majky19

majky19

Michal Pilát

okres Brno

2 body

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Pupendo (2003)

  • poster

    Gladiátor (2000)

  • poster

    Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)

  • poster

    Pán prstenů: Dvě věže (2002)

  • poster

    Pán prstenů: Návrat krále (2003)

  • poster

    Masaryk (2016)

    Jedním slovem BRAVO. Ačkoliv se domnívám, že v roce 2016 vznikla široká škála vynikajících českých nebo koprodukčních snímků - Anthropoid, Já, Olga Hepnarová, nebo třeba Anděl Páně 2, Masaryk zcela určitě patřil k tomu lepšímu průměru. Nechci a ani nebudu hodnotit rozhodnutí ČFA, myslím si, že Čeští lvi mohli být rozděleni jinak a rovnoměrněji, ale nic to nemění na tom, že Masaryk si ve většině kategorií ocenění jistě zasloužil. Herecké výkony byly vynikajícící, Karel Roden v roli J. Masaryka nezklamal, i když si myslím, že zahrál i lepší role, Oldřich Kaiser coby Edvard Beneš byl rovněž výborný a Hanns Zischler jako doktor, který po celou část filmu Masarykovi zdatně sekunduje si myslím, že byl nejlepší postavou celého snímku. Ten si dle mého názoru zasloužil ocenění za vedlejší roli více než Oldřich Kaiser, ale toť jen můj osobní názor. Film má jen jednu zásadní chybu. A sice, jak již řekli někteří diskutující, že tvůrci na jeho počátku sdělují, že film je dle skutečných událostí. To není zcela pravda, v té větě má znít - "Film je (volně) inspirován skutečnými událostmi". Také ve snímku nacházíme drobné nuance, kdy T.G.Masaryk umírá, ale ne na zámku v Lánech, jak tomu skutečně bylo, ale na Pražském hradě. Zrovna tak projev prezidenta Beneše po Mnichovském diktátu není správný, protože kapitulační projev přednesl tehdejší předseda vlády arm. generál Jan Syrový. Ale to jsou jen drobnosti, nad kterými laik může mávnout rukou. Nyní k filmu samotnému. Děj se odehrává ve dvou časových liniích, přičemž v jedné se Janu Masarykovi promítají zásadní okamžiky historie nedávno minulé a druhá linie se nese cestou přítomnosti, kdy je Masaryk po většinu času hospitalizován v blázinci. Musím konstatovat, že ačkoliv mi úvod filmu přišel poměrně vlažný a obával jsem se, že to moc dobrý snímek asi nebude, moje mínění se otočilo v okamžiku, kdy na scému nastoupil Hanns Zischler. V tom okamžiku jsme mohli začít sledovat zásadní okamžiky strastiplné životní cesty Jana Masaryka. Podle mého soudu byly historické milníky ve filmu zobrazeny správně a srozumitelně, člověk, který má alespoň elementární znalosti historie by neměl mít s pochopením zásadních sdělení historických postav žádný problém. Snímek obsahuje i velmi silné emoční pasáže. Jednalo se zejména o úmrtí prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka, okamžiky mobilisace a národní jednoty a samozřejmě okamžiky po Mnichovské zradě. Bylo úžasné, s jakým enthusiasmem a odhodláním českoslovenští občané mobilisaci přijali a jak moc chtěli svou republiku ubránit. Myslím si, že právě taková národní hrdost a jednota je nám už velmi dlouho cizí a kdyby se dnes stalo cokoliv, zachovali bychom zcela určitě lhostejný přístup. Je obrovská škoda, jakým způsobem se společnost proměnila v tom negativním světle slova smyslu. Velmi mě zklamal tehdejší přístup britského premiéra Nevilla Chamberlaina a britské diplomacie vůbec, které byl osud Československa přinejmenším lhostejný, že se zajímala jenom o své pohodlí a bezpečí a nebyla otevřena problémům, které se odehrávaly mimo její území. Je velmi dobře, že tyto filmy tvůrci točí, protože je neustále zapotřebí posilovat "Paměť národa", která v určitých případech lidské společnosti skomírá a nebo už vůbec není. Snímek se mi i přes určité námitky moc líbil, myslím si, že tento film dokáží řádně ocenit jen Češi, resp. Čechoslováci, protože je to důležitá etapa naší historie, která v plné nahotě ukázala tu pravou tvář historických osobností. Važme si toho, že žijeme v relativně poklidné době a přejme si, abychom si již nikdy nemuseli vytrpět chvíle, které prožívali naši pradědové a prabáby. Ani hodnoty jako jsou svoboda a demokracie nejsou zadarmo a je zapotřebí si je chránit a neustále za ně bojovat tak, jako naši předkové.

  • poster

    Tmavomodrý svět (2001)

  • poster

    Jára Cimrman ležící, spící (1983)

  • poster

    Hoří, má panenko (1967)

  • poster

    Amadeus (1984)

    Film jsem viděl poprvé a musím říci, že mě velmi pozitivně překvapil. Tvůrci snímku velmi přesvědčivě převedli na filmové plátno příběh výjimečného hudebního skladatele Amadea Mozarta, který i přes své velmi výstřední a ne vždy úplně společenské chování stal významnou a uznávanou osobností v oblasti vážné hudby, která je uznávána již po několika staletí. Musím také vyzdvihnout, jak se tvůrcům podařilo vystihnout vlastnosti lidského charakteru, zejména potom lidskou závist a touhu po společenském uznání. Myslím si, že právě tento aspekt je velmi charakterický pro všechny snímky z dílny Miloše Formana a že je naprosto nenásilně a přitom důvěryhodně prezentován každému divákovi. Je jedním slovem úžasné to, jakým způsobem Miloš Forman obohatil nejen českou, ale především světovou kinematografii a jakých pronikavým úspěchů ve své tvorbě dosáhnul. Vynikající herecký výkon předvedl zejména F. Abraham, který ztvárnil roli Salieriho a představil svýma očima příběh významného hudebního kompozitora, jehož skladby lidé obdivovali, obdivují a obdivovat budou.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace