Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 901)

plakát

Povídky malostranské - Slečna Máry (1984) (epizoda) 

Zajímavé je, že stejně jako se špatně hledělo na matky samoživitelky nebo dívky, které ještě před svatbou "utrpěly" dítě, dostalo se hodně podobného opovržení i tzv. starým pannám. Na slečnu Máru se možná konečně usmálo štěstí. Anebo taky ne. Jak se říká, kdo nemá štěstí, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. A může to být sebehodnější člověk. Láska není o hledání, buď se najde nebo ne... Jenže dnes být single je módní a čím dál častější. Tenkrát to ale pro ženy nebyla dobrá vizitka.

plakát

Povídky malostranské - Lízinka (1984) (epizoda) 

Byla to jiná doba. Mládenec musel mít postavení a nejlépe i věno, aby mohl žádat ženu o ruku. O vhodnosti sňatku rozhodovali rodiče a ti jen tak někomu své dítě nesvěřili. Ženy na tom navíc byly hůř, když si vybrat nemohli ani náhodou. Jen jsem na konci moc nepochopil, proč se postava Oldřicha Kaisera dočkala takového opovržení. Nebýt jeho Jákl by se pravdu možná dozvěděl po svatbě nebo také nikdy.

plakát

Půlhodinka s Rangers - Pouze pro Plavce (1971) (pořad) 

Rangers zpívají písně, z nichž jsem většinu neznal. Ty slavnější hity totiž nejspíš ještě čekaly na napsání. Přesto mě už tady potěšili, protože jejich styl je zábavný a dost odlišný od tehdejší tvorby. Další pozoruhodný aspekt je Petr Nárožný, kterého tenkrát ještě nikdo neznal. Tím víc by mě ale zajímalo, kde na něj režisér přišel. Nebyla to ale špatná volba, protože na rozdíl od pozdějších pořadů nepůsobil jako komik zmateně, popleteně až trapně, ale opravdu vtipně pořad moderoval.

plakát

Michal Tučný po 25 letech aneb Už nikdo neví (1994) (pořad) 

Michala Tučného zná i ten, který jinak country moc neposlouchá. Jeho písně jsou prostě hity. Tučný to uměl. Byl to sympaťák a dokázal se prosadit i mezi populárními zpěváky. Tady ho bohužel sledujeme v jednom z posledních televizních záznamů. Zemřel bohužel až příliš brzy. Sledujeme různorodé klipy, ale zjistíme i to, jaký má slavný zpěvák smysl pro humor. Obdrží ocenění a doslova se s diváky rozloučí. Měl jsem rád jeho i písně, které nazpíval a to jich ještě pár, nutno říct bohužel, vynechal. Souhlasím, v 90. letech už zpěv nebyl takový, jaký dřív. Byl však již nemocný a zůstaly tak jeho písně, které jsou prezentovány jak ze starších časů, tak z clubu a ty se neomrzí.

plakát

Děvče za výkladem (1937) 

Miroslav Cikán se pustil do snímku, který naplno odhaluje, jak nebylo vše v první republice idylické. Lidé se k sobě uměli chovat zle, stejně jako všude a ve všech dobách. Chudá holka to pak měla ještě těžší, když skončila s outěškem a otec se nechtěl znát. A většinou byla vina právě v ženě. Pomluvy mohly ovlivnit i přidělení práce a když pak nebylo možné do ní chodit, stát pomohl jen málo, spíše vůbec. Velmi odlišný snímek od těch, které se v těch dobách točily. Fakt je, že byl alespoň dobře obsazen.

plakát

Zaříkávač koní (1998) 

Tak slavný a pozoruhodný film jsem si pochopitelně nemohl nechat ujít. Je to také můj první snímek pod režijní taktovkou Roberta Redforda. A že se dal do spolku s Ericem Rothem asi nebude náhoda. Ten člověk má na kontě skutečné perly včetně legendárního Forresta Gumpa. Já osobně věřím jak tomu, že takoví lidé opravdu existují, protože je hodně odborníků schopných se nacítit na psy či jiná pozoruhodná zvířata, tak i tomu, když Monty Roberts prohlásil, že se „zaříkáváním“ nemá film nic společného. Je to možné. Když si to vezmeme kolem a kolem, tak sledujeme hlavně Toma, který se snaží s koněm sblížit, což je jako by se cizí člověk sbližoval s koněm, kterého nikdy neviděl. Nutně to ale nemusí znamenat, že je zaříkávač. Druhá linka je citové vzplanutí mezi ním a Annie, což mi ale přijde trochu prvoplánové. Tím spíš, když hned na začátku je vidět, jak její manželství extra nefunguje. Samozřejmě R. R. se do role perfektně hodil a ten zklamat nemůže. Už méně se mi líbila nevýrazná Kristin Scott Thomas. Za to Scarlett Johansson prokázala talent na již na počátku kariéry. Neméně důležitým prvkem je i Montana samotná. O ní jsem viděl dokument a je to jedna z nejkrásnějších, ne-li nejkrásnější krajina celých Spojených států. Film se mi líbil, ačkoli si nemyslím, že dokáže udržet diváka celých 170 minut. A také mě nepřekvapilo, že nebyl příliš oceňovaný. Druhá strana mince je, jak může pomoct uvědomit si, co všechno chybí člověku ve městě a jak se může lišit životní styl doslova pár kilometrů od sebe v jedné zemi, což neplatí v tomto případě, ale v menších státech jistě. Člověk má blíž k přírodě tam, kde s ní dokáže mluvit tím, že naslouchá a mlčí.

