Lovely.Bones

Lovely.Bones

Vojtěch Ráček

Česko

9 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
    • 20.7.2018  23:42
    Na krátko (2018)
    ****

    Další ukázka aktuální vlny "minimalistických evropských filmů o mládeži a jejich problémech", která už mě pomalu ale jistě přestává bavit, ale když to dělají Češi a je to alespoň porovnatelné se zbytkem Evropy, tak mě to těší a mám být alespoň na něco hrdý v té naší současné české kinematografii. Neviděl jsem jich sice zatím hodně, ale pro mě zatím nejlepší český film letoška. Přirovnal bych ho hodně k "Špína" a "Rodinný film", kde víte že se něco posere a jenom na to čekáte. Ve Špíně se ta vlna problémů hrne od začátku, v Rodinný film si na to musíme počkat až do konce. Tady jsem si od začátku druhé poloviny začal říkat "A teď ho někdo přejede" "Teď jí někdo znásilní" "Teď ho zmlátí" "Teď na sebe začnou křičet a všechno se to posere", což je pochvala, protože jsem byl na hraně sedačky v očekávání toho, co se stane. A pak se to začne postupně, v rozumných dávkách, rozbalovat, ale nestane se ani nic tak brutálního. Je to takový syrový pohled do života ne-tak-úplně ideální rodiny. Jediné, co mě na filmu rušilo, byly některé konverzace nebo "hlášky", které byly strašně stereotypní a zastaralé, že jsem se musel zasmát (omlouvám se všem, co se mnou v sále byly). A taky herecké výkony dětských hrdinů nebyly úplně ideální, ale vše vynahrazuje naprosto skvělá Špalková, která míří na druhého Lva v řadě, a Martin Finger, který podává naprosto uvěřitelný a syrový výkon v roli "fotbalového rozvedeného fotra ze sídliště, který chodí pravidelně do hospody a žere lunchmeat a guláš z plechovky". A celkově musím pochválit podobný přístup jako v loňském "Wonder", kde nevidíme příběh pouze z perspektivy hlavního hrdiny, ale prostřihává mezi dalšíma vedlejšíma postavama na jejich mini-příběhy, které nějak souvisí s tím hlavním. Jestli vám nevadí trochu té české depresivní reality, tak si to rozhodně dejte. Ale v sále byla i rodina... pro děti je to dle mého moc nudné, depresivní a je tam sex v prádelně se zadkem Filipa Březiny (nebo alespoň někoho hodně podobného).

    • 19.7.2018  12:53
    Skokan (2018)
    ***

    Líbila se mi idea a fotky z filmu, tak jsem na to zašel a jako... Stejně jako loňská Polina mi přijde, že tento film má solidní začátek, ale nepovedený zvrat a jeho následky. První polovina byla dobrá, syrová a realistická. Ale po asi 40 minutách se ve filmu něco zvrtne a od toho okamžiku je to hrozný guláš. Postavy se začnou chovat totálně nelogicky a mimo svoje charakterové archy. Musím ocenit jisté filmařské aspekty jako kamera, hudba a režie. Ale všechno jde na zmar v druhé polovině. Z hereckých výkonů mohu pochválit asi jenom ústředního Denise Vlasenka, který je opravdu přirozený a viděl jsem mu v očích všechno, co si za ten film musel přetrpět. Ostatní postavy jsou takové karikatury bez nějakého logického vývoje. Jenom bylo trochu zvláštní, že hlavní postava nosí celý film pořád to stejné oblečení a stejné spodní prádlo (hlavní hrdina pouze ve spodním prádle je ve filmu asi 40 minut čistého času, takže si toho všimnete) a taky scény syna s matkou, při kterých jsou oba prakticky nazí a veeelmi seduktivně spolu tancují. Bylo to trochu zvláštní to sledovat, hlavně proto, že jsem nenašel žádný hlubší význam v těchto scénách. Je to prostě další "minimalistický evropský film o mládeži a jejich problémech" bez ničeho výjimečného nebo vybočujícího.

    • 19.7.2018  12:00

    Proč mi nikdo neřekl, že je to hudební film? To bych na to šel rozhodně dřív. Kdyby se to k vám taky nedoneslo, první polovina filmu je prakticky jenom zpívání, tančení a hraní na klavír. Což je přesně pro mě, protože miluji vyobrazování různých evropských kultur (ať už přes filmy nebo právě hudbu nebo tanec). Taky jsem ze Studené války ještě nadšenější, protože jsem nebyl úplně fanoušek Idy (za kterou režisér tohoto filmu dostal Oscara), a měl jsem trochu nízká očekávání pro tenhle film a proto bylo jednoduché mě mile překvapit. Napsané je to velmi jednoduše a zápletka je jako z každého druhého romantického filmu, ale Pawlikowskiho režie a Żalova kamera tomu dávají úplně jinou dimenzi. Příjemná stopáž 90 minut je naprosto ideální pro takto jednoduchý příběh a ve filmu prakticky neexistují scény, které by se táhly. Ústřední dvojice je naprosto uvěřitelná a i přesto, že ve filmu žádný z nich nemá nijak vypjaté scény, tak podávají okouzlující herecké výkony (ne fascinující, ale prostě příjemné, přirozené a uvěřitelné). Vůbec se nebudu divit, když o tomhle filmu ještě uslyšíme (Evropské filmové ceny, Glóby, Oscaři) a budu mu přát hodně štěstí.

    • 1.7.2018  20:49

    Ach, jak je tenhle film naprosto krásný... tolik slz. Zjednodušeně, film portrétuje americké rodičovství 21. století, kde mimo všechny běžné problémy musí rodiče ještě řešit jejich syna Jakea, který... prostě není jako ostatní čtyřletí chlapci. Bylo hlavně prima vidět Claire Denis, protože jsem jí naposledy viděl v roce 2013 ve filmu "As Cool as I Am", kde mi přišla velmi milá a přirozená. To je i tady a navíc podává naprosto skvělý výkon v roli matky, na kterou se hrne stres ze všech stran a při vypjatých scénách netekly slzy jenom na tváři Claire, ale i na té mojí. JIm Parsons hraje jejího manžela a podává dobrý a přirozený výkon, ale hlavním přídělem na filmu z jeho strany je produkce, protože by bez jeho oblibě divadelní předlohy dost možná tento film ani nevznikl. Syn Jake se v divadelní hře ani neobjeví a i tady je minimálně. Octavie a Priyanka hrají kamarádky Claire, každá má pár scén, ale podávají výkon naprosto adekvátní velikosti jejich role. Trochu bych to přirovnal k loňskému "Wonder", který byl ovšem zaměřen na velké množství postav, kdežto v "A Kid Like Jake" se soustředíme 95% stopáže pouze na rodičovský pár. Příjemná a opravdová rodinná dramata vždy ocením a tohle je jedno z nejpovedenějších, co jsem za dlouhou dobu viděl. Nemohu víc než doporučit (a už tomu tak i dělám u všech mých známých).

    • 30.4.2018  23:34

    Celou dobu jsem si říkal, co mi to připomíná a přišel jsem na to. Jsou to vlastně taková němá Znamení. Příběh jedné rodiny žijící na venkově, snažící se přežít invazi mimozemšťanů a nakonec zjišťující jejich slabinu. Atmosféra je také v obou filmech podobná. Nicméně, oproti Znamením má Tiché místo naprosto famózní ženské postavy. Emily Blunt v roli matky rodiny je neuvěřitelná. Věříte jí každý pohled, každá dotek na hlavičku dítěte a každou slzu. A scénu jejího porodu bych postavil vedle toho z loňské Matky a porodu z předposledního dílu Stmívání mezi nejepičtější filmové porody. A známkou toho, jak je tenhle film ve skutečnosti promyšlený a jaké měl produkční ambice je obsazení, ve skutečnosti neslyšící, herečky Millicent Simmonds. Tu jsem si vyhlédl už ve filmu Wonderstruck, který byl sice bohužel nepodařený, kde byla skvělá. Je naprosto bizardní, ale úžasný zážitek sledovat neslyšící herečku hrát neslyšící postavu. John Krasinski je sice v roli otce dobrý, ale zazáří hlavně za kamerou jako režisér a scénárista v jednom. I přes jistá hororová klišé, která ve filmu jsou, tak dohromady byl schopný napsat napínavý scénář a zrežírovat dusivou atmosféru. Ale jsou scény, na které bych se ho rád pozeptal, jak jemu dávají smysl a proč mně ne (dítě ve sprše, tekutý písek/kukuřice). Myslím, že tu máme jeden z nejlepších hororů tohoto roku (a to tento komentář píšu teď na přelomu dubna a května, a myslím že tohle tvrzení přetrvá až do konce roku) a jednoznačně jeden z nejlepší kino-zážitků poslední doby. Nemá cenu si to pouštět doba na počítači. Stejně jako Avengers z minulého týdnu se tohle prostě musí vidět v kině.

