Kate...

Zaobaleno do nádherné, poetické hudby, která nás dostala do kontaktu s touto velkou neuvěřitelnou událostí. Do nejmenších detailů, s takovou jemností dokázal režisér podat celý ten průběh, jak obrovská touha po snu dokáže přinutit člověka všímat si každé maličkosti, vše sepisovat, pomalu sestavovat plán s neuvěřitelnou trpělivostí, s kapkou bláhovosti stavět svůj sen, zasvětit do toho vše, aby pak mohl konečně kráčet po oblacích. "Musíte v sobě pěstovat vzdor, odmítat jakékoli podřizování se pravidlům, neusínat na vavřínech, neupadat do stereotypu, každý den, každý rok, každou myšlenku brát jako jedinečnou výzvu...a pak i vy můžete zasvětit život lanu..."

Až na pár amerických scén, hlavně té poslední, to bylo úžasně vtipné, s tou dokonalou hudbou (přesně hudbu, jakou mám ráda), s nejlepším a nevtipnějším Billem Nightym a prostě celkově celá ta atmosféra, která člověka strhne a to si pak v duchu připadá jako ti pobláznění fanoušci tančící doma na posteli.

Pravda, k dokonalosti mého oblíbeného Dokonalého triku má daleko, ale i tak u mě film našel zalíbení hlavně díky tématu, atmosféře filmu, dobovému vzhledu, byť příběh nebyl nijak zvlášť originální, takové to trochu klišé, do kterého naštěstí zakomponovali trik - pointu. Avšak Edward Norton pozdvihl film trošku výše a mně se to prostě líbilo.

Málokdy se stává, že bych po shlédnutí hororu měla radost. Ale já měla, velikou. Po dlouhé době někdo světu ukázal, že ono tajemno a hrůza, která by měla doprovázen každý horor, může být dokonale zobrazena bez nekonečně mnoha krveprolitích, které působí ve výsledku spíš směšně, než strašidelně a co víc, úžasně vypointována podívaná, která právě u mnoha hororů chybí. A navíc - neuhráli to jen na prostředí velkého sídla a ukázali krutý mysteriózní příběh!

Trošku se jim ten jiskřivý, lstivý dialog plný narážek vymkl z rukou. Nečekala jsem, že mě tahle výměna názorů bude tolik bavit.

Úplnou náhodou jsem narazila na tento nenápadný snímek plný klišé, které však bylo naservírováno úplně jinou formou. Byť konec tolik nepřekvapí, ale opět si pohrává s naší emoční stránkou, hlavním herci v celém průběhu filmu předváděli něco neotřelého, se zaujetím pozorovatelného, prostě úplná odbočka.

"A co když se můžeš vrátit zpátky v čase, a všechny ty hodiny bolesti a temnoty vzít zpět a vyměnit je za něco lepšího?" A to jsem se obávala, že mě tato směsice fantasy, záhady a lidského dramatu nebude bavit. Netušila jsem jak budu ohromena hned první scénou a hudbou, která hned v mých uších našla zalíbení. Pak to dále pokračovalo těmi dialogy řečeny tak bezprostředně, a přece s hlubším významemem. Prostě líbilo se mi to, moc.

3,5* Poměrně ohrané téma, kvůli kterému dávám tu 4. hvězdičku jen díky osobitým herců a dobré hudbě, občas satirickým vtípkům.

Zpočátku se mi to zdálo až příliš přeplněné nekonvečním a vzbouřených chováním vůči konzervatismu, přeplněné tou touhou po svobodě, ale musím uznat, že konec mě opravdu dostal, ten moment, kdy Berger musel čelit svému osudu. Nakonec i Vlasy započaly onen proces přemýšlení, který mám po dobrém filmu.

Neskutečně do nejmenších detailů nám Sam Mendes vylíčil ve lžích obalenou bezmoc, do které jsme celou tu dobu nahlíželi, prosili, ať to neskončí tím nejhorším koncem, tiše doufali, i když po úplném uhasnutí začínajícího plamínku štěstí, jsme jen narůstající drama s větším napětím pozorovali. Něco, co mě opravdu vyčerpalo, posadilo hlouběji do židle a úplně utlumilo.