plakát

Plody mraků (2017) (studentský film) 

Řekněme si rovnou, že pro děti to filmeček není. Hlavně proto, že ho většina nepochopí. Dospělý si z toho může vzít toliko, že je třeba někdy pokořit strach, aby člověk něčeho dosáhl. V klasických pohádkách vyhrává přece hlavně hrdina, který míří vpřed navzdory strachu.

plakát

Hurá na pohádky (2019) 

I druhý film v pořadí jak jsem je viděl já, je ve výsledku lepší než seriál samotný. Medvědí hrdinové v něm sice opět hrají prim, ale pomohlo zapojení pavoučí rodiny, přičemž seriál Websterovi neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. Takovým podivným zážitkem byl pak vložený snímek Plody mraků. Závěrem jen dodám, že ani jednotlivé příběhy ani celý film jako celek mou dceru nebavil... Možná to své diváky má, ale založit veškeré vyprávění na tom, jak dva chlupáči baští nebo shánějí žrádlo mi sympatické není.

plakát

Výměna (2008) 

Film Clinta Eastwooda jsem si nemohl nechat ujít. Je to můj oblíbený režisér, jeden z nejlepších v USA, na světě a legenda legend. Ani mě nepřekvapilo, že si vybral skutečný příběh. Sám o sobě je šokující. Nejen pro zločin samotný, navíc na dětech páchaný, ale hlavně pro to, co se mohlo dít a dělo v L.A. v době, kdy něco podobného zažívali třeba v Evropě jen obyvatelé Sovětského svazu. Policie jako symbol moci. V USA to ale představitelé moci povýšili ještě dál. Krom korupce se pachtovali se zločinci a klidně některé zločiny kryli. My se ale z filmu dozvídáme, že třeba klidně mohli poslat beztrestně kohokoli do blázince. Řada věcí byla totožná s tím, co zažívali občané leckterých evropských států až po druhé světové válce. Více než na případ samotný se tvůrci soustředili právě na vykreslení atmosféry. Skutečná fakta totiž asi nejsou tak pozoruhodná, aby dokázala pokrýt celý snímek. A to přesto, že o dramatické situace nouze úplně není. Tentokrát si ale myslím, že sázka na Angelinu Jolie nebyla dobrá volba. Ona se dokáže uplatnit jako představitelka drsných rolí, ale milující matka? Nejsou u ní vidět nějaké extra velké emoce. Snímek nebyl ani nijak zvlášť oceňovaný. A i když mám Clinta velmi rád, u tohoto snímku se tomu nedivím.

plakát

První očista (2018) 

Když se Očista spustila, jak to vlastně začalo byla jedna z těch prvních a nejzajímavějších otázek. Faktem je, že ačkoli jsme na začátku, jde v pořadí už o čtvrtý díl. A tvůrcům evidentně dochází dech. Gerard McMurray si zarežíroval svůj teprve druhý film a James DeMonaco tentokrát zůstal pouze na scénáristické židli. A je patrné, že režisér žádnou inovaci nepřinesl. Nová politická strana sice nabídla občanům uvolnění, jejich plány ale nevycházejí jak by chtěli a tak posílají do ulic žoldáky. Pak se ale neděje nic výjimečného. Ti, co se měli ukrývat dobře se nakonec do válečné vřavy vydat musí. Následují výbuchy, střelba a přes řadu mrtvých, ti dobří opět vyhrávají. Na konci se žena ptá muže, co budou dělat. Bojovat, zní odpověď. Bojovat, ptám se já. Proti komu? Proti čemu? S kým? Od Očisty by měl být přece rok klid. Nevím, jaký je zatím poslední díl, ale pokud tvůrci nezmění prostředí, nebo dramaticky nezasáhnou do okolností, pak už asi žádný další film v sérii nic zajímavého nepřinese. A mě přitom napadá spousta různých prostředí a způsobů, které by mohly ději vévodit a byly by zajímavé. Natočen byl ještě seriál, možná že nějaké originální možnosti využili alespoň tam. Faktem je, že jde o průměrný akční film, o hororu nemůže být řeč.