    • 24.4.2018  23:30

    Příběh Ingrid, nebezpečného instagramového stalkera, je tak skutečný a aktuální, že vám o něm ani nic neřeknu. Film, který se nevidí jen tak a stojí za pozornost, ale upozorňuji, že po jeho zhlédnutí se vám minimálně na týden nebudou chtít používat sociální sítě. Rozhodně si po jeho zhlédnutí také uvědomíte, že znáte nějakou Ingrid nebo Taylor. Možná jste jednou z nich dokonce vy. Snad největší doporučení roku, skrzeto,jakmocsimyslím,žeby tohle měli všichni vidět. Po sociální stránce neskutečně depresivní drama, ale jsou tam i humorné momenty. Audrey Plaza a Elizabeth Olsen v hlavních rolích stalkerky a “famous insta girl” jsou skvělé. Výherce nejlepšího scénáře na festivalu v Sundance.

    • 24.4.2018  23:28
    Newness (2017)
    *****

    Definice romantického dramatu 21. století. Pomalé, občasně melancholické drama o vztahu, který začal na Tinderu. Syrové, plné emocí a skutečných lidských událostí, které dříve nebo později v každém vztahu nastanou. Chemie mezi Nicolasem Houltem a Laiou Costou funguje skvěle a věříte jim každý společně strávený den. Upozorňuji dopředu ovšem na velký počet nadávek a explicitních sex scén, které ale dobře zapadají do celého tématu “reálného vztahu”. Jeden z nejlepších indie filmů roku.

    • 24.4.2018  23:28

    Stephen Chbosky (autor knihy a režisér filmu The Perks of Being a Wallflower) se tentokrát zhostil cizího materiálu, kterým je kniha Wonder od Raquel J. Palacio. Příběh je trochu jiný, než by se z traileru dalo předpokládat. Celý dvouhodinový film se totiž netočí jenom kolem hlavního hrdiny, malého chlapce Auggieho, co se narodil se znetvořeným obličejem a jde právě do školy. Film často dělá kolem hlavní příběhové linie zatáčky za vedlejšími postavami a ukazuje nám jejich příběhy. To je chytrý a příjemný element, který nám celý film lidsky přiblíží. Ideální film, pokud si chcete trochu poplakat. No, “trochu” znamená v mém případě čtyřikrát a nebudu se divit, když klidně i vícekrát. Na druhou stranu mi žádná ubrečená scéna nepřišla vyhrocená nebo nepřirozená. Všechno bylo skutečné a lidské. Hrají Owen Wilson, Julie Roberts a Jacob Trembley. Oscarová nominace za make-up je třešničkou na dortu.

    • 24.4.2018  23:16

    Romantická komedie 21. století v opravdovém slova smyslu. Populární americký stand-up komik pakistánského původu Kumail Nanjiani si v tomto filmu zahrál sám sebe. Děj se odehrává v letech 2006 a 2007, kdy potkal svoji budoucí manželku Emily (hraje Zoe Kazan). Po seznámení a nějaké době společného chození Emily ovšem skončí v nemocnici a upadne do kómatu (což není spoiler, protože je to v traileru). V ten moment se na scéně objeví rodiče Emily (bravurně zahráli Ray Romerem a Holly Hunter). Společně se skutečnou Emily napsal Kumail scénář a dostali za něj zaslouženou nominaci na Oscara. Pokud se chcete upřímně zasmát, poplakat a rozněžnit, tak je Big Sick jasnou volbou. Divácky nejpříjemnější film loňska.

    • 24.4.2018  23:13

    Vynikající intimní portrét reality americké nižší třídy. Skutečným faktem, kterým se film inspiroval je, že více jak jedno procento Američanů žije jednu výplatu od vystěhování. Režisér Sean Baker mě odrovnal již svojí předešlou Transdarinkou a s The Florida Project rozhodně nezklamal. Příběh se odehrává v rodině, kterou tvoří matka s dcerou. Žijí v motelu na dohled od Disneylandu na Floridě (odtud název The Florida Project). Film pojednává o jejich životních obtížích, ale i o světlých momentech. Oprsklá dcerka žije volně v okolí motelu a matka dělá vše, co může, aby každý týden mohla manažerovi hotelu (William Dafoe, který za roli získal oscarovou nominaci) zaplatit 35 dolarů za ubytování. Nejkrásnější vyobrazení skutečného života a skutečných lidí.

