Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Gravitace (2013)

"Well, you've gotta admit one thing: can't beat the view." Příběh se zde v pravém slova smyslu nekoná. Jde o adrenalinovou jízdu se silným humánním přesahem. Emocionální óda na život.

Pán prstenů: Návrat krále (2003)

"Z popela oheň znovu vzplane, ze stínů světlo vzejde náhle; až zkují ostří polámané, nekorunovaný zase bude králem". Prověřeno léty = "Návrat krále" je pro mně vrcholem mé milované trilogie, a to zdaleka né jen kvůli jeho zjevné velkoleposti. Nic na tom nemění fakt, že paradoxně právě k němu mám nejvíc připomínek z pohledu velkého příznivce románové předlohy... nejsem ale popletený dogmatista a chápu filmové zákonitosti, jež se nikdy nemůžou dokonale protnout s vlastním vybájeným ideálem. Má hluboká úcta a vděk patří všem tvůrcům, jímž se podařilo převést do filmové podoby tuhle srdeční záležitost. "Et Eärello Endorenna utúlien. Sinome maruvan ar Hildinyar tenn' Ambar-metta!"

The Matrix (1999)

"Human beings are a disease, a cancer of this planet. You're a plague and we are the cure." Vyjimečný film. Viděl jsem ho už nesčetněkrát, ale přesto na mě má pokaždé stejně efektní účinek. Pamatuji si jak jsem na něm byl svého času v kině. Ten pocit, že sleduju film jenž se jistě stane milníkem, byl tehdy přímo hmatatelný. Následná pokračování, i přes počáteční rozpaky, jsem si rovněž oblíbil. Tvoří spolu dohromady obdivuhodnou, komplexní trilogii.

Blade Runner (1982)

"Quite an experience to live in fear, isn't it? That's what it is to be a slave." Co napsat o skvostu, jehož "The Director's Cut" si cením natolik, že mi byl kdysi vlastně tou jedinou a skutečně zásadní motivací k zakoupení DVD přehrávače; raritního to zboží v ceně přes 20 tisíc? Že ho sleduji vždy se zatajeným dechem? Že scény mezi Deckardem a Rachael považuji za ty vůbec nejintimnější a nejkrásnější, jež mi kdy filmové plátno nabídlo? Ridleyho hra se světly, Vangelisova éterická hudba, dekorace, filosofie, fotografie, jednorožec, piáno, Rachael, déšť, holubice... Přestože je pro mně s ohledem na několik nezapomenutelných filmových zážitků mimořádně těžké říct, jaký že to film je pro mou osobu tím opravdu Nej, v hloubi srdce naprosto jistě vím, že jím je právě "Blade Runner".

Rocky Horror Picture Show (1975)

"A mental mind fuck can be nice.". Kdybych měl zbytek života strávit monotónním sledováním jediného filmu... kdyby mě nějací blázni chtěli mučit tím, že mi budou v jednom kuse pouštět jeden a týž film. Být to "Rocky Horror", tak se jim vysměju do ksichtu a sám zmáčknu "Play" :-)

2001: Vesmírná odysea (1968)

"Daisy, Daisy, give me your answer do. I'm half crazy all for the love of you..." Legendární filosofické dílo, které se místo dlouhých řečí vyjadřuje především nádhernými obrazy. Je neuvěřitelné, co všechno Stanley Kubrick dokázal říci skloubením obrazu a hudby. Především scéna na začátku filmu, ve které se na předchůdci člověka poprve projeví záblesk inteligence, je naprosto úchvatná a považuji ji za jednu z největších v historii kinematografie. Odysea pochopiteně obsahuje podobně silných scén ještě několik, ale k plnému prožitku a hlavně pochopení filmu vřele doporučuji přečíst si nejprve knihu.

Vertigo (1958)

"Only one is a wanderer; two together are always going somewhere." Zajímavé, že ačkoliv už člověk ví jak se film bude vyvíjet a je si plně vědom všech dějových zvratů, stejně ho ta mysteriózní vábnička opakoveně chytá do svých osidel. Hotová pavučina snů a tužeb. Tady nejde ani tak o vyprávění nějakého (laciného!) příběhu, ale o samotný požitek z vyprávění... až fetišistický, dalo by se napsat. Jeden z prvních vpravdě kultovních filmů; aneb "pusť tu scénu znova". Ideál? - Kim Novak v rudém županu...

Červené střevíčky (1948)

"Don't forget, a great impression of simplicity can only be achieved by great agony of body and spirit."

Jih proti Severu (1939)

"Never mind about loving me, you're a woman sending a soldier to his death with a beautiful memory. Scarlett! Kiss me!" Když se řekne Hollywood, vybaví se mi Clark Gable líbající Vivien Leigh...

Pandořina skřínka (1929)

Na němých filmech G. W. Pabsta oceňuji skutečnost, že při jejich sledování bez nadsázky zapomínám na to, že jsou němé a nechávám se unášet příběhem. Což se třeba u Fritze Langa zrovna říci nedá. Pabst je příjemně civilní; snaží se počet mezititulků snížit na nutné minimum; je obrazově nápaditý; není statický. Bude to znít klišovitě, ale mluví filmovou řečí - když chce něco vyjádřit, snaží se to ukázat, nikoliv napsat. Tady se navíc setkal s velmi výživnou látkou nabízející tragický rámec o mužích, jež jejich stravující touha po ženě dožene až na kraj samotného bytí. Ona Lulu v podání skvostné Louise Brooks není žena zlá, jen marnotratně prostopášná. Zná svou cenu v mužském světě a nemá zábrany ji využít. Žije si svým teď a tady a nerada slyší "ne". Bojím se, že ode mne by ho taky neslyšela.

Reklama

Reklama