Romadoor

Absolutní srdcovka. I pro mou ženu :)

Film, který asi nejvíc formoval moje sociálně-pracovní postoje. Taková indiánka. Lucka Zedníčková jako dokonalá femme fatal (můj nejoblíbenější leitmotiv :).

Noční epos - při sledování jsem si jistě odpočinul víc, než kdybych spal, včetně poctivé noční můrky ("It´s like fucking holy picture"...křup), dlouhá únava završená (s)plynutím řekou. Na začátku jsem W.Blakea litoval a nechtělo se mi na něho koukat, v průběhu filmu jsem ho začal milovat (a přát si, aby jeho cesta byla co nejdelší) a jeho konec jsem mu skoro záviděl, ačkoliv jsem napůl cesty mezi 2. a 3. křížkem....V průběhu filmu jsem se smál a na konci brečel - ale jen uvnitř - a to je moc příjemné, zvlášť v noci.

Většina recenzentů na to koukala jako kdyby přišla za první republiky na divadlo a tam byl Sklep.....je fakt, že tenhle film chutná lépe máte-li v šuplíku dar přítele Jamesona. A co byste ještě chtěli? Chleba s máslem po obou stranách?

Neskutečně přesvědčivé spojení mystiky a reality. Takový oživlý (spíš oživený) Meyrink. Myslím, že ani mistr Š. nečekal takový nářez - nejspíš byly hvězdy v efektivním posazení když se to točilo. Občas někde v Praze vlezu v naději na levnou kalnou desítku z vody z Vltavy do nějaké přičmoudlé uličky nebo dvora a za některým z horních oken vidím černou kočku a potom tvář.......a najednou nevím jestli vydržím nepodepsat

Být tenhle film známý, dám asi míň, ale za tu kultovnost...vždyť člověk je beznadějně vosamělej. A s těma drakama to byl taky bytelnej nápad a s mými třemi bratři a nejstaršim bráchou co umí čarovat a s ohněm co je posvátnej a s celým areálem co mohl chytit a s improvizovanou saunou, alobalem, chlápkem z prasečáku co vypije lahváče za 26 vteřin, se stromem co se musí vrátit na místo kde stál...no to bych to mohl citovat celý (no aspoň ještě ty skvělé koláže oddělující dny a Zikkuratskou hudbičku nevynechám) - takže žádný na srdce holčičko, chlast je to - a ten se zabavuje. To je asi šmydra.

Celý film je v podstatě založen na kalkulu, což by mělo každého pankáče odpudit, ale kulovost dodává blesku absolutně přesně nekvantifikovatelný rozměr, a to mají pankáčí rádi. "Přijďte někdy na Balkán, tam se taky schází dobrá parta."

Rozumím obecné nechuti k této pitoreskní dadaburlesce - je to přeci jen smaženice vařená z Amanita muscarina, ale pro mne byla již první lžíce bájnou ambrózií. Ty barvy, ta hudba, to obsazení a hlavně - ty dialogy!!! "Jestli Vy mě tady nepřestanete vopíjet, tak já pudu domu!". Chuťovka pro všechny, kdo ví co je psylocibin - ale ne ten multivitamín, nýbrž čistá mykóza. A tahle mykóza je pořádní narkóza. A přestaňte se navážet do jeho báby - ta ví kde to roste!