    • 4.4.2018  00:12

    Maďarská umělecká romantika sice nezní jako velký tahák, ale můžu vám zaručit, že se jedná o nejvýjimečnější film loňska. Tichá intimní romantika se odehrává na jatkách. Vedoucí jatek se znetvořenou rukou přijme novou kvalitářku masa, která má sociální fobii. Při psychologických testech ovšem zjistí, že sdílí svoje sny. Na tomto bizarním základu započnou netradiční vztah. Režisérka Ildikó Enyedi nádherně vyobrazila atmosféru jatek, kde se smrt a utrpení nejeví pouze atmosféricky, ale též vizuálně, tudíž dopředu varuji lidi se slabší povahou. Režisérka též skvěle zachytila vztah netypického páru. Slovenská rodačka Alexandra Borbély, která za roli dostala Evropskou filmovou cenu pro nejlepší ženský herecký výkon, je naprosto dokonalá. Nejzajímavější snímek loňska a zároveň oscarový kandidát (a můj favorit) v kategorii nejlepšího cizojazyčného filmu.

    • 25.3.2018  14:48
    Kde je Kyra? (2017)
    *

    Bez sentimentu nejslabší film, co jsem letos na FebioFestu viděl. Upřímně nesnáším, když jsou lidé v kině na mobilech ale tady jsem to taky nedával. Mám rád pomalé filmy, ale ta pomalost musí mít nějaký účel. Tohle bylo pomalé z nějakého mně neznámého důvodu, a už vůbec ta pomalost nepomáhala už tak řídkému ději, který žádnou zápletku vlastně nemá. Navíc je to naprosto směšné a tak triviální, že jsem se si několikrát v průběhu filmu řekl: "Jako vážně?". Ta jedna hvězda je za Michelle, která i přesto, že ve filmu nemá absolutně co hrát, tak tomu alespoň něco dává (jinak by to působilo jako studentský film natočený za 30 dolarů) a celkové vyznění filmu, které se snaží sice poukázat na problematiku chudoby ve Státech. Takže, i přesto, že to režisér myslel asi dobře a Michelle si myslela, že dělá nějaký festivalový super film, tak je to teda upřímně strašně moc slabé a nudné, takže si nedokážu představit jediného člověka, kterému bych to mohl doporučit.

    • 29.1.2018  23:58
    Zahradní party (studentský film) (2017)
    **

    Sice jsem rád, že Akademie (Oscaři) nominují v kategoriích též studentské snímky, tudíž se lidé z velkých animačních studií o těchto talentovaných lidech dozví, ale tohle tedy mi nepřišlo nijak výjimečné. Z loňské studentské animační tvorby mě tedy rozhodně více zasáhl "In the Heartbeat", u kterého jsem si pošetile myslel, že jeho studentský Oscar (skutečné ceny, které se každý rok rozdávají napříč spektrem nejlepší studentské filmové tvorby roku) za nejlepší animovaný film mu zajistí alespoň nominaci na skutečných Oscarech. Prý ne. Tohle je film o cestování rosničky a ropuchy opuštěným barákem. při které se postupně dozvídáme, proč je dům opuštěný a proč se to celé jmenuje "Garden Party". Všudy všeho nezajímavá animace, co se týče struktur a originality. Hezká barevnost, ale marný pokus o foto-realismus. Nezajímavý příběh s pseudo-humorným vyústěním. Skrze to, že to kategorii ve které byla Garden Party nominována nemá sebemenší šance na výhru, tak ho můžete přeskočit a běžte si pustit "In the Heartbeat", který je oproti Garden Party navíc volně na Youtube.

