Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Akční

Recenze (362)

plakát

Máme papeže! (2011) 

Na film jsem šel, aniž bych o něm cokoliv věděl. Netušil jsem, jestli jde o komedii nebo o drama, o krátkometrážní nebo plnohodnotný film. A byl jsem tak příjemně překvapen, že nemůžu jinak... Pět hvězdiček jak vyšitých, protože tohle je tak příjemná inteligentní komedie, jaká mi po všech těch fekálních teenage komediích a dětských kreslených pohádkách chyběla :)

plakát

Klidný život (2011) 

Na začátku filmu je snad minutový záběr na nějakou kůlnu a k tomu celou dobu hraje písnička od Abby - v tu chvíli si říkáte, co to zase bude za rádoby uměleckou schýzu... Naštěstí na kůlnu brzo zapomenete, protože film má spád a docela i baví, jenže když skončí, tak si pro změnu řeknete: "To si jako ta rodina nemohla v klidu sednout a popovídat si? Dyť se zase až tak nic hroznýho přece nestalo, ne? Všichni tam všechno řeší, ale nikdo to neřeší s tím jejich ockem - což by možná asi chtělo, ne? Hmm..." No a to asi ten film v lidech zanechat nemá.

plakát

Portrét v pološeru (2011) 

Ruská kinematografie se k nám moc nedostává a přitom je to docela škoda. Tenhle film je sice od začátku zvláštní, ale něčím vás chytne a nepustí až do konce. A nejspíš to bude zásluhou obou hlavních protagonistů (Olga je od přírody kus baby a Sergei je chlapák s hlasem proklatě nízko:)

plakát

Sedm projevů milosrdenství (2011) 

Takže podle mě je to takhle... Tvůrci artových filmů jsou si moc dobře vědomy toho, že když natočí v dnešní době film, který možná nechápou ani oni sami a dají do něj navíc ještě nějakou tu "husťárnu" jako bonus, tak jim vždycky někdo někde dá nějakou cenu (porota se asi stydí, že film taky nechápe a aby nevypadala blbě, tak radši oceňuje:). No a Sedm projevů milosrdenství, ač to vlastně není úplně zase tak blbý nápad a rozhodně ne blbě zpracovaný, do téhle rovnice zapadá - nahýho seschlýho důchodce do filmu normální člověk prostě nedá!

plakát

Odvrácená strana spánku (2011) 

Po slibném začátku jsem se těšil, že si na letošním FebioFestu taky trochu káknu při nějakém tom hororu. Jenže pak jsem se začal ztrácet a přiznám se bez mučení, že od půlky filmu jsem jen tak civěl na plátno a myšlenkama byl na pomerančovém pivu v prvním patře Cinestaru, kde ho hostesky dávaly zdarma ochutnávat. Atmosféra pěkná, o tom žádná, ale těžký, hodně těžký to bylo. Kdybych býval dával pozor, třeba by mě to úplně rozsekalo... jenže já nedával :(

plakát

Jmenuji se Ki (2011) 

Ki mi připomíná přesně ty filmy, které se u nás posledních deset let točí jako na běžícím páse - prostě takový sympatický film se sympatickou herečkou, o kterém ale nevíte, jestli má být komedií nebo dramatem nebo romantikou nebo já nevím čím. Jen to kolem vás tak nějak propluje a nedá vám to vůbec nic.

plakát

Konec ticha (2011) 

On je to vlastně film vcelku o ničem - tedy rozhodně o nic nepřijdete, když ho neuvidíte. Jenže on je tak skvěle natočený, že bych o tu hodinu a půl života při jeho sledování klidně znovu a rád přišel. Navíc geniální herecký výkon Francka Falise, který se do téhle chvíle jen mihnul v nějakém seriálu a jinak nikde nehrál, stojí za to vidět.

plakát

Tam nahoře (2012) 

Britové to prostě umí - jak s humorem, tak s kamerou. Jo, je pravda, že z tohodle tématu by se dalo vymáčknout přece jen asi o nějakou tu kapku víc, ale i tak pro mě nejlepší soutěžní film FebioFestu 2012. Super masky, geniální nápad "duchové nejen že neumí procházet zdí, ale ani otevírat dveře" a sympatické herecké výkony.

plakát

Budoucnost trvá věčně (2011) 

Film tak nudný, že jsem si začal všímat i takových detailů, jako jsou stojící bradavky hlavní protagonistky (mimochodem to byla asi jediná přednost téhle herečky). Kurdské ženy vyprávějící životní příběhy o svých zmasakrovaných rodinách stejným tónem, jako by četly recept na svíčkovou. Auto na dálnici vesele blikající na filmaře (nejspíš z radosti, že vidí kameru na kapotě) a nikdo to nevystřihl! Mám pokračovat? Kdyby tenhle film nebyl dvouhodinový, ale dvacetiminutový, byl by to možná trhák. Takhle dávám jen jediné plus za filmařinu jako takovou (pěkná kamera a výběr lokací - to se fakt povedlo) a druhé za diskuzi s režisérem po projekci, který svůj film ještě jakžtakž posunul trochu výš díky svým komentářům.

plakát

Hodný syn (2011) 

Film má spád, zajímavý příběh, moc pěkné exteriéry i režisérku. Vůbec nejlepší je pak nejmenší protagonista - mladší syn. Snad jen ten herec (nový přítel matky) je takovej úlisnej :) Vítězný film FebioFest 2012.

Ovládací panel
10 bodů