Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný

Recenze (550)

plakát

Ztracen ve vesmíru (2011) 

Režisér, scénárista a kameraman William Eubank se snaží o artový snímek se scifi tématikou, ale natočil minimalistickou uspávanku s mdlým Gunnerem Wrightem v hlavní a jediné roli. Čekal jsem psychologickou studii trosečníka a dostal nekonečnou nudu s rádoby artovým koncem. A neodpustím si poznámku, že v IIS je očividně normální gravitace, jak je v mnoha scénách vidět. Přitom i v nedávné době vyšly vynikající filmy jako o dva roky starší Moon, který podobné téma zpracoval neskonale lépe.

plakát

Černobyl (2019) (seriál) 

Seriál blížící se hranému dokumentu s úžasnými výkony Jareda Harrise a Stellana Skarsgårda v hlavních rolích. Dalo by se vytknout, že mnohé role jsou zosobněním kolektivu (což šlo těžko jinak natočit), projevy nemoci z ozáření jsou vizuálně přehnané (i když ve výsledku stejně smrtící) a všechno nebylo tak černobílé, ale rámcově je to velice realistické znázornění děsivé havárie hrozící vylidnit polovinu Evropy.

plakát

X-Men: Dark Phoenix (2019) 

Na tomhle filmu nefunguje vůbec nic. Scénáristé si z celého X-men universa vybrali příběh, který už byl zfilmovaný - a ani poprvé to nebyla žádná sláva. Poprvé však měli k dispozici špičkové herce, kteří film udrželi na snesitelné úrovni. Tentokrát se dobří herci ztrácí v davu těch průměrných, případně si odehrají svých pár minut nebo pro jistotu rovnou zemřou než mohou něco předvést. A jako třešnička je tu Sophie Turner, která je sice slavná, ale hrát neumí - jako že opravdu fest neumí. Atmosféra bídná, herci nepřesvědčili a na hromadu řečí o děsivé síle Dark Phoenix ničící planety jsou i triky docela chudé - v Apokasypse se tedy trikaři odvázali mohutněji. Pochválit mohu snad jen Jessicu Chastain v roli záporačky a závěrečnou bitku ve vlaku, která má zajímavou choreografii. Smutné zakončení série.

plakát

Heavy Trip (2018) 

Není nad správný metalový přístup! Komu se zajídají přeslazené muzikály, může si střihnout tuhle finskou hudební komedii přetékající černým humorem. První polovina chudáky finské metalisty jako loosery šikanované kdejakým vesnickým buranem. Druhá polovina je úžasné roadmovie stylově podobné Blues Brothers, jen místo blues death metal. Herci přehrávají přesně jak je potřeba pro tento typ komedie, skvěle vybraný casting.

plakát

Zasraný králíci (2017) 

Nečekaná komediální jednohubka o sousedském soužití, když noví sousedi vyznávají satanisticko-sexuální kult.

plakát

Země na scestí (2019) 

Čínský vysokorozpočtový brak ve stylu Emerichových megabijáků si z nich bere to nejhorší: Základ filmu není smysluplný příběh, ale nepřetržitá triková akce plná výbuchů, katastrof a obřích mechanismů. Postavy bez minulosti a motivace vždy rázně vykonávají hrdinské skutky, ale neobtěžují se vysvětlit, co je jejich cílem, takže splývají v chaosu padajících balvanů a vybuchujícího bůhvíčeho. A na závěr se omlouvám americkým velkofilmům za hanění patetických a srdceryvných proslovů, protože číňani v této kategorii postoupili na úplně jiný level. Nad fyzikální stránkou toho blábolu se raději ani nezamýšlím, jinak bych skončil plačící v koutě. Na druhou stranu film pěkně odsýpá bez nudných přestávek, trikové scény jsou skutečně monumentální a scény na kosmické stanici jsou milé zpestření a pocta "2001: Vesmírná odysea". Stejně jako na 2012 jsem se s chutí podíval a do týdne zapomenu.

plakát

Agiwa na (2008) 

Žánrově hodně korejský film, tj. na rozhraní komedie a dramatu. Rozmazlený bohatý frajírek se ocitne z hodiny na hodinu bez prostředků a má se postarat o malé dítě. Herecky i režijně výborně zvládnuté, ve scénáři by se chyby najít daly, ale jako celek je to příjemná podívaná. Asi jediný vyloženě rušivý moment je, že v některých chvílích dítě komentuje situaci hlasem staršího muže.

plakát

The Barrens (2012) 

Rodina potřebuje stmelit, tak vyrazíme kempovat do divočiny, kam tatíka za mlada brával jeho otec. Trochu to kazí, že tatík je nemocný a má halucinace, zrovna v téhle divočině ho za mlada honila místní příšera a jako uvítání před autem chcípnul napůl sežraný jelen. Stephen Moyer v hlavní roli dost přehrává, ostatní herci nepřekračují průměr. Produkce pro natáčení našla nejohavnější les v okolí - plný křoví a bažin, kameraman a střih vylepšili klipovitými scénami v mlze prokládané otáčením kamery a detaily, takže po chvíli začnete mít mořskou nemoc a netušíte, co se vlastně děje. Všichni křičí, bezdůvodně se válí po zemi, plouží se v mlze nebo v dešti a vykládají, jak by chtěli být raději doma a jak je kolem nebezpečno. V podstatě by to nemusel být vůbec špatný film, kdyby ho natočil rozumný režisér a dostal trochu lepší rozpočet. Škoda promarněné šance.

plakát

Na špatné straně hlavně (2016) 

Na špatné straně filmu. Jo tam je bohužel divák, kterému za koukání na tento příšerný škvár neplatí. Za těch 30 let Seagal neomládnul, nezhubnul a jeho bojové umění taky nezraje jak víno. Takže jedna hvězda ze přednosti Jade Ewen (nemyslím herecké umění) a pár pěkných záběrů paříže. Pokud chcete zabít čas, zírání do zdi je asi stejný zážitek.

plakát

Domácí vězení (2014) 

K filmu jsem přistoupil jako k tuctové duchařině, ale v průběhu sledování jsem zjistil, že se dívám na komediální horor s humorem blízkým What We Do in the Shadows, i když téma je zcela jiné. I tuctovost se nakonec změnila v zaujetí především díky nečekaně skvělému obsazení, solidnímu scénáři s několika zvraty a množství hravých detailů, které film vylepšují o jednu zvězdu v hodnocení. Stojí za shlédnutí.