    • 26.1.2018  23:42

    Emocionální milostný dopis, který Kobe Bryant napsal lásce svého života, basketbalu, doprovázený nádhernou, syrovou a originální animací. O stopáži 4 minut (bez titulků) se jedná o skutečnou jednohubku. Ovšem, nejedná se o nic, co by vás mělo nějak provázet, po pár dnech, ne-li hodinách, na to stejně zapomenete. Nahlížím na to ovšem ze svého pohledu. Pohledu člověk, který jedinkrát v životě neviděl zápas v basketbalu, nezná jeho pravidla ani ho vlastně vůbec nezajímá. A i přesto mi to přišlo dobrou měrou emotivní a inspirativní bez zbytečného patosu. Pro mě nic zásadního ani zajímavého, ale chápu, že nejací lidé jsou z toho hodně nadšení.

    • 26.1.2018  12:56

    Hluboká sonda do života umělkyně, psychicky nemocné, Mindy Alper. A skrze to, že nás celým filmem provází sama Mindy, snímek má neskutečný level intimity. Skrze scény Mindy popisující její život a záběry na její umělecká díla se dostáváme do jejího nejhlubšího nitra. Alper je naprosto fascinující, obdivující a statečná žena, Žije samostatně, vydělává si a má kamarády. Nejedná se o žádného vyvrhela a cílem filmu není nás sentimentálně přinutit brečet a říkat: "Chudák ženská! Kéž bych jí tak mohl pomoct", ale spíše nám ukázat život plný překážek, které žena, dokáže přes všechny indispozice, které jí život přichystal (Elektrošoková terapie, deprese, úzkosti, 10 prožitých let bez schopnosti mluvit,...), přeskočit. Film končí otevřením její vlastní výstavy, jejíž zlatým hřebem je několika metrová busta její psycholožky, v jedné z předních galerií v Los Angeles. Inspirující, silné, skutečné. Opět děkuji Akademii za nominaci filmu na Oscary za krátkometrážní dokument, díky které jsem se o filmu dozvěděl. Je volně na Youtube, takže neváhejte. Také doporučuji její jméno zadat do Googlu a kouknout se na pár jejich děl, jsou opravdu fascinující.

    • 24.1.2018  15:48
    Heroin(e) (2017)
    *****

    Netflix Original dokument o městě Huntington ve státě West Virginia, které má největší procento předávkování na obyvatele v USA. Denně to bývá 7-9 hlášení na předávkování, někdy to bývá i 26 za den. Což je ku obyvatelstvu 50 000 lidí opravdu alarmující číslo. Film portrétuje 3 ženy - soudkyni, která předsedá Drogovému soudu, kde se kontrolují drogově závislí, kteří se snaží přestat; kapitánku hasičského sboru, která denně klidně i 20x vyjíždí do akce, která jí opravdu připadá užitečná a říká: "Je mi jedno, jestli budu muset 50x vyjet kvůli stejnému člověku. Je to totiž 50 šancí toho člověka dostat na dlouhodobé léčení" a ženu, která se součástí organizace, která jednou týdně rozváží a nabízí zdarma jídlo a pomoc prostitutkám. Všechny ženy jsou maximálně charismatické, sympatické a oddané tomu, co dělají a snaží se vší silou pomoci městu a jejímu obyvatelstvu. Zajímavá jednohubka, která ve 40 minutách obsahuje spoustu informací, ale také šarmu a emocí. Dokazuje, že i ve městě, kde je kolem 50 tisíc obyvatel jsou příběhu, které opravdu stojí za to vyprávět. Inspirace jako blázen. Děkuji Akademii za to, že ho nominovala na Oscary za krátkometrážní dokument, jinak bych ho jednoduše přehlédl.

    • 5.11.2017  04:41
    Thelma (2017)
    ****

    Můj první Joachin Trier a rozhodně zaujal. Doufám, že šance na nominaci na Oscara (Thelma je letošní reprezentant Norska na Oscary) jsou alespoň trochu reálné, jelikož by si tento film opravdu zasloužil větší hype. Soundratck nadupaný, scénář napínavý k prasknutí, kamera nádherná a hlavní herečka naprosto skvělá. Ale pozor, jedná se o art. A o takový ten "pomalý art film". Takže nic komerčního. Doporučuji si toho o Thelmě zjistit co nejméně a nechat se pozřít hutnou atmosférou rodinného křesťanského dramatu s hororovýma prvkama. A samozřejmě, viděl jsem to v předpremiéře na festivalu Mezipatra, takže ano, je tam lesbická pod-zápletka. Pro děj relativně podstatná, stopáže je jí ovšem věnováno překvapivě málo. Thelma je skvělý severský melancholický art, a jestli vám tahle poslední věta zněla lákavě, tak jí určitě můžu doporučit.

