Recenze (101)
Od soumraku do úsvitu (1996)
Bylo to perfektní, výměna vytříbených slov během krvavých dialogů, ale pak přišli upíři, bohužel...
Pan Nikdo (2009)
Směsice životně fantasy filmů, které už zde podle mě byly, ale tu čtvrtou * dávám za několik dobrých myšlenek.
The Runaways (2010)
Očekávala jsem něco víc, než jen průměrný snímek o "kapele s jedním hitem", o hloupých a naivních slečnách, co na chvilku zazářily v zářivých oblečcích. Žádný konec, který by mě překvapil... Škoda, protože to začínalo dobře (a nějakou chvíli jsem si myslela, že v tom tkví nějaký nápad).
Svět podle Prota (2001)
Mnoho věcí je docela předvídatelných nebo člověka napadnou, pokud již viděl pár filmů s podobnou tématikou, ale i tak zatím neubírám na hodnocení slabších 5*.
Já a Ty a všichni ostatní (2005)
Plno skvělých nápadů, ale tak nějak rozkouskovaně předvedeny.
Odpočívej v pokoji (2001) (seriál)
Vždycky mi přišlo, že seriály, které se snažily podat životní příběhy hlavních hrdinů, nepřinesly ke konci nic pozoruhodného, nad čím bych se extra pozastavila, krom toho že ta chodí s tím a ten se rozešel s tamtou a tamti si koupili dům. U Six Feet Under tomu bylo jinak. Každý díl přinesl něco, nad čím jsem se pozastavila a některé díly byly tak silné, že můžu říct, že mě žádný seriál takhle citově nevyždímal a neobohatil zároveň. Poslední epizoda byla skvělým završením a rozhodně zde neplatilo, že s rostoucím počtem sérií by kvalita klesela.
Počátek (2010)
Určitě velkolepý film dosahující kvalit vysokých hodnot, ale nemůžu si pomoct, jsou stejně velkolepé filmy, které mě zasáhly více a přimrazily k židli. To ale neznamená, že si filmu nepustím ráda znovu a třebas změním názor.
Vyfič! (2009)
Oddychový film, kde nekončí všechno podle růžových představ, žádná přehnaná klišé (byť to k tomu místy nemělo daleko), ale příjemná podívaná se sympatickým obsazením a z počátku dojmem, že nevíte, v kterých letech se film odehrává, ale až po nějaké době se v retro počátku objeví moderní technika.
Osudová sázka (1998)
Je to absurdní, je to divné, ale není to úplně pitomé.
Daleko do nebe (2002)
Mohl to být film, který skvěle mohl poukázat na problémy té doby daleko lépe a hlavně celkově příběh nějak ukončit a poskládat ho trochu dohromady, ne se jen otřít o hlavní hrdiny a málem je nenechat ani říci jejich myšlenky. Vznikl z toho film lákavými herci, s krásnou stylizací, ale tak nějak prchající do ztracena.