např. do bačkory. Sklípkanec se brání kousnutím, jed samců je mnohem silnější než jed samiček.

Taipan velký má sice nejsilnější hadí jed na světě, ale nepřijde s lidmi často do styku. V dokumentu se neobjevila žádná mamba, protože také nepřijde často do kontaktu s lidmi. Neobjevila se dokonce ani zmije útočná, které se připisují tisíce uštknutí.

Nejnebezpečnější tvor v USA je chřestýš západní (Crotalus atrox), v Africe je to zmije paví (Echis carinatus), v Asii také zmije paví, ale i zmije řetízková (Daboia russelli). V Austrálii hrozí největší nebezpečí od pakobry východní (Pseudonaja textilis).

Tento dokument je převážně zaměřen na agresivní jedovaté živočichy, kteří často přijdou do styku s lidmi a ročně zabijí tisíce lidí. Jako nejnebezpečnější z hadů se jeví zmije paví, ale nejúčinější jed z hadí říše má taipan velký. Nejobávanější pavoukovec je sklípkanec jedovatý, který často přijde do styku s lidmi, ale nejvíce zabíjejí štíři v Africe. Ve vodním světě jsou nejnebezpečnější medúzy čtyřhranky. Ze všech živočichů na světě má jed čtyřhranky smrtelné nejrychlejší účinky na člověka.

Ve scéně, kde se kouzelníci poprvé učili přeměňovat zvířata v pohár na vodu (kouzlo Fera Verto), je možné vidět chameleona jemenského. Lezl po větvi na stole před Hermionou (Emma Watson).

Odhadovaný počet volně žijících irbisů (sněžných levhartů) je pouhých pět až sedm tisíc jedinců. Vyskytují se ve střední, jižní a východní Asii, přičemž nejvíce by jich mělo žít v Číně, Mongolsku a Indii.

Celkem uvidíme 21 případů napadení v 6. dílech. V prvním, čtvrtém a šestém díle uvidíme 4 různá zvířata, ve druhém, třetím a pátém pak pouze 3 zvířata.

Nejčastějším hadem, který v seriálu útočil, byl chřestýš. Důvod je prostý, dokument byl natočen v USA, kde žije mnoho druhů těchto hadů.

V prvním díle se setkáme se zemězmijem rodu Atractaspis, Chřestýšem (Crotalus oreganus helleri), zabijáckými včelami a koutníkem jedovatým (Loxosceles reclusa). Druhý díl nabídne útok medvěda grizzlyho, žraloka bílého (Carcharodon carcharias) a opět chřeštýše (Crotalus oreganus helleri). Taipana, kobru monoklovou (Naja kaoutha) a pumu americkou (Puma concolor) uvidíme ve třetím díle. Čtvrtá epizoda nás seznámí s chřestýšem západním (Crotalus atrox), larvou střečka, chřestýšem mohavským (Crotalus scutulatus) a aligátorem severoamerickým (Alligator mississippiensis). Předposlední díl je o slonu indickém (Elephas maximus), tygru bengálském (Panthera tygris tygris) a chřestýšovi diamantovém (Crotalus adamanteus). Poslední, šestý, díl je o napadení tygrem ussurijským (Panthera tygris altaica), chřestýšem (Crotalus oreganus lutosus), žralokem tygřím (Galeocerdo cuvier) a americkým pitbulteriérem.

V dokumentu zazní název sklípkana cihlového jako Citharischius crawshayi, tento název je zastaralý a byl nahrazen pojmenováním Pelinobius muticus.

Dokument je převážně o snovačce jedovaté (Latrodectus mactans), setkáme se zde i s jinými jedovatými pavouky jako jsou: koutník jedovatý (Loxosceles reclusa), sklípkani Psalmopoeus cambridgei, Haplopelma lividum, Pelinobius muticus, Grammostola rosea či Aphonopelma smidti, dále pak se slíďáky i křižáky. Kromě pavouků uvidíme i štíry: štír tenkoocasý (Centruroides exilicauda) nebo stonožky: Scolopendra heros.

Když se Vlad (Luke Evans) poprvé vydá do jeskyně, tak uvidí bičovce, bizarního pavoukovce. Když se tam vydá podruhé, tak lze spatřit sklípkana zlatopruhého (Grammostola pulchripes).

Během pátrání po kobře královské narazí Austin Stevens také na jiné hady, např. krajtu tygrovitou (Python molurus), hroznýška indického (Eryx johnii), chřestýšovce malabarského (Trimeresurus malabaricus), kobru indickou (Naja naja) a zmiji řetízkovou (Daboia russelli)

Během pátrání po anakondě velké (Eunectes murinus) nalezne Austin Stevens také jiné hady, např. hroznýše královského (Boa constrictor), užovku brazilskou (Spilotes pullatus) a psohlavce orinokého (Corallus hortulanus).

Název tohoto ohromného pravěkého krokodýla je Sarcosuchus imperator. Mohl vážit až 8 tun a stisk měl 8x silnější než dnešní krokodýli. Dorůstal délky až 12 metrů, což je 2x více než u současného krokodýla mořského, jehož hmotnost je 4x nižší.

Během pátrání po zvířatech Austin navštívil Severní, Střední a Jižní Ameriku, dále pak Afriku, Asii i Austrálii. Konkrétně šlo o tyto země: Namibie 2x, Indonésie 2x, Peru 2x, Austrálie, Florida, Kostarika, Egypt a Súdán, Arizona a Nové Mexiko, Vietnam a Kambodža.

V díle "Setkání s černou mambou" můžeme vidět Zmiji pouštní a Kobru černokrkou. Rozšířené záběry těchto jedovatých hadů můžeme vidět v díle "Po stopách pouštních obrů".

Had, který bojuje se sklípkanem o život, je známý jako Fer-de-lance, tedy Křovinář aksamitový (Bothrops asper).