    • 29.10.2017  10:22
    Čtverec (2017)
    ****

    I přesto, že se jedná o opravdu velmi dlouhý a často pomalý film, furt si myslím, že stojí za shlédnutí. Už jenom dějem je to hardcore intelektuální, proto neříkám, že jsem pochopil všechno, ale snažil jsem se. Dokud je tam Elisabeth Moss, určitě jde i o divácky přítažlivý snímek. Ta ale zhruba po hodině zmizí a tempo rapidně klesne. Nakopává to zase poslední půl hodina, při které budete mít otevřenou pusu úžasem, nebo budete točit hlavou, že vůbec netušíte, co se děje. Nebo usnete. I to je možné. Kritika dnešní společnosti, moderního umění a lidské mentality. Kam až je člověk schopen zajít? Kam až jednou zajde umění, které se vždy snaží být o krok napřed? Letošní švédský reprezentant na Oscary je odvážný výběr, o kterém si nejsem jistý, jestli se vyplatí, ale tak, držme palce. Rozhodně ne pro každého, natož pro běžného konzumenta. Lituji toho chudáka, který chodí do kina jednou za 2 měsíce a omylem zatoulá na Čtverec.

    • 22.10.2017  23:29

    Nenechte se zmást faktem, že se jedna o LGBT film, protože vztah mezi dvěma chlapci je pouze pod-zápletkou a do hlavního příběhu prakticky vůbec nezasahuje. Je to velmi kvalitní a originální rodinný dramat, s trochou těch mužských full frontálů. Němci ale gay romance umí, takže i přesto, že mi ta pod-zápletka přišla jako matení zákazníka (diváka), tak jsem si nestěžoval. Herci kvalitní a sympatičtí, scénář chytrý, originální a svižný, soundtrack správně moderní a prostředí krásná na pohled. Sem a tady velmi zmatený střih, když má být okamžik "pohádkový" tak je to až přes čáru přeslazené a ta nepodstatná romantická pod-zápletka trochu sráží celkový zážitek. Nicméně, pokud si libujete v gay romancích NEBO máte rádi originální rodinná dramata, tak určitě ano

    • 7.10.2017  10:54
    120 BPM (2017)
    ****

    Rozhodnutí poslat 120 BPM jako svého reprezentanta na Oscary byl jednoznačně velký risk pro Francii. A nevím jestli se jim tento risk vyplatí, stejně jako se tomu stalo s Život Adéle. Vlastně se jedná o evropskou verzi filmu Normal Heart a i přesto že ani jeden z těchto filmů nepovažuji za dokonalý, určitě je zajímavé si je postavit vedle sebe a porovnat. 120 BPM je opravdu velmi evropský film. Velmi upovídaný, spoustu syrových emocí, explicitní nahota a hlavně, hodně politiky. Pokud bych měl tohle porovnávat s Normal Heart, tak tohle má silnější dialogy a celkově lépe strukturovaný scénář, kdežto Stejná srdce mají silnější herecké výkony a lepší technickou stránku. Z obsazení tohoto bych hlavně velmi vyzdvihnul mojí milovanou Neznámou dívku Adèle Haenel , skvělá jako vždycky. 120 BPM není jednoznačně špatný film a pojednává o velmi důležité a pomíjené události minulého století. BTW, možná mi pohled na film zkreslil a zážitek zhoršil fakt, že jsem na něm byl v kině Evald, kde jsem se opravdu celých 140 minut cítil jako v troubě.

    • 7.10.2017  01:32

    Silný příběh o diskriminaci a neporozumění. Dělalo se mi až špatně ze všech lidí kolem hlavní hrdinky. Jak se s ní zacházelo. Strašné. Celkový děj není nijak unikátní. Chlap opustí svojí rodinu kvůli někomu jinému, zemře a celá rodina si na něj najednou hrozně vzpomene a chce jeho přítelkyni o všechno obrat. Ten punc originality tomu hází to, že se otec od rodiny zamiloval do chlapa a to nejen obyčejného, ale do takového, který je v přípravném stádiu operativní změny pohlaví. Jako transgender film to funguje skvěle. Hlavní hrdinku nehraje žádná ciska a to tomu dodává velkou dávku autenticity. A jednoduše v každé scéně zašlapává všechny ostatní herce ve filmu do země. Možná je ten děj až moc jednoduchý a předvídatelný... ale i tak, čistě z hlediska přípravy na Oscary (Fantastická žena byla poslána, jako letošní reprezentant Chile), to stojí za to. Sice jsou její šance na výhru mizivé, ale je to rozhodně jedna ze svěžejších a riskantnějších voleb, které nějaká země může udělat. Jsem rád, že je tu zase trochu jiný LGBT film.

