Homicidum

Celý seriál luxus. A poslední epizoda TOP. Byly dvě možnosti. Buď to skončí hodně smutně, nebo happyendem. Obě varianty by byly emočně dost náročné. Autoři zvolili happyend, chápu proč, a popasovali se s tím skvěle. Za mě seriál roku.

Film byl super. Bavil mě. Na české poměry neskutečný nadstandard. Jen teda spíš než čistokrevná sci-fi to byla taková sci-fi detektivka. Kriminálka Florenc 2041. Dokážu si představit, že tohle by mohl být pro autory slušný odrazový můstek pro další projekty, klidně prequel o tom, jak celé centrum vzniklo, zaměřený na psychologický vývoj Rohana s Davidem, na vznik Řeky života a na Viktorovou tetu, nebo sequel zaměřený na to, co se s centrem stalo posléze. Určitě by mohla vzniknout i další detektivka o detektivce Trochinowské. Věřím, že pokud se tvůrcům podaří sehnat solidní budget a zamakat na scénáři, aby se od kriminální detektivky přiklonil víc k čistokrevné sci-fi, tak jsem včera byl svědkem zrodu něčeho opravdu světového. Co si budeme. Už takhle má film světové parametry, ale dokážu si představit, že další počin by mohl být světový trhák.

Tak jsme včera dojeli Andor a řeknu vám, s každým dalším dílem mi naskakovala husina víc a víc. Úplně jsem vypnul fakt, že jde o Star Wars universum. Hlavně proto, že ten seriál v jistých momentech naprosto špičkově vystihl atmosféru vzestupu nacismu ve 30. a 40. letech minulého století. A taky atmosféru posledního roku trochu na východ od nás a z toho mě mrazilo mnohem víc. Impérium rostlo jako mor, beztrestně si mohlo dělat co chtělo, stačilo se blbě rozhlížet na dovolené a byli jste z ničeho nic ve vězení, Narkina ukázkový příklad moderního pracovního tábora, Dedra Meero byla naprostá reinkarnace Ilse Koch, přezdívané jako Čarodějnice z Buchenwaldu, imperiální uniformy jako by navrhoval samotný Hugo Boss, některé postavy byly vykresleny jako typičtí členové Hitlerjugend, měli od mlada v hlavě jen ten jeden cíl, sloužit vůdci, ... a dalo by se pokračovat. Těch paralel tam je spousta.  A pohřební řeč Maarvy to totálně zabila: "Spali jsme. Měli jsme jeden druhého a Ferrix, naši práci, naše dny. Měli jsme jeden druhého a oni nás nechali být. Nechali jsme jim obchodní cesty otevřené a oni nás nechali na pokoji. Vzali jsme si jejich peníze a ignorovali je, promazávali jsme jejich motory a v okamžiku, kdy odjeli, zapomněli jsme na ně.  Protože jsme měli jeden druhého. Měli jsme Ferrix. Ale spali jsme. I já jsem spala. A odvracela jsem se od pravdy, které jsem nechtěla čelit. Ve středu galaxie je rána, která se nezahojí. Do všeho kolem nás zasahuje temnota jako rez. Nechali jsme to růst a teď je to tady. Je to tady a není to jen na návštěvě. Chce to zůstat. Impérium je nemoc, které se daří ve tmě, nikdy není živější, než když my spíme. Mrtví vám snadno řeknou, abyste bojovali, a možná je to pravda, možná je ten boj zbytečný. Možná už je pozdě. Ale řeknu vám tohle, kdybych to mohla udělat znovu, vstala bych brzy a bojovala s těmi parchanty od začátku! Bojujte s Impériem!" Občas je opravdu třeba obětovat přítomnost, aby jiní mohli mít budoucnost.