Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 901)

plakát

Zpívání v dešti (1952) 

Jeden z nejslavnějších muzikálů všech dob jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Zvláštní je, že to není muzikál v pravém slova smyslu, jak si ho představujeme. První píseň zazní až po relativně dlouhé době. A celkem znám z tohoto filmu jen dvě. Hlavní věc, která ho ale učinila mj. slavným jsou taneční čísla. V tomto ohledu patří snímek nejspíš mezi úplně ty nejlepší na světě. Ústředním motivem je přitom konec němé éry a přechod na zvukovou s níž se neuměla vypořádat nejen řada herců, ale též producentů. Dokonce i slavný Charlie Chaplin zvukovému filmu nevěřil a soudil, že přetrvá němý. Dlouho mu trvalo, než přešel na tuto stránku inovace. Snímek stíhá při svých číslech být ještě zábavný, vtipný a celkově nápaditý. Už alespoň vím, odkud pochází slavné číslo sourozenců Kornových z jedné scénky. Mám oblíbenější muzikály, ale souhlasím s tím, že tenhle jednoznačně patří mezi ty TOP.

plakát

Třetí patro (1985) (seriál) 

První seriál Karla Smyczka i Ivo Pelanta tak trochu představil úroveň středních škol v Československu. Naplno se ukázalo, jak mládežníci jsou trochu flink a ne vždy je učební obory zajímají. Nemluvě o faktu, že skutečně manuálně zručných lidí značně ubývalo ačkoli se stále prezentoval dělník jako pán. Vynechat nemohl filmaři ani šikanu, která se na školách značně rozmohla a už tehdy před ní kdekdo zavíral oči. Zajímavé je, že jsou některé věci, na něž nemá doba ani režim vliv. I po revoluci byla totiž šikana na leckterých školách tolerovaná, přehlížená a dělalo se jakoby nic dokud nedošlo k nějakému velkému prů.eru. Já sám jsem zažil na střední škole nejen šikanu, ale též synáčka jednoho vlivného podnikatele, který procházel, protože tatíček významně sponzoroval školu. Další motiv je Martin Brázda a ženy. Rozhoduje se mezi dvěma. Není to špatný seriál, ovšem některé osudy jsou rozehrány a tak nějak končí v černé díře. Mě se nejvíc líbila hudba.

plakát

Magický žár (1956) 

Je zvláštní, kolik skladatelů mělo problémy se ženami. Vedle Franze Liszta to byl třeba i nás Béďa Smetana. Vedle toho ale Wagner žil opulentním životem. Rád si užíval bohatství a jak by ne, když dobře věděl, co je chudoba. Jenže také utíkal před věřiteli a podílel se na neúspěšné revoluci ačkoli následník trůnu byl jeho dobrým přítelem. Taktéž netrpěl nízkým sebevědomím. R. W. byl bezpochyby rozporuplnou osobností. Na druhé straně po sobě zanechal díla a hudbu hrající dodnes. Snímek je pojat velkolepě, ale zároveň netrpí nudou, jak bývá u některých životopisných děl obvyklé. Má drive a i přes stopáž dvou hodin rozhodně nenudí. Vždyť sám jeho život byl jako vlny Atlantiku.

plakát

Zlatá Kateřina (1934) 

Jde sice opět o takovou naivní báchorku o dobrotivé dámě, která dává svým zákazníkům na dluh a pak ji před krachem vysvobodí dědictví, ale díky Antonii Nedošinské snesitelnou. Tato žena se hodlala zútulnit i vězení a policisté z ní málem lezli po stropě. Není divu, že Vladimír Slavínský s paní Nedošinskou natočil ve stejném roce ještě další dva filmy.

plakát

Železný dědek (1948) 

Film nejspíš natočený po únoru se zatím nedal považovat za budovatelský. Strojvůdce v něm prožívá své poslední dny před důchodem a je vystaven pokroku, který nelítostně přichází. Ještě naposledy se mu ale dokáže vzepřít. Kdo jiný by v tehdejší době dokázal tak dobře zahrát železného dědka než Jaroslav Marvan? Nachází lásku k povolání a učí to i ty okolo sebe. Vzhledem k roku vzniku se jedná o velmi přijatelný snímek.

plakát

Karel Gott v operetě (1982) (pořad) 

Karel Gott je prostě Karel Gott, ale faktem je, že ze všech písní jsem znal jen tu závěrečnou. Ty ostatní byly spíše pomalé romantické songy určené hlavně ženám, obdivovatelkám. Celkově pro ně byl nejspíš pořad koncipován. Faktem je, že zlatý slavík se celkově k pořadu nehodil, opereta pro něj zkrátka určena nebyla, nebo alespoň ne v takovéto podobě.

plakát

Řeka (1933) 

Tady se hodí průpovídka, že půjdu proti proudu. Mě ta poetičnost tedy scházela. Záběry na řeku, její divokost, tam jsem nacházel to, co chtěl film asi vyprávět. Nutno dodat, že jen málo se v něm opravdu řekne a hodně se spoléhá na záběry. To důležité se kolem řeky točí. Syn se motá v přírodě, ale jeho rodičům to není pochuti. Pak je tu určitý sled kratších epizod mezi mladými lidmi, jež si slibují lásku. A nakonec domnělé utopení a shledání jako vrchol závěru. Jasně, film nemá ucelený příběh, což by tak nevadilo, kdyby alespoň trochu proudil jedním korytem. Tahle řeka se ale vylila z břehu a zamířila si to do všech světových stran. Zajímavé je, že i v tomto filmu se objevil Marvan ačkoli v docela maličké roličce.

plakát

322 (1969) 

Filozofická rozprava o úloze člověka a jeho bytí přijde na pořad dne ve chvíli, kdy hlavní hrdina přehodnocuje, bilancuje. Ve snímku se hodně odráží temná atmosféra způsobená jistojistě hlavně okupací. Chápu, že byla ambice natáčet čistě slovenský film, ale do něj zasáhla i řada českých herců. Někteří z nich byli necitlivě předabováni. Já osobně mám se slovenskými filmy problém. Já prostě Slovákům nerozumím a úroveň pochopení některých dialogů šla tím pádem rapidně dolů.

plakát

Začít znova (1963) 

Na pozadí budování se odehrává zdánlivě milostný příběh. Jestli je to milostný příběh je však těžké posoudit, jelikož Milena D. si to rozdává v podstatě s každým, kdo se namane, ovšem pokud si to zrovna v poslední chvíli nerozmyslí. A mezitím nám je podstrčeno, jak to ti mladí dělají s radostí a pro větší výdělek i radostně poruší předpisy. Nějak jsem nepochopil o čem chtěl vlastně rejža točit a zdá se mi, že se do poslední chvíle nemohl rozhodnout. Skoro to vypadá, jako splněný domácí úkol.

plakát

Dva tygři (1966) 

Jako by si komedie tak trochu utahovala z původních veseloher. Lubomír Lipský totiž působí jako parodie sebe sama. Možná tvůrci chtěli přiblížit, ale zároveň parodovat práci pomocné stráže VB. A proč ne, nacházíme se v roce 1966, to ještě byla společnost uvolněná. Faktem je, že komedie obsahuje jen pár humorných momentů. O ně se starají především tři persony: již zmiňovaný L. L., Ilja Prachař a Věra Ferbasová. Bez Lipského by ale snímek nebyl alespoň takto průměrný.