    • 6.8.2017  03:47
    Probuzení (2007)
    ***

    Docela cool thrillerová jednohubka. Dost tomu hraje do rukou fakt, že to má pod hodinu a půl. Idea je docela zajímavá (úvod je tak děsivý, že už se mi nikdy nebude chtít na operaci), ale celkové zpracování už je trochu slabší. Připadá mi to, jako kdyby scénárista dostal dobrý nápad, ten mu studio schválilo a hned jak vyšel z té kanceláře, tak se tam vrátil se slovy: "Počkejte. Ještě mě napadlo, že by to mohlo ve skutečnosti být takhle, a že tenhle umře, a že tenhle je taky zlý, a že by to mohlo být ještě takhle, a ještě bych tam dodělal tohle, a tohle,..." a producenti už toho měli tak plnou hlavu, že mu řekli, ať už si s tím udělá co chce, jenom ať rozpočet drží pod 10 milionů, což se mu povedlo (8,6 mil.) a už ho nikdo nehlídal. Hayden je stejné herecké prkno jako ve všech jeho ostatních filmech. Jessica přehrává přesně tak, aby balancovala na hraně dramatičnosti, zábavnosti a trapnosti. Lena Olin, můj nový objev, je v roli matky naprosto skvělá. Přehrává zdaleka všechny ostatní. Potenciál tam byl, chtělo to dát na starost možná někomu lepšímu. Taky režisér a scénárista v jedné osobě pracoval mimo tento film už jenom na letošním Artušovi, se kterým jsem měl obdobné problémy.

    • 3.8.2017  03:01
    Mimi šéf (2017)
    ****

    Možná jsem přehnaně pozitivní skrze to, že jsem to viděl v původním znění se skvělým Baldwinem v hlavní roli. Celou dobu, co jsem na to koukal jsem se ale nedokázal odtrhnout od myšlenky, jak je možný, že vznikly dva vlastně stejné filmy od dvou různých studií 2 roky po sobě. Je to vlastně Storks (Čapí dobrodružství) roku 2017. A nic jiného. Takže, jestli si chcete dát variaci na to, co jste viděli vloni, Mimi šéf je tu pro vás. Stejně vtipné (opět, v originále), stejně roztomilé a pravděpodobně stejně nevyzpytatelné pro všechny, co už svoje mimina mají.

    • 3.8.2017  02:26

    Noah Baumbach je bůh a všichni to víme, jenom si to někteří z nás méně přiznávají. Nicole Kidman je bohyně a to si všichni rádi přiznáváme. Jennifer Jason Leigh je bohyně, škoda, že se nám ukázala pořádně až takhle pozdě. Jack Black není bůh, ale na každé 2 Gulliverovy cesty nám padne jeden Bernie nebo Škola Ro(c)ku, takže ho furt máme rádi. Velice silně to připomíná Allenovy Jasmíniny slzy, akorát taková více "indie" verze. Jeho filmy jsou přesně pro mě, ale rozhodně ne pro každého. Nebere si to servítky a dost možná to po 20 minutách vypnete. Nejedná se o jednoho z jednoduších Baumbachů, takže tady bych nezačínal, ale jestli stejně jako já milujete Jasmíniny slzy, tak tohle minimálně zkuste a uvidíte, jak se dá jeden film natočít dvakrát totálně jinak, dobrá režisérká studie.

    • 29.7.2017  02:59

    Nechci mít předsudky, ale myslím, že v žádném jiném Transformers filmu není a ani nikdy nebude nic tak cool jako mega-robotická vraždící planeta, co se dá ještě proměnit na dvakrát tak velkého robota, kterou dabuje TEN Orson Welles. A jeho poskoka dabuje Leonard Nimoy. Já myslím, že lepší už to být nemůže. Přidej te si k tomu psychedelické barvy, ne-zastavující akci, kde vlastně vůbec netušíte, co se na tý obrazovce odehrává a soundtrack nadupanej k prasknutí. Z toho ty cartoons z 80. let úplně dýchaj. Radost sledovat a poslouchat.

    • 5.7.2017  16:11
    Whitney (TV film) (2015)
    ***

    Okolo tohohle filmu bylo docela velké dění, když se tvořil. Dcera Whitney chtěla za každou cenu hrát svojí matku, ale Angela řekla, že prostě není dost dobrá herečka a to vzneslo bojkot ze strany celé rodiny. Film by se opravdu měl jmenovat spíš Bobby a Whitney, protože to není životopis o Whitney, ale popisuje to pouze jejich vztah a to, jaky byl Bobby počestný chudáček a Whitney ho zkazila. Jasně... Nicméně, myslím, že tohle je naprosto ideální film, jako pozadí pro žehlení, jak se říká. Nemusíte vlastně vůbec dávat pozor na děj, jenom vždycky, když se začne zpívat, tak se na tři až čtyři minuty začnete koukat a pak zase přepnete do spotřebního režimu. Na televizní to vypadá krásně. Kostýmy, make-up, hairstyling. Tyhle faktory jsou na televizní poměry mistrně zvládnuté. Prostě se na to hezky kouká. A Yaya v hlavní roli tomu jenom pomáhá. Je hezká, sympatická, má charizma a hrát umí. Lifestyle nemá nejlepší pověst, co se týká jeho životopisných filmů. Tento kousek jí sice nezlomí, ale ani není nejhorší. Tohle místo zabral biopic o Brittany Murphy. Fuj. Se třesu jenom když si na něj vzpomenu.

    • 5.7.2017  14:39

    Viděli jste film Bubliňák z roku 2001 s Jakem Gyllenhaalem? Tak si představte sexy 18-ti letou černošku v hlavní roli (k mému překvapení jsem později zjistil, že se jednalo o herečku, co hrála Rue v Hunger Games. Hezky se nám to holka vyklubala) a trochu toho Johna Greena (autor knih Papírová města, Hvězdy nám nepřály a dalších) a máte to. Všechno, úplně všechno. Hlavní zbraní tohoto filmu jsou hlavní dva představitelé. Amandla Stenberg má obrovské charizma, je krásná a má před sebou velkou budoucnost. Nick Robinson byl sympoš od pohledu už v Králové léta a v Jurského světa. Přesně jsme všichni věděli, že dříve nebo později bude hrát v těhlech filmech. Ale sluší mu to tady a role mu sedne. Maminku hlavní hrdinky hraje Anika Noni Rose, kterou také znáte (i když, v Čechách vlastně asi ani ne) jakožto velmi výrazná a charakteristický hlas Tiany z Princezny a žabáka. Škoda prostě toho předvídatelného konce. Se znalostí pár filmů o izolacích se dá dost jednoduše předpovědět. Vztah mezi Ollym a Madeline je hodně aktuální a přesně takhle v dnešní době vznikají. Nedivte se prosím, že má ten vztah až moc rychlý spád. Za jednu probdělou noc psaním si se dva dnes o sobě dozví víc, než za týden randění. Věřte mi. Není to tak dobré, jako Teď a tady, ale pro mě to bylo furt lepší než Hvězdy.

    • 5.7.2017  13:33

    Těžká deprese. A natočení přes černo-bílý filter tomu teda dvakrát nepomáhá. Od začátku víte, co se bude dít. Celkově je to velmi předvídatelné. Přeci jen, tyto příběhy moc dobře známe. Jestli je to koncentrák nebo vyhnanství na Sibiři, ono už to vycházelo docela nastejno. Herečka v hlavní roli Melanie je úžasná. Věříte jí každý pohled, každé slovo, každé zakašlání. Jelikož jsem byl s touto historickou událostí neseznámen, možná mi unikly nějaké detaily, ale krátká návštěva wikipedie po skončení projekce všechny nejasnosti vysvětlila. Mnoho scén je velmi naturalisticky natočených a slabším povahám se při nich nemusí dělat dvakrát dobře. 2 hodiny strávené na zasněžené Sibiři ve společnosti umírajících žen a dětí... nevím, jestli je to ideální kino-zážitek pro každého.

    • 26.4.2017  19:28

    || Slavnostní předpremiéra v Premiere Cinemas Hostivař za účasti Gabriely Míčové a Kláry Melíškové ||

    • 7.12.2016  23:47

    Comment is in progress

<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace